Elektromobily bez varovného systému jsou riziko pro nevidomé, neslyšící i nepozorné chodce

Elektromobily se zabudovaným akustickým varovným systémem, které jsou v provozu bezpečnější pro chodce, jsou na trhu už rok. Vozů bez tohoto systému se ale v Česku stále pohybuje kolem pěti tisíc. Někteří účastníci provozu jsou tak pořád v ohrožení, kromě nedoslýchavých a nevidomých jde i o děti nebo starší osoby.

Už rok musí mít všechny nové elektromobily akustický varovný systém (AVAS). Povinnost zavedla evropská legislativa. „Od 1. 7. 2019 všechny nově schválené typy elektromobilů a od 1. 7. 2021 všechny nově vyrobené elektromobily musí mít systém AVAS, který automaticky vydává zvuk obdobný jako auto se spalovacím motorem, a to minimálně v rychlosti vozidla od nastartování do zhruba dvaceti kilometrů v hodině a rovněž při couvání,“ vysvětluje mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Při vyšších rychlostech, při kterých se elektromobil pohybuje, se spoléhá na to, že bude slyšet díky hluku pneumatik a odporu vzduchu. V Česku teď jezdí přes dvanáct tisíc elektroaut, z toho jich je pět tisíc bez bezpečnostního systému. Právě tato elektroauta jsou nebezpečná pro některé skupiny obyvatel.

Nevidomý mnohdy neslyší ani to, že elektromobil zastavil

Tiché motory elektromobilů, které mnohdy neslyší ani běžně zdravý člověk, představují riziko zejména pro starší osoby, děti, maminky s kočárky, cyklisty a chodce, kteří jsou momentálně rozptýlení. Tyto skupiny se často spoléhají na akustické informace, které v dopravních situacích doplňují jejich vizuální podněty.

Velké riziko představují elektromobily zejména pro nevidomé. „Řidič si nemusí všimnout bílé hole chodce, a nedá tak nevidomému na přechodu přednost. U nevidomého chodce pak chybí otočení směrem k vozidlu, které ale není v tu chvíli slyšet,“ říká Dana Součková z Organizace nevidomých.

Pokud takový člověk motor neslyší, může vstoupit na přechod rovnou pod kola elektromobilu. Podle Součkové je problém také to, že mnohdy neslyší ani to, že elektromobil zastavil, a nemá tedy žádný signál, že může cestu bezpečně přejít.

Organizace nevidomých eviduje případy slepců, kteří mají s tichostí dříve vyrobených elektromobilů problémy. „Stalo se nám, že nevidomý přecházel přes víceproudou komunikaci, přičemž první pruh stál. Řidič elektromobilu nepředpokládal, že chodec půjde svižně, a pokračoval dále v jízdě. Až na přechodu naštěstí zabrzdil, ale nevidomý, protože ho neslyšel, do něj vrazil,“ vysvětluje Součková.

Z dřívějška jsou známé i případy, kdy elektromobil nevidomého člověka srazil. Elektrické auto první generace například v Japonsku smrtelně zranilo nevidomého. Policie v Česku ale takové případy neregistruje, respektive nerozlišuje, zda nehodu způsobil elektromobil nebo auto se spalovacím motorem.

Alternativní řešení se neosvědčila

Uvažovalo se i nad jinými řešeními, která by nevidomým a nedoslýchavým pomohla rozpoznat blížící se elektrické vozidlo. Jedním z nich byl vestavěný varovný mechanismus ve slepecké holi, který by na elektromobil upozornil. Další zvažovanou možností byla aplikace ve smartphonech. „V neposlední řadě byl diskutován systém založený na vibracích, kdy by existoval vibrační přijímač, který by upozorňoval na elektromobil,“ říká mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Z výše zmíněných alternativ se žádná v testech neukázala jako dostatečně životaschopná. „Problémem bylo, že bílou hůl používají jen slepci a nikoliv jiné ohrožené skupiny obyvatel, například děti nebo senioři. To samé se týkalo i smartphonů,“ vysvětluje mluvčí rezortu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Poslanci schválili novelu stavebního zákona

Sněmovna v pátek schválila novelu stavebního zákona. Stavební úřady budou nově fungovat pod státem a vznikne Úřad rozvoje území a jeho krajské pobočky. Na ně se má přesunout část úředníků z nynějších úřadů. K povolení stavby má stačit jedno sloučené stavební řízení vedené jedním úřadem a završené jedním razítkem. Předlohu nyní musí posoudit Senát. Sněmovna schválila také vládní předlohu, podle níž mají být spotřebitelé při uzavírání finančních smluv na dálku více chránění.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ve FN Olomouc implantovali některé defibrilátory bez splnění všech kritérií

Ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNOL) byly podle předběžného stanoviska odborné komise v roce 2024 některým pacientům implantovány defibrilátory ICD, aniž byla zcela splněna všechna indikační kritéria. Vedení nemocnice považuje zjištění komise za závažná, její stanovisko předalo policii a spolupracuje s vyšetřovateli, kteří implantace ICD ve FNOL prověřují kvůli podezření z podvodu a těžkého ublížení na zdraví.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

ODS vyzvala kandidáta na starostu Prahy 1 k odstoupení kvůli majetku, ten to odmítl

Vedení ODS vyzvalo stranického kandidáta na starostu Prahy 1 Filipa Dvořáka, aby z kandidátky odstoupil. Důvodem je to, že vedení strany ani veřejnosti nevysvětlil své majetkové poměry, informovala strana. Na Dvořákovy majetkové poměry upozornily Seznam Zprávy – dle nich chce vedení ODS vysvětlit, jak jeho otec přišel k majetku v hodnotě 230 milionů korun, který Dvořák zdědil. Dvořák výzvu označil za nešťastnou. Odmítl, že by své majetkové poměry nevysvětlil.
před 13 hhodinami

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Armáda převzala poslední z 42 tanků Leopard 2 A4

Armáda v pátek na základně v Přáslavicích na Olomoucku převzala poslední ze 42 tanků Leopard 2 A4. V letech 2028 až 2030 pořídí dalších 44 tanků Leopard 2 A8, což je nejnovější verze. Německé tanky Leopard nahradily ve výzbroji české armády letité stroje sovětské výroby T-72, o jejichž vyřazení z armádního arzenálu rozhodne vláda. V chystaném materiálu pro kabinet bude i návrh, jak má stát s tanky T-72 naložit, řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Za hlášeným silným zemětřesením u Rokycan byla těžba v lomu

Čeští geologové vysvětlili, proč ve čtvrtek večer hlásily evropské seismologické služby zatím nejsilnější zemětřesení v dějinách Česka – aniž by se ale země otřásala. Přístroje chybně vyhodnotily odpal v lomu.
před 15 hhodinami

Významná část Česka je ohrožena požárem. Takto vědci hrozbu počítají

Většina mapy požárního rizika je v Česku rudá, druhá nejčastější barva je na ní fialová, což je dokonce nejvyšší míra rizika. Neznamená to nutně, že všude bude hořet, ale to, že podmínky budou pro vzplanutí a hlavně šíření ohně ideální. Jak vědci tuto hrozbu předpovídají?
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.