Výročí strana 4 z 5

Husákovy děti začínají slavit padesátku. A s nimi i to, co je od dětství provázelo: velká panelová sídliště, první dálnice, pražské metro – a „Nuselák“. Nuselský most byl otevřen 22. února 1973 po osmi letech výstavby a měl trojí účel. Především výrazně usnadnil všem spojení z Nového Města na Pankrác, ale také se stal důležitou součástí budované Severojižní magistrály a konečně i součástí první tratě metra.

Tisíce Čechů čekaly od časného středečního rána ve frontě před pobočkami České národní banky (ČNB), aby získaly speciální tisícikorunu s přetiskem k 30. výročí rozdělení československé měny a vzniku české koruny. Kromě Prahy se tvořily dlouhé fronty rovněž v Brně, Ostravě, Ústí nad Labem či Hradci Králové. Banka postupně fronty uzavírala, protože ty, kdo přišli pozdě, by již neodbavila. Ujistila však, že výroční bankovky budou k dispozici i ve čtvrtek. Každý zájemce může koupit nanejvýš pět bankovek. Centrální banka jich vydala 200 tisíc. Lidé už mezitím na internetu tyto bankovky nabízeli za několikanásobně vyšší ceny.

Zanedlouho uplyne rok od začátku obnovené ruské invaze na Ukrajinu. Tématu se věnuje i pořad 90' Speciál. První díl se věnuje tomu, co k válce vedlo a jaké byly její první dny.

Premiér Petr Fiala (ODS) v pondělí po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem oznámil, že hlava státu se v průběhu tohoto týdne chce setkat s kandidátem na ministra životního prostředí Petrem Hladíkem (KDU-ČSL). Zeman podle předsedy vlády bude chtít mluvit o všech okolnostech, které Hladíkovu nominaci doprovázejí. Očekává, že po schůzce prezident oznámí svůj další postup. S přesným termínem schůzky Fiala odkázal na prezidentovu kancelář. Kancléř Vratislav Mynář později upřesnil, že schůzka se uskuteční ve středu.

Premiér Petr Fiala (ODS) se v podvečer v pražské Kramářově vile setkal se svými devíti předchůdci ve funkci předsedy vlády. Pozval je na slavnostní večeři u příležitosti 30. výročí vzniku samostatné České republiky. Chci a pokládám za vhodné, abychom v takovýchto slavnostních chvílích byli všichni pohromadě, řekl Fiala na tiskové konferenci po obědě s hlavou státu. Po večeři se současní i bývalí političtí představitelé sešli na koncertě v pražském Rudolfinu, který připravil úřad vlády ve spolupráci s Českou filharmonií.

Za hlavní důvod rozpadu federace označili Češi i Slováci politické ambice tehdejších lídrů a také touhu po vlastním státu.  Obyvatelé Slovenska pak často zmiňovali i nespokojenost s postavením v rámci ČSFR.  Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro veřejnoprávní vysílatele v obou zemích. Československo se 1. ledna 1993 rozdělilo na dva samostatné státy.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) přednesl svůj novoroční projev. „Rok 2022 byl složitý, přesto jsme mnoho dokázali,“ řekl. Vzpomenul třicetileté výročí vzniku samostatné České republiky a také aktuální válku na Ukrajině. Občanům Česka poděkoval za solidaritu a ujistil je, že na každém v demokratické společnosti záleží. K Česku promluví na Nový rok také premiér Petr Fiala (ODS). Své vánoční poselství už dříve sdělil prezident Miloš Zeman.

Změna ústavy v podobě zavedení přímé volby prezidenta se podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) příliš nepovedla. Ústavu jako takovou nicméně považuje za základní kámen svobodné, demokratické a samostatné republiky. Řekl to na slavnostím setkání v Panteonu Národního muzea v předvečer 30. výročí přijetí Ústavy ČR. Šéfka dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) označila dokument za záruku liberálně-demokratického právního státu. V úvodu čtvrteční parlamentní konference u příležitosti výročí také uvedla, že česká ústava by do budoucna mohla mít slavnostní výtisk, který by sloužil mimo jiné pro prezentaci veřejnosti.

Před výročím začátku sametové revoluce navštívila českou metropoli slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Dopoledne se setkala se svým protějškem Milošem Zemanem, v podvečer položila květiny k památníku 17. listopadu na Národní třídě. Prahu navštívila také vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která položila květiny k hrobu Václava Havla a setkala se s premiérem Petrem Fialou (ODS). Večer také předala cenu Platformy evropské paměti a svědomí, kterou za rok 2021 získala ruská organizace Memorial.

Ve čtvrtek 17. listopadu si Česko připomene 33 let od sametové revoluce a 83 let od uzavření českých vysokých škol nacisty. Oslavy Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se budou po dvou letech konat bez jakýchkoliv protiepidemických opatření. Připravena jsou pietní setkání, průvody i koncerty, které se zaměří nejen na výročí, ale také na aktuální dění a politickou situaci. Tradičně se budou udělovat i Ceny Paměti národa.

Tisíce lidí v neděli vyšly v Budapešti do ulic za vyšší platy a větší práva učitelů. Pedagogy v protestu podpořili studenti a také lidé, které trápí rychlý růst cen. Organizátoři podle agentury APA tvrdí, že demonstrovalo 80 tisíc lidí.

