Válka na Ukrajině strana 5 z 5

Většina Čechů si myslí, že Slovensku dokonale rozumí, ale není to pravda. Výlet do Tater neznamená, že rozumím Slovensku, říká bývalý stálý zpravodaj Českého rozhlasu na Slovensku Ľubomír Smatana. I proto se ve svých reportážích snažil informovat o životě obyčejných lidí. Za sebou má také působení v české sekci čínského rozhlasu nebo reportování o zásahu policie na technoparty CzechTek v roce 2005. I na to, jak mu tehdejší premiér Jiří Paroubek vzal mikrofon, vzpomíná v nejnovějším díle podcastu Background ČT24.

Na jihu Ukrajiny sílí bojová aktivita, tvrdí oblastní velení ukrajinské armády. Podobné je to i na východě – na Donbasu a u Charkova. Rusko pokračuje i v raketových útocích hlouběji ve vnitrozemí. V sobotu nad ránem byly slyšet exploze v Kyjevě, kde podle starosty zahynul při raketovém útoku člověk, ale i ve Lvově v západní části země. Podle federace vyčistily ruské a proruské jednotky městskou oblast Mariupolu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že situace v přístavním městě je extrémně vážná.

Zprávy o explozích přicházely v noci z Kyjeva – který předtím varovaly Spojené státy, že mu hrozí raketové útoky na velitelská centra – ale i z Charkova, Chersonu a také Ivano-Frankivsku na západě Ukrajiny. Letecký poplach byl podle webu Kyiv Indpendent vyhlášen ve všech oblastech země. Rusko tvrdí, že zasáhlo raketami továrnu na okraji metropole a pohrozilo, že raketové útoky na Kyjev ještě zesílí.

Pražské asistenční centrum pomoci Ukrajině, které je nejvytíženější v zemi, je nově ve Vysočanech. Přestěhovalo se z Kongresového centra na Vyšehradě do bývalé bankovní budovy na náměstí OSN. V Praze se do středy přihlásilo 68 tisíc ukrajinských uprchlíků z celkového počtu 289 tisíc, kteří dostali v Česku speciální víza. Vláda ve středu představila migrační strategii, kterou ve čtvrtek hájil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve sněmovním bezpečnostním výboru. Řekl, že počet uprchlíků v Česku již příliš neroste, nepředpokládá, že by nastal extrémní scénář kalkulující s příchodem až milionu lidí z válkou sužované Ukrajiny. Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo dotační výzvu určenou obcím na rekonstrukci bytů ke střednědobému ubytování Ukrajinců. Rozdá v první fázi miliardu korun.

České velvyslanectví v Kyjevě je opět otevřené. Ministerstvo zahraničních věcí oznámilo, že se vrátili diplomaté, kteří úřad opustili 24. února po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Později byl uzavřen i konzulát ve Lvově. Čeští diplomaté dočasně působili z Košic a vyjížděli do Užhorodu, tyto provizorní konzuláty ale přestanou fungovat v pátek.

Od konce ruské okupace ukrajinského města Buča uplynuly dva týdny. Nepřátelská armáda podle starosty Anatolije Fedoruka z provozu vyřadila inženýrské sítě – vodojem, trafostanici, plynovod i vedení elektřiny – a městu se jen složitě daří obnovovat dodávky. Návrat do normálu navíc znemožňuje i trauma, jež za sebou boje zanechaly. Mrtvých jsou stovky a ještě v prvních dubnových dnech ležela jejich těla na ulicích i v zahradách. Ve zpustošeném městě natáčel zpravodaj ČT David Borek.

Resort životního prostředí mění takzvané kotlíkové dotace i program Nová zelená úsporám. Znamená to konec podpory plynových kotlů. Alternativ je víc, tepelná čerpadla nebo obnovitelné zdroje. Zájem o obě roste, jednak kvůli povinné výměně starých topenišť, ceně energií, ale i kvůli válce na Ukrajině a snaze domácností o větší soběstačnost. Na nový zdroj tepla tak můžou zájemci čekat i měsíce.

