V místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku si v neděli lidé připomněli obec, která byla vyhlazena nacisty. Němci ji před 82 lety vypálili a obyvatele vyvraždili. Pietního setkání se zúčastnil mimo jiné prezident Petr Pavel, zástupci Senátu, Poslanecké sněmovny i některých ministerstev. Na místo přijeli také velvyslanci z Mexika, Japonska nebo Kanady.
Pieta v Ležákách připomněla 82 let od vyhlazení obce nacisty
Speciální vysílání pietního aktu k 82. výročí vyhlazení osady Ležáky (zdroj: ČT24)
Dopolední pieta začala po osmé hodině ranní mší svatou. Po příjezdu hostů následovalo kladení věnců u pomníku. Zazněla státní hymna, po níž si přítomní připomněli jména obětí. Generální vikář Jan Paseka následně za zavražděné obyvatele osady pronesl modlitbu a vystoupil také dětský pěvecký sbor.
Prezident Pavel v rámci piety zdůraznil, že je důležité si připomínat historii a znát i činy odboje za druhé světové války. Konkrétně památku ležáckých obětí je podle něj třeba upomínat zejména v situaci, kdy byly tyto události, oproti těm ve středočeských Lidicích, dlouhodobě opomíjeny minulým režimem, protože představovaly spojení domácího a západního, londýnského odboje.
Celý pietní akt zakončil seskok parašutistů z 43. výsadkového pluku v Chrudimi do území památníku.
Památník Lidice na Kladensku, pod který také spadá Památník Ležáky na Chrudimsku, letos kvůli nedostatku peněz rušil některé akce. „Myslím si, pokud bychom chtěli určitou důstojnou pietu vyjádřit těmto místům, bylo by fajn, aby na ně šly i dostatečné peníze. Je mi jasné, že finanční potřeba je všude,“ řekl prezident. Finance by podle něj měly být rovnoměrně rozložené.
Oba památníky kvůli rozpočtu musely učinit úsporná opatření. Některé akce se nebudou konat každoročně, ale jen v půlkulatých a kulatých výročích.
Zastřeleni bez výslechu či soudu
Kamenickou osadu Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942, mstili se za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Stalo se to dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. Gestapo odhalilo, že v Anglii vycvičení parašutisté z Ležáků udržovali vysílačkou Libuše spojení mezi domácím a zahraničním odbojem.
Následoval převoz třiatřiceti zatčených osob z Ležáků na Zámeček do Pardubic, kde bylo v době heydrichiády popraviště. Bez výslechu či soudu byli ihned zastřeleni všichni dospělí. Další lidé byli zavražděni později. Do vyhlazovacího tábora v Chelmnu bylo odesláno jedenáct ležáckých dětí, kde je čekala smrt v plynové komoře. Přežily jen sestry Marie a Jarmila Šťulíkovy, které byly ještě velmi malé a byly poslány na poněmčení.
Osada poté obnovena nebyla. Prostor se stal od roku 1945 pietním územím. Žulové kostky vyznačují základy devíti domů, žulové pomníky, takzvané hrobodomy, tam stojí na památku jejich obyvatel. Uprostřed obce byl vybudován Památník obětí fašismu s pamětní síní. Od roku 1978 je areál bývalé obce Ležáky národní kulturní památkou.
