Červenými šátky a modrými vestami proti násilí. Tisíce lidí v Paříži odmítly revoluci

Centrem Paříže prošlo v neděli několik tisíc lidí, kteří přišli podpořit demokracii a státní instituce. Hnutí červených šátků a modrých vest volá po skončení násilností, které doprovází už skoro tři měsíce demonstrace hnutí žlutých vest.

Vznik hnutí červených šátků a modrých vest podnítilo podle agentury AFP násilí spojené s protesty žlutých vest, zejména poškození Vítězného oblouku v prosinci.

V čele průvodu lidé skandovali „Ano demokracii, ne revoluci!“. Někteří manifestující nesli vlajky Francie či Evropské unie, jiní měli trička s nápisy „Mám rád svou republiku“ nebo „Konec násilí“. U náměstí Bastily na průvod čekala hrstka žlutých vest, která červené šátky z dálky provokovala, k žádným větším potyčkám ale nedošlo.

„Nedemonstroval jsem už roky, ale přijel jsem ráno z Lyonu, protože toho násilí už je moc. Šest mrtvých na barikádách, útoky na novináře, fake news, neustálé lži a přehnané požadavky. Myslím, že většina lidí tu je kvůli neúctě k uspořádání republiky, opravdu se to změnilo ve zcela nedemokratické hnutí,“ míní protestující z Lyonu Claude Rifaud.

Reakce na „volání tiché většiny“

Pochod zorganizoval prostřednictvím Facebooku inženýr z Toulouse Laurent Soulié, sympatizant strany prezidenta Emmanuela Macrona Republika v pohybu (LREM). Podle něj shromáždění reagují na „volání tiché většiny, která se už deset týdnů schovává doma“.

„Nesdílíme všechny požadavky, které vyjádřily žluté vesty. Například požadavky, jako je svržení vlády, šikanování institucí a popírání výsledků voleb, které se uskutečnily před rokem a půl. Nesdílíme tyto požadavky a odsuzujeme je,“ upozornil zakladatel hnutí modrých vest Laurent Segnis. Hnutí se ovšem připojilo jen pod podmínkou, že se bude pochodovat za republiku, a ne za Macrona.

Žluté vesty se nevzdávají

Příznivci žlutých vest zaplnili ulice už jedenáctou sobotu v řadě. Iniciativa, na jejímž počátku stál nesouhlas s Macronovými ekonomickými reformami, ale postupně slábne. V sobotu bylo v ulicích 69 tisíc lidí, tedy o 15 tisíc méně než předchozí týden.

Řada demonstrantů se nicméně nevzdává. „Nemáme peníze. Nebojte, o sobotách tu budeme. V létě tu pořád budeme, protože nemůžeme jet na dovolenou. Nemůžeme jet na víkend, protože si nemůžeme dovolit koupit lístek na vlak,“ podotkl jeden z protestujících Brice.

Značnou část demonstrantů tvoří lidé s nižšími příjmy, kteří tvrdí, že Macron ignoruje potřeby běžných občanů a prosazuje reformy sloužící bohatým. Prezident už na protesty zareagoval ústupky a iniciováním série společenských debat.

3 minuty
Do ulic Paříže vyšli stoupenci červených šátků a modrých vest
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...