Zbyněk Stanjura strana 5 z 5

Společnost Tameh Czech na sebe podala insolvenční návrh, napsala ČTK. Firma, která dodává energie huti Liberty Ostrava, uvedla, že se dostala do sekundární platební neschopnosti poté, co jí Liberty téměř před půlrokem svévolně přestala platit za dodávané produkty. Vůči věřitelům má Tameh závazky po lhůtě splatnosti převyšující 255 milionů korun. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) stát situaci nehodlá řešit mimořádnou půjčkou pro hutní podnik. Vláda po Liberty požaduje věrohodný plán restrukturalizace. O společnosti chce kvůli jejímu podnikání v dalších státech hovořit i s Evropskou komisí.

Liberty Ostrava podle serveru iDNES.cz hrozí přerušení výroby. Podle deníku huť dlouhodobě neplatila dodavateli energií, společnosti Tameh Czech, která se tak dostala na pokraj bankrotu. Ve čtvrtek proto Tameh přeruší výrobu elektřiny v jednom z kotlů, uhlí v dalších dvou dojde nejpozději v pondělí. Mluvčí Liberty Kateřina Zajíčková v reakci uvedla, že firma je zklamána jednostranným a poškozujícím jednáním společnosti Tameh, které může ohrozit tisíce pracovních míst v celém ostravském regionu. Pátečního jednání o osudu hutí se zúčastní i ministři práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Stát uvolní na pomoc energeticky náročným firmám 3,5 miliardy korun. Peníze použije na snížení plateb firem na hladině vysokého a velmi vysokého napětí za obnovitelné zdroje energie, a to v průměru o dvě třetiny. Pomoc je určena pro téměř 25 tisíc odběrných míst. Na tiskové konferenci to uvedl premiér Petr Fiala (ODS).

Vláda chystá úspory na provozu státu, zruší přes 2600 úřednických míst, příští rok díky tomu ušetří skoro tři sta milionů korun. Celkem počet pozic klesne o tři a půl procenta, výdaje na platy ale jen zhruba o procento. Většinu míst, přes 1800, škrtne ve svém resortu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Koalice SPOLU před volbami slibovala snížit počet úřednických míst o třináct procent. Zatím vláda zrušila zhruba třetinu z toho.

Schodek státního rozpočtu se ke konci listopadu zvýšil na 269,1 miliardy korun z říjnových 210,7 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předpokládá, že se za celý rok podaří dodržet plánovaný deficit 295 miliard korun. Hospodaření státu ke konci listopadu je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrté nejhorší v historii Česka. Loni ke konci listopadu byl rozpočtový schodek 337,1 miliardy korun.

Stát zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v Česku. Státní rozpočet by tím mohl podle předpokladů vlády získat asi dvě miliardy korun ročně. Umožní to nový zákon o dorovnávací dani, který ve čtvrtek schválil Senát. Norma, která vychází z unijní směrnice, má vstoupit v účinnost k poslednímu dni letošního roku. Ještě ji dostane k podpisu prezident. Senát ze zabýval i dalšími zákony.

Poslanci schválili návrh rozpočtu na rok 2024. Počítá s meziročním snížením schodku o 43 miliard na 252 miliard korun. Jednání o návrhu provázely hodiny projevů a připomínek členů opozice i zástupců vládních stran. Dále dostane návrh státního rozpočtu k podpisu prezident Petr Pavel. Senát se rozpočtovými záležitostmi nezabývá.