Na sbírkovém účtu ukrajinského velvyslanectví v Praze, které za vybrané peníze pořizuje zbraně, se od dárců sešla už téměř miliarda korun. Ukrajinská ambasáda o tom v neděli informovala na Twitteru. Do sbírky přispělo 115 tisíc dárců, kteří poslali 977 milionů korun. S nákupem a dopravou výzbroje pomáhá ukrajinskému velvyslanectví české ministerstvo obrany. V pátek se na velvyslanectví uskutečnila schůzka zástupců Ukrajiny, ministerstva obrany a několika významných dárců, uvedlo v neděli velvyslanectví na svém webu.

Do Kyjeva v sobotu dorazil k jednáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským i britský premiér Boris Johnson, před ním se se Zelenským setkal rakouský kancléř Karl Nehammer. Už v pátek Kyjev navštívili šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéf unijní diplomacie Josep Borrell a slovenský premiér Eduard Heger. Maďarský premiér Viktor Orbán odsuzuje masakr v ukrajinském městě Buča, kde během ruské invaze zemřely stovky civilistů. Bývalý italský premiér Silvio Berlusconi je hluboce zklamaný chováním Putina, měl ho za muže míru.

Valné shromáždění OSN ve světle zpráv o vraždění civilistů na Ukrajině ve čtvrtek schválilo přerušení ruského členství v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC). Příslušný návrh rezoluce podpořilo 93 zemí, proti se vyslovilo 24 a dalších 58 se zdrželo, informuje agentura Reuters. Nesouhlas s krokem prosazovaným skupinou zemí v čele se Spojenými státy vyjádřila mimo jiných Čína a Írán. Ukrajina přerušení ruského členství v Radě pro lidská práva přivítala. Váleční zločinci v tomto orgánu nemají co dělat, prohlásil šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.

Zatímco Kyjev si vydechl, východ Ukrajiny se připravuje na to nejhorší. Generální štáb varuje, že masivní útok ruských okupantů proti částem Doněcké a Luhanské oblasti, které zůstávají pod ukrajinskou kontrolou, se blíží. Je prý otázkou hodin, nejdéle dní, než agresoři s plnou silou udeří.

Spojené státy oznámily další zpřísnění protiruských sankcí, které zahrnuje přerušení veškerých vazeb mezi americkým finančním systémem a institucemi Sberbank a Alfa Bank, zákaz nových investic v Rusku a nová opatření proti „ruským elitám“ včetně dospělých dětí prezidenta Vladimira Putina. Také Velká Británie zmrazila aktiva Sberbank a Moskevské kreditní banky a oznámila, že v rámci odvetných opatření za válku na Ukrajině do konce letošního roku ukončí veškerý dovoz ruského uhlí i ropy. Naopak státy EU se zatím neshodly na nových sankcích proti Rusku. Různé názory měly na embargo na ruské uhlí či na zákaz ruské lodní dopravy.

Maďarský premiér Viktor Orbán ve středečním telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem navrhl vyhlásit okamžité příměří na Ukrajině. Šéfa Kremlu také pozval na mírová jednání v Budapešti s ukrajinským a francouzským prezidentem Volodymyrem Zelenským a Emmanuelem Macronem a s německým kancléřem Olafem Scholzem. Putin zareagoval pozitivně, ale uvedl, že bude mít podmínky, řekl Orbán podle agentur na tiskové konferenci v Budapešti.

Odchod ruských vojáků z okolí města Černihiv na severu Ukrajiny umožnil obnovit přímé silniční spojení s hlavním městem Kyjevem. Ruská armáda pokračuje v ostřelování měst na jihu a východě Ukrajiny. Podle ukrajinského generálního štábu připravují okupační vojska útočnou operaci na východě země. Britské ministerstvo obrany konstatovalo, že ukrajinské ozbrojené složky znovu získaly klíčové území na severu Ukrajiny.

Rusko nezastaví prvním aprílovým dnem dodávky plynu do Evropy, protože platby za plyn dodaný po 1. dubnu mají být realizované až koncem dubna nebo začátkem května. V pátek to uvedl na tiskové konferenci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého od pátku odběratelé z takzvaných „nikoli přátelských zemí“ musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek.

Podle vojenských odhadů nasadilo Rusko do agrese proti Ukrajině až 190 tisíc vojáků, z nichž 95 procent má za sebou v dnešních dnech několikatýdenní nasazení v bojových zónách. Stále častěji se také objevují zprávy o nízké morálce, odmítání rozkazů a ztrátách způsobených neschopnými veliteli. Za stažením části jednotek z okolí Kyjeva mohou být dva důvody: obrácení pozornosti k Donbasu, ale také nutnost přesunout těžce vyčerpané jednotky do týla.

