Spojené státy počínaje půlnocí místního času (6:00 našeho času) zatížily dovoz čínského zboží v ročním objemu 200 miliard dolarů (4,6 bilionu korun) clem ve výši 25 procent místo dosavadních deseti. Podle Reuters jde zhruba o 5700 různých kategorií zboží. Čína už předem vyslovila nad zvýšením cel politování a uvedla, že bude nucena učinit odvetné kroky. Americký prezident Donald Trump pak ale označil obchodní jednání s Čínou za upřímná a otevřená. Rozhovory podle něj budou pokračovat. Zdůraznil, že nová cla je možné podle vývoje zrušit.
Trump na Twitteru napsal, že s dojednáním obchodní smlouvy s Čínou „rozhodně nespěchá“. Americká ekonomika podle prezidenta vydělá daleko víc na clech, než na jakékoli smlouvě. „Cla naší zemi přinesou DALEKO VÍC prospěchu, než i ta nejúžasnější smlouva tradičního druhu,“ sdělil šéf Bílého domu.
„V posledních dvou dnech vedly Spojené státy a Čína upřímná a konstruktivní jednání o obchodních vztazích mezi oběma zeměmi. Vztah mezi (čínským) prezidentem Si Ťin-pchingem a mnou zůstává velmi silný,“ napsal Trump po jednání ve Washingtonu a dodal, že rozhovory budou pokračovat. O žádném datu se ale nezmínil. „Spojené státy mezitím zavedly na čínské zboží cla, která mohou, ale nemusejí být zrušena v závislosti na tom, co se stane s ohledem na další jednání,“ dodal.
Čínská reakce na páteční Trumpovo oznámení o zvýšení cel byla vcelku umírněná, napsal list The New York Times. Peking nedal nijak najevo, kdy a jak na krok Washingtonu odpoví. Ani čínská státem kontrolovaná média nevyzvala k dramatickým protiakcím, jakými by například byl bojkot amerického zboží, upozornil list.
Akciové trhy v USA klesaly, pak smazaly ztráty
Trump o zvýšení desetiprocentního cla mluvil už na začátku roku, po zahájení rozhovorů ale tento krok pozdržel. Současný krok znamená výraznou eskalaci obchodního napětí mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Představitelé americké vlády přitom opakovaně ujišťovali, že vyjednávání s Pekingem o odstranění vzájemných obchodních překážek postupují dobře, upozorňoval server americké televize CNBC.
Trump také pohrozil, že Spojené státy „zanedlouho“ zavedou 25procentní clo také na výrobky v objemu 325 miliard dolarů (7,5 bilionu korun), které zatím clu nepodléhají. Dohromady by tak clu podléhal veškerý import z Číny do USA.
Americké akciové trhy reagovaly na spor velmocí počátečním poklesem, který se však později zmírňoval. Kolem 17:30 klesal Dow Jones index o necelých 300 bodů, tedy o 1,1 procenta, o dvě hodiny později už byl jen minus 0,2 procenta. Širší index S&P 500 ztrácel 1,3 procenta (-0,2 %) a technologický Nasdaq 1,6 procenta (-0,4 %). Nakonec však akcie smazaly počáteční propad. Dow Jones zavíral silnější o 0,4 procenta na 25 942 bodech poté, co byly známy výsledky jednání ve Washingtonu. S&P 500 přidal 0,37 procenta, zatímco index Nasdaq Composite zpevnil o 0,08 procenta.
„Mělo dojít k tomu, že už v předem dohodnutém draftu, který má asi 150 stran, Číňané začali uhýbat z některých klíčových závazků. Jde o to, že Trumpova administrativa by chtěla, aby některé změny, a to hlavně, aby si Číňané nebrali intelektuální vlastnictví, aby netlačili americké firmy k předávání know-how a aby neměli tak silnou podprou čínské státní podniky, zakotvili ve svých zákonech. A z toho prý Číněné v posledním týdnu před minulým víkendem uhnuli, a proto ta prudká reakce americké administrativy. Je to nátlak, aby se vrátili aspoň částečně k tomu, co už bylo dohodnuté,“ vysvětluje redaktor Aktuálně.cz Daniel Anýž.
A upozorňuje, že do toho musíme započítat i typický styl čínského vyjednávání, kdy ,ano‘ je spíš ,možná‘. „A zdá se, že američtí vyjednávači přecenili závazky, které jim byly dány. Čína vždy jedná ve více stupních,“ dodává Anýž.
Podle agentury Bloomberg jednání přinesla jen nepatrný pokrok. „Právě jsem volal někomu, kdo má blízko k vyjednáváním ve Washingtonu, a bylo řečeno, že obě strany právě dokončily čtvrteční rozhovory. Další jednání bude v pátek ráno amerického času. Jinými slovy, jednání se protáhne za dobu, od kdy USA začínají navyšovat cla,“ napsal ještě před zvýšením cel na Twitteru šéfredaktor čínským státem vlastněného deníku Global Times Chu Si-ťin.
Ještě před začátkem čtvrtečních rozhovorů Trump řekl, že dostal od svého čínského kolegy Si Ťin-pchinga dopis a prohlásil, že věří, že se obchodní dohodu tento týden podaří uzavřít.
