Dvě miliardy lidí, třetina světového HDP. Asijsko-pacifické země podepsaly největší dohodu o volném obchodu

Skupina patnácti zemí z asijsko-pacifického regionu zahrnující Čínu, Japonsko, Jižní Koreu a Austrálii podepsala největší dohodu o volném obchodu na světě. Dohoda označovaná jako RCEP (Regional Comprehensive Economic Partnership) pokrývá více než dvě miliardy lidí a zhruba třetinu světové ekonomiky. Čeští experti mluví o hrozbě i příležitosti.

Dohoda prosazovaná Pekingem snižuje cla a stanovuje společná obchodní pravidla. Týká se obchodu, služeb, investic, telekomunikací i autorských práv, napsala agentura DPA. Velikostí pakt překoná smlouvu mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou i Evropskou unií.

Dohodu země podepsaly na okraji summitu Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) ve vietnamském hlavním městě Hanoji. Číně by podle ekonomky Iris Pang ze společnosti ING mohla pomoci snížit závislost na zámořských trzích a technologiích, napsala agentura Reuters.

„S potěšením konstatuji, že po osmi letech jsme tvrdou práci oficiálně dotáhli do konce podpisem vyjednávání o RCEP,“ okomentoval potvrzení smlouvy vietnamský premiér Nguyen Xuan Phuc.

„Závěr vyjednávání o RCEP, tedy o největší dohodě o volném obchodu na světě, výrazným způsobem potvrdí vedoucí úlohu ASEAN v podpoře mnohostranného obchodního systému. Nově vzniklá obchodní struktura v regionu umožní provozovat udržitelný obchod, oživí dodavatelské řetězce narušené covidem-19 a napomůže k zotavení hospodářství po pandemii,“ dodal vietnamský premiér.

K zotavení ekonomiky má napomoci mimo jiné snížení už tak nízkých cel, posílení dodavatelských řetězců pomocí sdílených pravidel a zavedení nových a sdílených pravidel pro internetový obchod.

Dohoda zahrnuje státy s 2,2 miliardy obyvatel a úhrnným hrubým domácím produktem 26,2 bilionu dolarů (585 bilionů Kč), napsala agentura Bloomberg. Členem nově vzniklého ekonomického celku není Indie, která se na loňském summitu ASEAN stavěla proti. Tvrdila, že po otevření trhu by se zvýšil její obchodní deficit s Čínou. Dohoda nicméně obsahuje doložku, podle níž Dillí může přistoupit později.

Země ještě musí smlouvu ratifikovat

„Pro české i další evropské firmy je RCEP příležitostí i hrozbou. Může v členských státech zvýšit poptávku po českých subdodávkách používaných pro reexport formou finálního výrobku do zemí, které dohodu spolupodepsaly. Současně ale hrozí, že signatáři RCEP začnou více obchodovat mezi sebou a sníží dovoz. Evropské podniky zase mají další důvod pro přesun výroby do Asie, protože tam vzniká obří bezcelní trh,“ vysvětluje Luděk Procházka, ředitel společnosti Gerlach, která je největším českým poskytovatelem celních služeb.

Aby RCEP vešla v platnost, musí ji ještě ratifikovat šest členů ASEAN a tři partnerské státy tohoto sdružení. Například Singapur se chystá tak učinit „do několika měsíců“.

Jak podotýká BBC, nyní podepsaná úmluva je určitou alternativou k Transpacifickému partnerství (TPP), které v roce 2016 podepsalo dvanáct zemí, ale Čína k němu přizvána nebyla. Členem TPP naopak byly Spojené státy, ovšem pouze do ledna 2017, kdy o odchodu USA od smlouvy rozhodl Donald Trump. Největší ekonomika světa tak není členem ani jednoho ze dvou hlavních obchodních bloků nejrychleji rostoucího regionu světa.

Ačkoliv TPP je počtem členů menší dohodou, výrazněji snižuje cla a ustanovení týkající se práce a životního prostředí. Jak upozorňuje BBC, bývalý australský ministerský předseda Malcolm Turnbull, jenž zemi připojil k TPP, o nyní podepsané dohodě řekl, že má malé ambice.

Analytici mluví o hrozbě i příležitosti

„Země asijsko-pacifického regionu mezi sebou snižují bariéry obchodu, což může být pro českou otevřenou ekonomiku dobrá zpráva. Především pak v době, kdy jsme se vinou rostoucího protekcionismu dostávali pod postupný tlak klesající poptávky. Jde o další krok v globalizaci, která byla s příchodem pandemie koronaviru v ohrožení,“ komentuje uzavřenou dohodu analytik společnosti Purple Trading Štěpán Hájek.

Mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro připomněl, že jedním ze signatářů dohody je Vietnam, se kterým letos EU uzavřela dohodu o volném obchodu a ochraně investic. „Nejen Vietnam, ale i další země, jako je například Jižní Korea, jsou tak pro české podniky polootevřenou bránou do celého regionu 15 zemí v nově uzavřené dohodě,“ poukazuje.

Mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Lenka Dudková míní, že pro české firmy by bylo dobré, aby tuto dohodu rychle následovalo dojednání dohody o volném obchodu mezi EU, Austrálií a Novým Zélandem a aby nový americký prezident Joe Biden přehodnotil vztah k Transpacifickému partnerství (TPP), respektive jeho nynější verzi bez USA.

„Pro ČR jde jednoznačně o špatnou zprávu, ale ne nutně od zítra. Rok od roku bude těžší uplatnit se na dotčených trzích, protože čím dál snadněji se tam budou prosazovat tamější produkty,“ domnívá se analytik serveru Capitalinked.com Radim Dohnal.

„Tak jak volný obchod v EU pomohl Evropě, tak RCEP pomůže Asii ke zbohatnutí. Lidé, kteří ekonomii nerozumí, pak budou o to více volat, jak Evropa prohrává v pomyslném globálním závodě. Ti ostatní budou vědět, jak je dobré mít bohatnoucího globálního souseda,“ čte situaci hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 24 mminutami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...