Terorismus strana 5 z 5

Izraelská armáda oznámila, že za poslední den podnikla útoky na více než čtyři sta cílů teroristického palestinského hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Při úderech prý zabila několik polních velitelů i „teroristických operativců“ Hamásu, píše list The Times of Israel. Podle armádního mluvčího byl jedním z cílů také uprchlický tábor v Gaze. Podle šéfa Bílého domu Joea Bidena je nutné zajistit pravidelný přísun humanitární pomoci do Gazy. Americký prezident to sdělil v pondělním telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Nic nepomohlo, ani plot za 2,5 miliardy šekelů (14,3 miliardy korun), vypověděla o svém únosu Hamásem propuštěná zajatkyně Jocheved Lifšicová. Teroristé podle ní nedělali rozdíl mezi mladými a starými, při útoku na kibuc ubíjeli i ženy a některé unesli. Pětaosmdesátiletá žena skončila v rozsáhlé síti tunelů, kde se jí dostalo i lékařské péče, protože bojovníci Hamásu se báli, aby neonemocněla. Prožila jsem peklo, řekla médiím zajatkyně.

Izrael během noci podnikal další vlnu odvetných náletů na desítky cílů teroristů z hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Podle CNN šlo o nejrozsáhlejší bombardování za poslední dva týdny. Vojáci také uskutečnili omezené výpady do Gazy s cílem bojovat s teroristy. Izraelský ministr obrany Joav Galant uvedl, že připravovaná operace proti Hamásu v Pásmu Gazy může trvat i tři měsíce. Izrael také znovu zaútočil na pozice ozbrojenců Hizballáhu v Libanonu, kteří židovský stát ostřelují. Do Pásma Gazy vjelo od soboty 54 kamionů s humanitární pomocí.

V současnosti neexistují poznatky, že by se muslimská komunita v Česku radikalizovala, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Kdyby byl na propalestinských shromážděních jakkoli podporován terorismus, policie by podle něj zasáhla. Členka sněmovního výboru pro bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO) Rakušanovi vytkla pozdní komunikaci. Lidé se podle ní chtějí cítit bezpečně a nechtějí demonstrace.

Teroristické útoky palestinského hnutí Hamás ze 7. října Izrael hluboce proměnily. Příhraniční obce jsou ostražité a jejich obyvatelé drží občanské hlídky. Ulice a náměstí, které ještě nedávno zaplňovaly davy demonstrantů, zejí prázdnotou, místo protivládních hesel se na nich rozléhá ticho. Svatá země je nyní jednotná, pod povrchem ale bublají otázky. V Izraeli natáčel zpravodaj ČT David Borek.

Belgický ministr spravedlnosti Vincent Van Quickenborne oznámil, že podá demisi, píše belgický tisk. Ministr totiž v pátek ráno zjistil, že Tunisko požádalo o vydání muže, který podle vyšetřovatelů zabil v pondělí večer v Bruselu dva švédské občany. Prokuratura, za kterou ministerstvo odpovídá, však na žádost více než rok nereagovala a muž, který byl tuniským občanem, zůstal na svobodě. Belgická vláda oficiálně označila pondělní útok za teroristický.

V současném konfliktu mezi Izraelem a Palestinci je podle Turecka zapotřebí se vyhnout krokům, které by vedly k dalšímu růstu napětí v regionu. Prezident Recep Tayyip Erdogan chce dopravit humanitární pomoc do Pásma Gazy a snaží se hrát roli prostředníka. Jeho země má totiž dlouhodobé vazby na Hamás a často hostí lídry teroristického hnutí, což Izrael znepokojuje. Po protižidovských protestech z posledních dnů Turecko z bezpečnostních důvodů opustil izraelský diplomatický sbor.

Berlín bude vždy na straně Izraele, prohlásil v Tel Avivu německý kancléř Olaf Scholz. Do země se ve středu chystá i americký prezident Joe Biden. Státníci hledají způsob, jak k civilistům v Pásmu Gazy dostat humanitární pomoc, aniž by z ní mělo prospěch teroristické hnutí Hamás, které ho ovládá. Izraelské bombardování Gazy mezitím pokračuje, podle Hamásu zemřelo přes pět set lidí po zásahu tamní nemocnice. Izraelci o události zjišťují detaily. Írán pohrozil, že Izrael bude čelit dalším úderům, pokud operaci v Pásmu neukončí.

