Zbyněk Stanjura strana 2 z 5

Delegáti kongresu ODS v neděli v Ostravě zvolili i čtrnáct členů výkonné rady, která má na starost například koordinaci činnosti strany na celostátní úrovni nebo organizaci politických kampaní. Jejím členem se opět stal například jihočeský hejtman a předseda krajské asociace Martin Kuba. Nováčkem je poslanec za Liberecký kraj Petr Beitl.

Premiér Petr Fiala se znovu stal předsedou Občanské demokratické strany (ODS). Získal 424 hlasů od 525 přítomných delegátů ostravského kongresu. Prvním místopředsedou zůstává ministr financí Zbyněk Stanjura, do vedení přibyla Eva Decroix. Premiér prohlásil, že občané České republiky si volí ODS v době krizí.

Poslanci se sešli z podnětu opozičního ANO na jednání o údajných korupčních případech koaličních stran. Zákonodárci ANO se chtěli opět zabývat zejména Podnikatelskou družstevní záložnou (PDZ), v níž měl v minulosti uložené peníze i premiér a předseda ODS Petr Fiala. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v úvodním vystoupení prohlásil, že vládní strany kryjí korupci a klientelismus. Na vystoupení zareagoval Fiala, podle nějž Babiš nedokáže unést reakci sněmovny na jeho praktiky. Poslanci odpoledne po více než čtyřhodinové debatě podle očekávání program mimořádné schůze neschválili.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) jednali s majitelem Liberty Ostrava Sanjeevem Guptou o aktuální situaci v ostravském hutním podniku. Síkela dal najevo zklamaní. Otázek je teď podle něj ještě víc. Vláda podle ministrů nebude poskytovat huti žádné prostředky daňových poplatníků, dokud se do ní nevrátí peníze vyvedené do zahraničí. Většina provozů v huti Liberty od prosince stojí, a značná část zaměstnanců je tak doma. Problém nastal poté, co dodavatel energií Tameh Czeh zastavil huti dodávky elektřiny kvůli tomu, že za ně podnik neplatil.

Poslanci vyškrtli z novely o přeměnách obchodních společností a družstev spornou část zvanou lex ČEZ. Pokud by v zákoně zůstala, stát by ji podle kritiků mohl využít pro vyvlastnění menšinových akcionářů energetické společnosti. Zbytek předlohy, který reaguje na změnu příslušné evropské směrnice, sněmovna s úpravami schválila a poslala k projednání do Senátu. Dolní komora také odsouhlasila například novelu o soudnictví ve věcech mládeže, novelu vodního zákona, a naopak odložila schvalování novely o utajovaných informacích.

Česká ekonomika letos vzroste o 1,4 procenta, očekává ministerstvo financí. Inflace podle něj bude 2,7procentní. Oba údaje jsou optimističtější, než resort uváděl ve své předchozí lednové predikci. V roce 2025 očekává úřad 2,6procentní ekonomický růst a průměrnou inflaci 2,4 procenta. Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) uvažuje o tom, že by vládě navrhl zrušit již pro příští rok daň z neočekávaných zisků. Bude ale záležet na tom, zda budou mimořádné výdaje v souvislosti s cenami energií a mimořádné příjmy zhruba v rovnováze.

V následujícím roce by se průměrný důchod mohl zvednout o 2,1 procenta. Aktuální odhad poskytlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle výpočtu České televize by to znamenalo navýšení zhruba o 435 korun měsíčně. Data vycházejí z resortní predikce růstu životních nákladů důchodců od loňského července do letošního června. Přesné číslo zveřejní ministerstvo během léta. Pokud ale v dalších týdnech nedojde k výraznému růstu cen, avizovaná čísla už se příliš nezmění.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce ještě do konce volebního období snížit daně rodinám se dvěma a více dětmi. Podle něj by mohly úlevy vzrůst až o čtvrtinu. Pro rodiny s minimálně třemi dětmi pak Jurečka hodlá do určité výše příjmů navrhnout takzvané daňové prázdniny. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je však k takovým plánům spíše skeptický a míní, že přicházejí pozdě.

