Arméni v Turecku se kvůli napětí kolem konfliktu v Náhorním Karabachu bojí o své bezpečí

2 minuty
Události ČT: Obavy arménské menšiny v Turecku
Zdroj: ČT24

V Náhorním Karabachu se znovu tvrdě bojovalo, a to navzdory příměří vyhlášenému v sobotu. Podle „ministra obrany“ této enklávy v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem padlo dalších 43 jejích vojáků. V konfliktu má za sebou Ázerbájdžán podporu Turecka. Přitom právě v Turecku žije i arménská menšina, která má v nynější zjitřené atmosféře obavy o své bezpečí.

Do života Arménů v Istanbulu se vkradl strach. Jedním z mála, kteří svolili veřejně promluvit, je aktivistka Natali Avazjanová. „Lidé se bojí a jsou zticha. Jen pár nás mluví nahlas,“ potvrzuje Avazjanová.

Ti, kteří mluví nahlas, mají jedno společné. Tvrdí, že jim jde v první řadě o mír. „Lidé namítají, že Arméni udělali to a ono. Ano, ale také v Arménii umírají děti. Dávat hlas jen jedné straně je špatně,“ dodává aktivistka.

Nacionalisté demonstrovali v Armény obydlených čtvrtích

Obavy Arménů nejsou nové. Za první světové války se jich v Osmanské říši šest set tisíc až více než milion stalo obětí masakrů považovaných za genocidu. Turecká vláda toto označení odmítá. 

Po vypuknutí bojů o Náhorní Karabach se v Istanbulu objevily vlajky Ázerbájdžánu, který Ankara hlasitě podporuje, a místní nacionalisté pořádali demonstrace ve čtvrtích, kde bydlí mnoho arménských křesťanů. Jejich instituce od té doby stráží policie.

Arménský patriarchát v Istanbulu se v této atmosféře zdržel jakýchkoli politických nebo jednostranných prohlášení. Patriarcha pouze oznámil, že se modlí za mír.

Arménský novinář: Obě strany vedou informační válku

Arménský týdeník Agos má policejní ochranu už třináct let, konkrétně od vraždy někdejšího šéfredaktora Hranta Dinka tureckým pravicovým radikálem. „V dobách napětí se šíří atmosféra nenávisti, která se lehce může zvrhnout ve zločin,“ podotýká komentátor týdeníku Pakrat Estukjan.

Novinář tvrdí, že Agos nikomu nestraní –⁠ na rozdíl od tureckých provládních médií. „Obě strany vedou také informační válku. Snažíme se to mít na mysli,“ připouští Estukjan.

Arménští křesťané žijí na území dnešního Turecka dva tisíce let, komunita se ale stále zmenšuje. Podle odhadů nyní čítá padesát tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...