ČNB zvedla znovu sazby a zhoršila odhad růstu ekonomiky. Čeká se další zdražení hypoték

Události ČT: ČNB opět zvýšila úrokové sazby (zdroj: ČT24)

Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,75 procenta. Jde již o čtvrté zvýšení sazeb v řadě a celkově páté v letošním roce, zároveň však podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka i poslední. Ceny hypoték v příštích měsících dále porostou. ČNB zároveň v nové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta a pro příští rok na 3,3 procenta.

Díky dřívějším vyjádřením představitelů ČNB bylo aktuální rozhodnutí zcela očekávané. „Na kurz koruny tak bude mít spíše dopad vyznění navazující konference a nová prognóza, než samotný růst sazeb,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. 

Základní repo sazba se tak dostala na úroveň 1,75 procenta, kde se naposledy nacházela v březnu roku 2009. „Rychlost zvyšování sazeb v příštím roce se bude odvíjet do velké míry od kurzu koruny, v tuto chvíli se však díky pomaleji posilující koruně jeví v příštím roce pravděpodobné až trojí zvýšení sazeb,“ dodává. 

„Jestřábi“ bankovní rady v čele s odcházejícím Mojmírem Hamplem a Vojtěchem Bendou tak přehlasovali „holubice“ v čele s Oldřichem Dědkem. Ve stávajícím hospodářském cyklu jde sice o ojedinělou sérii zvyšování úroků centrálních bank nejen v rozvinutých ekonomikách, ale i obecně, nicméně krok ČNB není pro trh nijak překvapivý, konstatují analytici.

„Jestřábi mají za to, že je třeba ochladit přehřátý trh práce a také kalkulují s tím, že v současné fázi cyklu by základní sazba měla být výše, aby v době budoucího cyklického útlumu bylo možné snižováním sazeb útlum tlumit a ekonomiku stimulovat. Proinflačním činitelem je v nečekané míře stále poměrně slabá koruna. Proto také došlo ke zvýšení sazby, aby nastalo zesílení tlaků na její zhodnocení a odvrácení možného rizika jejího nežádoucího proinflačního působení,“ vysvětluje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

  • Jako holubice jsou v bankovní terminologii označování ti, kteří obvykle dávají přednost nižším úrokům a podpoře ekonomického růstu a nebojí se příliš vyšší inflace. 
  • Naopak jestřábi ostře hlídají růst cen a raději hlasují pro vyšší úroky.

S přílišným posílením koruny ale podle něho počítat nelze, protože růst sazeb byl do kurzu koruny již prakticky plně započítaný před čtvrtečním rozhodnutím bankovní rady. 

Aktuální zvýšení sazeb by mělo být v letošním roce podle guvernéra Jiřího Rusnoka zároveň posledním. „Dnešní zvýšení sazeb, pokud bude vývoj tak, jak ho předpokládá prognóza, by v
podstatě mělo stačit, pokud jde o závěr letošního roku,“ uvedl guvernér.

Podmínkou ovšem je, že se naplní vývoj ekonomiky, který v nové prognóze očekává Česká národní banka. Rusnok zároveň řekl, že ČNB pracuje i s alternativním scénářem ekonomického vývoje. Ten počítá s tím, že odezva devizového trhu na kroky centrální banky nemusí být taková, jakou očekává nová prognóza.

„To může vést ke slabší koruně, a to by samozřejmě nevylučovalo další zvýšení sazeb ještě na konci roku. Je to ale určitá alternativa k hlavnímu scénáři, který předpokládá, že letošní rok je v tomto směru již za námi,“ uvedl Rusnok. Další měnové zasedání rady se uskuteční v prosinci.