Vláda v prvním čtvrtletí hospodařila se schodkem 105 miliard korun, což je o třetinu lepší výsledek než loni, deficit ale zůstává čtvrtý nejvyšší v historii Česka. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je trend ve snižování schodku jasný. Míní, že dodržet plánovaný deficit na letošní rok nebude problém, a to aniž by bylo potřeba „nějak dramaticky měnit parametry státního rozpočtu“, prohlásil v pořadu Události, komentáře. Skutečně pozitivní zprávou by podle Margity Balaštíkové (ANO), která se také účastnila diskuse, byl růst HDP.

Schodek státního rozpočtu se v březnu oproti předchozímu měsíci mírně prohloubil na 105 miliard korun. Oproti konci loňského prvního čtvrtletí je zhruba o třetinu nižší, tehdy činil rozdíl mezi výdaji a příjmy státu 166,2 miliardy. Zároveň je to ale stále třetí nejhlubší čtvrtletní deficit v historii samostatného Česka.

Koalice se podle premiéra Petra Fialy (ODS) blíží k rozhodnutí o možném zdanění tichého vína. Řekl to v rozhovoru pro Týden v politice. Tato vína tak zůstávají jako jediný alkohol bez spotřební daně. Opozice krok odmítá a doporučuje celoevropské řešení. O tom v minulosti mluvil i ministr zemědělství. Možné zdanění řešila ministerská odborná skupina, teď už má rozhodnout koalice.

Usnadnění pravidel pro přeměny firem – známé také jako lex ČEZ – by podle premiéra Petra Fialy (ODS) měla sněmovna z předložené novely vypustit. Řekl to v rozhovoru pro pořad Týden v politice. Kritici totiž vládě vyčítali, že tím plánuje začít transformaci ČEZu a vyvlastnit podíly menšinových akcionářů. Také sněmovní ústavně-právní výbor dolní komory navrhl tuto část vypustit.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zatím nemá koaliční podporu pro svůj plán týkající se daně z mimořádných zisků. Pro rok 2025 by ji rád zrušil, pokud na ni letos stát vybere předpokládaných sedmnáct miliard. Proti jsou lidovci, naopak TOP 09 záměr ministra podporuje.

Jednotné inkasní místo, tedy systém, v němž by zaměstnavatel všechny odvody posílal prostřednictvím jedné instituce, v tomto volebním období fungovat nebude, i když to koalice slíbila v programovém prohlášení. České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Toto opatření zároveň doporučuje i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle ní je současný systém administrativy nákladný a komplikovaný pro podavatele i pro stát.

K sedmatřiceti návrhům na podporu českého hospodářství se už vyjádřila všechna ministerstva. Opatření doporučila Národní ekonomická rada vlády. Teď čeká, kolik z nich získá podporu všech vládních stran. Jejich definitivní seznam by mohl být hotový do několika týdnů.

Asociace krajů předloží vládě návrh na změnu výpočtu, kterým se mezi regiony dělí peníze z daní. Zohlednit má nově počet obyvatel nebo studentů středních škol, ale například i délku silnic, které kraje spravují. I když návrh schválili hejtmani výraznou většinou, nezvedli pro něj ruku všichni. O jeho přínosu nejsou přesvědčeni dva hejtmani ze severu republiky ani pražský primátor, jehož město by navržená úprava připravila o část peněz. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) věří, že se návrh krajů podaří rychle přepsat do podoby zákona. Pro to, aby se rozpočtové určení daní pozměnilo, je i opozice.

