Evropská unie

Gruzii zasáhly protesty proti návrhu zákona o zahraničním vlivu. Gruzínský parlament ve středu ve druhém čtení schválil tuto kontroverzní normu, za kterou stojí vládní Gruzínský sen (GS). Do jejího čela se na začátku roku vrátil oligarcha Bidzina Ivanišvili, jehož zahraniční média popisují jako šedou eminenci gruzínské politiky. Jeho vliv a vliv jeho strany stojí mimo jiné na možnosti přidělovat státní pracovní pozice v zemi, která čelí silné nezaměstnanosti. Před říjnovými volbami do parlamentu má GS dvojnásobnou podporu voličů, než kterékoliv jiné uskupení.

Před více než dekádou ho týdeník Respekt v titulku označil za nového lídra Evropy. Pak ale jeho strmá politická kariéra nabrala opačný směr a čekal ho pád. V mezidobí si na konto připsal řadu kontroverzních výroků, v poslední době pak několik silných prohlášení, která rezonovala kontinentem. Například když připodobnil ruského vládce Vladimira Putina k Adolfu Hitlerovi. Radoslaw Sikorski se před několika měsíci vrátil do křesla polského ministra zahraničí — a média oprašují staré titulky.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) je připraven pro pěstitele poškozené jarními mrazy aktivovat program na řešení rizik a krizí v zemědělství. Na úrodě ovoce jsou zřejmě škody za více než miliardu korun, na vinicích mají přesahovat dvě miliardy korun. Ministr minulý týden řekl, že jeho úřad spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun, na tiskové konferenci upřesnil, že ideální by byla částka dvě stě milionů korun a podporu chce směřovat hlavně ovocnářům, kterým mrazy způsobily škody na více než padesáti procentech úrody. Chce také poslat žádost o mimořádnou finanční pomoc Evropské komisi.

V pátek 7. června a v sobotu 8. června budou lidé v Česku volit své zástupce pro nové složení Evropského parlamentu (EP). Z více než sedmi set poslaneckých míst v něm bude mít Česká republika 21 mandátů. Krajané budou kvůli volbě českých europoslanců muset domů, hlasování v tuzemsku ale mohou usnadnit voličské průkazy. Na co nezapomenout a jak správně odevzdat lístek? Web ČT24 přináší všechny potřebné informace k úspěšnému hlasování.

České republice prospívá, že je už dvacet let součástí ekonomického prostoru Evropské unie, shodli se v Událostech, komentářích regionální politici. Zároveň ale upozorňují, že efektivnímu využívání evropských peněz zvláště malým obcím brání složité podmínky a byrokracie. Důležité je také, aby se vnitropoliticky zohledňovaly rozdíly mezi kraji. Česko se členskou zemí EU stalo 1. května 2004.

Jako velký třesk či historickou sázku, která není bez rizik, označovala evropská média před dvaceti lety do té doby největší rozšíření EU. Neobešlo se to bez obav či skeptických hlasů, a to jak ze strany občanů, tak i stávajících států. Hovořilo se o ztrátách národní identity i rozkolísané ekonomice. Sama EU se musela připravit na přijetí velkého počtu nových zemí, které měly zcela odlišnou kulturu a socio-ekonomické nastavení. Zastánci naopak argumentovali politickou stabilitou a největším jednotným trhem.

Gruzínské pořádkové síly a demonstranti se v úterý večer střetli v centru hlavního města u sídla parlamentu, který v druhém čtení jednal o kontroverzním návrhu zákona o zahraničním vlivu. Policie použila pepřový i slzný plyn, vodní dělo a omračující granáty k rozehnání demonstrace. Při srážkách byla zraněna i jedna opoziční poslankyně z uskupení uvězněného exprezidenta Michaila Saakašviliho.

O výhodách, či nevýhodách dvacetiletého členství Česka v Evropské unii debatovali ve speciálním vysílání České televize europoslanci Alexandr Vondra (ODS), Marcel Kolaja (Piráti), Martin Hlaváček (ANO) a také bývalý europoslanec Petr Mach (SPD).

