Václav Havel strana 5 z 5

Přesně 24 let existovalo Federální shromáždění jakožto parlament v rámci Československa. Poslanci obou zemí – české i slovenské – v něm poprvé zasedali v lednu 1969, nedlouho po sovětské okupaci vojsky Varšavské smlouvy. A dva týdny před rozpadem federace na dva samostatné státy se v něm volení zástupci sešli naposledy. Tuto událost si nenechal ujít ani prezident Václav Havel.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Několik let pracoval jako osobní fotograf prezidenta Václava Havla. Že ho lidé spojují hlavně se snímky prvního českého prezidenta, Tomkimu Němcovi v minulosti vadilo, zpětně to ale vnímá tak, že se nic lepšího nemohlo stát. „Jsem fatalista,“ myslí si o sobě fotograf, kterého fascinují obyčejní lidé. „Přitahuje mě běžný život a naše role v něm,“ vysvětluje. V podcastu Background ČT24 mluví o svém dětství v Egyptě i o české fotografické scéně.

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová převzala ve středu na francouzském velvyslanectví v Praze Řád čestné legie, což je nejvyšší francouzské státní vyznamenání. Francie tak ocenila přínos Zažímalové na vědecké spolupráci mezi Českem a Francií. Zažímalové předal insignie rytířky Řádu čestné legie francouzský velvyslanec Alexis Dutertre.

Slam poetry spojuje poezii a show. Vlastní text se musí vejít do tří minut, na pódiu nelze využít žádnou rekvizitu. Taková byla pravidla i letošního mistrovství České republiky ve slam poetry, které se konalo o víkendu v MeetFactory, kde nakonec zvítězil Josef Procházka, jenž si říká Strýc Pepin. Porota se skládala z deseti náhodně vybraných diváků.

Barokní zámek v Lánech, který je jako sídlo prezidenta republiky běžně nepřístupný, se třetí a čtvrtý adventní víkend otevře veřejnosti. Vánočně vyzdobený zámek mohou zájemci navštívit od 9. do 11. prosince a mezi 16. a 18. prosincem. Informovala o tom prezidentská kancelář.

V Lucemburku se nově nachází i ulice Václava Havla, výtvarník Jiří David do ní vytvořil instalaci odkazující na slavný výrok prvního českého prezidenta. Větu, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí, si kolemjdoucí mohou přehrát, zároveň se odráží v objektu z betonu a plexiskla. David už před dvaceti lety vzdal Havlovi hold neonovým srdcem nad Pražským hradem.

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Veřejnost i vládní a opoziční politici a řada prezidentských kandidátů se zúčastnili vzpomínkových akcí. Tématy byly nejen události let 1989 a 1939, ale také například ruská válka proti Ukrajině a její dopady. Projevy zazněly u Hlávkovy koleje i na Albertově. Jen v hlavním městě policisté během čtvrtka dohlíželi na 21 shromáždění a pochodů. Večer v Národním divadle převzali protinacističtí a protikomunističtí odbojáři Ceny Paměti národa, které uděluje společnost Post Bellum.

S dohodou o užší spolupráci Česka a Velké Británie a ve shodě na nutnosti dále podporovat Ukrajinu opustil ministr zahraničí Jan Lipavský Londýn. Na své první cestě do země ve vládní funkci jednal se svým protějškem Jamesem Cleverlym, náměstkem ministerstva pro mezinárodní obchod Gregem Handsem i britskými poslanci, uvedlo české ministerstvo zahraničí. Český ministr také převzal Magnitského cenu za přínos k ochraně lidských práv.

Před výročím začátku sametové revoluce navštívila českou metropoli slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Dopoledne se setkala se svým protějškem Milošem Zemanem, v podvečer položila květiny k památníku 17. listopadu na Národní třídě. Prahu navštívila také vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která položila květiny k hrobu Václava Havla a setkala se s premiérem Petrem Fialou (ODS). Večer také předala cenu Platformy evropské paměti a svědomí, kterou za rok 2021 získala ruská organizace Memorial.

Podle německé agentury DPA zanechala skutečnost, že při oficiálním rozloučení s Alexandrem Dubčekem nevyslovil žádný z Čechů slova uznání, hořkou příchuť. Za chybu to označil i poslední československý prezident Václav Havel. Předseda Federálního shromáždění Milan Kováč uvedl, že česká strana nevyužila nabídku,aby některý z českých státníků jejím jménem promluvil při sobotním oficiálním rozloučení. Z jeho slov vyplynulo, že se počítalo s tím, že vystoupí předseda České národní rady Milan Uhde. To bylo také avizováno na pozvánkách. Naopak Milan Uhde pro MFD uvedl, že vystoupit neměl, a program ve kterém figurovalo jeho jméno, s ním nebyl konzultován.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Výročí sametové revoluce si připomenou studenti na více než osmdesáti školách po celé republice. V rámci projektu Samet na školách se například bude debatovat na téma Čechoslováci v gulagu, disidentka Kamila Bendová připomene příběh Charty 77 a v nabídce je i procházka Prahou po místech, která přispěla k volebnímu právu a emancipaci žen. Na dvacítce škol oslavy svobody uspořádají sami studenti.

Česko čeká už třetí přímá volba prezidenta. O tom, jací byli porevoluční prezidenti, jak přistupovali ke své funkci a Ústavě, v Událostech komentářích diskutovali ústavní právník Jan Kysela a bývalý mluvčí Václava Havla Ladislav Špaček. Ten například uvedl, že Havel byl zastáncem přímé volby prezidenta, nečekal by ale, jaký „cirkus“ tento způsob volby přinese.

