Slzný plyn v ulicích Paříže. Žluté vesty se znovu ozývají, mluvčí vlády musel být evakuován

V Paříži znovu protestovali příznivci hnutí žlutých vest, kteří se bouří proti politice prezidenta Emmanuela Macrona. Po celé Francii v sobotu podle ministra vnitra Christopha Castanera demonstrovalo 50 tisíc lidí. Osmá protestní sobota se konala pár dní po zatčení jednoho z lídrů hnutí Erika Droueta. Demonstranti v sobotu pronikli také do budovy ministerstva, odkud musel být evakuován mluvčí vlády.

Protest žlutých vest ve francouzské metropoli
Zdroj: Reuters/Gonzalo Fuentes

Protestující se sešli při své první mobilizaci v roce 2019. Tisíce demonstrujících vyšly do ulic měst Lyon, Bordeaux, Rouen nebo Beauvais. Od loňského 17. listopadu se bouří proti restriktivní fiskální a sociální vládní politice, kterou považují za nespravedlivou.

V Lyonu žluté vesty zablokovaly rušnou dálnici A7. V Nantes, Lille a v Rouenu došlo k násilným střetům, v Montpellier byli lehce zraněni čtyři policisté.

V Paříži demonstranti uskutečnili průvod mezi Champs-Élysées a Burzovním náměstím a část se vydala k Národnímu shromáždění. Zastaveni byli údajně asi 200 metrů od budovy parlamentu. Místy došlo i k potyčkám s policií. Na nábřeží Seiny, poblíž pařížské radnice demonstranti podle AFP házeli předměty na policii, která odpověděla slzným plynem.

Následně podle francouzského zpravodajského webu Le Parisien se demonstranti střetli s pořádkovými silami na mostě pro pěší Léopolda Sédara Senghora přes Seinu, odkud mířili dále k Národnímu shromáždění, dolní komoře francouzského parlamentu. Zastaveni byli podle webu asi 200 metrů od budovy.

U lávky a poblíž muzea d´Orsay rovněž krátce hořela loď, na které je restaurace. Hasiči ale požár uhasili. Demonstrující rovněž zapálili skútry, popelnice a další předměty na bulváru Saint-Germain poblíž stejnojmenného kostela v centru města. V nedaleké ulici rue de Balzac zapálili automobil.

Demonstranti pronikli do budovy ministerstva

Vládní mluvčí Benjamin Griveaux musel být evakuován ze své pařížské kanceláře v ulici de Grenelle poté, co do budovy násilně pronikla skupina demonstrantů, která k tomu použila stavební zařízení z ulice. Griveaux v prohlášení uvedl, že demonstranti rozbili dveře ministerstva a také zničili dvě auta, agresi přitom označil za neakceptovatelnou.

Francouzský ministr vnitra na Twitteru oznámil, že svolal na videokonferenci představitele bezpečnostních sil a prefekty. Zároveň v tweetu vyzval demonstranty, aby respektovali zákon a chovali se zodpovědně.

V podvečer se asi 400 demonstrujících přesunulo na Champs-Elysées, kde se snažili blokovat dopravu. Podle Le Parisien policie proti nim nasadila vodní dělo.

Macronova vláda, kterou protesty oslabily, tento týden označila demonstranty za agitátory, jejichž cílem je svrhnout vládu. Demonstranti, z nichž značnou část tvoří lidé s nižšími příjmy, mezitím nadále upozorňují na vysoké ceny a tvrdí, že Macron ignoruje potřeby běžných občanů a prosazuje reformy sloužící bohatým.

Na Champs-Élysées lidé skandováním požadovali Macronovu demisi. „Budeme tu demonstrovat každou sobotu, bude to pokračovat po celý rok 2019,“ ujišťovala prostřednictvím megafonu jedna z mluvčích hnutí.

Macron: Jde o útok na republiku

Francouzský prezident Emmanuel Macron v sobotu večer na Twitteru odsoudil „extrémní násilí“ žlutých vest a označil jej za útok na republiku. „Extrémní násilí opět přišlo zaútočit na republiku, její ochránce, představitele, symboly,“ napsal francouzský prezident a demonstranty požádal, aby protesty ukončili a vyzval je k „debatě a dialogu“.

Protesty ve Francii pokračují i přesto, že prezident Macron na konci minulého roku ohlásil ústupky. Přistoupil i na původní hlavní požadavek demonstrantů zrušit chystané zdanění pohonných hmot a slíbil opatření na zvýšení kupní síly a debatu o požadavcích demonstrantů.

Sobotní osmý akční den měl být podle AFP testem toho, jak na tom protestní hnutí nyní je. Aktivisty tento týden pobouřilo středeční zadržení kontroverzního představitele žlutých vest. Eric Drouet byl mnoho hodin ve vazbě.

Minulou sobotu se kolem poledne ve Francii protestů účastnilo kolem 12 tisíc lidí. V sobotu 22. prosince ministerstvo vnitra účast odhadovalo na 38 600 lidí, přičemž 17. listopadu to bylo 282 tisíc protestujících.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...