Žluté vesty plánovaly „rozhodující dějství“, přišlo ale rekordně málo lidí. K pochodu se přidaly i ženy v růžovém

Francouzi už 17. týden v řadě protestovali proti politickému směřování země v podání prezidenta Emmanuela Macrona. Sobotní demonstrace měla být podle organizátorů rozhodujícím dějstvím protestů, do ulic ale tentokrát vyšlo nejméně lidí od listopadu, kdy protesty začaly. V čele pochodujících v Paříži šly ženy, některé z nich s růžovými vestami.

Podle francouzského ministerstva vnitra se druhou březnovou sobotu připojilo k akcím žlutých vest necelých 29 tisíc lidí, tedy asi o čtvrtinu méně než předcházející sobotu. V nadcházejícím týdnu se přitom uzavře celonárodní debata o směřování země, kterou vláda vyhlásila v reakci na protesty žlutých vest. „Neustoupíme,“ ujistili organizátoři. Kromě pochodů a manifestací proběhly také protestní blokády kruhových objezdů, které budou zřejmě trvat až do pondělka.

Do protestů v Paříži se tentokrát zapojily i učitelky mateřských škol, které chtějí vlastní akcí vyjádřit nesouhlas s reformou podpory v nezaměstnanosti. Souběžně se konal také pochod žen, které nesly transparent s heslem Rovnost žen a mužů, která není.

Nesourodý protest

Podle agentury AFP se ale zřejmě nepodařilo všechny části průvodu stmelit. Část, v níž byli odboráři a „růžové vesty“, se vydala směrem k Lucemburské zahradě a nechala „žluté vesty“ za sebou.

Jeden z účastníků pochodu „žlutých“ Najeh Farhat prohlásil, že organizace je strašlivá. „Spojit se dohromady není špatné, čím víc nás je, tím jsme silnější, to je jisté. Ale cíl našeho boje se nezměnil, naší prioritou je lednice. Až po rovnosti a po tom všem. První je lednice,“ řekl s odkazem na původní smysl protestů, jímž bylo poukázat na špatnou ekonomickou situaci některých Francouzů.

Už v pátek večer se několik desítek lidí snažilo utábořit se na Champ-de-Mars (Martově poli) v Paříži, ale policisté jim v tom zabránili. Akce podle francouzských médií skončila v nedaleké kavárně. Na sobotu pak na Champ-de-Mars proběhl protest vsedě, kam ale dorazil jen zlomek očekávaného počtu 1500 účastníků. 

Protesty se konaly i jinde ve Francii. V severofrancouzském městě Longuenesse se sešlo dopoledne asi sto lidí, kteří chtěli zablokovat přístup k tamnímu obchodnímu centru, ale policie je z místa vytlačila.

Odpor vyjádřený tancem

Jedna akce se konala i na letišti Roissy. Organizátoři na Facebooku radili, aby se lidé na prvním terminálu vmísili mezi cestující a až pak si nasadili vesty. V nich potom začali tančit na protest proti privatizaci skupiny letišť v Paříži.

Počet účastníků protestů postupně klesá. Aktuálních necelých 29 tisíc lidí je méně oproti minulé sobotě, kdy přišlo protestovat podle údajů ministerstva vnitra v celé zemi 39 200 lidí, z nichž čtyři tisíce byly v ulicích Paříže. Zpočátku přitom byly demonstrace o řád větší, na první protest loni v listopadu přišlo 282 tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Rozhodli se s tím nic nedělat.“ Oběti groomingových gangů si stěžují na nezájem

Oběti takzvaných groomingových gangů ve Velké Británii si stěžují na nedostatečný zájem policie a úřadů o jejich případy. Vadí jim, že je řada pachatelů stále na svobodě. Groomingové gangy opakovaně a dlouhodobě znásilňují emocionálně zmanipulované oběti. „Existoval záměr bagatelizovat tento druh zločinů. Byl tam strach z obvinění z islamofobie a vytváření sociálních nepokojů,“ uvedla bývalá policejní vyšetřovatelka v Manchesteru Maggie Oliverová.
před 8 mminutami

Charkov utrpěl nejsilnější útok od začátku plošné invaze, úřady hlásí mrtvé

Při nejsilnějších ruských útocích na Charkov od začátku plnohodnotné ruské války na Ukrajině zemřeli dva lidé, dalších sedmnáct osob je zraněných, informuje s odkazem na starostu druhého největšího ukrajinského města Ihora Těrechova agentura AFP.
před 23 mminutami

Válka nezastavila výuku v charkovských školách. Přesunula se i do metra

Kvůli intenzivnímu ruskému ostřelování probíhá výuka dětí na východě Ukrajiny většinou na dálku on-line. V Charkově, vzdáleném od ruských hranic jen asi třicet kilometrů, mohou žáci základních škol využít i učebny schované v metru pod zemí. Pochvalují si na tom kontakt s vrstevníky. V Charkově natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.
před 1 hhodinou

Do USA se vrátil neprávem deportovaný přistěhovalec

Salvadorský přistěhovalec Kilmar Abrego Garcia, který žil ve Spojených státech legálně, ale kterého americké úřady v březnu neprávem deportovaly, je zpět v USA, kde ale bude čelit trestnímu stíhání za pašování migrantů. Americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová podle agentury Reuters prohlásila, že po odpykání trestu očekává Garciovo opětovné vyhoštění do Salvadoru.
před 7 hhodinami

Chorvatsko chce zavést povinnou vojnu

Chorvatsko chce od ledna příštího roku obnovit povinnou vojenskou službu. Týkat by se měla všech mužů ve věku od osmnácti do třiceti let. Výcvik potrvá dva měsíce. Vláda odůvodňuje návrh zhoršenou bezpečnostní situací v Evropě. Podporu má i ze strany opozice a prezidenta. Čtyřmilionová země zrušila vojnu v roce 2008.
před 8 hhodinami

Moskva opět udeřila na Ukrajinu. Kyjev hlásí zásah letiště v ruském Engelsu

Rusko v noci na pátek během rozsáhlého útoku vyslalo na Ukrajinu přes čtyři sta dronů a více než čtyřicet raket. Protiletecký poplach platil na celém území země. Rusko zasáhlo především Kyjev a regiony na západě Ukrajiny. Zraněných jsou desítky, mezi nimi i záchranáři. Ukrajinská armáda oznámila, že zasáhla vojenská letiště v ruském Engelsu a Ďagilevu a sklad pohonných hmot v Saratovské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Začal soud o žhářských útocích na majetek spojený s britským premiérem

V Londýně začal soud s muži obviněnými z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Minulý měsíc někdo ve stejnou dobu zapálil auto, které politik vlastnil, nebo vchod domu, kde bydlel dřív, než se odstěhoval do premiérské Downing Street číslo 10. Všichni tři obvinění pocházejí z Ukrajiny a podle obhájce vinu popírají. Policie případ šetří jako terorismus a řeší i možnou ruskou stopu.
před 10 hhodinami

Byrokracie poškozuje naše armády, míní část unijních ministrů včetně Černochové

Jedenáct ministrů obrany členských zemí Evropské unie včetně šéfky českého resortu obrany Jany Černochové (ODS) napsalo v dopise eurokomisaři pro obranu Andriusovi Kubiliusovi, že armády kvůli stávající unijní byrokracii nejsou v případě potřeby plně připraveny k akci. Napsal to server Euractiv, podle něhož činitelé vyzvali Kubiliuse, aby v chystaném balíku pro zjednodušení obrany revidoval právní předpisy v oblasti životního prostředí a veřejných zakázek.
před 10 hhodinami
Načítání...