Někdejší premiér a bývalý kandidát na prezidenta Mirek Topolánek považuje za nezbytné, aby měl budoucí český prezident bohaté politické zkušenosti. S tím nesouhlasí textař a rovněž bývalý kandidát na post hlavy státu Michal Horáček. „Václav Havel politickou zkušenost také neměl,“ připomněl v Událostech, komentářích.

Dne 7. listopadu 1992 ve večerních hodinách zemřel v pražské nemocnici Na Homolce Alexander Dubček, jedna z ústředních postav pražského jara 1968. Při autohavárii 1. září téhož roku utrpěl vážná poranění, několikrát byl operován, jeho stav se však i nadále zhoršoval. Příčinou smrti bylo selhání srdce, ledvin a plic.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Spisovatel a publicista Pavel Tigrid byl jednou z nejvýznamnějších osobností českého protikomunistického exilu. V roce 1960 se usídlil ve Francii, odkud vydával kulturně-politický exilový čtvrtletník Svědectví. Po sametové revoluci se vrátil do Československa a do července 1992 působil jako poradce prezidenta Václava Havla.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V listopadu 1992 se debatovalo o způsobu volby prezidenta budoucí samostatné České republiky. Když se Václav Havel vyjádřil v tom smyslu, že by se občanským demokratům nelíbilo, kdyby budoucí prezident od občanů v přímé volbě získal silnější mandát než oni, probleskla v médiích zpráva, že ODS Havlovu kandidaturu na prezidenta nepodpoří. Předseda strany Václav Klaus tuto zprávu vzápětí dementoval: „Já to prohlašuji za největší ránu pod pás, která se udála v oblasti sdělovacích prostředků od 17. listopadu. Považuji to za natolik destabilizující zprávu, rovnající se na politickém nebi tomu, jako by byla zpráva, že vypukl požár v jaderné elektrárně.“Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Pražský hrad o víkendu mimořádně zpřístupnil celý Jelení příkop, který byl za předešlých dvou prezidentů otevřený na letní sezonu běžně. Od příští turistické sezony by měla být unikátní přírodní rokle pod Hradem dostupná natrvalo. Horní část příkopu je už otevřená, v dolní části dosud pokračují stavební práce. Prezidentská kancelář údajně jedná s policií také o zmírnění bezpečnostních kontrol při vstupu do Jeleního příkopu či Královské zahrady. O tomto víkendu ale s kontrolami návštěvníci ještě musí počítat. Kontroly také začaly za prezidenta Miloše Zemana.

Česká společnost není ve zdravém stavu a 28. říjen se může stát určitým symbolem, kolem kterého se budou střetávat různé názory, řekl v Událostech, komentářích historik Michal Stehlík. Spory symbolizuje i předávání státních vyznamenání, na které nedostali pozvánku někteří vrcholní ústavní činitelé. Ústavní právník Jan Wintr doufá, že budoucí prezident se zachová jinak. Podle farářky a někdejší biskupky Církve československé husitské Jany Šilerové je česká společnost rozhádaná, nikoliv rozdělená a řešením je dialog.

Ve věku 89 let zemřel významný český dirigent Libor Pešek. ČT to potvrdil ředitel Českého národního symfonického orchestru Jan Hasenöhrl. Propagátor tvorby skladatele Josefa Suka získal světové renomé jako šéfdirigent liverpoolského královského orchestru. Umělečtí kolegové vzpomínají na Libora Peška jako na velkého umělce i laskavého člověka.

Češi budou znovu volit prezidenta v lednu příštího roku. Půjde již o třetí případ uskutečněný v tuzemsku přímou volbou, tedy nikoli parlamentem. Poprvé se tak v Česku stalo roku 2013. O přímé volbě prezidenta se však uvažovalo už před třiceti lety. Tehdy ji navrhl sám Václav Havel, když předčasně odstoupil z této funkce. Reportáž ukazuje, jak se na myšlenku přímé volby dívaly české parlamentní strany.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Bezpečnostní informační služba (BIS) ve výroční zprávě informuje o ruském agentovi s vazbami na české novináře a politiky. Využíval je podle kontrarozvědky k nastolování proruské politické agendy, koordinaci veřejných vystoupení politiků nebo medializaci témat, která jsou v souladu se zájmy Ruska. Za zpravodajskou hrozbu označuje zpráva BIS i Čínu. V dokumentu se také uvádí, že dezinformace neměly velký dopad na loňské sněmovní volby.

Ve sbírkách Knihovny amerického Kongresu se nově objevila kolekce tří desítek českých fotografií od brněnského fotografa Romana France. Největší knihovnu na světě zaujal zejména tím, jak vytváří skupinové portréty. Už před dvěma lety od něj přijala snímky exprezidenta Václava Havla. V USA s ním natáčel zpravodaj ČT Bohumil Vostal.

Cenu Václava Havla za rok 2022 získal ruský opoziční politik a publicista Vladimir Kara-Murza. Informovala o tom agentura AFP. Prestižní ocenění, které doprovází odměna ve výši šedesát tisíc eur (asi 1,5 milionu korun), uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 od roku 2013.

Letošní Nobelovu cenu za mír získali vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody. Oznámil to norský Nobelův výbor. Udělení Nobelovy ceny za mír pro obránce lidských práv z postsovětských zemí uvítali v Česku jak zástupci vládní koalice, tak i opozice. Radost z něj měla i česká pobočka oceněné ruské společnosti Memorial, jejíž dvě hlavní organizace loni ruské soudy zrušily. Podle organizace Člověk v tísni je význam oceněných pro ochranu lidských práv v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině klíčový, jsou svědomím svých národů.