Výročí strana 5 z 5

Za nejvýznamnější odbojový čin v Evropě je považována likvidace Reinharda Heydricha. Smrtelné zranění mu způsobili českoslovenští vojáci Josef Gabčík a Jan Kubiš před rovnými 80 lety. Zranění, které mu způsobila výbušnina, podlehl Heydrich o osm dní později. Coby šéf Hlavního říšského bezpečnostního úřadu, tedy fakticky nejvyšší policejní velitel, a zastupující říšský protektor, tedy úřadující hlava okupační německé administrativy v českých zemích, byl nejvýše postaveným nacistou, kterého se odboji v Evropě podařilo za druhé světové války zlikvidovat.

Pietní akce v hlavním městě od čtvrtečního rána připomínají sedmasedmdesáté výročí Pražského povstání. Bylo součástí takzvaného květnového povstání českého lidu, které začalo už 2. května. Hlavní pietní akt se tradičně uskutečnil u historické budovy Českého rozhlasu, u níž se vedly v květnových dnech 1945 jedny z nejtěžších bojů a kde tehdy zemřely desítky obránců. Poslední dny války si ale připomínají i v dalších městech po celé republice.

Přerovský pivovar Zubr si před třiceti lety připomínal 120 let od položení základního kamene tehdejšího prvního moravského pivovaru se sladovnou. Zubr byl tehdy dodáván kromě tuzemska také zákazníkům na Slovensko, do Polska, Maďarska a Německa. A proč je ve znaku pivovaru zrovna zubří hlava?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Britská královna Alžběta II. ve čtvrtek slaví 96. narozeniny. Královně gratuloval její vnuk princ William, premiér Boris Johnson i britské ozbrojené síly. Panovnici také navštívil druhý vnuk princ Harry s vévodkyní Meghan. V létě si Spojené království připomene velkolepými oslavami platinové jubileum, tedy semdesát let její vlády.

V Bratislavě u hrobu Jozefa Tisa začaly oslavy 63. výročí vyhlášení Slovenské republiky. Shromáždění organizovala Slovenská národní jednota spolu se Slovenskou národní stranou Hlinkovou mládeží. Akce pokračovala na Náměstí Slovenského národního povstání pod názvem: Mít svůj stát znamená život.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992. 

Se Svatou Anežkou – funkční replikou karavely z 16. století – se skupina nadšenců z Přerova chtěla zúčastnit plavby konané na oslavu 500 let Kolumbovy cesty do Nového světa. Plavidlo vzniklo přestavbou staré rybářské lodi dovezené z Polska. A přestože byla dokončena včas, za oceán se nakonec nevydala.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Sněmovna se ve středu opět zabývala aktuální situací kolem ruské vojenské agrese vůči Ukrajině. Premiér Petr Fiala (ODS) v úvodu informoval o české pomoci Ukrajině a upřesnil, že vláda připravuje legislativu na pomoc lidem přicházejícím z Ukrajiny. Dolní komora také schválila zákon, který se týká takzvaného panevropského osobního penzijního produktu, který by měl být dobrovolnou alternativou ke spoření na důchod. Na základě senátního návrhu by měly v kalendáři nově být i významné dny připomínající atentát na Reinharda Heydricha a odchod sovětských vojsk z Československa. Poslanci podpořili i změny v DPH a spotřebních daních kvůli novým nařízením Evropské unie.

Vysokorychlostní železnice v Evropě slaví „půlkulaté“ výročí. První úsek trati pro rychlost nad 230 kilometrů za hodinu byl zprovozněn před 45 lety v Itálii. Za tu dlouhou dobu se síť rychlodrah rozrostla na tisíce kilometrů, rozsáhlé funkční vysokorychlostní sítě mají kromě Itálie také Francie, Španělsko a Německo. Další země mají jednotlivé tratě – ale zatím jsou to jen státy někdejšího Západu. Na východ od bývalé železné opony se jezdí přes 230 kilometrů za hodinu jedině v Rusku. Česko po desítkách let diskusí a přešlapování zahájilo faktickou přípravu stavby rychlodrah v minulém desetiletí.