Praha si připomíná padesát let od chvíle, kdy jejími ulicemi naposledy projel trolejbus (přesněji klasický trolejbus bez alternativního pohonu). Město se jich v sedmdesátých letech vzdalo ve prospěch autobusové dopravy. Přesně v den půlstoletého výročí ale Praha jejich provoz zase obnovuje. V sobotu se svezou první cestující po první novodobé plnohodnotné trolejbusové trati z Letňan do Čakovic, která by měla být předzvěstí dalšího velkého rozvoje.

Metanolová kauza je jedním z největších případů v dějinách tuzemské kriminalistiky. Počtem obětí (zemřelo 48 lidí), ale taky také počtem obviněných. Těch bylo v různých větvích případu na celém území Česka na sedm desítek. Dva muži, kteří namíchali jedovatou směs etanolu a metanolu, si odpykávají doživotní tresty. Mnoho dalších je už ale na svobodě.

V den výročí vpádu vojsk pěti států Varšavské smlouvy do Československa přišlo na účet ukrajinského velvyslanectví v Praze 24,2 milionu korun, uvedl zastupitelský úřad. Nejčastěji dárci posílali částku 1968 korun. Podle velvyslanectví pořídí Ukrajina za vybrané peníze vojenský materiál k obraně proti ruské invazi.

Před 120 lety se v Arnolci na Jihlavsku narodil katolický kněz Josef Toufar. Ten se později stal jednou z nejznámějších obětí komunistického pronásledování církve v Československu. Výročí připomenou mše, přednášky i odhalení busty v jeho rodné obci. Katolická církev usiluje již téměř deset let o Toufarovo blahořečení, proces však zdržela pandemie.

Letošní devadesáté výročí tragické smrti zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati připomenou ve Zlíně výstavy i představení baťovských publikací. Ve zlínském Památníku Tomáše Bati začala výstava fotografií nazvaná „Padl náš první spolupracovník. Pohřeb Tomáše Bati a pilota Jindřicha Broučka“. Baťa zahynul 12. července 1932 při letecké havárii v Otrokovicích.

Čínský prezident Si Ťin-pching zahájil dvoudenní návštěvu Hongkongu, který si připomíná čtvrtstoletí od návratu bývalé britské kolonie pod čínskou správu. Je to první cesta čínské hlavy státu za hranice pevninské Číny od počátku pandemie nemoci covid-19, do Hongkongu se Si vrací po pěti letech, informuje web South China Morning Post. V pátek bude čínský prezident přítomen inauguraci Johna Leeho do funkce nového správce tohoto území. Lee jako bývalý šéf hongkongských bezpečnostních složek dohlížel na potlačení prodemokratického hnutí v Hongkongu v roce 2019.

Hlavním tématem po volbách do Federálního shromáždění byl bezesporu další osud federace. Co si o vývoji situace myslí, se českých občanů ptali redaktoři ČST.

Noc z 3. na 4. června 1942 byla poslední, kterou byl zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich po atentátu naživu. Čtvrtého června v půl páté ráno zemřel. Ve stejnou dobu už probíhalo v Lidicích i první zatýkání. Do té doby neznámá obec se nacistům dostala do hledáčku kvůli nevinnému milostnému dopisu.

Ve Velké Británii začínají oslavy sedmdesáti let panování Alžběty II. Ve svých šestadevadesáti letech je Alžběta první britskou panovnicí, která se dočkala platinového jubilea. Oficiální výročí jejího nástupu na trůn bylo sice už v únoru, oslavy se hlavně kvůli vyhlídce lepšího počasí konají až o prvním červnovém víkendu, který je mimořádně prodloužen o dva dny pracovního volna.

Česko si i během soboty připomíná páteční osmdesáté výročí operace Anthropoid, při které výsadkáři Josef Gabčík a Jan Kubiš provedli úspěšný útok na nacistického zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Celodenní vzpomínkové akce stále probíhají na různých místech. Připomínají se také oběti takzvané heydrichiády. Reakce nacistického režimu byla brutální a zatýkání začalo hned druhý den po útoku.

Vojenská operace parašutistů, jejímž výsledkem byla smrt říšského protektora Reinharda Heydricha, ukončila mnichovskou dohodu, zdůraznil vojenský historik a ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík v Událostech, komentářích. Čin ocenil rovněž ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a zdůraznil, že boj o základní principy se vede i v současnosti na Ukrajině.

Česko si v pátek připomnělo 80. výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, nejmocnějšího muže tehdejšího protektorátu Čechy a Morava. V pražské Libni se odehrála rekonstrukce útoku, který 27. května 1942 provedli s pomocí domácího odboje dva výsadkáři vyslaní z Británie – Čech Jan Kubiš a Slovák Josef Gabčík. Čeští i zahraniční politici při následné pietě mluvili i o aktuální ruské invazi na Ukrajinu.

„Stálo to za to. Atentát na Heydricha nebyl jen událostí českých dějin, ale i klíčovou událostí evropských a celosvětových dějin,“ prohlásil  český prezident Miloš Zeman. Osmdesáté výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha si v Národním muzeu připomněl společně se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Během pietní akce slavnostně otevřeli výstavu Nikdy se nevzdáme!, kterou připravily Národní muzeum a Vojenský historický ústav.