K dvacátému výročí vstupu České republiky do Evropské unie se v pražském Rudolfinu konal slavnostní koncert. Pod vedením šéfdirigenta Semjona Byčkova zahrála Česká filharmonie Beethovenovu devátou symfonii, která je zakončena Ódou na radost, tedy hymnou Evropské unie. Úvodní projev přednesli premiér Petr Fiala (ODS) a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která ocenila českou pomoc Ukrajině a vzpomněla na bývalého prezidenta Václava Havla.

Mezi lidmi panuje podezíravost vůči všemu, co přichází zvenčí, uvedla v Událostech, komentářích eurokomisařka Věra Jourová k výročí vstupu Česka do EU. Podle ní by si lidé měli uvědomit, že už to není zvenčí – Česko je součástí a má v Evropě docela silný hlas. První eurokomisař za Českou republiku Pavel Telička zmínil, že si za mnoho předsudků v EU mohla země sama, protože zlenivěla a na začátku nenaplnila svůj potenciál, což se nyní zlepšuje. Podle dokumentaristy a producenta Víta Janečka, který před dvaceti lety točil situační dokument Den E o vstupu Česka do EU, představoval začátek členství pro polistopadové generace možnost skoro jediného pozitivního zážitku na státotvorné úrovni.

Evropská unie je největším mírovým projektem v historii kontinentu a členství v ní a v Severoatlantické alianci (NATO) je základem svobody a bezpečnosti země. Na konferenci věnované 20 letům ČR v EU v Praze to řekl prezident Petr Pavel, který mimo jiné zmínil i to, že pokud chce Česko hrát pomyslnou první ligu v Evropě, logicky se nabízí například přijetí eura. Premiér Petr Fiala (ODS) doplnil, že členství v EU přispělo k tomu, že je Česko dnes mnohem bohatší zemí. Podle předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) musí být prioritou Evropy bezpečnost. Prvním krokem podle ní musí být porážka Ruska na Ukrajině.

„Nic dramatického se nestalo, že ho (euro) nemáme,“ říká k otázce přijetí eura v Česku bývalý premiér a někdejší guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Podobný názor vyjádřili v pondělních Událostech, komentářích i expremiéři Jan Fischer a Jiří Paroubek (ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie). Přijetí eura musí být podle Paroubka racionální akt.

Češi už dvacet let mohou využívat benefitů, které jim plynou ze členství v Evropské unii. Mnohé z nich jim umožňují snazší cestování a poznávání ostatních členských států či příležitosti v podnikání. Hlavně ve světle rusko-ukrajinské války ale roste i význam společné obrany a bezpečnosti.

Česko nemá žádnou alternativu k Evropské unii, shodli se v pondělních Událostech, komentářích expremiér Mirek Topolánek, bývalý předseda vlády Vladimír Špidla (SOCDEM) a vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Země v Unii podle nich využila přístupu na vnitřní trh. Rakušan upozornil, že potíže způsobuje zarámování tuzemské debaty o členství, které lidi rozděluje na „euroskeptiky a eurohujery“.

V roce 2004 vstoupilo Česko do jiné Evropské unie, než jaké je dnes členem. Unijní instituce posílily, vznikla společná diplomacie, změnilo se postavení bloku ve světě i výzvy, kterým musí čelit. Důraz se z ekonomických a sociálních témat přesunul k bezpečnosti a klimatu. Česko se na této proměně už mohlo podílet.

V týdnu schválil Evropský parlament takzvané právo na opravu, které má zajistit jednodušší opravy starších spotřebičů a elektroniky jako praček či mobilních telefonů. I po uplynutí záruční doby by tak měli výrobci povinnost například dodávat servisům za přiměřenou cenu náhradní díly. Pokud směrnici schválí členské státy, může začít platit do dvou let.

Výpadky léků pokračují. Ministerstvo zdravotnictví aktuálně řeší problém s výrobcem, který chce výrazně omezit dodávky jednoho léčiva na předpis pro chronicky nemocné. Měsíčně se ho v Česku spotřebuje 60 tisíc balení. O jaký lék přesně jde, ale resort tají. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) téma otevřel na jednání rady ministrů v Bruselu. Požaduje, aby státy výrobcům neustupovaly a v lékové politice postupovaly koordinovaně.