Stovky lidí si v severoirském Londonderry připomněly padesát let od chvíle, kdy ve městě britští vojáci zastřelili třináct neozbrojených katolických demonstrantů. Lidé v pietním pochodu nesli fotografie zemřelých a bílé růže.

Sedmdesátá léta byla pro civilní letectví v celém světě velmi nešťastným obdobím. Létalo se již vcelku běžně, do provozu vstoupila nová velkokapacitní letadla, ale bezpečnost ještě měla řadu nedostatků. A tak se v této dekádě stala vůbec nejhorší katastrofa v historii (Tenerife 1977), nejhorší britská letecká nehoda (Staines 1972), nejtragičtější nehoda ČSA (Damašek 1975) i mnoho dalších. Výjimečná byla katastrofa letu Jugoslávských aerolinií JU 367, kterou způsobila exploze za letu. Trosky letadla dopadly poblíž Srbské Kamenice na Děčínsku, a přestože stroj spadl z desetikilometrové výšky, nehodu přežila jedna členka posádky. S 27 oběťmi je to historicky třetí nejtragičtější letecká nehoda, která se stala v českém vzdušném prostoru, tehdy však byla vůbec nejhorší. Od nehody uplynulo rovné půlstoletí.

Stovky lidí zahynuly na českém území v době stanného práva, které vyhlásila německá okupační moc po nástupu Reinharda Heydricha na místo zastupujícího říšského protektora. Přišel s ambicí zlikvidovat domácí odboj. Částečně se mu to podařilo. Ale zároveň to byl impuls k semknutí podzemního hnutí, které pak pomohlo parašutistům Heydricha zabít. Stanné právo skončilo před osmdesáti lety.

U obce Nehvizdy nedaleko Prahy členové paraklubu Praha Letňany symbolicky zopakovali seskok paraskupiny Anthropoid rotmistrů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše, kteří byli v roce 1941 vysláni z Anglie, aby provedli atentát na Reinharda Heydricha. Na akci přišli zavzpomínat i veteráni druhé světové války.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Česká republika si v sobotu připomíná deset let ode dne, kdy zemřel Václav Havel, poslední československý a první český prezident. Do povědomí se dostal v šedesátých letech jako dramatik a kritik cenzury, později jako spoluautor textu Charty 77. Během normalizace se stal vůdčí osobou disentu a později i politickým vězněm. Po revoluci byl v prosinci 1989 zvolen prezidentem. Ve funkci hlavy státu měl skalní obdivovatele i tvrdé politické odpůrce. Zemřel 18. prosince 2011 ve věku 75 let.

V sobotu uplyne deset let od úmrtí bývalého prezidenta Václava Havla. Ve speciálním vysílání Událostí, komentářů si ho připoměli osobnosti z několika pohledů – jako umělce, politika i přítele. Dramatik a někdejší disident Václav Havel patřil mezi klíčové aktéry zániku komunistického režimu v roce 1989. Byl devátým a zároveň posledním prezidentem Československa a po jeho rozdělení prvním českým prezidentem. Letos v říjnu by se dožil pětaosmdesáti let.

Senát schválil obnovení krizového ošetřovného a zavedení příspěvku až 370 korun denně pro lidi v karanténě kvůli pandemii covidu-19. Odsouhlasil i takzvaný kompenzační bonus pro podnikatele či společníky firem kvůli dopadům opatření proti koronaviru. Všechny návrhy senátoři projednali ve stavu legislativní nouze. Horní komora nepodpořila možnost uznávat osvojení dětí z ciziny homosexuálními páry. Senát také vyzval Evropskou komisi, aby zastavila obchodování s emisními povolenkami.

Své nejdůležitější nádraží má Praha 150 let. Že právě dnešní hlavní nádraží bude jednou tím nejvytíženějším nejenom ve městě, ale i v celé zemi, však tehdy mohl málokdo tušit. Vzniklo jako koncové nádraží na pouhé odbočce z hlavní trati Dráhy císaře Františka Josefa, která spojovala Vídeň s Bavorskem. Jako rozhodující výhoda se ukázal fakt, že se brzy dočkalo napojení i na další trati. Díky ideální poloze nakonec zastínilo svým významem, ale i svojí krásou všechna ostatní pražská nádraží.

