Internetový aktivista a novinář Julian Assange, který byl pět let zadržován v britském vězení a dlouho hledán Spojenými státy, se v očích svých příznivců stal symbolem svobody informací. Po masivním úniku dokumentů, který před lety inicioval, ho chtěly USA soudit za špionáž. Hrozil mu trest až 175 let vězení.
Hledaný muž a kyberaktivista Assange zápasil o svobodu dvanáct let
Assange se narodil v roce 1971 v Townsville v australském státě Queensland. O počítače se začal zajímat již v mládí a počátkem devadesátých let byl považován za jednoho z nejschopnějších australských hackerů, napsal server The Guardian.
V roce 2006 založil organizaci WikiLeaks, která zveřejňovala uniklé materiály. Celosvětové proslulosti dosáhl Assange v roce 2010 po zveřejnění série úniků od Chelsea Manningové, bývalé vojákyně americké armády. Mezi těmito soubory bylo i video z útoku amerických sil vrtulníkem Apache v Bagdádu v roce 2007, při kterém zahynulo jedenáct lidí včetně dvou novinářů agentury Reuters.
Americká vláda zahájila trestní vyšetřování a Manningová byla nakonec za úniky odsouzena a uvězněna, v roce 2017 ale vězení opustila, když o zrušení trestu rozhodl tehdejší prezident Barack Obama.
V listopadu 2010 zveřejnil server WikiLeaks více než 250 tisíc amerických diplomatických depeší.
V roce 2016 se Assange opět dostal na titulní stránky novin poté, co server WikiLeaks zveřejnil e-maily představitelů Demokratické strany v období před prezidentskými volbami v USA. Američtí prokurátoři upozornili, že e-maily ukradla ruská rozvědka a jejich zveřejnění tvořilo součást operace s cílem zasáhnout do voleb ve prospěch Donalda Trumpa.
Assange byl mnoha lidmi na celém světě oslavován jako hrdina, který odhalil pochybení americké armády v Iráku a Afghánistánu, ale jeho pověst také pošramotilo obvinění ze znásilnění, kterého se měl dopustit během návštěvy ve Švédsku.
Na ekvádorském velvyslanectví
Na Assange byl v roce 2010 vydán zatykač kvůli dvěma samostatným obviněním ze sexuálního napadení. Poté, co britský soud rozhodl, že může být vydán do Švédska, Assange vstoupil na ekvádorské velvyslanectví, kde získal politický azyl. Podle serveru The Guardian se v té době obával, že pokud bude vydán do Švédska, mohl by být poté vydán i do USA.
Na velvyslanectví jihoamerické země zůstal Assange téměř sedm let, během nichž se jeho vztahy s ekvádorskou vládou postupně zhoršovaly. Tamní ministr zahraničí v roce 2019 obvinil Assange z hrubého chování, které zahrnovalo jízdu na skateboardu, hraní fotbalu uvnitř ambasády nebo špatné zacházení a vyhrožování zaměstnancům zastupitelského úřadu.
V roce 2017 Švédsko stáhlo obvinění proti Assangeovi, ale jeho britský zatykač za překročení kauce stále platil. V roce 2019 mu Ekvádor odebral azyl a umožnil britské policii vstoupit na velvyslanectví, aby ho zatkla.
Londýnská policie uvedla, že Assange zadržela na základě porušení podmínek kauce ve Velké Británii v souvislosti s obviněním ze znásilnění ve Švédsku.
Po Assangeovu odchodu z ambasády USA požádaly o jeho vydání. Americká justice vůči němu vznesla osmnáct obvinění, mimo jiné z toho, že Manningové pomáhal ukrást vojenské spisy. Pokud by byl shledán vinným, hrozil by mu trest až 175 let vězení.
Ve vězení
Posledních pět let byl Assange vězněn v přísně střežené věznici v jižním Londýně, kde mu byla odepřena kauce s odůvodněním, že je považován za nebezpečného uprchlíka. Po celou tuto dobu se podle jeho rodiny a příznivců zhoršovalo jeho fyzické i duševní zdraví.
Britský soud v roce 2021 zamítl americkou žádost o vydání Assange s odůvodněním, že by si v případě uvěznění v americkém nápravném zařízení mohl vzít život. Soudy vyšší instance však toto rozhodnutí zrušily poté, co od USA získaly ujištění o jeho léčbě. V červnu 2022 britská vláda podepsala příkaz k vydání. Assange se však proti tomuto rozhodnutí odvolal.
V únoru 2024 australský parlament schválil návrh, který vyzval vlády USA a Spojeného království, aby Assangeovi umožnily návrat do jeho rodné země. V dubnu pak americký prezident Joe Biden prohlásil, že zvažuje žádost Austrálie o zastavení stíhání Assange.
V květnu londýnský vrchní soud Assangeovi povolil možnost dalšího odvolání proti extradici. Po tomto rozhodnutí následovala v červnu zpráva o dohodě mezi Assangem a americkou justicí.
Ačkoli není jasné, proč byl propuštěn až nyní, Assangeova rodina – včetně jeho matky – v úterý uvedla, že konec jeho „utrpení“ je zásluhou „tiché diplomacie“, zatímco jeho otec poděkoval australskému premiérovi Anthonymu Albaneovi.
Rozsudek a svoboda
Podle dokumentů americké justice se Assange bude muset přiznat k jednomu trestnému činu podle zákona o špionáži, a to ke spiknutí za účelem nezákonného získání a šíření utajovaných informací týkajících se národní obrany Spojených států, upozornila agentura AP.
Server The Guardian očekává, že žádost o vydání do USA tamní administrativa stáhne a Assange nebude čelit žádným dalším obviněním.
Žalobci souhlasili s trestem v délce pěti let, ale uvedli, že se do něj započítá doba, kterou si již Assange odseděl v britském vězení. To znamená, že po vynesení rozsudku pravděpodobně vyjde na svobodu a vrátí se do Austrálie.
Soudní proces se bude konat na Severních Mariánských ostrovech, které jsou přidruženým státem USA a zároveň se nachází v relativní blízkosti Assangeova rodného státu. Zakladatel WikiLeaks totiž podle AP odmítl vstoupit na americkou pevninu.