Volodymyr Zelenskyj strana 3 z 5

Prezident Spojených států Joe Biden je přesvědčen o tom, že americký Kongres obnoví válečnou pomoc Ukrajině. Řekl to v sobotním telefonickém rozhovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Zároveň ale Biden varoval, že pokud se Ukrajina nedočká další americké pomoci, mohlo by ji Rusko připravit o další území.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Bezpečnostní konferenci v Mnichově prohlásil, že fakt, že Ukrajina nemá dostatek zbraní, posiluje ruského vůdce Vladimira Putina. Přítomné státníky vyzval, aby se vojenské porážky Ruska na Ukrajině nebáli. Kromě toho zdůraznil, že Putinova válka není jen bojem proti Ukrajině, ale proti všem pravidlům, protože případné ruské vítězství bude mít pro svět dalekosáhlé následky.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal v Paříži klíčovou bezpečnostní dohodu, jež Kyjevu garantuje dlouhodobou vojenskou i ekonomickou pomoc ze strany Francie. Ta přislíbila Ukrajině další až tři miliardy eur v rámci pomoci proti ruské agresi. Šéf Elysejského paláce při této příležitosti prohlásil, že Ukrajinci mají jeho obdiv za svou vytrvalost a odhodlání. Rusko podle něj prohrává. Zelenskyj už předtím podepsal v Berlíně podobnou bezpečnostní smlouvu s německým kancléřem Olafem Scholzem.

Spojené státy se hlásí k závazku NATO, kdy útok na jednoho člena je útokem na všechny, řekla při úvodním dni Mnichovské bezpečnostní konference americká viceprezidentka Kamala Harrisová. Bavorský premiér Markus Söder (CSU) zase prohlásil, že Německo musí výrazně navýšit investice na obranu, a to na tři procenta HDP ročně, a ne na dvě procenta, jak zní dohoda států NATO. Chce také, aby Německo dodalo Ukrajině střely s plochou dráhou letu Taurus, o které Kyjev žádá a které spolková vláda kancléře Olafa Scholze (SPD) odmítá poskytnout. Česko zastupuje na konferenci prezident Petr Pavel.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal z postu náčelníka generálního štábu Valerije Zalužného. Toho v čele armády střídá dosavadní velitel pozemních sil Oleksandr Syrskyj. Jde o nejzásadnější změnu ve velení ukrajinské armády od začátku ruské invaze před dvěma roky.

Ruské armádě se podle světových médií daří postupně ovládat Avdijivku. Město v Doněcké oblasti je důležité především svou blízkostí k okupované metropoli Doněck. Intenzivnímu ruskému tlaku se brání už řadu měsíců, boje v něm ale zuří už od počátků ruské invaze v roce 2014. Podle ukrajinských zdrojů je situace kritická, město čelí útokům ze vzduchu, nepřátelské jednotky se také snaží posunout v ulicích města.

O tom, že by měl v čele ukrajinských ozbrojených sil skončit Valerij Zalužnyj, informovala ukrajinská vláda Washington. S odvoláním na dva své zdroje to uvedla agentura Reuters. Je to další z řady náznaků, podle kterých dojde k střídání v čele armády, která se téměř již dva roky brání ruské invazi. Bílý dům podle agentury vzkázal do Kyjeva, že je zcela na Ukrajincích, jaké rozhodnutí učiní.

Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie jednomyslně schválili balík finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun) na další čtyři roky, oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Do poslední chvíle přitom nebylo jasné, zda maďarský premiér Viktor Orbán odvolá své veto z prosincové vrcholné schůzky. Podle předsedy vlády Petra Fialy (ODS) je shoda dobrou zprávou také pro Česko, ukazuje schopnost EU dohodnout se i na velmi složitých otázkách. Summit také vyzval k urychlení dodávek munice pro Ruskem napadenou Ukrajinu.