Mendlovo náměstí v Brně ozdobí bronzový monument Jaromíra Garguláka nazvaný Hrachovina. Návrh uspěl ve veřejné soutěži vypsané u příležitosti 200. výročí narození otce genetiky Gregora Johanna Mendela, které připadá na rok 2022.

Před padesáti lety začal krvavý konflikt mezi Indií a Pákistánem. Pro jihoasijské země je 3. prosinec 1971 jedním z nejzásadnějších dní v historii. Válka vedla k největší vojenské kapitulaci po druhé světové válce, vzniku nezávislého Bangladéše a podle odhadů připravila o život dva až tři miliony civilistů. Výsledky konfliktu navíc výrazně zformovaly identitu Indie a Pákistánu nejenom politicky, ale i sociálně a demograficky. Dozvuky lze proto sledovat dodnes - a vztahy států nejsou ani po padesáti letech o moc lepší.

Je 17. listopadu, Česko si připomíná Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva – poslední ze sedmi státních svátků v roce. Upomíná na rok 1939, kdy německá okupační moc uzavřela vysoké školy, a na rok 1989, kdy zásah komunistických bezpečnostních složek proti studentskému průvodu rozpoutal revoluci. Rok 1939 připomněla zejména dopolední pieta před Hlávkovou kolejí. Na rok 1989 se vzpomíná celý den na Národní třídě v Praze. Večer proběhl na Václavském náměstí Koncert pro budoucnost.

Francie si připomíná oběti série teroristických útoků v Paříži. Před šesti lety, 13. listopadu 2015, při nich zemřelo 130 lidí a více než tři sta padesát dalších utrpělo zranění. Pietní akty se konaly za přítomnosti premiéra Jeana Castexe na různých místech Paříže a jejího předměstí Saint-Denis, které byly dějišti islamistických útoků. Vzpomínky se konají v době, kdy Francie sleduje proces s obviněnými z atentátů.

Výročí 17. listopadu si připomene celé Česko, ale zvlášť Praha, která byla místem událostí z roku 1939 i 1989. Na zajištění bezpečnosti oslav se bude podílet magistrát, který představil program i koronavirová opatření. Centrem oslav bude opět Národní třída – řidiči i cestující ve veřejné dopravě proto musí počítat s dopravním omezením. Pietní akce zaštiťují platforma Festival svobody a Korzo Národní. Na tiskové konferenci o tom informovali pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), ředitel Korzo Národní Jan Hlaváček a za Festival svobody Jan Gregar.

V Pitíně na Uherskohradišťsku si v sobotu připomněli 60 let od úmrtí olomouckého arcibiskupa Josefa Matochy. Kněz závěr svého života strávil v domácím vězení ve své rezidenci v Olomouci, kde byl 11 let bez kontaktu s okolním světem. Pochován je právě v Pitíně, komunisté totiž zakázali, aby byly jeho ostatky uloženy tam, kde spočívají ostatní olomoučtí arcibiskupové – v katedrále svatého Václava.

Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zveřejnili první výsledky výzkumu DNA Gregora Johanna Mendela. V první fázi museli identifikovat, že jde opravdu o Mendelovy ostatky, což se podařilo. Zjistili také například výšku, velikost mozku nebo bot otce genetiky. Ostatky vědci ze společné hrobky vyzvedli se svolením Augustiniánského řádu v červnu. Od té doby je zkoumají.

Politici, zástupci armády i váleční veteráni si ve čtvrtek u Národního památníku na pražském Vítkově připomněli 103. výročí vzniku samostatného Československa. U hrobu Neznámého vojína položili věnce premiér Andrej Babiš (ANO), předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) nebo náčelník generálního štábu Aleš Opata. Zúčastnit se nemohl prezident Miloš Zeman, který je hospitalizovaný. Zastoupil ho náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Jan Kaše.