Majestátní konjunkce planet, zářivá noční oblaka i silné meteorické roje. Co nabídne obloha v roce 2020?

Příští rok sice nebude na velké astronomické jevy tak bohatý jako letošní, lidé však úplně zkrátka nepřijdou – především díky planetám. Největší událostí bude v prosinci vzácná konjunkce Jupiteru a Saturnu.

Nový rok na obloze uvede pravidelný meteorický roj Kvadrantidy. „Nejvhodnější k pozorování bude noc ze 3. na 4. ledna, tedy nejtěsnější k maximu činnosti roje, který nastane 4. ledna v 9:00,“ uvedl Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd. Roj získal název podle dnes již neexistujícího souhvězdí Zadní kvadrant, meteory zdánlivě vylétají ze souhvězdí Pastýře. Ohledně jejich mateřského tělesa panují nejasnosti. Podle některých vědců by to mohl být fragment komety, která zanikla před pěti sty lety.

Už 10. ledna nastane polostínové zatmění Měsíce. Suchan upozornil, že obvykle není pozorovatelné očima, tentokrát ale Měsíc projde velmi blízko plného stínu Země. Jižní část Měsíce se tak mírně zatmaví, maximum jevu přijde deset minut po dvacáté hodině. Druhé, ovšem nevýrazné, polostínové zatmění viditelné z Česka připadá na 5. června.

Léto plné svítících oblaků

„V červnu a v červenci 2019 bude opět v kurzu možnost spatřit mrazivou krásu nočních svítících oblak (NLC), která úzce souvisí právě s meteorickým prachem a rovněž kolísáním sluneční aktivity,“ uvádí astronom Petr Horálek. Ta bude i v roce 2020 v hlubokém minimu, což by mělo vytvořit výrazně stabilnější podmínky v těch vrstvách zemské atmosféry, ve kterých se NLC tvoří.

„Je tedy velice pravděpodobné, že rok 2020 bude na výskyt nočních oblak podobně bohatý jako rok minulý, a možná se dokonce dočkáme fantastické podívané podobné té ve večerních hodinách 21. června 2019,“ dodává Horálek. Tehdy NLC „zatáhla“ celou českou oblohu, což je na naše poměry opravnu extrémně vzácné.

Svítící oblaka nad Českem
Zdroj: Petr Horálek

Rok ve znamení planet

Největší podívanou na nebi rozehrají planety. V prvních měsících roku bude Venuše jako velice jasná Večernice zářit nad jihozápadem. V létě silně zasvítí jako Jitřenka. V červenci se Jupiter a Saturn dostanou do takzvané opozice se Sluncem a budou tak zároveň nejblíže Zemi. Lidé je o prázdninách uvidí celou noc. Tyto dvě planety se postarají i o nejvýznamnější astronomický jev roku, neboť 21. prosince nastane jejich velká konjunkce – tedy úhlové přiblížení.

„Obě planety bude dělit pouhých šest úhlových minut, tedy pětina průměru měsíčního úplňku! Jedná se o úkaz století, spíše staletí – takové těsné přiblížení těchto dvou planet totiž nastalo naposledy v roce 1623 a znovu se tak stane až v roce 2080,“ upozornil Suchan.

V říjnu také projde opozicí se Sluncem Mars a přiblíží se k Zemi. „Nebude to sice žádné rekordní přiblížení, zažili jsme i lepší, ale i tak bude Mars tou dobou velmi jasný a jeho kotouček bude mít větší úhlový průměr, a tedy v dalekohledech uvidíme na planetě lepší detaily,“ zdůraznil Suchan.

Rok 2020 přinese také velice dobré podmínky pro pozorování meteorických rojů Lyridy a Geminidy. Lyridy se vyplatí sledovat v noci z 21. na 22. dubna, couvající Měsíc bude těsně před novem. Nejvýraznějším rojem roku se stanou Geminidy. Jejich maximum totiž připadá na noc ze 13. na 14. prosince. Odborníci odhadují až 150 meteorů za hodinu. Měsíc v té době bude ve fázi novu, světlo tedy pozorování neztíží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 2 hhodinami

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 5 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 21 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 23 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
včera v 12:33

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
včera v 10:33

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Evropský pohled