O zvýšení penzí bude znovu jednat sněmovna. A opět se utkají ministryně Maláčová a Schillerová

8 minut
Události: Vyjednávání o výši důchodů ještě nekončí
Zdroj: ČT24

Vyjednávání mezi ministryněmi Janou Maláčovou (ČSSD) a Alenou Schillerovou (za ANO) o zvýšení důchodů v příštím roce bude ještě pokračovat. Přispěl k tomu čtvrteční návrh Senátu přidat tisíc korun měsíčně důchodcům, kteří jsou v penzi 25 let a více. Vedle toho senátoři podpořili zvýšení průměrného starobního důchodu od příštího roku o 900 korun na 14 373 Kč měsíčně, jak to předložila vláda a schválili poslanci. Zvýšení penzí tak bude muset znovu posoudit sněmovna.

Při čtvrtečním schvalování v Senátu ministryně práce a sociálních věcí Maláčová s návrhem nesouhlasila, i když ho podpořili senátoři sociální demokracie, uvedla agentura ČTK. Na jeho uvedení do praxe nejsou peníze, konstatovala Maláčová. Chce o nich ale jednat a případně senátní verzi podpořit, řekla v pátek České televizi. 

Ministryně financí Schillerová odhadla náklady spojené s větším příspěvkem pro starší důchodce na dvě miliardy korun, ale i více. Podle ní návrh stojí na chatrných nohou – i proto, že by trestal důchodce, kteří pracují déle, tedy déle přispívají do důchodového systému. Nevidí v něm proto žádnou spravedlnost. Navíc neví, zda má ministerstvo práce a sociálních věcí nějakou analýzu dopadů tohoto návrhu. 

Schillerová připomněla, že současná vláda podruhé zvyšuje důchod v průměru o 900 korun a letos ještě přidala důchodcům nad 85 let dalších tisíc korun.

Dodala, že se za 30 let nepodařilo připravit zásadní důchodovou reformu. Bez toho lze čekat po roce 2030 problémy, protože do penze odejdou silné ročníky tzv. Husákových dětí. 

Návrh, který Senát schválil, vyšel z podnětu ODS. „Tohle je vlastně dluh, který společnost má vůči ženám, kterým je dneska 78, 79, 80, 81 roků a které mají, aniž by za to mohly – díky tomu, že vychovávaly děti za socialismu – velmi nízké důchody,“ zdůvodnil snahu více přispět důchodcům, kteří jsou v penzi 25 let, předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil. 

Stejný návrh přijal Senát už loni, sněmovna jej ale poté odmítla, připomněla agentura ČTK.

17 minut
Události, komentáře: Komplexní důchodová reforma je nezbytná
Zdroj: ČT24

Sněmovna se sejde 10. září. Po letních prázdninách mají také pokračovat jednání důchodové komise, která začala pracovat na konci února. Některá opatření, která by vedla k systémovým změnám v penzijním systému, chce ministryně Maláčová představit na podzim.

  • Současná penze               Růst penze
    8000                                            +640
    10 000                                         +736
    12 000                                         +832
    14 000                                        + 928
    16 000                                     + 1024
  • * schválený sněmovnou počátkem července
  • Zdroj: MPSV, výpočet ČT

Na konci loňska průměrný důchod podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) činil 12 418 korun. O tři měsíce později se dostal na 13 377 korun. Zvedl se tedy o 959 korun. 

Za touto částkou je nejen valorizace, ale i zvýšení penze o tisíc korun lidem nad 85 let a to, že noví důchodci odcházejí na odpočinek s vyšším důchodem než dřív. Starobní, invalidní a pozůstalostní penzi pobíralo kolem 2,9 milionu lidí, uvedla ČTK. Z toho starobních důchodců je 2,4 milionu. 

Podle ČSSZ bude v příštím roce činit průměrný starobní důchod 14 373 korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
4. 1. 2026

V Česku přibývá bezobslužných prodejen. Nabízí potraviny i železářství

V Česku loni přibyly desítky samoobslužných prodejen, kde si zákazníci nakoupí 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Potvrzují to technologičtí dodavatelé těchto obchodů, například Contio, P.V.A. systems nebo Knowinstore. Nejčastěji jde podle nich o obchody s potravinami. Nově ale vznikla například samoobslužná prodejna s kávou, muzeum nebo železářství. Další typy samoobslužných provozoven budou podle dodavatelů přibývat i letos.
3. 1. 2026

Čínská BYD připravila Muskovu Teslu o vedoucí pozici na trhu s elektromobily

Americkému výrobci elektromobilů Tesla vloni klesl odbyt na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce, informovala v pátek firma. Odbyt Tesly se snížil už druhý rok za sebou. Přispěl k tomu mimo jiné pokles poptávky od zákazníků, kteří mají výhrady k politickým aktivitám jejího šéfa, miliardáře Elona Muska. Teslu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD.
2. 1. 2026Aktualizováno2. 1. 2026

Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
2. 1. 2026Aktualizováno2. 1. 2026
Načítání...