Trump se ve čtvrtek sešel s americkým obchodním zmocněncem Robertem Lighthizerem a ministrem financí, aby spolu projednali možnosti, jak předejít neúspěšnému jednání o dohodě. Trump řekl, že rozhovory se Čína snaží sabotovat tím, že chce znovu otevřít již dohodnuté části nových ujednání.
Nejvíce postiženým segmentem jsou routery, modemy a přístroje pro přenos dat
Nová cla se týkají více než 5700 položek, včetně vánočních ozdob nebo dětských autosedaček.
„Trumpova navýšení celních sazeb mají bezkonkurenčně nejdramatičtější efekt v celé historii Spojených států, a to zatím poslední navýšení jej ještě dále citelně umocní. Celní inkaso Spojených států poprvé v historii překoná hranici 80 miliard dolarů ročně (měřeno dolary roku 2019). Pro srovnání, v letech 2010 až 2018 činilo inkaso v dolarech roku 2019 zpravidla 30 až 40 miliard dolarů, přičemž to byly nejvyšší hodnoty v celé poválečné historii země,“ konstatuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Nejvíce postiženým segmentem v objemu 20 miliard dolarů je kategorie internetových modemů, routerů a dalších přístrojů pro přenos dat, následuje kategorie součástky s plošnými spojit v objemu 12 miliard. Dále pak mezi nejpostiženější kategorie zboží patří nábytek, osvětlení, automobilové součástky, vysavače a stavební materiály, uvedla agentura Reuters.
Ředitel Asociace výrobců spotřební elektroniky Gary Shapiro poznamenal, že tarify budou platit američtí spotřebitelé a podniky, ne Čína, jak tvrdil Trump. „Naše odvětví podporuje více než 18 milionů pracovních míst v USA – ale zvýšení sazeb bude katastrofální,“ řekl Shapiro ve svém prohlášení.
„Už zavedené tarify stály americký technologický sektor od října každý měsíc miliardu dolarů navíc. To může znamenat smrt pro malé nebo začínající podniky, které nemohou absorbovat zvýšené náklady,“ citoval Shapira Reuters.
Trhy z Trumpova kroku nejsou nadšené: navyšování cel znamená pomalejší globální ekonomický růst. „Zasažena bude tedy i čeká ekonomika. Po tomto kroku je zkrátka pravděpodobnější, že tuzemské ministerstvo financí v dubnu nesnižovalo svůj odhad našeho letošního růstu naposledy,“ míní Kovanda.
„Jsou jako děti,“ hodnotí situaci jeden z australských obchodníků z cennými papíry, poznamenal Kovanda. „Chvilku na ně přestanete dávat pozor, protože si celkem hezky hráli. Jenže nejednou se otočíte a jeden svoji baseballovou kšiltovkou bouchá druhého, protože od něj opisuje domácí úkol.“ „Právě ,nezbedné děti‘, tedy prezident Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching, budou itenzivně tento den poutat pozornost trhů,“ dodává.
Asijské trhy v pátek před šestou hodinou ranní středoevropského času, kdy bylo zvýšení cel uvedeno do praxe, vykazovaly podle analytiků jen překvapivě mírný růst. Po okamžiku zavedení nových cel se ale z podstatné části propadly do červených čísel.
„To svědčí o tom, že trh do poslední chvíle doufal, že ,nezbedné děti‘ se nakonec nějak udobří. Ostatně, trh v poměrně rychlou dohodu dvou největších světových ekonomik doufá stále. Věří, že by mohla být uzavřena ještě před prázdninami. I tak však tento týden bude pro globální akcie patrně nejhorší od loňského prosince. Zajímavá však byla reakce čínských akciových trhů, které se po oznámení nových cel nejprve prudce propadly, ale vzápětí svoji ztrátu korigovaly. Šanghajská burza aktuálně přidává hned tři procenta. Spekuluje se, že jí pomohla Pekingem řízená intervence v podobě nákupu akcií ze strany čínských státních fondů,“ vysvětluje Kovanda.
Světové trhy podle něho dosud „nezapočítaly“ důsledek eskalace obchodní války nejen z toho důvodu, že ještě doufají ve smír, ale také proto, že aktuální navýšení cel se v reálné ekonomice neprojeví hned. Na zboží, které opustilo čínské přístavy před dnešní šestou hodinou ranní středoevropského času, by se totiž navýšená celní sazba ještě vztahovat neměla.
„Otevírá se tedy prostor dvou až tří týdnů, kdy ještě mohou vyjednávání mezi oběma stranami pokračovat, aniž by byl dopad dnešního navýšení plně patrný v reálné ekonomice, tj. v hospodaření firem a jejich cenové politice či následně v chování spotřebitelů,“ dodává Kovanda.
Otevře se i druhá fronta obchodní války?
Akutní otázkou zůstává podle ekonomů to, co bude se cly pro Evropu. V nejbližších dnech by měl Trump rozhodnout, zda pro Spojené státy představuje bezpečnostní hrozbu také evropské zboží, například německá auta. „Příslušnou zprávu amerického ministerstva obchodu má na stole od poloviny února, přičemž se na jejím základě měl rozhodnout během devadesáti dní,“ poznamenal Kovanda.
