Vyrabované obchody i zapálená banka. Pařížský protest žlutých vest provází násilí

Účastníci demonstrace svolané protivládním hnutím žlutých vest v centru Paříže zapálili banku a rabovali obchody i restaurace. Policisté proti nim nasadili slzný plyn a vodní děla. Francouzský ministr vnitra Christophe Castaner řekl, že mezi manifestanty v metropoli se vmísilo kolem 1500 radikálů, kteří „přišli jen rozbíjet“.  Policie během dne zadržela více než 150 demonstrujících. Žluté vesty manifestují svou nespokojenost zejména s hospodářskou politikou současné vlády od poloviny listopadu už 18. sobotu.

Tisíce příslušníků hnutí žlutých vest se dopoledne shromáždily v okolí bulváru Champs-Elysées. Kolem desáté hodiny propukly první střety s pořádkovými silami. Demonstranti se podle fotografií zveřejněných médii pokusili napadnout policejní dodávku, vršili barikády a na policisty házeli dlažební kostky.

Později zde demonstranti vyrabovali obchody – například Hugo Boss, Lacoste a Nespresso a zapálili pobočku banky Banque Tarneaud. Na bulváru vyhořely i dva nové stánky. Demonstranti také překonali ochranné bednění luxusní restaurace Le Fouquet's, její velká okna rozbili a někteří z nich se před spouští na počátku odpoledne fotografovali.

Francouzský premiér Édouard Philippe označil nejnovější násilí za nepřijatelné a slíbil přísné potrestání viníků.

Ministerstvo vnitra odhadlo, že do sobotních protestů v metropoli se zapojilo 10 tisíc lidí, zatímco minulou sobotu jich bylo 2800. „Do davu se tentokrát vmísilo přes 1500 krajně agresivních jedinců, kteří přišli jen rozbíjet a útočit“ řekl Castaner. Ve zbytku Francie podle ministerstva demonstrovalo 4500 lidí.

Účast na akcích žlutých vest klesá

Žluté vesty prezentovaly 18. sobotu protestu s předstihem jako akci zásadního významu. Účast na manifestacích od prosince obecně klesá a podle agentury AFP tím chtěli „oživit mobilizaci“. Minulý týden svou nespokojenost po celé Francii projevilo 28 600 lidí, tedy desetkrát méně než v prvním kole protivládních protestů v polovině listopadu.

V pátek se navíc uzavřela celonárodní debata o směřování země, kterou vláda vyhlásila právě v reakci na protesty žlutých vest. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 13 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 14 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...