Evropská unie strana 5 z 5

Zubní plomby z amalgámu skončí v půlce roku 2026. Je to přitom jediná výplň, kterou proplácí zdravotní pojišťovny a lidé ji tak mají zdarma. Amalgám nahradí bílé plomby, které si teď pacienti hradí celé. Ministerstvo zdravotnictví připravuje novelu, podle které by pojišťovny platily nejmíň 40 procent ceny. Stomatologická komora ale upozorňuje, že řada lidí na to nebude mít a obává se zhoršení zubního zdraví.

Až šedesát lidí zemřelo při pokusu překonat Středozemní moře mezi Libyí a Itálií, tvrdí přeživší migranti, které ve středu zachránila po sedmi dnech na moři loď neziskové organizace, informovala agentura Reuters. Organizace SOS Méditerranée zachránila pětadvacet lidí ve velmi špatném stavu, dva z nich upadli do bezvědomí a byli helikoptérou dopraveni do sicilské nemocnice.

Čeští zemědělci budou 20. března protestovat. Připojí se k celoevropským farmářským demonstracím. Po celé republice se uskuteční jízdy traktorů a další techniky, budou i na hranicích. Oznámil to předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha, který není spokojen s tím, co na podporu odvětví schválila vláda. Hodnotí sice změny jako posun správným směrem, k výraznému zlepšení situace českých farmářů podle něj ale nepřispějí. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) farmáře vyzval, aby při protestech neblokovali dopravu.

Europoslanci schválili nová pravidla pro fungování umělé inteligence. Akt o umělé inteligenci je podle expertů prvním svého druhu na světě a mohl by ovlivnit podobné normy také v zemích mimo Evropskou unii. Nařízení zavádí klasifikaci technologií podle způsobu využití a nastavuje různé úrovně omezení podle míry souvisejících rizik. Některé systémy chce EU zcela zakázat, další nástroje jako algoritmy na rozpoznávání obličejů budou podléhat silné regulaci.

Členové Evropského parlamentu (EP) ve středu schválili novou emisní normu Euro 7. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tak přísné jako v původním návrhu. Rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy. I české automobilky tedy budou mít více času připravit se na nová pravidla. Nařízení zcela nově zavádí opatření zaměřená na snížení emisí z pneumatik a brzd a na zvýšení životnosti baterií.

Emisní norma Euro 7 je definitivně schválena. Jsou to evropská pravidla, která se týkají emisí osobních vozů, pro nákladní auta a autobusy platí jiné normy, a jak název napovídá, je to sedmá (ve skutečnosti spíše osmá) verze – sedmé (či osmé) zpřísnění. Počátky přípravy pravidel pro emise, se nesly prakticky v celospolečenské shodě, že je potřeba s tím, co čoudí z výfuků, něco udělat. Postupně ale vyvolávaly nové verze čím dál větší odpor a u „sedmičky“ nakonec prošla podstatně mírnější varianta oproti tomu, s čím původně přišla Evropská komise.

Evropský parlament v úterý přijal plán na zvýšení energetické účinnosti budov. Vyžaduje, aby nové budovy měly od roku 2030 nulové emise, veřejné budovy už od roku 2028. Od roku 2040 by se podle tohoto plánu měly úplně přestat používat kotle na fosilní paliva, přičemž už od roku 2025 bude zakázáno na tyto kotle poskytovat dotace. V případě hybridních systémů vytápění, které kombinují kotel například s tepelným čerpadlem, budou finanční pobídky možné i nadále, uvádí tisková zpráva EP.

Česká republika vstoupila do Severoatlantické aliance (NATO) přesně před 25 lety, 12. března 1999. Důležitost členství vyniká v posledních letech zvlášť s ohledem na obnovené imperialistické snahy Kremlu, v jehož sféře vlivu se české území spolu s mnoha dalšími zeměmi střední a východní Evropy nacházelo. NATO v reakci na ohrožení bezpečnostního řádu ve světě nevídaně posiluje a rozšiřuje svůj vliv.

Evropská unie zveřejnila svou první zprávu o tom, jak změny klimatu ovlivní kontinent. Rozsáhlý materiál varuje před obrovskými ekonomickými škodami, které globální oteplování už způsobuje, a nastiňuje, jak se ještě mohou zvýšit.

Nespokojení zemědělci protestovali v Praze třikrát během krátké doby. Příští týden by se pak mělo po jednáních s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) rozhodnout, zda budou v protestech dál pokračovat, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a poradce ministra průmyslu a obchodu Tomáš Prouza se domnívá, že pro protesty není žádný věcný důvod a jde o nátlakovou politiku.

Stát vyplatí evropské dotace v celkové výši přes dvanáct milionů korun společnostem Fatra a Primagra ze skupiny Agrofert. Upozornil na to iRozhlas. Dříve ministerstvo průmyslu a obchodu odmítlo dotace proplatit v souvislosti s prověřováním střetu zájmů Andreje Babiše, v jehož svěřenských fondech Agrofert je a který byl předsedou vlády. Změnu úřad zdůvodnil tím, že firmy z Agrofertu uspěly v některých soudních sporech, v nichž se ohrazovaly proti zamítnutým dotacím.

Prezident Petr Pavel má za sebou první rok ve funkci. V exkluzivním rozhovoru pro ČT řekl, že se chce dál soustředit na priority, které si na začátku určil, tedy na funkční Ústavní soud, dobrou komunikaci s dalšími ústavními činiteli nebo na prozápadní zahraniční politiku. Zároveň také nevyloučil, že se za necelé čtyři roky pokusí mandát obhájit. Petr Pavel také prozradil, že po jednání s vládou a opozicí vidí možnost, že by se strany mohly shodnout na důchodové reformě. Prezident také opět podpořil zavedení eura v Česku. Rozhovor s prezidentem a první dámou vedl Michal Kubal.

