Válka na Ukrajině strana 2 z 5

Téměř tři desítky dronů a tři řízené rakety vyslalo podle Kyjeva v noci na neděli Rusko na Ukrajinu, napsala agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské letectvo. To tvrdí, že 21 dronů se protivzdušné obraně podařilo zničit. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského lze ruskou agresi na Ukrajině porazit.

Za necelé dva roky od začátku ruské invaze byly na frontové linii vážně zraněny desítky tisíc ukrajinských vojáků. Podle zdravotníků se nejčastěji jedná o poškození končetin střepinami. Operace a následné rehabilitace trvají dlouhé měsíce.

Ukrajinským silám se podle jejich tvrzení podařilo v uplynulých několika dnech sestřelit hned pět ruských vojenských letadel, z toho tři stroje Su-34 během jediného dne. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat úspěch Ukrajinců odůvodnil tím, že Rusové příliš riskovali a přiblížili se s letouny příliš blízko ukrajinským pozicím. Server Euromaidanpress ale upozorňuje na to, že za ruskými ztrátami může být dodávka dlouho očekávaných stíhaček F-16.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí přiletěl na návštěvu Spojených států, v úterý se na pozvání Bílého domu setká s prezidentem Joem Bidenem, pozván je i do Senátu. Návštěva se koná v době, kdy Bidenova administrativa vyvíjí tlak na Kongres, aby Kyjevu poskytl další miliardy dolarů na pomoc proti ruské agresi. Cílem návštěvy je podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Petra Boháčka opět upřít pozornost na Ukrajinu, která byla zastíněna konfliktem na Blízkém východě, a využít setkání k vyjednání vojenských dodávek ještě před termínem, kdy by se na Ukrajině měly konat prezidentské volby.

Nástup zimy znamená pro válkou svíranou Ukrajinu poměrně složité období, přičemž z pohledu vojenských operací můžou zamrzlé řeky nebo bahno představovat jistou příležitost pro obě strany. Zima na Ukrajině je oproti té středoevropské obecně dost odlišná. A projevuje se to i v předpovědi na tu letošní.

Spojené státy jsou nejvýznamnějším dodavatelem vojenské pomoci na Ukrajinu, která se druhým rokem brání plnohodnotné ruské invazi. Zástupci napadené země před několika dny avizovali, že pokud do konce roku 2023 nezískají od Washingtonu další prostředky, hrozí jim riziko prohry konfliktu i škrty v rozpočtu. Podle listu Ukrajinska pravda přitom pomoc Kyjevu, přislíbená v období od začátku srpna do konce října, významně klesla a meziročně se ztenčila skoro o devadesát procent.

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko je přesvědčen o tom, že Rusko a Ukrajina se ve válce ocitly v patové situaci. Podle něj by měly usednout k jednacímu stolu a diskutovat o ukončení konfliktu. Lukašenko, který je nejbližším spojencem Moskvy, to podle agentury Reuters řekl ve videu zveřejněném na webu běloruské státní agentury Belta.

Nejméně dva civilisté přišli o život a dalších dvaadvacet lidí bylo zraněno při ruském ostřelování ukrajinských obcí během neděle a noci na pondělí, napsal na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na údaje oblastních správ na jihu, východě a severovýchodě země.

Obyvatele Vidnavy na Jesenicku čeká referendum o tom, zda má město podpořit nebo odmítnout obnovení těžby kaolinu. Na Vidnavsku je bohaté kaolinové ložisko a také starý lom, ve kterém se do 70. let surovina těžila. Teď ho chce znovu otevřít a rozšířit nový zájemce. Jenže řada místních je proti – obávají se hluku, prachu i poškození přírody.

Ukrajinu čeká dlouhá cesta k poválečné obnově, další pak k otevření jednání o vstupu do NATO a Evropské unie, řekl v pátečních Událostech, komentářích místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti a místopředseda zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO). Podle něj je potřeba u slibů o vstupu opatrnost. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) potvrdil, že žádné zkratky nejsou. Nabídka členství v Evropské unii nebo pozvánka do NATO ale podle něj může být velkou motivací pro zemi bránící se ruské agresi.

Většina Evropy si v pondělí připomněla Den vítězství nad nacismem, v úterý si ho připomnělo i Rusko. To ale vzpomínalo na rok 1945 v době, kdy již déle než rok válčí se svým sousedem. Mezi Moskvou a Kyjevem létají vzájemná obvinění, že režim ve druhém, znepřáteleném státu je nástupcem fašistů. Vladimir Putin původně hovořil o ambici „denacifikovat“ Ukrajinu, Volodymyr Zelenskyj zase mluví o útočnících jako o „rašistech“. Čeští politici a historici se však v debatě v Událostech, komentářích neshodli na tom, že by ruský režim jasně splňoval kritéria fašismu. Historik Jan Kuklík ale upozornil na některé shodné prvky.

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.

Končí registrace ukrajinských uprchlíků na prodloužení víz dočasné ochrany. Kdo se o prodloužení přihlásí, bude mít vízum platné ještě rok. Registrace je elektronická, potom ale budou muset běženci i osobně dorazit na ministerstvo vnitra, které také od začátku dubna převezme evidenci nově příchozích od krajů. Po dokončení přeregistrací by mělo být jasné, kolik uprchlíků v Česku aktuálně pobývá.