Zvyšování úrokových sazeb není zdaleka u konce. Cyklus zvyšování sazeb ale nebude trvat dlouho a v příštím roce vyvrcholí. Ekonomika už bude výrazně zpomalovat a s ní vyprchá i potřeba zvyšovat sazby. Jen výrazně slabší kurz české koruny by mohl vytáhnout sazby výš a protáhnout cyklus i do roku 2020.
Helena Horská
hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

Utahování je žádoucí

ČNB reaguje na zvyšující se ceny v ekonomice. Ty plynou jednak z rostoucích mezd v Česku, na kterých se odráží extrémně nízká nezaměstnanost, ale i z rostoucích cen komodit a energií na světových burzách. Ani kurz koruny v poslední době ČNB moc nepomáhá.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Na začátku roku domácí měna přestala posilovat a tím přestala tlumit inflaci. Vývoj reálné ekonomiky i inflace bude pokračovat v podobném duchu. Ekonomika sice zpomaluje, ale inflační tlaky naopak sílí. Navíc vše nasvědčuje tomu, že koruna se k výraznému posílení mít nebude a i nadále nebude centrální bance pomáhat tak, jak by si představovala,“ konstatuje ekonom Komerční banky (KB) Viktor Zeisel. 

Analytici KB tak předpokládají, že prognóza, kterou představí guvernér ČNB Jiří Rusnok, znovu ukáže na posilování koruny a pouze velmi umírněné zvyšování sazeb. „My však očekáváme, že Česká národní banka nakonec bude zvyšovat sazby rychleji a v příštím roce k tomuto kroku přistoupí hned třikrát. Repo sazba by se tak měla dostat na 2,5 procenta,“ říká Zeisel.  

V kontextu vývoje tuzemské ekonomiky jsou tak současné kroky ČNB ve směru utahování měnové politiky podle analytiků žádoucí. Inflace zrychluje a v příštím roce by měla překonat tříprocentní hranici. „Zrychlení cen sice půjde částečně na vrub nabídkovým vlivům, jako jsou ceny energií a potravin, které jsou z pohledu centrální banky méně podstatné, zrychlit by však měla dále také jádrová inflace z titulu svižného růstu mezd spojeného s přehřátým trhem práce,“ upřesňuje Seidler.

Zvyšování sazeb České národní banky a zároveň i očekávání dalšího zvyšování se promítá především do tržních sazeb delších splatností, které se tak v posledních měsících dostaly na nejvyšší úroveň za posledních sedm let, tedy od roku 2011. To se tak bude zároveň promítat i v sazbách úvěrů na bydlení. 

Zatímco v posledních měsících hypoteční sazby vesměs stagnovaly, částečně i jako důsledek konkurenčního boje na bankovním trhu před zavedením nových zpřísňujících doporučení centrální banky, která začala platit od října, podle analytiků to byla jen pauza před dalším růstem. „Lze proto očekávat, že hypoteční sazby se v dalších měsících začnou opět zvyšovat,“ dodává Seidler. 

Mezi prvními, kteří reagují na aktuální zvýšení sazeb ČNB, je Hypoteční banka, která od pondělí zvýší své sazby o dvě desetiny procenta, a Česká spořitelna, která mírné zvýšení u úrokové sazby u vybraných hypoték chystá od 15. listopadu.

„Nadále platí, že největší poptávka ze strany žadatelů je o hypoteční úvěry s dlouhodobou fixací. Hypotéky s fixací na 8, 10, 15 respektive 20 let dnes tvoří již dvě třetiny ze všech nově poskytnutých hypotečních úvěrů. Vzhledem k tomu, že Češi hypotéky splácejí v průměru 15 až 20 let, dávají jim takto dlouhodobé fixace jistotu stabilní výše splátky a neměnné sazby v zásadě po celou dobu splácení,“ říká manažer hypoték České spořitelny Radek Vachulka. 

Hypotéky s fixací na jeden či dva roky tak zůstávají beze změny s úrokovou sazbou ve výši 4,19 procenta. Fixace na pět let má od 15. listopadu namísto úrokové sazby 2,99 procenta sazbu 3,19 procenta, na deset let místo 3,09 procenta už 3,39 procenta. A například u nejdelší, dvacetileté fixace bude platit namísto dosavadních 3,69 procenta sazba ve výši 3,99 procenta.