Spekulace kolem údajného napětí mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a hlavním velitelem ukrajinských ozbrojených sil Valerijem Zalužným znovu nabraly na obrátkách. Ukrajinská média v pondělí informovala o tom, že byl hlavní velitel ozbrojených sil odvolán, mluvčí prezidenta Serhij Nykyforov vzápětí informaci popřel. Zprávu o odvolání označilo za nepravdivou také ukrajinské ministerstvo obrany. O napjatých vztazích obou mužů se začalo hovořit poprvé už v listopadu poté, co napjatě očekávaná ukrajinská protiofenziva nedosáhla svých ambiciózních cílů dobýt ztracené území a odříznout ruský pozemní most na Krym.

Nad středeční havárií vojenského letounu Il-76 v ruské Bělgorodské oblasti nadále vyvstávají otazníky. Moskva obviňuje Kyjev z toho, že jeho síly letoun schválně sestřelily, ačkoliv se na palubě údajně nacházely desítky ukrajinských zajatců. Kyjev přítomnost vězňů na palubě nepotvrdil ani nevyvrátil. Ukrajinská vojenská rozvědka nicméně hovoří o tom, že letadlem údajně měli cestovat ruští vojensko-političtí představitelé, do letounu však nakonec nenastoupili. Havárii vyšetřují složky obou zemí, jejich tvrzení však nelze nezávisle ověřit.

V ruské Bělgorodské oblasti se zřítil vojenský letoun Il-76. Na palubě transportního letounu podle ruského ministerstva obrany bylo 65 ukrajinských válečných zajatců, šest členů posádky a tři další lidé. Podle ukrajinského serveru Ukrajinska pravda letoun převážel rakety S-300. Informace obou stran nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Dle ruských úřadů všichni lidé na palubě zahynuli. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k mezinárodnímu vyšetřování havárie letounu.

Polští farmáři ve středu protestovali proti dovozu levnějších surovin z Ukrajiny na evropský trh, v rámci demonstrací zablokovali silniční tahy. Podle jejich tvrzení je levnější konkurence může dohnat k bankrotu. Zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos uvedl, že zemědělci v Polsku protestovali na zhruba 250 místech. Po vládě premiéra Donalda Tuska chtějí, aby situaci vyřešila. Požadují také její odstoupení od dohody Green Deal.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal získal od svého slovenského kolegy Roberta Fica při středečním setkání na Ukrajině příslib, že Slovensko podpoří integraci Ukrajiny do Evropské unie, a pomoc Kyjevu ve výši 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) z unijního rozpočtu. Šmyhal to po jednáních v ukrajinském Užhorodu uvedl na komunikační platformě Telegram. Fico po schůzce potvrdil, že podpořil evropskou perspektivu Ukrajiny, současně ale poukázal na rozdílné názory mezi Bratislavou a Kyjevem na válku na Ukrajině, na vliv Spojených států na Kyjev či na členství Ukrajiny v NATO. Fico pak odcestoval do Berlína, kde řekl, že válka na Ukrajině nemá vojenské řešení.

Polský premiér Donald Tusk v pondělí jednal v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o společné produkci zbraní. Podle deníku Gazeta Wyborcza šéf polské vlády hovořil o budování společných podniků a investicích do firem v Polsku i na Ukrajině, které se budou podílet na zvýšení obranných schopností. Na území napadeného státu úřady vyhlásily během Tuskovy návštěvy letecký poplach varující před hrozbou možného ruského vzdušného útoku.

Česko nebude vracet Ukrajince v odvodovém věku zpět do jejich vlasti. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) to řekl ČT v souvislosti s chystaným mobilizačním zákonem na Ukrajině. Tamní armáda chce povolat do zbraně dalšího až půl milionu lidí.

Ruský vůdce Vladimir Putin je predátor, který se nespokojí se zamrzlým konfliktem, upozornil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu (WEF). Protože se Putin nezmění, změnit se musíme my, dodal ukrajinský prezident. Západ vyzval, aby zvýšil pomoc Ukrajině a pomohl jí získat vzdušnou převahu nad Ruskem. Podotkl, že jeho země žádá o útočné zbraně kvůli obraně, nikoliv proto, aby eskalovala válku. K podpoře Kyjeva vyzvala v Davosu i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Švýcarsko uspořádá mírovou konferenci o Ukrajině na nejvyšší úrovni, oznámila prezidentka alpské země Viola Amherdová. Podle ní se tak stane na základě žádosti hlavy ukrajinského státu Volodymyra Zelenského, který v pondělí přicestoval do Švýcarska. Informovaly o tom světové agentury.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v prvních týdnech války téměř nespal a v bunkru, kde se ukrýval, přežíval o sladkostech, masu z konzervy a okoralém chlebu. V nové Zelenského biografii to popsal novinář amerického týdeníku Time Simon Shuster, který s ukrajinským prezidentem a jeho týmem na začátku ruské invaze na Ukrajinu strávil nějakou dobu. Úryvek z knihy zveřejnil britský list The Telegraph.

