Zbyněk Stanjura strana 4 z 5

Národní ekonomická rada vlády (NERV) předložila tento týden 37 návrhů, jak nastartovat ekonomický růst Česka. Opatření se například týkají zákoníku práce, vzdělávání nebo investic. Kabinet čeká debata o tom, co z toho vybrat, co by mohl začít uskutečňovat do konce svého funkčního období. Podle opozice ale vláda řeší opatření na podporu ekonomiky pozdě.

Jedním z návrhů, který tento týden představila Národní ekonomická rada vlády (NERV) v rámci plánu na pomoc ekonomice, je i výpověď bez udání důvodu. Podle rady je potřeba pracovní trh rozpohybovat, což by mělo firmám pomoci s výběrem pracovníků. Návrh se ale nelíbí zástupcům zaměstnanců, Českomoravské konfederaci odborových svazů (ČMKOS). Podle jejich předáka by to byl návrat do doby před rokem 1989.

Česká ekonomika letos zesílí o 1,2 procenta, domnívá se ministerstvo financí, podle nějž loni naopak hrubý domácí produkt o 0,6 procenta klesl. Nová resortní prognóza je méně příznivá než předchozí odhad zveřejněný v listopadu, který hovořil pro letošek o téměř dvouprocentním růstu. Naopak optimističtější, než bylo ještě v listopadu, je ministerstvo u inflace. Domnívá se, že se většinu roku bude držet pod třemi procenty, zatímco dřívější predikce hovořila o tom, že zůstane nad touto hranicí. Úřad vedený Zbyňkem Stanjurou (ODS) zároveň neočekává, že by na letošní růst HDP měl významný vliv loni schválený konsolidační balíček, naopak si od něj slibuje, že pomůže držet pod kontrolou inflaci.

Členy dolní komory po desítkách hodin pří o korespondenční volbu čekaly ve čtvrtek odpoledne ještě dvě mimořádné schůze svolané z podnětu opozičního ANO. Na té první měli projednávat návrh na vydání zákona o celostátním referendu, na druhé zase šestici krajských novel zákona o rozpočtovém určení daní obcím a krajům. V obou případech však sněmovna hlasy koaliční většiny neschválila program.

Rozhodnutí Ústavního soudu přijímáme s pokorou, řekl v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a dodal, že krok o zpomalení valorizace penzí nebyl jednoduchý. „Nečinili jsme to rádi, ale udělat jsme to museli s ohledem na budoucí vývoj důchodového systému,“ dodal s tím, že se nyní ukázalo, že opozice neměla pravdu v ničem. Bývalá ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová zopakovala, že rozhodnutí soudu je třeba respektovat. Zároveň je zklamaná lidsky i jako právník, protože čekala celou řadu právních argumentů, které nalezla jen u třech soudců, kteří se vyslovili proti zamítnutí návrhu poslanců ANO.

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh 71 poslanců ANO na zrušení loňské novely zákona o důchodovém pojištění a souvisejících předpisů, stížnost směřovala na zkrácení mimořádné valorizace důchodů. Výrok oznámil předseda soudu Josef Baxa, odůvodnění četl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček, který po opakovaných poradách ústavních soudců nahradil původního zpravodaje Jan Svatoně. Sněmovnu soudu zaplnili novináři a veřejnost, zejména důchodci. Po oznámení výroku zazněl v sále výkřik „Hanba!“

Vládní politici uvítali rozhodnutí Ústavního soudu ohledně snížené valorizace penzí. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) argumenty vlády obstály, nález soudu je důležitý pro udržitelnost důchodového systému, veřejných financí a mezigenerační solidarity. Ministr vnitra Marian Jurečka (KDU-ČSL) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) poznamenali, že vysvětlení soudu bylo velmi srozumitelné. Předsedu opozičního ANO Andreje Babiše verdikt zklamal, ANO podle něj udělalo pro důchodce maximum. Podle šéfa opoziční SPD Tomia Okamury rozhodnutí soudu není lidsky správné.