„Úrokové sazby u hypoték nyní nezvyšujeme, ale rozhodně to do budoucna vzhledem ke zdražení zdrojů nevylučujeme,“ řekl mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek. „Sazby u hypotečních úvěrů upravujeme průběžně. Naposledy se tak stalo 24. září,“ zmínila mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká.

Opakovaný krok ČNB se dotkne drtivé většiny lidí v Česku, protože zvýšení základních úrokových sazeb povede ke zdražení všech typů úvěrů, konstatuje generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec. „Zásadně ovlivní hlavně sto tisíc domácností, které si každoročně sjednávají hypotéku. Hypoteční sazby na rozhodnutí ČNB totiž reagují výrazným růstem,“ doplnil.

  • ČNB zvyšuje sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 1,50 % s platností od 1. července 2019.
  • ČNB od 1. října 2018 rozšiřuje svá doporučení pro poskytování hypotečních úvěrů o požadavky na výši příjmu. Výše dluhu žadatele by nově neměla překročit devítinásobek jeho ročního čistého příjmu (ukazatel DTI). Žadatel by měl současně na splátku dluhu vynakládat maximálně 45 % svého měsíčního čistého příjmu (ukazatel DSTI).
  • Ve specifických případech bude možné tyto hodnoty překročit, avšak nejvýše u 5 % úvěrů.
  • Platné limity pro výši úvěru k hodnotě zastavené nemovitosti (ukazatel LTV) se nemění.
  • ČNB i nadále pracuje na přípravě novely zákona o ČNB, která by jí dala pravomoc stanovovat závazné limity LTV, DTI a DSTI.
  • Zdroj: ČNB

Zpřísněním kritérií centrální bankéři podle Korce odstřihli od možnosti získat hypotéku minimálně pětinu zájemců. A upozorňuje, že radovat se ale nemohou ani ti, kteří už hypotéku mají. Zvlášť jestli využili extrémně nízké hypoteční sazby minulých let.

Průměrná úroková sazba u hypoték podle ukazatele Fincentrum Hypoindex v září vzrostla na 2,57 procenta. „Na konci roku by se pak mohla pohybovat už okolo tří procent a nejspíš i nadále poroste. To by výrazně zasáhlo rozpočet mnoha rodin, protože by se jim výdaje na bydlení po skončení aktuálního fixačního období zvýšily o tisíce korun měsíčně. Ne každý je však na to připraven, dostatečné rezervy má jen minimum z nich,“ upozorňuje Korec.

Vývoj úrokových sazeb u hypoték (v %)
Zdroj: Hypoidex.cz

„Za poslední rok se průměrné sazby hypoték zvýšily na trhu o téměř 30 procent. Růst těchto sazeb se však bude pravděpodobně více promítat do dražších cen za starší i nájemní bydlení než za nové byty. U nás si nové bydlení na hypotéku pořizuje okolo 40 procent zájemců,“ doplnil mluvčí developerské společnosti Trigema Radek Polák.

Podobně vidí situaci i mluvčí Maxima Reality David Jirušek. „Aktuální rozhodnutí ČNB bude mít primárně dopad na trh se staršími byty. Zde hypotéku za poslední období využívá téměř 70 procent kupujících. Vyšší úrokové sazby a další zpřísnění ze strany ČNB od října u pravidel pro poskytnutí hypoték opět nejvíce dopadnou na skupinu zájemců o bydlení na sekundárním trhu,“ uvedl Jirušek.

Podle Daniela Kotuly ze společnosti RE/MAX City jsou úrokové sazby z hlediska dlouhodobého vývoje stále ještě levné. „Na druhou stranu jsme na vrcholu cen nemovitostí. Více než zvýšení základní úrokové sazby ovlivnily trh další regulace ze strany ČNB. Ta část veřejnosti, která se rozhodovala ke koupi, se tak snažila získat hypotéku ještě za starých podmínek,“ sdělil Kotula. Nyní očekává, že poptávka po nemovitostech oslabí a počet nemovitostí na prodej se postupně zvýší.

