Václav Havel strana 4 z 5

Končící prezident Miloš Zeman ve své funkci rozděloval společnost i natahoval ústavu. Měl také určitou strategii, která sázela na Rusko. Podle politologa Lubomíra Kopečka využil benefity, které přinášela přímá volba prezidenta. V Devadesátce ČT24 také upozornil na Zemanovy výroky, které rád používal v konkrétních situacích.

Mandát prezidenta republiky Miloše Zemana zakončí o půlnoci na 9. března ceremoniální akt svěšení prezidentské standarty. Následně bude na znamení neobsazenosti prezidentského úřadu také uzavřena Brána gigantů Pražského hradu. Odemčena bude znovu ve čtvrtek dopoledne, až na Hrad přijede Petr Pavel složit slavnostní slib, řekl končící ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se v Indii setkal se zástupci tibetské komunity. Kromě toho v rozhovoru se stanicí WION hovořil a bilaterálních česko-indických vztazích i o čínském vlivu v regionu. Zmínil také, že bude mít schůzku se zástupci dvou leteckých společností a že Praha je připravena na zavedení přímého leteckého spojení s Indií.

Herečka Dagmar Havlová nemá nárok na vyšší odškodnění ve sporu s vydavatelským domem Bauer Media, rozhodl Nejvyšší soud. České televizi to sdělil mluvčí Městského soudu v Praze Adam Wenig. Vrchní soud jí už v minulosti přiznal 1,2 milionu jako odškodnění za tvrzení, že měla milenecký poměr v době, kdy umíral její manžel, bývalý prezident Václav Havel. Havlová se prostřednictvím dovolání domáhala dalších 2,8 milionu. Tomu Nejvyšší soud nevyhověl.

Je potřeba zbavit se všech zátarasů, řekl v pořadu Události, komentáře architekt Josef Pleskot v souvislosti s úpravami na Pražském hradě. Nově zvolený prezident Petr Pavel opakovaně prohlásil, že o spolupráci s ním stojí. Pleskot vytvořil na Hradě zatím poslední architektonickou dominantu – průchod valem Prašného mostu v Jelením příkopě. Je tak možné, že jeho stopa zde zesílí.

Zvoleného prezidenta Petra Pavla bude útvar pro ochranu hlavy státu automaticky chránit po březnové inauguraci, sdělil mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán. Od soboty podle něj Pavlovu bezpečnost zajišťuje policie na základě žádosti policejního prezidenta Martina Vondráška, kterou v souladu se zákonem schválil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Bocán to uvedl v reakci na informace časopisu Reportér, podle nichž Pavel odmítl ochranku dosluhujícího prezidenta Miloše Zemana.

Pro Petra Pavla se jeho zvolením do úřadu prezidenta mění řada věcí. On i jeho rodina dostali přidělenou ochrannou službu a nyní ho čeká mimo jiné rozhodnutí o stěhování. Podle bývalého ředitele protokolu Kanceláře prezidenta republiky Miroslava Sklenáře by mohl úřad vykonávat i ze svého současného bydliště v obci Černouček, spíš se ale nabízí areál Pražského hradu či Lány.

Zvolení Petra Pavla prezidentem přinese do česko-amerických vztahů obrovskou změnu, je přesvědčen analytik American Enterprise Institute Dalibor Roháč. V rozhovoru pro ČT24 řekl, že Pavlovi ve Washingtonu kromě znalosti angličtiny a smyslu pro humor pomůže i to, že „vypadá jako otec Toma Cruise“. Zvolený prezident může využít stále silného odkazu Václava Havla.

Před třiceti lety, 26. ledna 1993, se Václav Havel stal prvním českým prezidentem. Do funkce hlavy státu jej zvolila Poslanecká sněmovna, přesněji 109 poslanců. Šlo o velmi neklidnou dobu, kdy se Československo rozdělilo na dva samostatné státy – Českou republiku a Slovenskou republiku. Ani doma v Česku si Havel nebyl jistý, že dostane nadpoloviční podporu poslanců. V Událostech, komentářích na něj vzpomínali hosté, kteří byli Havlovi nejblíž.

Přesně před třiceti lety byl poslední prezident Československa zvolen prvním prezidentem Česka. Volili pouze poslanci, a to v tajném hlasování, protože Senát ještě neexistoval. Mezi demisí a zvolením Václava Havla byl Pražský hrad bez hlavy státu déle než půl roku, nejdéle v historii republiky. Událost si Česko připomíná i nyní, v Praze například vyjela speciální tramvaj.

Šestadvacátého ledna 1993 parlament poprvé volil hlavu státu v historii samostatné České republiky. Prezidentem se stal Václav Havel, mezi nominovanými kandidáty byl například i předseda republikánské strany Miroslav Sládek. Volbu zdržel i anonym, který oznámil, že je v budově parlamentu bomba. Zákonodárci nakonec Václava Havla zvolili hned v prvním kole tajné volby, kdy pro něj hlasovalo 109 ze dvou stovek poslanců.

Bývá pravidlem, že český, respektive československý prezident je vyobrazen nejen na oficiálních portrétech, ale i na poštovní známce. Je to český unikát, prezidenti na známkách, na rozdíl od panovníků, nebývají. Pošta známky s českými prezidenty vydává od roku 1920, kdy vyšla první s portrétem Tomáše Garrigua Masaryka. O „prezidentských“ známkách hovořili v pátečních Událostech, komentářích grafička Klára Melichová a kurátor dokumentace známkové tvorby Poštovního Muzea Pavel Kovařík.