Ruské masivní bombardování vyčerpává obranu Kyjeva a spotřebovává nepočetnou munici ukrajinských sil, ale také pozornost jejich vojáků, což vede k únavě, řekl bezpečnostní analytik Lukáš Dyčka v pořadu Události, komentáře. Dronové a raketové útoky, které Moskva v posledních dnech mířila na ukrajinské území, tak podle něho vojensky dávají smysl. Kyjev a jeho západní spojenci by se měli krátkodobě soustředit na podporu protivzdušné obrany, dodal Dyčka. Členka sněmovního zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) dodala, že Rusko bombardováním demonstruje sílu. Někdejší ministr zahraničí Cyril Svoboda vyjádřil obavy nad slábnoucí západní podporou východoevropské země.

Polští zemědělci se opět rozhodli pro blokádu přechodu Medyka na hranici s Ukrajinou. Stěžují si na levnou konkurenci z Ruskem napadené země a požadují zejména dotace na kukuřici, více peněz na provozní úvěry a zachování zemědělské daně na dosavadní výši. Od nové polské vlády, která se zatím k aktuálnímu vývoji nevyjádřila, žádají písemné ujištění, že jejich požadavky splní. V blokádách zároveň pokračují i autodopravci.

Ruské úřady hovoří o tom, že při náletu na Bělgorod zemřelo v sobotu dvacet lidí a přes sto dalších utrpělo zranění. Údaj není možné bezprostředně nezávisle ověřit. Ukrajinská média píší s odkazem na zdroje v bezpečnostních složkách, že Kyjev útočil na vojenské cíle a že civilní ztráty jsou výsledkem špatné práce ruské protivzdušné obrany. Rusko bez důkazů tvrdí, že Ukrajinci při náletu použili i raketomety české výroby. Moskva požadovala, aby Česko na zasedání Rady bezpečnosti OSN vysvětlilo své dodávky zbraní Kyjevu, ale česká diplomacie se Ruskem iniciovaného jednání odmítla účastnit. Ukrajina v sobotu opět vzdorovala ruským bezpilotním letounům a raketám, v Charkově zranil úder na civilní budovy 26 lidí.

Praha se s Paříží shoduje nejen v otázkách ruské invaze na Ukrajině a situace na Blízkém východě, ale i ohledně rozšiřování Evropské unie, prohlásil český prezident Petr Pavel po setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Vzájemné vztahy jsou podle něj na vysoké úrovni. Na programu jednání byla i spolupráce v oblastech energetiky, kultury nebo vědy.

Vedení ukrajinské armády navrhuje mobilizovat dalších 450 až 500 tisíc Ukrajinců, řekl v úterý prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten s novináři hovořil na tiskové konferenci v Kyjevě, která má shrnout, jak si Ukrajina bránící se plnohodnotné ruské invazi vedla v letošním roce. Zelenskyj odmítl obavu, že by snížení podpory ze Západu mohlo vést k porážce jeho země. Poukázal mimo jiné na to, že Ukrajina během zimy získá nové systémy protivzdušné obrany Patriot.

Ukrajinská námořní pěchota už dva měsíce vede útok přes řeku Dněpr na jihu Chersonské oblasti, aby znovu dobyla zpět svá území. Tato operace je zatím posledním pokusem armády okupované země v rámci protiofenzivy s cílem prolomit ruskou obranu a zvrátit vývoj války. Někteří vojáci, kteří se přechodů řeky zúčastnili, ho ovšem označili za marný. Vlny ukrajinských jednotek byly totiž dle jejich výpovědí sraženy na břeh nebo do vody ještě dříve, než se dostaly na druhou stranu.