Dnešního jednání se zúčastnilo všech sedm členů bankovní rady. Listopadové zasedání je navíc specifické v tom, že je poslední pro oba viceguvernéry, tedy pro Mojmíra Hampla a Vladimíra Tomšíka, kterým následně končí mandát. 

Pro aktuální zvýšení základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady České národní banky. Jeden člen hlasoval pro ponechání sazeb beze změny a jeden hlasoval pro zvýšení sazeb o 0,5 procentního bodu. 

Naposledy centrální banka zvýšila úrokové sazby na konci září. Základní úroková sazba tehdy stoupla o čtvrt procentního bodu na 1,5 procenta. Pro růst sazeb tehdy hlasovalo šest ze sedmi členů bankovní rady. Pro nechání úrokových sazeb beze změny hlasoval člen bankovní rady Oldřich Dědek.  

obrázek
Zdroj: ČT24

Prognóza ČNB počítá se zhoršením růstu české ekonomiky

Česká národní banka v nové prognóze zároveň zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta a pro příští rok na 3,3 procenta, uvedl na tiskové konferenci po jednání bankovní rady guvernér Jiří Rusnok. V předchozí srpnové prognóze centrální banka počítala letos s růstem ekonomiky o 3,2 procenta a příští rok o 3,4 procenta.

Zároveň banka v nové prognóze očekává, že průměrný kurz koruny letos bude 25,60 Kč/euro a příští rok posílí na průměrných 24,70 Kč/euro. V předchozí srpnové prognóze ČNB letos počítala s kurzem 25,50 korun za euro a příští rok s 24,60 Kč/euro. V roce 2020 by měla koruna podle ČNB posílit na průměrných 24,20 Kč/euro.

V případě inflace ČNB odhad pro čtvrté čtvrtletí příštího roku zvýšila na 2,2 procenta. V srpnu počítala se dvěma procenty. Pro první čtvrtletí 2020 odhad banka zvýšila na 2,1 procenta z předchozích dvou procent.

Rizika pro odhadovaný vývoj jsou podle guvernéra mírně proinflační, tedy ve prospěch růstu cen. Rizikem je delší trvání globálních faktorů, které oslabují kurz koruny. Za nejistoty Rusnok označil i nárůst protekcionistických opatření ve světovém obchodě, způsob provedení brexitu, rozpočtovou situaci v Itálii a kolísající ceny ropy.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ministerstvo financí v červencové prognóze očekává letos růst ekonomiky o 3,2 procenta a příští rok o 3,1 procenta. Úřad představí novou prognózu za týden ve čtvrtek. Česká bankovní asociace tento týden zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na tři procenta z červencových 3,3 procenta. Pro příští rok asociace odhad ponechala na 2,9 procenta.

Rok 2019 bude zřejmě obdobím zvýšené nejistoty

Pro ekonomiku i měnovou politiku bude rok 2019 zřejmě obdobím zvýšené nejistoty.  Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče je otázkou, jak se slabší růst české ekonomiky promítne do prognózy inflace a do očekávání vývoje kurzu české měny a v konečném kontextu do následného vývoje úroků ČNB.

„Je dost pravděpodobné, že představa o vývoji úroků ČNB bude samotnou bankovní radou v průběhu roku 2019 dále upravována, zejména pokud by došlo k výraznějšímu ochlazení globálního hospodářského růstu,“ míní Jáč. Důležitý bude podle něho ale také další vývoj domácí poptávky v české ekonomice a její průsak do cenových tlaků.

Představu o vývoji úrokových sazeb v roce 2019 tak bude muset průběžně upravovat zřejmě jak finanční trh, tak samotná ČNB.  Stávající situace totiž podle Jáče je na globální úrovni poznamenána řadou nejistot a rizik, které se mohou přenést i do české ekonomiky.