Vláda dosud nedostala od hutní společnosti Liberty Ostrava (LO) věrohodný plán restrukturalizace firmy. Splátky Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) a ostatní závazky vůči státu ale Liberty plní, řekl po středečním jednání na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje v Ostravě ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vláda a kraj zároveň hledají způsob, jak pomoci dodavatelským firmám, které by se kvůli problémům Liberty mohly samy octnout v potížích. Jsou jich stovky.

Šestice krajů žádá vládu o změnu způsobu, jakým se rozděluje výnos z daní. Současný vzorec, který je starý osmnáct let, je prý nastavený nespravedlivě a neodpovídá skutečným potřebám krajů. Nebrání se přitom tomu, že by navýšení rozpočtů bylo postupné. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) i jeho kolega z Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) v Otázkách Václava Moravce řekli, že stojí o to, aby se diskuse o návrhu začala odvíjet i v Poslanecké sněmovně. „Že dělení peněz mezi kraje není spravedlivé, je jasné a je to vidět,“ prohlásil hejtman Jihočeského kraje a šéf Asociace krajů Martin Kuba (ODS), který byl také hostem pořadu.

Finanční analytický úřad, který dohlíží i na uplatňování sankcí, dostane více peněz. Se štědřejším rozpočtem může počítat už letos, další zvýšení navrhují někteří poslanci. Podle nich by pak instituce mohla přijmout nové lidi a rychleji odhalovat podezřelý majetek.

Kvůli letošnímu zvýšení odvodů zaměstnancům či živnostníkům vzroste daňové zatížení na nejvyšší úroveň od roku 2020. ODS a TOP 09 přesto chtějí dodržet předvolební slib koalice SPOLU nezvýšit v tomto volebním období celkové daňové zatížení v poměru k HDP. Naopak pro Piráty, Starosty a lidovce to tak výrazná priorita není.

Ústavní soud ve středu veřejně projednával návrh 71 poslanců opozičního ANO na zrušení vládní novely, která loni zkrátila mimořádnou červnovou valorizaci penzí. U soudu za ně jednala bývalá ministryně financí Alena Schillerová s advokátem Davidem Rašovským. Jako svědky si soud předvolal šéfa státní kasy Zbyňka Stanjuru (ODS) a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL). Vyhlášení nálezu po ukončení dokazování odročil předseda soudu Josef Baxa na neurčito.

Přesně 730 milionů loni státu odvedly banky na dani z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax. Původně vláda částku odhadovala na víc než třicet miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rozdíl mezi očekáváním a realitou obhajuje tím, že původní plány počítaly s přísnějšími pravidly pro výběr daně. Zároveň se podle něj banky o své zisky podělily se střadateli.

Česká republika letos pravděpodobně po dlouhé době splní první tři ze čtyř takzvaných maastrichtských kritérií pro zavedení eura, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Proti tomu se však vymezil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle Jurečky rozhodnutí o případném přijetí evropské měny musí předcházet dlouhá odborná diskuse, přičemž v současnosti není na vstup do eurozóny ve vládní koalici shoda. Připustil ale, že by koalice letos mohla jednat o ustavení vládního koordinátora pro přijetí eura. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy a člena představenstva Škoda Auto Martina Jahna Česko mohlo vstoupit do eurozóny už dříve.

Případné úpravy některých částí úsporného balíčku udělá vláda podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nejdříve v příštím roce. Poté, co vyhodnotí dopady opatření zavedených letos v lednu. Stanjura to sdělil pořadu Týden v politice. Koalice se tak může vrátit i k debatě, jestli mají být nápoje v základní, tedy vyšší sazbě DPH.

Státní rozpočet loni skončil v deficitu 288,5 miliardy. Podle místopředsedy poslanců ANO Patrika Nachera jde o dobrou zprávu v tom smyslu, že byl navrhovaný schodek dodržen – dokonce byl nižší o 6,5 miliardy. V Interview ČT24 ale současně státní účet označil za netransparentní a uvedl, že se v něm některé výdaje vůbec neobjevují.

