S Bidenem se vrátí tým z Obamovy éry. Diplomacii má vést Blinken, finance Yellenová

3 minuty
Horizont ČT24: Antony Blinken
Zdroj: ČT24

Nově zvolený prezident USA Joe Biden plánuje jmenovat ministrem zahraničí svého blízkého poradce Antonyho Blinkena a poradcem pro národní bezpečnost Jakea Sullivana. Ministryní financí bude někdejší šéfka Fedu Janet Yellenová, píše list The Wall Street Journal. Bývalý ministr zahraničí John Kerry bude mít v kabinetu na starosti reakci na klimatické změny. Biden chce rovněž do pozice ředitelky tajných služeb dosadit Avril Hainesovou a do čela ministerstva vnitřní bezpečnosti Alejandra Mayorkase. Velvyslankyní USA při OSN by pak měla být zkušená diplomatka Linda Thomasová Greenfieldová.

V rodícím se Bidenově zahraničněpolitickém a bezpečnostním týmu se podle listu The New York Times (NYT) znovu schází dříve vysoce postavení demokratičtí činitelé z administrativy Baracka Obamy, kteří se znají ze svého působení na ministerstvu zahraničí či v Bílém domě.

Do nejvyšších pater americké politiky by se v osobě osmapadesátiletého Blinkena vrátil milovník kopané, který studoval v Paříži a před dvěma lety vydal dva hudební singly. V Bílém domě pracoval už pro prezidenta Clintona, kterému psal projevy. Bidenovi pak radil s otázkami národní bezpečnosti. V roce 2011 spolu s ním a dalšími nejvyššími představiteli Obamovy vlády sledoval zavraždění Usámy bin Ládina.

Nakonec se stal náměstkem tehdejšího ministra zahraničí Johna Kerryho a podílel se například na uvalení sankcí na Severní Koreu. Jednou z priorit nového ministra –⁠ pokud Biden jeho nominaci potvrdí a poté ho schválí Senát –⁠ bude vyřešení obchodní války s Čínou. „Nejdřív se musíme vykopat ze strategického deficitu, do kterého nás prezident Trump dostal. Prezident Trump pomohl Číně prosazovat její klíčové strategické cíle,“ prohlásil v červenci.

Biden během předvolební kampaně kritizoval Trumpovu unilateralistickou zahraniční politiku. Demokrat se zavázal, že bude podporovat spolupráci v rámci NATO a dalších globálních paktů a bude naslouchat expertům, zejména v otázce boje s pandemií covidu-19. Zároveň přislíbil návrat USA k Pařížské klimatické dohodě a Světové zdravotnické organizaci (WHO) a možná i k mezinárodní jaderné dohodě s Íránem z roku 2015, od nichž USA za vlády Donalda Trumpa odstoupily.

Unie a Aliance

Naději na zlepšení vztahů má i Evropská unie. „Během telefonátu předseda Michel navrhl obnovit silnou transatlantickou alianci založenou na společných zájmech a sdílených hodnotách,“ stojí v prohlášení, které vydal úřad předsedy Evropské rady. Charles Michel podle něj přivítal Bidenovu oddanost americkým spojencům a podporu evropské spolupráce. Bidena rovněž pozval do Bruselu na mimořádný summit Unie v příštím roce.

Zvolený prezident USA hovořil také s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. „Je to nový začátek pro globální partnerství EU a USA,“ uvedla na Twitteru. Silná EU a silné Spojené státy podle ní mohou utvářet celosvětovou agendu „založenou na spolupráci, multilateralismu, solidaritě a sdílených hodnotách“.

Poprvé Biden telefonicky hovořil také s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem. „Hovořili o důležitosti naší transatlantické aliance jako základního kamene naší kolektivní bezpečnosti,“ stojí v prohlášení NATO k rozhovoru.

Rozmanitý kabinet

Třiačtyřicetiletý možný budoucí poradce pro národní bezpečnost Sullivan zastával tento post pro Bidena, když byl viceprezidentem. V pozici podle NYT nahradil Blinkena. Rovněž byl poradcem někdejší ministryně zahraniční Hillary Clintonové.

Bidenovou kandidátkou na post ministryně financí bude někdejší šéfka Fedu Janet Yellenová, píše list The Wall Street Journal s odkazem na své zdroje.

Tématu reakce na změny klimatu se má chopit dlouholetý a výrazný politik John Kerry. Ten má za sebou mimo jiné zkušenost ministra zahraničí nebo neúspěšné kandidatury na prezidenta.

Možná budoucí ambasadorka u OSN Thomasová Greenfieldová pracovala na ministerstvu zahraničí za Obamovy vlády jako zmocněnkyně pro africké záležitosti. Biden se zavázal, že bude mít rozmanitý kabinet, k čemuž by jmenování černošky Thomasové Greenfieldové přispělo, uvedl server Axios. Podle NYT působila v diplomacii 35 let a vystřídala řadu zahraničních postů.

Biden a jeho tým se připravují na inauguraci a převzetí prezidentského úřadu 20. ledna i přes komplikace způsobené skutečností, že prezident Trump stále oficiálně neuznal soupeřovo vítězství ve volbách z 3. listopadu. Republikánský šéf Bílého domu výsledky hlasování v některých státech zpochybňuje a napadá. Už i někteří republikáni ale Trumpa v posledních dnech vyzvali, aby výsledky voleb uznal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že je připraven o citlivých otázkách jednat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
09:56Aktualizovánopřed 8 mminutami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem, informují v úterý večer agentury AFP a DPA. Francie sankce důrazně odsoudila, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 12 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 14 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 18 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...