Výcvik ukrajinských vojáků bude v Česku pokračovat i příští rok, schválila během úterní schůze sněmovna. Dolní parlamentní komora odsouhlasila také prodloužení většiny misí českých vojáků v cizině. V úvodním kole podpořila vládní novelu vodního zákona, která má minimalizovat rizika havárií na vodách a současně upřesnit pravomoci při likvidaci jejich následků. Souhlasila i s vládním návrhem změn ve vzdělávání úředníků nebo přísnějšími pravidly pro nelicencované správce majetku. Poslanci také podpořili novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Premiér Petr Fiala (ODS) již oznámil, že vláda je připravena s odborářskými předáky jednat, ale ne pod tlakem, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) považuje postup odborů za nátlakové a konfrontační. Podle vicepremiéra a ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se pro schůzku odborových předáků a lídrů koalice nenajde termín do jednání tripartity. Podle opozičních lídrů by vláda měla okamžitě odstoupit.

S přelomem roku se upraví řada daní. Výrazněji odvody porostou u takzvaných neřestí, tedy alkoholu nebo cigaret. Výrobci a dovozci tohoto zboží úpravu kritizují, daňové zatížení je podle nich už tak vysoké. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) úsporný balík hájí, nastavuje podle něj předvídatelné daňové prostředí. Třeba ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zase míní, že vyšší daně z neřestí mohou hrát i preventivní roli.

Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že Česká republika ve spolupráci s energetickou skupinou ČEZ získala kapacitu v budovaném terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Německu. Terminál se bude nacházet ve Stade nedaleko Hamburku. V současnosti má Česká republika do roku 2027 pronajatou část terminálu na LNG v Nizozemsku, kde má k dispozici asi tři miliardy metrů krychlových plynu ročně.

Ústavní soud 10. ledna veřejně projedná návrh 71 poslanců ANO na zrušení vládní novely, která snížila červnovou valorizaci penzí. Bude to první veřejné jednání pléna pod novým předsedou Josefem Baxou. Jako svědky si soud předvolal ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL), vyžádal si také stanoviska expertů.

Prezident Petr Pavel podepsal vládní konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit hospodaření státního rozpočtu. O svém rozhodnutí nejprve informoval ve videu na sociální síti X. Balíček po podpisu může vyjít ve Sbírce zákonů. Většina jeho ustanovení má vstoupit v účinnost k 1. lednu příštího roku. Kabinet v něm hlavně odstraňuje daňové výjimky. Vládní představitelé prezidentův krok uvítali. Opozice balíček kritizuje s tím, že pouze zvyšuje daně. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová v úterý řekla, že pokud Pavel balíček nevetuje, hnutí se téměř jistě obrátí na Ústavní soud.

„Platí, že buď budeme spolu jednat, nebo budete stávkovat,“ uvedl k avizované pondělní stávce odborů ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Důvodům protestů prý nerozumí. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula má za to, že se vláda po zveřejnění konsolidačního balíčku nebyla ochotna dohodnout na ničem. O vyjednávání mezi zástupci odborů a vlády hovořili v pořadu Události, komentáře.

Česku se jako poslednímu státu v Evropě stále nepovedlo vrátit se na úroveň před covidem. Německý list Die Welt o Česku napsal, že je nemocným mužem Evropy, a vydává nás za odstrašující příklad. Průmysl stagnuje, drtí ho ceny energií. Zahraniční investice, které by nás nakoply, k nám neproudí. Po kořenech problémů pátrali v pořadu 168 hodin Jaroslav Hroch a Václav Crhonek.

Česko nemá jistotu, že v příštím roce splní svůj závazek vůči NATO. Možný problém s prokazatelně obrannými výdaji ve výši dvou procent HDP připustila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Z rekordních 160 miliard, které chce vláda na obranu poslat, mají totiž více než osm a půl miliardy dostat jiné instituce – například Správa státních hmotných rezerv, resort dopravy nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Česko musí Alianci prokázat, že tyto výdaje jednoznačně souvisejí s obranou státu.

