Devět měsíců protestů, škody za miliardy eur. Francie vystavila účet žlutým vestám

3 minuty
Události ČT: Francie vystavila účet žlutým vestám
Zdroj: ČT24

Demonstrace hnutí takzvaných žlutých vest měly relativně malý dopad na francouzské hospodářství jako celek, ale výrazný na určitá jeho odvětví. Vyplývá to ze zprávy, kterou v pátek zveřejnila parlamentní komise. Na demonstracích se od loňského listopadu scházeli lidé nespokojení s francouzskou vládou a prezidentem.

Devět měsíců protestů lidí oblečených do žlutých vest, kteří vloni na podzim odmítli reformní kroky prezidenta Macrona a vyrazili do ulic, teď vyčíslila zvláštní parlamentní komise.

Sečteno a podtrženo, zpráva ekonomické komise francouzského parlamentu vystavila účet na tři miliardy eur. „Celkové makroekonomické náklady, které se v posledním čtvrtletí 2018 odhadují na 0,1 procentního bodu, jsou relativně nízké vzhledem k národnímu bohatství,“ uvedla komise pověřená zhodnocením dopadů protestů a výtržností, které je doprovázely.

Makroekonomická perspektiva nicméně podle dokumentu nedokáže postihnout veškeré škody, které excesy během demonstrací napáchaly. Nejzasaženějším odvětvím byli podle poslanecké komise obchodníci. Kvůli nižšímu počtu návštěvníků na místech, kde se protesty konaly, tedy především v centrech velkých měst, ubylo nakupujících, a obchodníkům se tak o 20 až 30 procent snížily tržby. Například nákupní střediska hlásí ztráty kolem dvou miliard eur (51 miliard Kč).

Demonstranti byli v ulicích 35 víkendů, hněv obrátili hlavně proti luxusu

Demonstrace začaly v listopadu na protest proti chystanému zvýšení cen benzinu. Vláda je brala na lehkou váhu až do doby, kdy žluté vesty vzaly útokem Vítězný oblouk a drancovaly přilehlé obchody.

„Od listopadu, tedy od doby, kdy začaly demonstrace žlutých vest, jsme ztratili minimálně dvacet procent našeho obvyklého obratu,“ uvedl Kone Lamine, ředitel obchodu Mario Dessuti.

Terčem útoku žlutých vest se staly nejrůznější obchody na Champs-Elysées včetně stánků s novinami a především restaurace Fouquet's. Pro demonstranty znamenala symbol bohatství a luxusu.

Práce na odstraňování následků škod si vyžádaly čtyři měsíce a vedení restaurace dodnes odmítá zveřejnit náklady s nimi spojené. „Patřili jsme k těm podnikům, které to odnesly. Možná proto, že jsme tak známí i za hranicemi Francie a protože jsme součástí pařížského života,“ vypověděla generální manažerka Fouquet's Geraldine Dobeyová.

Žluté vesty demonstrovaly celkem pětatřicet víkendů, ztráty hlásí obchodníci nejen v Paříži, ale i v dalších francouzských městech, jako jsou Toulouse či Bordeaux. Podle zprávy poslanecké komise bylo zničeno také na dva a půl tisíce radarů. Jejich náhrada a opravy by mohly stát až 71 milionů eur (v přepočtu 1,8 miliardy korun), konstatují autoři studie o finančních dopadech protestů hnutí žlutých vest.

Vysoké byly také náklady v souvislosti s mimořádnými odměnami příslušníků bezpečnostních složek, které zpráva odhaduje na 46 milionů eur (1,2 miliardy korun). Policejní odbory přitom upozorňovaly vládu, že za zvýšení kriminality na předměstích mohou přesuny policistů do centra metropole.

„Není normální, aby policisté z našeho obvodu byli převelováni do jiných míst centra Paříže, mají dost práce tady, na předměstích, kde je situace velmi křehká,“ řekl zástupce policejních odborů Anthony Cellier.

Hluboko do kapsy musely při odstraňování následků výtržností sáhnout i místní samosprávy. Podle asociace France urbaine, kterou cituje parlamentní zpráva, dosáhly náklady na opravu městského mobiliáře nejméně 30 milionů eur (přes 768 milionů korun).

Akce žlutých vest otřásly politikou prezidenta Macrona. Na první demonstraci v listopadu přišlo přes 280 tisíc lidí. Od poslední dubnové soboty už ale počet protestujících nepřesáhl 20 tisíc a přes deset tisíc lidí se sešlo naposledy třetí sobotu v červnu.

Vzhledem k nízké účasti přestala policie na konci června zveřejňovat odhady počtu lidí na protestech, ministerstvo vnitra se přidalo na začátku července. Za minulou sobotu už nezveřejnili své odhady, většinou výrazně vyšší než ty oficiální, ani organizátoři protestů.

Ačkoli sobotní demonstrace už mnoho lidí k protestu nelákají, minulou neděli se ještě příznivcům hnutí žlutých vest podařilo narušit tradiční vojenskou přehlídku u příležitosti státního svátku. Protesty také přinutily odstoupit prezidenta Macrona od řady plánovaných reforem a vynutily si na vládě vstřícné kroky v sociální oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 12 hhodinami
Načítání...