„Jsme Češi, nikdy se nevzdáme.“ Před 82 lety parašutisté podlehli přesile nacistů

V Resslově ulici v centru Prahy si lidé připomínají odboj československých parašutistů z jara 1942. Po zabití zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se ukrývali v kryptě tamního chrámu. A právě osmnáctého června po mnohahodinové přestřelce s nacistickou přesilou tam výsadkáři přišli o život – mezi nimi Josef Valčík, Jozef Gabčík nebo Jan Kubiš.

Od atentátu na Heydricha uplynulo více než čtrnáct dnů, ale okupantům se nepodařilo zjistit stopy vedoucí k těm, kdo jej provedli. Ve druhém červnovém týdnu vrcholil v protektorátu teror: po vyhlášení stanného práva a velkých raziích sáhli okupanti k akcím masové odvety. Vypálili obec Lidice, o dva týdny později potkal stejný osud také osadu Ležáky. Mezitím pracovaly na plné obrátky stanné soudy.

Parašutisté se na základě kontaktů domácího odboje již ve dnech po atentátu ukryli právě v kostele v Resslově ulici. Jako první se do něj přesunul 28. května Jaroslav Švarc z výsadku Tin, kterého následovali Kubiš a Valčík, potom dvojice z výsadku Bioscop Josef Bublík s Janem Hrubým, a také velitel Out Distance Adolf Opálka. Jako poslední se kaplanovi Vladimíru Petřkovi představil 1. června Gabčík. Z pražské osmičky parašutistů se o převedení do kostela nedozvěděl jen Karel Čurda. A 28. května odjel z vlastního rozhodnutí k matce do obce Nová Hlína u Třeboně.

Před 82 lety zemřeli parašutisté Gabčík a Kubiš (zdroj: ČT24)

Ještě v polovině června se zdálo, že hlavní jádro spolupracovníků a parašutisté bude moci pokračovat v odbojové činnosti. Pak ale přišla Čurdova zrada. Udání z 16. června vedlo k odhalení úkrytu parašutistů. Gestapo začalo zatýkat, do věznic se dostali „přechovavatelé“ parašutistů nejen z Prahy, ale také z Pardubic, Lázní Bělohrad a Plzně. Zároveň se nacisté začali připravovat na útok na kostel.

Po čtvrté hodině ranní 18. června 1942 obklíčilo pravoslavný chrám v pražské Resslově ulici 800 německých vojáků. Statečný odpor hrdinů s pistolemi ráže 6,35 a 7,65 milimetru proti mnohonásobné přesile vyzbrojené samopaly a ručními granáty trval asi sedm hodin.

K otvoru do krypty přivedli nacisté i Čurdu, který tam volal: „Kamarádi, vzdejte se! Nic se vám nestane! Mně se také nic nestalo.“ Parašutisté zareagovali palbou a na další výzvy odpovídali: „Jsme Češi! Nikdy se nevzdáme, slyšíte? Nikdy!“ Němci se je pak pokoušeli vypudit slzným plynem a vyplavit pomocí hadic s vodou, které zastrkovali do krypty. Parašutisté hadice pomocí žebříku strkali ven, jeden horlivý protektorátní hasič ale žebřík zachytil a vytáhl. Pak esesáci rozbili starou náhrobní desku zakrývající vchod do krypty a sestoupili dolů.

Dvě hodiny se na kůru dokázali tři muži bránit, pak Opálkovi, Kubišovi a Bublíkovi došlo střelivo. Kubiš byl smrtelně zraněn, ostatní dva si nechali poslední náboje pro sebe. Zbylí čtyři parašutisté se ještě přes čtyři hodiny bránili v kryptě kostela, ale neúspěšně.