Státní rozpočet na příští rok má za sebou druhé čtení. Přestože si poslanci odsouhlasili, že mohou jednat až do rána a jednání o rozpočtu se rozjíždělo zdlouhavě, nakonec skončili již před devátou večer. Vystoupilo na čtyřicet řečníků, kteří přednesli přes sto pozměňovacích návrhů. Většina z nich jsou návrhy opoziční, a přestože se někteří opoziční poslanci snažili přemluvit koaliční většinu k jejich podpoře, zřejmě se jí nedočkají. Zákonodárci z vládních stran podpoří pouze to, na čem se koalice shodla, jako je zvýšení příspěvků pro některé organizace nebo pro Digitální informační agenturu.

K omezení výpadků dostupnosti léků na českém trhu má přispět vládní novela o léčivech, kterou ve středu schválila sněmovna s některými úpravami. Výrobci budou muset podle předlohy poskytovat léčivý přípravek ještě až dva měsíce po přerušení nebo ukončení dodávek. U léků, které ministerstvo zdravotnictví zařadí na zvláštní seznam, budou udržovat měsíční zásobu i distributoři léčiv. Novelu teď posoudí horní parlamentní komora. Poslanci zároveň schválili pravidla pro přípravu stavby hlubinného úložiště radioaktivního odpadu a také novelu o organizaci sociálního zabezpečení.

Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků od bank jednotky miliard korun, přiznal České televizi ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ještě před rokem resort počítal s víc než třicetimiliardovým výnosem. Stanjura ale upozorňuje i na pozitivní důsledky nové daně. Podle něj banky snížily své mimořádné odvody také tím, že zvedly úroky střadatelům, což má protiinflační charakter.

Ústavní soud začal projednávat červnové omezení mimořádné valorizace penzí. České televizi to potvrdil jeho předseda Josef Baxa. Zároveň řekl, že do konce roku v této otázce jasno nebude. Konat by se mělo i veřejné projednávání. Návrh na zrušení části novely podali poslanci hnutí ANO. Průměrný důchod se kvůli omezeným možnostem rozpočtu v červnu zvedl o 760 korun. Původně ale mělo být přidání o tisícovku vyšší.

Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky, hrubý domácí produkt (HDP) podle něj klesne o půl procenta. V srpnové prognóze předpokládalo pokles o 0,2 procenta. Důvodem zhoršení je slabší spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace, sdělil novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Průměrnou inflaci letos ministerstvo očekává 10,8 procenta, proti srpnu zlepšilo odhad o 0,1 procentního bodu. Ministerstvo rovněž uvedlo, že deficit veřejných financí by letos měl dosáhnout 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,2 procenta HDP.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ve čtvrtek jednal s předsedou Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františkem Dobšíkem. Jde o snahu zvrátit celodenní stávku ve školách, kterou odbory vyhlásily na 27. listopadu. Vadí jim, že nepedagogickým profesím mají příští rok klesnout platy v průměru o dvě procenta. Bek pro ně chce nyní vyjednat pět miliard korun navíc. O chystané stávce bude v pondělí mluvit s premiérem Petrem Fialou (ODS), o den později se k tématu sejdou lídři vládních stran. Bez jejich konsensu už nelze upravovat státní rozpočet na příští rok.

Senát ve středu schválil konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit stav státního rozpočtu v příštích dvou letech celkem až o 150 miliard korun. Pro hlasovalo 53 ze 74 přítomných senátorek a senátorů, proti bylo deset. Zapotřebí bylo 38 hlasů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prohlásil, že jde o kompromis všech pěti vládních stran. Soubor hlavně daňových změn nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel, na případné veto má patnáct dní. Prezident už dříve vládní snahu o konsolidaci veřejných financí uvítal.

Školské odbory rozhodly, že se 27. listopadu uskuteční celodenní výstražná stávka základních, středních i mateřských škol. Hodinová stávka by podle nich nebyla dostatečná. Po rozšířeném jednání předsednictva odborů to oznámila místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Markéta Seidlová. Odboráři usilují o více peněz pro školství na příští rok. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) jim vzkázal, že dále hledá možnosti k posílení rozpočtu, a nabídl další jednání.