Na konci roku na účtech obcí a krajů leželo 480 miliard, což je o 77 miliard více než v roce 2022. Vyplývá to ze souhrnných dat, která získala Česká televize. Ministerstvo financí mluví o extrémní kumulaci prostředků a samosprávám vyčítá, že peníze nevyužívá na investice nebo poskytování veřejných služeb. Zástupci obcí a krajů tyto výhrady odmítají. Hejtmani budou také ve čtvrtek na jednání Asociace krajů v Praze rozhodovat o podpoře společného návrhu na změnu rozdělování daní mezi státem a regiony. Podle dřívější dohody s ministrem financí vláda požaduje většinovou shodu krajů pro novelu, kterou by pak poslala do sněmovny.

Stát by případným prodejem podílu v České poště mohl podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) získat peníze na samotnou transformaci zadlužené státní firmy. Ta se má rozdělit na dvě části — státní podnik, který bude zajišťovat zákonem dané služby, a akciovou společnost. Právě její část by v budoucnu mohl koupit soukromý investor.

Moravskoslezský kraj ve čtvrtek otevřel cestu k možnému vzniku Strategického podnikatelského parku v Dolní Lutyni na Karvinsku. Zastupitelé rozhodli o přípravě aktualizace zásad územního rozvoje, která umožní proměnu lokality v rozvojovou zónu. Vláda už ve středu schválila, že zahájí přípravu těchto ploch pro příchod významného investora. Portál iROZHLAS napsal, že stát chce v Dolní Lutyni postavit takzvanou gigafactory, tedy továrnu na výrobu baterií do elektroaut za 200 miliard korun.

Horní komora parlamentu ve středu odpoledne velkou většinou schválila novelu zbraňového zákona, která například zavádí pro prodejce zbraní povinnost hlásit podezřelé nákupy a zkracuje lhůtu pro lékařské prohlídky držitelů zbraní z deseti na pět let. Senátoři odhlasovali také zpřísnění pravidel proti praní špinavých peněz. Novela desetinásobně zvyšuje horní hranici jedné z pokut za porušení pravidel proti praní špinavých peněz. Senát schválil i ústavní zakotvení termínu krajských, senátních a obecních voleb na konci prvního říjnového týdne tak, aby se neposouvaly k létu.

Na Karvinsku by mohla vyrůst továrna na výrobu baterií do elektromobilů. Vyplývá to z dokumentů, které dostali na čtvrteční jednání zastupitelé Moravskoslezského kraje, na tiskové konferenci po jednání kabinetu to ve středu potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Vláda má nyní zahájit přípravu ploch na stavbu mezi Dolní Lutyní a Věřňovicemi pro významného zahraničního investora. Projekt by měl přinést nová pracovní místa, přispět k energetické bezpečnosti a zvýšit konkurenceschopnost Česka. V lokalitě se ale dosud se zřízením průmyslové zóny nepočítalo.

Premiér Petr Fiala (ODS) na pondělní návštěvě jižní Moravy uvedl, že není přesvědčen o zavedení spotřební daně z tichého vína. Na Pálavě mimo jiné zopakoval, že ve většině okolních zemí stát takovou taxu nevybírá. Zavedení daně naopak nově připouštějí lidovci.

Vláda letos přidá peníze na podporu životní pohody v chovech zvířat a příští rok podpoří dvěma miliardami korun zaměstnanost na venkově slevami na sociálním pojištění u zaměstnanců v zemědělství, oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Podobné požadavky byly mezi pěti podmínkami Zemědělského svazu a Agrární komory pro to, aby nepřikročily k protestu 7. března v Praze. Rozhodnutí, zda budou demonstrovat, je na zemědělcích, dodal Výborný.

Schodek státního rozpočtu ke konci února vzrostl na 102,5 miliardy korun z lednových 26 miliard korun, informovalo ministerstvo financí. Je to druhý největší únorový deficit po loňském roce, kdy hospodaření státu po dvou měsících bylo ve schodku 119,7 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) meziroční zlepšení vyplývá z ukončení kompenzací za vysoké ceny energií, v rozpočtu se také začínají projevovat dopady konsolidačního balíčku.