Vláda upravila své programové prohlášení. Slibuje měnit příjmy a výdaje rozpočtu a posílit energetickou bezpečnost

ČT24: Brífink po jednání vlády (zdroj: ČT24)

Vláda na své středeční schůzi aktualizovala programové prohlášení, především v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. O důvěru kabinet sněmovnu ale znovu žádat nebude. Vláda se v aktualizovaném programovém prohlášení mimo jiné zavazuje k úpravě příjmové i výdajové strany rozpočtu kvůli stabilizaci veřejných financí. Také se chce zaměřit na posílení energetické bezpečnosti. Bude rovněž usilovat o vznik tribunálu pro stíhání válečných zločinů na Ukrajině.

Vzhledem k tomu, že jde pouze o revizi prohlášení, neplánuje vláda opětovně žádat o důvěru sněmovny, jako to udělala s původní verzí, řekl mluvčí kabinetu Václav Smolka.

Fialova vláda je za dobu samostatné České republiky první, která aktualizaci prohlášení provedla. „Naše cíle a priority se nemění, budeme pokračovat ve stabilizaci veřejných financí, orientaci na EU a NATO,“ zdůraznil premiér Petr Fiala (ODS).

Zdůraznil, že revize reaguje na závazek, který si sestava SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a STAN s Piráty stanovila v koaliční dohodě. „Jde o standardní, poctivý a nutný proces, je to i reakce na to, že podmínky v celé Evropě a výzvy, kterým čelíme, se během prvního roku vlády změnily,“ uvedl Fiala. Vláda podle něj ke změnám přistoupila důkladně a promyšleně.

Snaha o stabilizaci veřejných financí

Kabinet se v dokumentu nově zavazuje k tomu, že připraví úpravy na příjmové a výdajové straně státního rozpočtu s cílem návratu k dlouhodobě udržitelným veřejným financím. Ministři dlouhodobě uvádějí, že hledají v rozpočtu na příští rok úsporu 70 miliard korun.

Vláda v prohlášení také vyškrtává cíl udržet stávající valorizační mechanismus důchodů. Fiala po jednání kabinetu sdělil, že to za výraznou změnu nepovažuje. Zdůraznil, že zrušení závazku neměnit současný systém valorizace důchodů neznamená, že by vláda penze nezvyšovala. „Valorizace nerušíme, pouze upravujeme valorizační mechanismus,“ řekl.

Kabinet zároveň přiznal, že již nemůže kvůli vysokému schodku slibovat dvouprocentní pokles odvodů zaměstnavatelů. Znamenalo by to totiž snížení rozpočtových příjmů o dalších více než čtyřicet miliard korun. „V této aktualizované verzi je nám jasné, že něco takového si vzhledem k ekonomické situaci a všem okolnostem nemůžeme dovolit,“ okomentoval premiér.

Vláda chce připravit koncepční změny v systému sociálních dávek, pomoc plánuje cílit adresně „ve vhodných případech“, jak uvedla. „Budeme klást ještě větší důraz na co nejlepší zacílení sociální pomoci. Naším cílem je, aby stabilizace veřejných financí nezhoršila situaci občanů, kteří se bez pomoci státu neobejdou,“ řekl na tiskové konferenci premiér.

„Udělat v letošním roce revizi sociálního systému tak, aby opravdu neměl prostor ke zneužívání. Nejde primárně o to hledat nějaké finanční úspory, to je samozřejmě sekundární efekt, ale jde o to, aby lidé, kteří objektivně pracovat mohou, pracovali,“ ujasnil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).  

Posílení energetické bezpečnosti

Řadu novinek přidává vláda do programového prohlášení v energetice, zdůrazňuje nutnost usilovat kvůli bezpečnosti o různorodost zdrojů a posílení infrastruktury, aby se omezila závislost na Rusku. Slibuje také upravit národní energetickou legislativu tak, aby reagovala na mezinárodní situaci a zohlednila zajištění a bezpečnost dodávek energií.

Na nutnost posílení energetické bezpečnosti chce kabinet reagovat také legislativními úpravami. Mezi ty hlavní zařadil změny energetického zákona, který by měl umožnit vznik komunitní energetiky, sdílení energií a další rozvoj všech forem obnovitelných zdrojů energie.

V kapitole školství vláda nově garantuje, že udrží platy učitelů na úrovni 130 procent průměrné hrubé měsíční mzdy, dosud se hovořilo o platech pedagogických pracovníků. U pedagogických a nepedagogických pracovníků dokument nyní slibuje zajistit vyšší platy a „jejich navyšování podle růstu průměrné mzdy“. Revize rámcových vzdělávacích programů (RVP) pak má být hotová v roce 2024 namísto původního konce letošního roku.

Prohlášení reaguje také na problémy s dostupností léků, slibuje kvůli tomu vytvořit systém pro uplatňování aktivní lékové politiky, který umožní lépe předcházet nenadálým výpadkům dodávek léků. Kabinet se také zavazuje připravit koncepční změny v sociálních dávkových systémech.