Evropské země v letech 2018 až 2022 zvýšily dovoz zbraní o 47 procent oproti předchozímu pětiletému období. Na svém webu to uvedl Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI), podle něhož je hlavním důvodem ruská válka na Ukrajině. Naproti tomu celosvětový obchod se zbraněmi v posledních pěti letech klesl o zhruba pět procent.

Ruská invaze na Ukrajinu se podepsala na životech milionů lidí a zanechala hluboké jizvy na tváři ukrajinských měst. Do některých se lidé vracejí, z jiných zbývají jen opuštěné ruiny budov, které kdysi hýřily životem. Válka také ještě více rozevřela propast mezi Rusy a Ukrajinci a urychlila proces odstraňování sovětských památek, které měly mimo jiné odkazovat na věčné bratrství obou národů. Jak a kdy válka skončí, nikdo neví. Jasné ale je, že poválečná Ukrajina bude země naprosto odlišná od té před válkou.

Ruský vládce Vladimir Putin překonal krutostí ve válce proti Ukrajině všechny obavy, které měl Západ. V rozhovoru pro Českou televizi to řekl bývalý vedoucí operační důstojník CIA Rolf Mowatt-Larssen. Naopak Volodymyru Zelenskému se podle něj podařilo nevídaným způsobem spojit Ukrajince. Mowatt-Larssen býval ředitelem CIA pro Evropu a velkou část zpravodajské kariéry se věnoval Rusku. Osobně se zná s minulým i současným šéfem ruské FSB. Rozhovor s ním vedla v Událostech, komentářích Jana Peroutková.

Chce-li se Severoatlantická aliance vyhnout válce s Ruskem, musí mu podle náčelníka generálního štábu české armády Karla Řehky dát najevo, že by proti ní nemělo šanci na úspěch. Česká armáda ale na to není připravena, řekl Řehka v úvodním projevu na velitelském shromáždění armády. Shromáždění se tentokrát sešlo bez prezidenta Miloše Zemana, další armádní velitelé na něm vyhodnotí hlavní úkoly vojáků za uplynulý rok.

Většina lidí v Česku podporuje podle průzkumu agentury STEM pomoc ukrajinským uprchlíkům a považuje členství v Evropské unii za záruku bezpečnosti země. Za rok, který v pátek uplyne od začátku plnohodnotné ruské války proti Ukrajině, příliš nepřibylo prorusky smýšlejících lidí v Česku, vyplývá z průzkumu, který agentura uskutečnila v době vrcholící prezidentské kampaně na reprezentativním vzorku 1089 občanů Česka starších 18 let.

Současný a bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a Lubomír Zaorálek (ČSSD) se ve středečních Událostech, komentářích poměrně rozešli v hodnocení pokračující ruské invaze na Ukrajinu. Zatímco Lipavský zdůraznil, že je důležité Kyjevu dál dodávat zbraně, Zaorálek je toho názoru, že by se mělo dělat více na diplomatickém poli. Připomněl, že jednání o míru v případě války ve Vietnamu trvala několik let.

Dramatické chvíle prožívají v polní ošetřovně na frontové linii v blízkosti města Vuhledar. Štáb České televize na místě natáčel ve chvíli, kdy došlo k rannímu přepadení ukrajinských pozic.

Leopard 2, který se po německém souhlasu dostane na ukrajinské bojiště, je jedním z nejrozšířenějších tanků světa. Využívá ho 21 armád, nově i ta česká, i když ta má zatím jen jeden kus. Vyrobilo se jich ale zhruba 3600. Od tanků sovětské provenience se liší zejména tím, že je výrazně bezpečnější pro posádku.

Ukrajinská minometná jednotka na samotné linii dotyku má vedle primárního cíle,  jakým je zamezit ruským okupantům v postupu, ještě úkol další – zamezit plýtvání municí. Ta je v takzvané opotřebovávací fázi války drahocenným zbožím, a tak se bojovníci často přesouvají z jedné pozice do druhé, pokud možno výhodnější. Mnohdy ale také pomáhájí ukrajinské pěchotě s mírným postupem. Pro tyto vojáky jde o rutinu trvající už od prvního dne války. Natáčel s nimi zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Ukrajinská města v noci na neděli opět čelila raketovým útokům. Ruské rakety dopadaly v Charkovské i Doněcké oblasti, exploze byly slyšet i v Záporoží. Ruské ministerstvo obrany v neděli podle agentury TASS oznámilo, že při čerstvých úderech zahynulo v Kramatorsku více než šest set ukrajinských vojáků. Reportéři agentury Reuters ovšem odpoledne z místa hlásili, že Kramatorsk nenese žádné známky toho, že by zde poslední ruský útok poničil budovy či zabíjel. Tvrzení Rusů následně popřela i ukrajinská armáda.

Finsko už podle svých politiků i ekonomů dosáhlo energetické nezávislosti na Rusku. Společnost Gazprom zastavila vývoz plynu do severské země už v květnu. Sami Finové pak vypověděli smlouvu s ruskou firmou Rosatom, která se měla podílet na stavbě nové jaderné elektrárny.