Již dvakrát musel čtrnáctiletý Danylo utéct před válkou. Poprvé to bylo před pěti lety, kdy se jeho rodina odstěhovala z nestabilní Luhanské oblasti do bezpečného Charkova. Ten však je jedním z měst, která nynější rusko-ukrajinský konflikt zasáhl nejvážněji. A tak se chlapec ocitl v Olomouci. Zatím se marně pokouší najít místo v některé škole. Ty jsou již zaplněné.

Americký prezident Joe Biden ve středu telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a Ukrajině přislíbil přímou finanční pomoc v hodnotě 500 milionů dolarů (téměř jedenáct miliard korun). Oznámil to Bílý dům. Zelenskyj Bidena informoval o současné situaci na ukrajinském bojišti a o vývoji vyjednávání s Ruskem, oznámil na Twitteru ukrajinský prezident.

Ústava podle místopředsedkyně sněmovny Věry Kovářové (STAN) nijak neomezuje délku, o kterou může vláda se svolením poslanců prodloužit nouzový stav. Opoziční poslankyně Karla Maříková (SPD) s tím nesouhlasí. Poukázala, že někteří ústavní právníci tvrdí opak, ale především je přesvědčena, že díky nedávno schválenému balíku zákonů – takzvanému lex Ukrajina – není nouzový stav potřeba. Vláda si podle ní spíše neví rady. Poslankyně by chtěla, aby kabinet stanovil maximální počet uprchlíků, které je Česko ochotné přijmout, a ostatní posílal do jiných zemí. Poslankyně Kovářová a Maříková debatovaly v Událostech, komentářích.

O útocích ruské armády na civilní cíle na Ukrajině se mluví téměř od počátku války. Bombardují obytné domy, nemocnice, porodnice, školy i školky. Podle Západu je to taktika Moskvy. Psychologickým tlakem na představitele Ukrajiny se snaží vymoct ústupky hlavně při diplomatických jednáních. Kreml to popírá a tvrdí, že civilní místa nebombarduje, a když, tak že ho k tomu donutili ukrajinští vojáci skrývající se v nich.

Ukrajinské druhé největší město Charkov patří mezi nejzasaženější válkou. Od začátku ruské invaze zažívá stálé bombardování. Podle odhadů nejméně dvě třetiny z půldruhého milionu obyvatel odešly, tisíce jich přežívají v metru. Mnoho starých a nemocných nemá jinou možnost než zůstat doma. O ně se starají dobrovolníci.

Válka Ruska proti Ukrajině zničila leccos – bere lidské životy, Ukrajinci přicházejí o domovy a další majetek, Rusko si invazí pošlapalo mezinárodní prestiž a také na sebe přivolalo sankce. Mají různou podobu včetně faktického přerušení leteckého dopravního spojení z Evropy do Ruska. Do země se přesto ještě lze dostat, i když to úřady z různých důvodů nedoporučují. Možností ale ubývá, v pondělí přestanou jezdit poslední vlaky spojující Rusko s Evropskou unií. Veřejná doprava jezdí i na Ukrajinu, byť letecky se tam rovněž nedá dostat. Ani cesta na válkou zasaženou Ukrajinu není doporučena.

Nejpozději 14. dubna se přesune pražské a středočeské uprchlické centrum z vyšehradského Kongresového centra do Vysočan na náměstí OSN, řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Uprchlíci z Ukrajiny se nově budou moci registrovat v bývalé budově Komerční banky. Do Prahy směřuje největší část válečných uprchlíků, kteří přicházejí z Ukrajiny do Česka, centrum jich eviduje od začátku ruské invaze přes padesát tisíc. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) dorazilo do Česka už 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny.

Ruská státní televize se potýká s odchody redaktorů, opouštějí ji i známé tváře z obrazovek, upozornila stanice BBC. Editorka Marina Ovsjannikovová, která v pondělí s plakátem odsuzujícím válku na Ukrajině narušila živé vysílání Prvního kanálu, tak není jedinou novinářkou, která se otáčí zády ke státním médiím. Proti válce vystoupila také řada ruských celebrit.