Zřízení tribunálu pro stíhání válečných zločinů na Ukrajině

Jednotlivé body původního programového prohlášení v souvislosti se zahraniční politikou doznaly jen nepatrných změn. Ke spolupráci ve Visegrádské skupině, v níž jsou kromě Česka také Polsko, Slovensko a Maďarsko, přibyla zmínka o Slavkovském formátu, který tvoří Česká republika, Slovensko a Rakousko.

Nově kabinet do prohlášení zařadil snahu o zřízení mezinárodního tribunálu, který bude stíhat válečné zločiny na Ukrajině. Aktivně se chce podílet na poválečné obnově země, jež nebude jen rekonstrukcí, ale celkovou modernizací, s cílem umožnit Ukrajině vstup do Evropské unie. Využít při tom chce Česko potenciál tuzemských firem a specialistů.

„Budeme hledat a využívat právní nástroje, jak k financování poválečné nápravy válečných škod maximálně využít konfiskované majetky osob zodpovědných za rozpoutání a vedení války proti Ukrajině,“ uvádí česká diplomacie dále v materiálu.

Ústavní ochrana vody

Ministerstvo životního prostředí chce letos podat návrh na ústavní ochranu vody a zpřísnit pokuty za poškozování životního prostředí. V první polovině letošního roku zamýšlí resort namísto loňska předložit návrh na ústavní ochranu půdy. V roce 2023 chce také připravit novelizaci zákona o ochraně přírody a krajiny.

Z programového prohlášení kabinet odstranil předložení dopadové studie pro návrhy vyplývající z takzvané Zelené dohody pro Evropu (Green Deal). Nahradil to formulací, že se zasadí o to, aby politiky ochrany životního prostředí a klimatu byly na základě odborně zpracovaných studií socio-ekonomických dopadů systémově zaváděny.

Kabinet chce také nově zapojit státní Národní rozvojovou banku (NRB) do výstavby dostupných nájemních bytů. V prohlášení vlády je v oblasti bydlení také doplněno, že ke zvýšení výstavby nájemního bydlení má být využita širší paleta finančních zdrojů, včetně Národního plánu obnovy.

Vláda rovněž plánuje změnu zákona o Státním fondu podpory investic, který podporuje rozvoj bydlení v Česku. Změna zákona má podle ministerstva pro místní rozvoj umožnit flexibilnější fungování fondu a rozšířit možnost cílení programů.

Události: SSHR bude moci část svých zásob u obchodníků rezervovat (zdroj: ČT24)

SSHR bude moci část svých zásob u obchodníků rezervovat

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) bude nově moci část svých zásob u obchodníků rezervovat. Důvodem změn jsou podle Fialy zkušenosti z praxe během covidové pandemie a bezpečnostní krize po zahájení ruské invaze na Ukrajině. „Zejména na začátku pandemie se ukázalo, že země není na takovou krizi materiálně dobře připravena. Legislativa je nepružná a nereflektuje aktuální rizika,“ zdůraznil Fiala.

Podle vlády by měla být rezervace některých zásob i ekonomičtější, protože tím například u potravin odpadnou náklady na jejich skladování a péči o ně. Podobný systém podle kabinetu dlouhodobě funguje například ve Slovinsku.

Strategie letecké záchranné služby

Vláda měla na programu jednání také strategii letecké záchranné služby po roce 2028. V daném termínu vyprší smlouvy se současnými soukromými zaměstnavateli.

Ministerstvo zdravotnictví nyní začne řešit její zajištění, kabinetu předložilo žádost o přidělení mandátu. Na vytvoření dokumentu se budou podílet zástupci resortů dopravy, vnitra, obrany, financí, Úřadu vlády České republiky a asociace krajů. 

„Ten by měl směřovat k návrhu zajištění této služby v dalším časovém období tak, aby bylo docíleno její bezproblémové návaznosti na současné období při zachování maximální míry bezpečnosti a kvality činnosti služby a jejího dalšího rozvoje,“ uvedlo ministerstvo.

Privátnímu sektoru chce šéf resortu Vlastimil Válek (TOP 09) přenechat i zbývající stanoviště, která ještě provozuje stát.  „Chtěl bych posílit roli soukromých subjektů, abychom se postupně dostali na všechny soukromé. Důvody jsou ekonomické. Soukromé služby vlastně školí piloty i pro ty státní,“ okomentoval ministr.

V Česku funguje deset základen letecké záchranné služby. Chod osmi z nich zajišťují dva soukromé subjekty, v Plzni se o ni stará armáda a v Praze policie. 

Vláda také schválila plán ministerstva zemědělství, které chce poskytnout chovatelům prasat dvě miliardy korun na očkování proti infekčním nemocem. Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) dotace na vakcinaci prasat sníží používání antimikrobik v chovech. „Zlepšíme tak zdraví zvířat a získáme kvalitnější potraviny,“ uvedl.

Události: Strategie letecké záchranné služby (zdroj: ČT24)