Neštěká a nebloudí. Španělští vědci navrhli robotického vodicího psa pro nevidomé

Zejména nevidomým, ale také například lidem s Alzheimerovou chorobou by měl usnadnit život robotický pes, jehož vytvořili vědci z madridského institutu ITEFI. Jde vlastně o vodicího psa, který dokáže rozpoznávat různé předměty i obličeje, funguje jako navigace nebo čte QR kódy.

Robotický pes Tefi sice není zdaleka tak hezký jako zlatý retríver či labrador, ale podle plánu španělských vědců by měl být levnější, a tudíž dostupnější než vodicí pes, jehož výcvik ve Španělsku přijde podle serveru El Espaňol na zhruba 30 tisíc eur (asi 720 tisíc korun). Programátoři, kteří vyvinuli Tefiho, předpokládají, že jejich vodicí pes by mohl stát kolem pěti tisíc eur (asi 120 tisíc korun).

Tefi by díky systému GPS neměl nikdy zabloudit – naopak dovede svého majitele kamkoli podle zadaných souřadnic či nahlásí, jak daleko se nachází auto, autobus či jiný objekt. Dokáže rovněž číst QR kódy, ale měl by se také starat o majitelovo zdraví.

„Tefi vás může upozornit na zvyšující se krevní tlak, nebo na nebezpečné látky v ovzduší, či na únik plynu,“ uvedl Gerardo Portilla, šéf týmu, který Tefiho vyvinul. „Lze ho použít i jako diář, který vás upozorní na blížící se termín, například návštěvy lékaře, a může vám i objednat taxi,“ dodal Portillo. Díky kameře a zabudované paměti může být tento robotický pes také pomocníkem pro lidi s demencí či Alzheimerovou chorobou.

Přestože je návrh systému Tefi zatím jen předběžný a tedy ve fázi výzkumu a vývoje, jeho autoři doufají, že budou brzy schopní do něj instalovat i vylepšené senzory, které budou schopné detekovat i mnohem jemnější detaily.

Ty mohou být spojené s takovými varovnými signály, jako je přítomnost těkavých chemických látek v domě. „Charakteristickým znakem tohoto robota je komunikace mezi strojem a člověkem – a člověkem a strojem. Pro plné využití jeho potenciálu je klíčové, aby se sám naučil chování, na čemž v současné době pracujeme,“ dodává pro El Espaňol další z autorů Montero de Espinosa. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šéf přední AI firmy varuje před enormními riziky AI

Apokalyptických úvah o riziku umělé inteligence (AI) je dvanáct do tuctu, ale jen málokdy s nimi přicházejí šéfové vlivných firem, které jsou za explozivně rychlý rozvoj této přelomové technologie zodpovědné. Teď Dario Amodei, zakladatel společnosti Anthropic, jež stojí za chatbotem Claudem, v rozsáhlé eseji upozornil na obrovský potenciál hrozeb, které AI přináší do současného světa.
před 4 hhodinami

Běžný let se změnil v peklo. Před 40 lety vybuchl Challenger

Od nehody raketoplánu Challenger uplynulo čtyřicet let. Měl to být rutinní let zavedeného programu NASA, po necelých 74 sekundách ale nastalo ohnivé peklo. Zahynulo všech sedm astronautů na palubě. „Předpokládá se, že někteří přežili prvotní explozi a zemřeli až při pádu kabiny do Atlantského oceánu, protože později se našly použité kyslíkové přístroje,“ uvedl Martin Lulák z vědecké redakce ČT24. Katastrofa znamenala téměř tříletou přestávku ve startech amerických raketoplánů. Jako náhrada za Challenger byl postaven raketoplán Endeavour.
před 7 hhodinami

Alzheimer se do Zeměplochy zřejmě propsal dekádu před Pratchettovou diagnózou

Vědci prozkoumali rozsáhlé literární dílo britského spisovatele Terryho Pratchetta, aby v něm odhalili první stopy po Alzheimerově chorobě, které nakonec roku 2015 podlehl. Podle nové studie je našli už v knize Poslední kontinent z roku 1998 – tedy o devět let dříve, než mu byla tato nemoc diagnostikována. Pratchett se stal po oznámení diagnózy velkým propagátorem informací o této nemoci.
před 8 hhodinami

Střední Evropa se musí připravit na častější lesní požáry, upozorňují odborníci

Lesní požáry, které byly ve střední Evropě po desetiletí spíše výjimečné a málo intenzivní, se mohou v budoucnu stávat častějšími a silnějšími. Podle německého odborníka Matthiase Forkela z Technické univerzity v Drážďanech se region musí připravit na podmínky, jaké dnes panují spíše v jižní Evropě.
před 10 hhodinami

Mobil děti dostávají na prvním stupni a on-line jsou hodiny denně

Český statistický úřad (ČSÚ) představil výsledky Minisčítání. V tomto projektu děti pomocí sociologických metod zkoumají své vrstevníky. Zaznělo 26 otázek na děti ve věku devíti až patnácti let. Výsledkem je jedinečný, byť ne dokonalý pohled nejmladší generace na ni samotnou.
před 11 hhodinami

Vědce zajímá, co s tělem dělá opera

Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zkoumají, co se s lidským tělem i emocemi děje během živého operního představení. Sledují srdeční tep, dech i mozkovou aktivitu a propojují data s tím, co diváci sami popisují.
včera v 16:15

Počet lidí žijících v extrémním horku se do roku 2050 může zásadně zvýšit, varuje studie

Nová studie Oxfordské univerzity zjistila, že lidí, kteří budou čelit extrémním teplotám, bude do roku 2050 už 41 procent, pokud globální oteplení dosáhne dvou stupňů. A to je scénář, který klimatologové považují za stále pravděpodobnější.
včera v 14:08

Lžička mu pomohla přežít. Salomonovič prošel Osvětimí i Stutthofem

Josef Salomonovič přežil holocaust. Do prvního pracovního tábora ho přivezli ve třech letech. Matka ho schovávala, aby ho nacisti nenašli a nezavraždili. Prošel i vyhlazovacím táborem Auschwitz-Birkenau v Osvětimi. Otce mu nacisti zavraždili injekcí do srdce v táboře Stutthof. Rozhovor se Salomonovičem přinesl Hyde Park Civilizace.
včera v 12:00
Načítání...