Elektromobily bez varovného systému jsou riziko pro nevidomé, neslyšící i nepozorné chodce

Elektromobily se zabudovaným akustickým varovným systémem, které jsou v provozu bezpečnější pro chodce, jsou na trhu už rok. Vozů bez tohoto systému se ale v Česku stále pohybuje kolem pěti tisíc. Někteří účastníci provozu jsou tak pořád v ohrožení, kromě nedoslýchavých a nevidomých jde i o děti nebo starší osoby.

Už rok musí mít všechny nové elektromobily akustický varovný systém (AVAS). Povinnost zavedla evropská legislativa. „Od 1. 7. 2019 všechny nově schválené typy elektromobilů a od 1. 7. 2021 všechny nově vyrobené elektromobily musí mít systém AVAS, který automaticky vydává zvuk obdobný jako auto se spalovacím motorem, a to minimálně v rychlosti vozidla od nastartování do zhruba dvaceti kilometrů v hodině a rovněž při couvání,“ vysvětluje mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Při vyšších rychlostech, při kterých se elektromobil pohybuje, se spoléhá na to, že bude slyšet díky hluku pneumatik a odporu vzduchu. V Česku teď jezdí přes dvanáct tisíc elektroaut, z toho jich je pět tisíc bez bezpečnostního systému. Právě tato elektroauta jsou nebezpečná pro některé skupiny obyvatel.

Nevidomý mnohdy neslyší ani to, že elektromobil zastavil

Tiché motory elektromobilů, které mnohdy neslyší ani běžně zdravý člověk, představují riziko zejména pro starší osoby, děti, maminky s kočárky, cyklisty a chodce, kteří jsou momentálně rozptýlení. Tyto skupiny se často spoléhají na akustické informace, které v dopravních situacích doplňují jejich vizuální podněty.

Velké riziko představují elektromobily zejména pro nevidomé. „Řidič si nemusí všimnout bílé hole chodce, a nedá tak nevidomému na přechodu přednost. U nevidomého chodce pak chybí otočení směrem k vozidlu, které ale není v tu chvíli slyšet,“ říká Dana Součková z Organizace nevidomých.

Pokud takový člověk motor neslyší, může vstoupit na přechod rovnou pod kola elektromobilu. Podle Součkové je problém také to, že mnohdy neslyší ani to, že elektromobil zastavil, a nemá tedy žádný signál, že může cestu bezpečně přejít.

Organizace nevidomých eviduje případy slepců, kteří mají s tichostí dříve vyrobených elektromobilů problémy. „Stalo se nám, že nevidomý přecházel přes víceproudou komunikaci, přičemž první pruh stál. Řidič elektromobilu nepředpokládal, že chodec půjde svižně, a pokračoval dále v jízdě. Až na přechodu naštěstí zabrzdil, ale nevidomý, protože ho neslyšel, do něj vrazil,“ vysvětluje Součková.

Z dřívějška jsou známé i případy, kdy elektromobil nevidomého člověka srazil. Elektrické auto první generace například v Japonsku smrtelně zranilo nevidomého. Policie v Česku ale takové případy neregistruje, respektive nerozlišuje, zda nehodu způsobil elektromobil nebo auto se spalovacím motorem.

Alternativní řešení se neosvědčila

Uvažovalo se i nad jinými řešeními, která by nevidomým a nedoslýchavým pomohla rozpoznat blížící se elektrické vozidlo. Jedním z nich byl vestavěný varovný mechanismus ve slepecké holi, který by na elektromobil upozornil. Další zvažovanou možností byla aplikace ve smartphonech. „V neposlední řadě byl diskutován systém založený na vibracích, kdy by existoval vibrační přijímač, který by upozorňoval na elektromobil,“ říká mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Z výše zmíněných alternativ se žádná v testech neukázala jako dostatečně životaschopná. „Problémem bylo, že bílou hůl používají jen slepci a nikoliv jiné ohrožené skupiny obyvatel, například děti nebo senioři. To samé se týkalo i smartphonů,“ vysvětluje mluvčí rezortu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...