Přes dvě desítky osobností získaly ve čtvrtek v podvečer v Senátu ocenění Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Organizace je vyznamenává za jejich občanské postoje, počiny a přínos. Jedním z oceněných je legenda tuzemského undergroundu a disentu František Stárek přezdívaný Čuňas.

Každá hlava státu potřebuje oficiální portrét. Do vizuální paměti národa se ale státníci často zapíší neformálnějším výjevem, než je profesionálně nastylizovaná fotografie ve školní třídě. Tomáš Garrigue Masaryk na koni, Václav Havel v krátkých kalhotách nebo Miloš Zeman v nafukovacím člunu se stávají symboly, které fungují třeba jako zástupci názoru v polarizované společnosti, či dokonce celé jedné éry v dějinách státu.

V lednu před 46 lety začaly represe komunistického režimu proti jeho odpůrcům. 6. ledna skončil ve vězení Václav Havel, jeden z ideových tvůrců Charty 77, jejíž text krátce předtím vznikl. Obrazových svědectví z té doby je velmi málo. Tehdy sedmnáctiletý učeň reprodukční grafiky Ondřej Němec si fotil jen tak pro sebe lidi z undergroundu a intelektuály kolem Václava Havla, blízkého přítele svých rodičů. Jeho autentické svědectví z té doby zpracoval pro Reportéry ČT David Vondráček.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Josef Středula. Téměř celou svou kariéru se pohybuje v odborech, řadu let působí jako předseda největší české odborové centrály. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámil v květnu, jeho kandidaturu podpořil prezident Miloš Zeman. Je občanským kandidátem, svými podpisy jej podpořilo přes 62 tisíc lidí. Současně získal i hlasy jedenácti senátorů.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Pavel Fischer. O prezidentský post se ucházel již v roce 2018, kdy skončil třetí. V minulosti působil jako diplomat ve Francii a Monaku, aktuálně je nezařazeným členem Senátu. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámil na začátku října. Přihlášku k volbám Fischer doložil podpisy dvaceti poslanců a 31 senátorů.

Za dílo amatérů považuje Michael Kocáb zánik Československa. Připomněl, že politici, kteří rozhodnutí učinili, měli minimum zkušeností, a je přesvědčen, že rozhodnout měli občané republiky v referendu. Vzpomínky z obou zemí někdejší federace však ukazují, že postoj Čechů a Slováků byl počátkem 90. let značně odlišný. Zatímco nynější ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) vzpomíná na československý sentiment, někdejší slovenský premiér Mikuláš Dzurinda vzpomněl na agresi slovenských občanů vůči zákonodárcům, kteří se pokoušeli osamostatnění zabránit. Politici minulí i současní diskutovali o jubileu Česka a Slovenska v Událostech, komentářích.

Narozeniny neslaví na Nový rok jen Česká republika, ale i Jakub Vala. Vteřinu po půlnoci v úvodu roku 1993 se narodil v Třebíči. Stal se tak prvním člověkem, jemuž úředníci do rodného listu napsali místo Československa už jen název samostatného českého státu.

Přesně před třiceti lety, 1. ledna 1993, vznikla rozpadem Československa samostatná Česká republika. Společný stát Čechů a Slováků přestal po 74 letech existovat úderem půlnoci 31. prosince 1992. Podle vrcholových politiků tehdejší doby i současnosti šlo o završení dlouhodobých tendencí, vztahy obou nových zemí to ale nijak nepoškodilo.

Přesně před třiceti lety, 1. ledna 1993, vznikla rozpadem Československa samostatná Česká republika. Společný stát Čechů a Slováků přestal po 74 letech existovat úderem půlnoci 31. prosince 1992. Podle vrcholových politiků tehdejší doby i současnosti šlo o završení dlouhodobých tendencí, vztahy obou nových zemí to ale nijak nepoškodilo.

V Japonsku je zájem o českou literaturu. Díky práci tamních bohemistů ročně vyjdou až čtyři překlady českých knih. Úspěch mají díla Václava Havla a Karla Čapka, ale ke čtenářům se dostávají i současní autoři.

V Bruselu skončilo poslední ministerské zasedání v Radě EU pod českým vedením, na kterém jednali ministři životního prostředí. Právě v oblasti klimatu hlásí čeští vyjednavači úspěchy – ke schválení posunuli zásadní části takzvané Zelené dohody a balíčku Fit for 55, který má Unii do konce desetiletí dovést k omezení emisí oxidu uhličitého nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990. České předsednictví pochválil první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který ho označil za jedno z nejúspěšnějších za dlouhá léta. Na konci roku předá Česko předsednictví Švédsku.

Do prezidentských voleb zbývá již necelý měsíc, lidé budou moci potřetí přímo volit hlavu státu. Kandidátům položila Česká televize sérii otázek na různá témata a postupně v Událostech představuje jejich názory. Nyní ČT nabízí odpovědi na otázku, jak podstatné jsou z pohledu kandidátů sankce proti Rusku a jak důležitá je podpora Ukrajiny. Kandidáti také odpovídali na otázku, kam by měl prezident jezdit na zahraniční cesty.