Zbyněk Stanjura

Kabinet schválil novelu zákona o rozpočtovém určení daní. Podíl krajů na inkasu sdílených daní se v následujících třech letech podle ní zvýší na 10,26 procenta ze současných 9,76 procenta. Kromě toho by Praha měla od příštího roku získat navíc podíl 0,1 procenta z inkasa těchto daní. Celkem by tak roční příjmy krajů měly do roku 2027 vzrůst o 11,2 miliardy korun. Zároveň jim ale stát přestane poskytovat čtyřmiliardovou dotaci na údržbu silnic druhých a třetích tříd.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se naplňují obavy, že plán majitele na záchranu hutní společnosti Liberty Ostrava není realistický. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chystá pro případ potřeby sociální pomoc. Česko jedná o možných krocích i s Evropskou komisí. Ministři to řekli na tiskové konferenci po jednání vlády. Ministři připomněli, že firma poprvé nezaplatila celé sociální odvody a poprvé také nedodržela splátkový kalendář ke srovnání závazků vůči Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). Liberty tvrdí, že České správě sociálního zabezpečení nedoplatky na sociálních odvodech uhradila.

Část vládních stran nevzdává snahu prosadit výpovědi bez udání důvodu. I přesto, že čelí odporu opozice i koaličních partnerů. Ti navíc hovoří o možném porušení koaliční smlouvy. Zastánci změny ovšem namítají, že „pružnější trh práce“ je závazek z programového prohlášení vlády.

Státní rozpočet skončil v dubnu v minusu 153 miliard korun. Ve srovnání s loňským rokem je výsledek lepší o necelých 47 miliard. Přispěl k tomu hlavně vyšší výběr daní a sociálního pojištění. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se ve výsledcích odráží začátek ekonomického oživení doprovázený růstem mezd. Schodek se nicméně prohloubil z březnových 105 miliard korun.

Vládní koalice by kvůli velkým mrazům z minulých dní měla minimálně odložit záměr zavést daň z tichého vína, myslí si lidovci podle šéfa strany Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Vinaři vyčíslili ztráty způsobené mimořádnými teplotními výkyvy na více než dvě miliardy korun. Většina koaličních stran ale dál nové zdanění prosazuje, vinaři podle nich mají v době úspor těžko obhajitelnou výjimku.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce zavést do příštích sněmovních voleb novou spotřební daň z nápojů s vysokým obsahem cukru, jak sdělil České televizi. Velmi sladké nápoje podle ministra škodí zdraví, mimo jiné vedou k obezitě. Zavedení speciální daně navrhla i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Litr limonády nebo džusu by tak mohl podražit o několik korun. Plán podporuje většina vládních stran, proti návrhu se ale zatím staví ODS.

Legalizaci konopí vláda v tomto volebním období nejspíš neprosadí. Koalice neumí nalézt shodu na dílčích parametrech. Zatímco s pěstováním pro vlastní potřebu souhlasí všech pět stran, proti komerčnímu prodeji marihuany nebo vzniku konopných klubů vystupují lidovci i část ODS.

Téměř půl milionu státních zaměstnanců by mělo ve druhém pololetí dostat přidáno. Před jednáním tripartity to řekl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Odbory chtějí, aby se pracovníkům veřejné sféry výdělky zvedly o patnáct procent, což zdůvodňují prudkým zdražováním v minulých dvou letech. Takový růst ale vláda téměř jistě nepodpoří. Vedle lidovců jsou pro i Starostové a Piráti. ODS je o něm ochotná jednat. Proti se staví TOP 09, a to kvůli vysokému zadlužení.

Vládní hnutí STAN chce v koalici otevřít debatu o speciální sektorové dani pro banky. Jeho předseda Vít Rakušan to spojuje s vyhodnocením odvodu z mimořádných zisků, který od loňska platí kromě finančních domů taky energetické firmy a rafinerie. Právě banky zaplatily mnohem méně, než kabinet očekával. Loni padesát finančních domů vydělalo dohromady po zdanění přes 104 miliard korun. O návrhu Starostů jsou ochotni jednat i Piráti nebo lidovci. Naopak ODS a TOP 09 změny odmítají.

V únoru hospodařily samosprávy v Česku s více než šestadvacetimiliardovým přebytkem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zástupce samospráv žádá, aby víc investovali a podpořili tak růst tuzemské ekonomiky. Také se blíží novela, která by měla změnit systém, podle kterého se peníze přerozdělují mezi jednotlivé kraje.

Opoziční ANO podle Hradu zrušilo účast na plánovaném pondělním jednání o důchodové reformě. Další jednání v současném formátu, tedy se zástupci ANO a koalice, považuje nyní prezident Petr Pavel za bezpředmětné, nicméně plánovanou schůzku a návazná jednání i při absenci opozičního subjektu zachová. ANO zdůvodnilo zrušení účasti na jednání o penzích tím, že premiér Petr Fiala (ODS) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opakovaně deklarovali, že reformu přijmou bez ohledu na jednání s opozicí.

Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordní 3,221 bilionu korun, informovalo ministerstvo financí ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu České republiky. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295 480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.

Vztahy v koalici jsou „celkem dobré“, přesto bylo nutné představit stranický plán na další reformy, řekl v Interview ČT24 předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Piráti chtějí v rámci svého programu Republika v pohybu měnit pracovní právo, zvýšit minimální mzdu nebo naplnit podmínky pro přijetí eura. Že by s tím narazili u dalších vládních stran, se neobávají. Podle Michálka budou potřeba jednorázové investice, na které se vyplatí půjčit si.