Vystoupení Velké Británie z Evropské unie, označované jako brexit (spojení slov Britain a Exit), je politickou událostí, která výrazně ovlivnila nejen zemi samotnou, ale i celou Evropu. Referendum o členství Británie v Evropské unii, které proběhlo v červnu 2016, vypsal tehdejší premiér David Cameron. Podle Miloše Fňukala, politického geografa z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, však lidé, kteří EU kritizovali, možná ve skutečnosti brexit nechtěli, mohlo jít jen o špatný politický marketing. Příběh brexitu je komplexní a zahrnuje mnoho aspektů, od politických a ekonomických až po sociální a kulturní.

Zpravodajství z Evropské unie je z drtivé většiny odrazem politického dění. Když o tom nemluví politici, neobjeví se to ani v médiích, říká redaktor Hospodářských novin Ondřej Houska. Pět let působil jako zpravodaj v Bruselu a byl tam už během prvního předsednictví Česka. I dnes podle něj někteří čeští novináři stále ještě občas přebírají neověřené zprávy o EU, třeba ze zahraničního bulváru. „Je to na čtyřku nebo tři mínus, ale bývalo to na čtyři mínus,“ známkuje Houska v podcastu Background ČT24 česká média za informování o EU.

Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se Evropská unie naučila hodně o vzorcích chování Kremlu i ruského vůdce Vladimira Putina a stala se tak ostražitější. V rozhovoru ke 20. výročí dosud největšího rozšíření Evropské unie to v pátek uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Evropská unie podle ní není dokonalá, ani taková nemůže být, protože je spolkem 27 členských států a 450 milionů obyvatel, připomněla šéfka unijní exekutivy. Výhody, které členství v EU přináší, jsou ovšem podle ní obrovské.

Zájem o vstup do Evropské unie (EU) má dalších deset států. Některé se o to snaží desítky let, jiné zase přístupová jednání teprve zahajují. Politický geograf z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci Miloš Fňukal řekl, že například z balkánských zemí je v současné době nejlépe připraveno Kosovo, i když má jiné problémy, například neutichající spory se Srbskem. Naopak vstup Turecka do EU je podle něj stále v nedohlednu. Míra demokracie v této zemi je nadále na velmi nízké úrovni.

Polsko se chce vrátit do skupiny zemí, které určují agendu Evropské unie, řekl ve čtvrtek šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski v parlamentu ve Varšavě. Ministr nového polského kabinetu, který loni vystřídal dlouholetou vládu národněkonzervativní strany Právo a Spravedlnost (PiS) také uvedl, že chce urovnat konflikty s unijními institucemi, napsal server onet.pl.

Evropský týden očkování letos připadá na období od 21. do 27. dubna. Jeho cílem je zvýšení povědomí o důležitosti očkování a podpora imunizačních programů po celé Evropě. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na brífinku k akci řekl, že očkování je jednou z nejdůležitějších věcí, které zejména děti chrání před vážnými nemocemi. Evropská iniciativa je součástí snah Unie o zlepšení veřejného zdraví a ochranu občanů před infekcemi. Proti černému kašli se podle ministerstva zdravotnictví letos nechalo očkovat proti loňsku za stejné období šestinásobně víc dospělých. Trend nárůstu počtu případů černého kašle ale dál pokračuje. Od začátku týdne do středečního poledne jich nově přibylo 956, řekla také ředitelka SZÚ Barbora Macková. Od začátku roku tak počet případů překročil deset tisíc.

Existují klasické mýty o zákazu křivých banánů nebo okurek, ale i ty mnohem fantastičtější a absurdnější, jako o zavádění normovaného eurokondomu s předepsanou délkou 16 centimetrů. Ty nejčastěji diskutované se snaží Evropská komise sama vyvracet, už v roce 2004, krátce před vstupem Česka do společenství, tímto úkolem pověřila svého mluvčího. Navzdory tomu mnoho mýtů spojených s domnělými nařízeními „z Bruselu“ přežívá ve společnosti dál. Na konci článku si můžete v kvízu vyzkoušet jejich znalosti.