Neštěká a nebloudí. Španělští vědci navrhli robotického vodicího psa pro nevidomé

Zejména nevidomým, ale také například lidem s Alzheimerovou chorobou by měl usnadnit život robotický pes, jehož vytvořili vědci z madridského institutu ITEFI. Jde vlastně o vodicího psa, který dokáže rozpoznávat různé předměty i obličeje, funguje jako navigace nebo čte QR kódy.

Robotický pes Tefi sice není zdaleka tak hezký jako zlatý retríver či labrador, ale podle plánu španělských vědců by měl být levnější, a tudíž dostupnější než vodicí pes, jehož výcvik ve Španělsku přijde podle serveru El Espaňol na zhruba 30 tisíc eur (asi 720 tisíc korun). Programátoři, kteří vyvinuli Tefiho, předpokládají, že jejich vodicí pes by mohl stát kolem pěti tisíc eur (asi 120 tisíc korun).

Tefi by díky systému GPS neměl nikdy zabloudit – naopak dovede svého majitele kamkoli podle zadaných souřadnic či nahlásí, jak daleko se nachází auto, autobus či jiný objekt. Dokáže rovněž číst QR kódy, ale měl by se také starat o majitelovo zdraví.

„Tefi vás může upozornit na zvyšující se krevní tlak, nebo na nebezpečné látky v ovzduší, či na únik plynu,“ uvedl Gerardo Portilla, šéf týmu, který Tefiho vyvinul. „Lze ho použít i jako diář, který vás upozorní na blížící se termín, například návštěvy lékaře, a může vám i objednat taxi,“ dodal Portillo. Díky kameře a zabudované paměti může být tento robotický pes také pomocníkem pro lidi s demencí či Alzheimerovou chorobou.

Přestože je návrh systému Tefi zatím jen předběžný a tedy ve fázi výzkumu a vývoje, jeho autoři doufají, že budou brzy schopní do něj instalovat i vylepšené senzory, které budou schopné detekovat i mnohem jemnější detaily.

Ty mohou být spojené s takovými varovnými signály, jako je přítomnost těkavých chemických látek v domě. „Charakteristickým znakem tohoto robota je komunikace mezi strojem a člověkem – a člověkem a strojem. Pro plné využití jeho potenciálu je klíčové, aby se sám naučil chování, na čemž v současné době pracujeme,“ dodává pro El Espaňol další z autorů Montero de Espinosa. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 5 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...