Na dohled nad šampionátem v hokeji vláda slíbila policii a hasičům přidat, přesnou částku nestanovila. Má odpovídat reálným potřebám, řekl po jednání kabinetu ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Vláda rovněž schválila regulaci trhu s kryptoaktivy včetně dohledu České národní banky (ČNB) nebo dar nepotřebných aut Ukrajině.

ODS nepočítá s tím, že by po příštích sněmovních volbách v roce 2025 vytvořila vládní koalici s ANO, řekl ministr financí a první místopředseda strany Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj bude ODS příští rok usilovat o volební vítězství s cílem získat pozici premiéra a být nejsilnější vládní stranou. Strana dle Stanjury musí mobilizovat ty, kteří se momentálně deklarují jako nevoliči.

V Poslanecké sněmovně se rozhořel spor o základní daňovou slevu na poplatníka, která všem zvyšuje výplatu. Podle ministerstva financí ji nelze zvýšit kvůli stavu státního rozpočtu, vláda přitom valorizaci slevy slíbila v programovém prohlášení. Lidovci na splnění závazku trvají a chtějí o něm v koalici jednat.

Delegáti kongresu ODS v neděli v Ostravě zvolili i čtrnáct členů výkonné rady, která má na starost například koordinaci činnosti strany na celostátní úrovni nebo organizaci politických kampaní. Jejím členem se opět stal například jihočeský hejtman a předseda krajské asociace Martin Kuba. Nováčkem je poslanec za Liberecký kraj Petr Beitl.

Premiér Petr Fiala se znovu stal předsedou Občanské demokratické strany (ODS). Získal 424 hlasů od 525 přítomných delegátů ostravského kongresu. Prvním místopředsedou zůstává ministr financí Zbyněk Stanjura, do vedení přibyla Eva Decroix. Premiér prohlásil, že občané České republiky si volí ODS v době krizí.

Poslanci se sešli z podnětu opozičního ANO na jednání o údajných korupčních případech koaličních stran. Zákonodárci ANO se chtěli opět zabývat zejména Podnikatelskou družstevní záložnou (PDZ), v níž měl v minulosti uložené peníze i premiér a předseda ODS Petr Fiala. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v úvodním vystoupení prohlásil, že vládní strany kryjí korupci a klientelismus. Na vystoupení zareagoval Fiala, podle nějž Babiš nedokáže unést reakci sněmovny na jeho praktiky. Poslanci odpoledne po více než čtyřhodinové debatě podle očekávání program mimořádné schůze neschválili.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) jednali s majitelem Liberty Ostrava Sanjeevem Guptou o aktuální situaci v ostravském hutním podniku. Síkela dal najevo zklamaní. Otázek je teď podle něj ještě víc. Vláda podle ministrů nebude poskytovat huti žádné prostředky daňových poplatníků, dokud se do ní nevrátí peníze vyvedené do zahraničí. Většina provozů v huti Liberty od prosince stojí, a značná část zaměstnanců je tak doma. Problém nastal poté, co dodavatel energií Tameh Czeh zastavil huti dodávky elektřiny kvůli tomu, že za ně podnik neplatil.

Poslanci vyškrtli z novely o přeměnách obchodních společností a družstev spornou část zvanou lex ČEZ. Pokud by v zákoně zůstala, stát by ji podle kritiků mohl využít pro vyvlastnění menšinových akcionářů energetické společnosti. Zbytek předlohy, který reaguje na změnu příslušné evropské směrnice, sněmovna s úpravami schválila a poslala k projednání do Senátu. Dolní komora také odsouhlasila například novelu o soudnictví ve věcech mládeže, novelu vodního zákona, a naopak odložila schvalování novely o utajovaných informacích.

Česká ekonomika letos vzroste o 1,4 procenta, očekává ministerstvo financí. Inflace podle něj bude 2,7procentní. Oba údaje jsou optimističtější, než resort uváděl ve své předchozí lednové predikci. V roce 2025 očekává úřad 2,6procentní ekonomický růst a průměrnou inflaci 2,4 procenta. Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) uvažuje o tom, že by vládě navrhl zrušit již pro příští rok daň z neočekávaných zisků. Bude ale záležet na tom, zda budou mimořádné výdaje v souvislosti s cenami energií a mimořádné příjmy zhruba v rovnováze.

V následujícím roce by se průměrný důchod mohl zvednout o 2,1 procenta. Aktuální odhad poskytlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle výpočtu České televize by to znamenalo navýšení zhruba o 435 korun měsíčně. Data vycházejí z resortní predikce růstu životních nákladů důchodců od loňského července do letošního června. Přesné číslo zveřejní ministerstvo během léta. Pokud ale v dalších týdnech nedojde k výraznému růstu cen, avizovaná čísla už se příliš nezmění.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce ještě do konce volebního období snížit daně rodinám se dvěma a více dětmi. Podle něj by mohly úlevy vzrůst až o čtvrtinu. Pro rodiny s minimálně třemi dětmi pak Jurečka hodlá do určité výše příjmů navrhnout takzvané daňové prázdniny. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je však k takovým plánům spíše skeptický a míní, že přicházejí pozdě.