Debata o zavedení společné měny v tomto volebním období není dle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na místě. Nejprve je třeba zlepšit veřejné finance, aby Česko splňovalo maastrichtská kritéria, řekl v pořadu Události, komentáře. Poté to bude rozhodnutí čistě politické, nesouhlasí tak s názory, že by občané měli o vstupu do eurozóny rozhodovat v referendu. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová je proti přijetí eura, existuje podle ní řada ekonomických důvodů, proč to nedělat. Referendu se podle ní hnutí ANO nebrání. „Bylo by na místě, aby se takto závažná záležitost v referendu rozhodla,“ podotkla.

Stát hospodařil v roce 2023 se schodkem 288,5 miliardy korun. Původní návrh předpokládal deficit 295 miliard korun, deficit je tak o šest a půl miliardy nižší, než stát plánoval. Oproti loňsku jde o pokles o 71,9 miliardy korun, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který představil výsledky hospodaření státu v minulém roce. Státní dluh ke konci roku vzrostl z 2,895 na 3,111 bilionu korun.

TOP 09 chce společně s hnutím Starostové a nezávislí (STAN) letos vytvořit pozici vládního zmocněnce pro přijetí eura a debatovat o vstupu Česka do systému směnných kurzů ERM II., což je předstupeň pro přijetí společné evropské měny. Ve prospěch přijetí eura se vyslovují i zástupci KDU-ČSL a Pirátů. Naopak ODS jako jediná stana vládní koalice trvá na koruně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) proto považuje debatu o euru v současné době za zbytečnou.

Deficit státního rozpočtu činil těsně před koncem roku 265 miliard korun. Vyplývá to z údajů ministerstva financí, které resort 20. prosince poslal rozpočtovému výboru. Jde o poslední dostupný údaj a naznačuje, že vláda udrží plánovaný schodek rozpočtu 295 miliard. V polovině měsíce pomohly mimo jiné další zálohy na daň z neočekávaných zisků, které zaplatily energetické firmy a banky. Opozice kritizuje vládu, že část výdajů vyvedla z rozpočtu do fondu dopravní infrastruktury.

S novým rokem se zvednou úhrady za státní pojištěnce. Za každého seniora nebo dítě půjde do zdravotnictví měsíčně o sto osmdesát pět korun víc, letos to bylo devatenáct set. Celkem to bude 151 miliard, oproti končícímu roku zhruba o jedenáct miliard víc. Částku poprvé navýšila automatická valorizace. Ministerstvo si od ní slibuje stabilitu a předvídatelnost.

Stát od ledna znovu zvýší důchody – tentokrát všem stejně. Penzisté budou dostávat 360 korun měsíčně navíc, průměrný důchod tak přesáhne 20 600 korun. Obě opoziční hnutí ve sněmovně předložila návrhy na další růst, protože valorizaci považují za nedostatečnou. Vláda argumentuje tím, že víc si zadlužená země nemůže dovolit.

Huť Liberty Ostrava přijde o energie ve čtvrtek. Jejich dodavatel je v insolvenci. Zaměstnanci, kteří kvůli tomu budou muset od pátku zůstat doma, dostanou sto procent mzdy. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) řekl po jednání s vedením firmy, že jsou připravené i peníze na mzdy za leden. Vedení Liberty v úterý připravilo ozdravný plán, který podle Hospodářských novin počítá se zachováním jen výnosnější části výroby. Síkela ho nepovažuje za příliš dobrý, bude chtít další materiály. Huť zároveň musí podle něj i ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) počítat s tím, že nedostane žádnou podporu od státu kvůli obavám z jejich vyvedení do zahraničních firem holdingu.

Jen velmi mírně rostly v listopadu ceny výrobců, které mohou naznačit, jak se budou vyvíjet koncové ceny pro spotřebitele. V zemědělství ceny dokonce meziročně klesly o 16 procent, podle analytiků to ukazuje, že není důvod k tomu, aby v lednu zdražovaly potraviny. Ceny v zemědělství klesly v listopadu i meziměsíčně, a to o 4,9 procenta.