„Vzhledem k chování pana premiéra Fica nebylo vyhnutí,“ říká k postoji české vlády vůči slovenskému kabinetu předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Domnívá se, že kabinet nemohl legitimizovat výroky a chování slovenského premiéra Roberta Fica. Věří však, že se nadstandardní vztahy obou zemí budou nadále rozvíjet. „Přestaňme už mentorovat Slováky, přestaňme si říkat, co je pro ně dobré nebo ne,“ reagoval předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO). Obě vlády si prý měly neshody vyříkat, uvedl v Událostech, komentářích.

Pokud se neprotestuje, o problémech zemědělců se nemluví, poznamenal ke čtvrtečnímu protestu farmářů prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. To je podle něj hlavním důvodem, proč traktory opět vyjely do ulic. „Je nám líto, jestli působíme Pražanům potíže, nicméně my je zažíváme od vlády,“ podotkl. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) si je kabinet problémů farmářů vědom, prohlášení o tom, že nebyla naplněna jejich očekávání podpory, ho mrzí. Premiér Petr Fiala (ODS) protest označil za vydírání, kabinet podle něj tlaku ustupovat nebude.

Česko rozšiřuje počet stipendií pro zájemce o studium na College of Europe. Prestižní univerzitou v belgických Bruggách prošli významní politici, byznysmeni i diplomaté. Stát nově zaplatí roční magisterský program pěti lidem v rámci širší strategie posílení vlivu země v evropských institucích.

Ve Varšavě opět demonstrovali polští zemědělci, kteří se bouří proti klimatické politice Evropské unie a proti dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny. Při střetech s farmáři u sídla parlamentu bylo zraněno několik policistů, asi dvanáct lidí bylo zadrženo, sdělila policie. Protestující také pálili pneumatiky, vlajky EU i rakev s nápisem Rolník. Demonstrace mají trvat do pátku.

Evropská komise navrhla vznik nového programu na podporu evropského obranného průmyslu s 1,5 miliardy eur (38 miliard korun), který bude financován z rozpočtu EU v letech 2025 až 2027. Vznik programu je součástí první evropské strategie týkající se obranného průmyslu, kterou Komise zveřejnila.

Britský velvyslanec na Slovensku Nigel Baker ostře kritizoval postoj Bratislavy k ruské válce proti Ukrajině. Nepřímo se ohradil především proti vyjádřením premiéra Roberta Fica. Uvedl, že ho překvapily výroky o tom, že Západ nepodporuje mír na Ukrajině. Fico v reakci na to na svém profilu na Facebooku napsal, že ho šokuje, jak se o politice slovenské vlády britský velvyslanec vyjadřuje.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) bude v pondělí jednat v Bruselu o zrušení poplatku, který vybírá Německo za tranzit zemního plynu. Jeho zrušení by mohlo vést ke snížení množství dováženého ruského plynu do Česka, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. O cenách energií i zelené politice Evropské unie Síkela debatoval s exministrem průmyslu a místopředsedou ANO Karlem Havlíčkem a prezidentem Svazu průmyslu a dopravy Janem Rafajem.

Se členstvím v Evropské unii je spokojená bezmála polovina Čechů, více než třetina jich vyjadřuje spokojenost s dosavadním fungováním Unie, vyplynulo z průzkumu společnosti Ipsos pro ČTK provedeného v souvislosti s červnovými volbami do Evropského parlamentu. Nejčastějšími důvody pro nespokojenost s fungováním EU jsou pro Čechy omezení suverenity členských států, unijní migrační politika či přílišná regulace. Z výhod Unie naopak nejvíc vyzdvihují bezpečnost a mír v EU, ochranu demokratických hodnot a podporu a rozvoj regionů.

Solidní produkce firem pro zahraniční trhy přibrzdila propad tuzemské ekonomiky. Podle analytiků by bez ní české hospodářství loni kleslo o víc než 0,4 procenta, o kterých v pátek informoval Český statistický úřad. Export českého zboží na rozdíl od útrat domácností neklesl, naopak mírně posílil.

Průměrný čistý roční příjem v Česku odpovídá zhruba dvěma třetinám evropského průměru. Češi tím ze starších unijních zemí předstihli Portugalce i Řeky. V roce 2004, kdy země do Evropské unie vstupovala, šlo o jednu třetinu průměru. Kupní síla lidí v Česku je v rámci společenství nicméně desátá nejslabší. V roce 2022 si tuzemští obyvatelé mohli pořídit zhruba o pětinu zboží méně než průměrný obyvatel Unie. Vyplývá to z údajů Eurostatu, instituce čísla za loňský rok zatím nezveřejnila.

Vláda letos přidá peníze na podporu životní pohody v chovech zvířat a příští rok podpoří dvěma miliardami korun zaměstnanost na venkově slevami na sociálním pojištění u zaměstnanců v zemědělství, oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Podobné požadavky byly mezi pěti podmínkami Zemědělského svazu a Agrární komory pro to, aby nepřikročily k protestu 7. března v Praze. Rozhodnutí, zda budou demonstrovat, je na zemědělcích, dodal Výborný.

Rezoluce přijatá představiteli neuznávané separatistické republiky Podněstří má patrně za cíl ospravedlnit případný zásah ze strany Moskvy, přičemž nelze vyloučit vojenskou intervenci, informoval ve své analýze Institut pro studium války (ISW). Zatímco moldavská vláda zasedání separatistů označila za podvod, z Moskvy zní, že ochrana zájmů obyvatel Podněstří je ruskou prioritou. Poskytnutí vojenské pomoci ze strany Moskvy do Podněstří by však bylo pro Rusko obtížné, napsal ISW.