Belgická policie v bruselské čtvrti Schaerbeek zneškodnila v úterý podezřelého muže, který v pondělí večer zabil v Bruselu dva Švédy v době, kdy ve městě probíhal kvalifikační zápas mezi fotbalisty Belgie a Švédska o postup na mistrovství Evropy. Podezřelý následně zemřel v nemocnici. Belgický premiér Alexander De Croo vpodvečer uvedl, že pro Brusel již neplatí nejvyšší stupeň varování před terorismem vyhlášený bezprostředně po útoku. Švédský premiér Ulf Kristersson řekl, že jeho země a EU potřebují lepší hraniční kontroly a Švédsko musí posílit svou bezpečnost.

Po střelbě v centrální části Bruselu zemřeli večer nejméně dva lidé a další utrpěl zranění. Útočník, který po nich pálil na ulici, vykřikoval islamistická hesla a večer byl stále na útěku. Informují o tom belgická média s tím, že oběťmi jsou dva švédští fotbaloví fanoušci. Podle premiéra Alexandra De Crooa je čin spojený s terorismem, úřady zvýšily stupeň varování. Zároveň byl kvůli útoku předčasně ukončen večerní fotbalový zápas Belgie se Švédskem.

Šéf izraelské zpravodajské služby Šin Bet Ronen Bar uvedl, že je osobně zodpovědný za to, že se nepodařilo včas varovat před vražedným útokem teroristického palestinského hnutí Hamás na jižní Izrael. Podle listu The Times of Israel (Tol) to sdělil v dopise svým zaměstnancům.

Francouzský prezident Emmanuel Macron kvůli vraždě učitele mladým radikalizovaným přistěhovalcem nařídil prověřit všechny případy lidí podezřelých z radikalizace, kteří by mohli být vyhoštěni z Francie. Napětí mezi Paříží a pětimilionovou muslimskou menšinou v zemi roste, muslimy pobouřil třeba nedávný zákaz nošení abájí ve školách. Zabránit radikalizaci má pomoci předloňský zákon o náboženském separatismu, který vedl k uzavření některých mešit a který přináší větší dohled úřadů nad aktivitami muslimů. Podle kritiků z řad věřících i levicových politiků ale jen umožnil další diskriminaci.

Francouzský prezident Emmanuel Macron nařídil zmobilizovat sedm tisíc vojáků pro posílení bezpečnostních hlídek. Opatření reaguje na páteční útok v Arrasu na severu Francie, při němž dvacetiletý mladík nožem zabil učitele a další lidi zranil. Země téhož dne vyhlásila nejvyšší stupeň varování před terorismem. Kvůli anonymní hrozbě bombou bylo v sobotu evakuováno pařížské muzeum Louvre, kvůli obdobné hrozbě evakuovali také návštěvníky a personál zámku a parku ve Versailles. Ministr vnitra Gérald Darmanin později oznámil, že šlo o falešný poplach.

Francouzská vláda vyhlásila nejvyšší stupeň varování před terorismem poté, co v pátek zhruba dvacetiletý mladík na střední škole v Arrasu na severu země nožem zabil učitele a další lidi zranil. Policie pachatele zadržela a vyslýchá ho, stejně jako sedm dalších lidí včetně několika jeho příbuzných. Prezident Emmanuel Macron označil útok za barbarský čin islamistického terorismu a na večer svolal krizové zasedání ministrů a bezpečnostních činitelů. Motiv útočníka je zatím neznámý, stanice BFM TV s odvoláním na nejmenovaný zdroj tvrdí, že vykřikoval „Alláhu akbar“ (arabsky Bůh je veliký).

Teroristé z Hamásu vyzvali na pátek ke generální mobilizaci muslimů po celém světě. Desítky tisíc lidí se zúčastnily demonstrací na Blízkém východě. Protestující se sešli například v Bangladéši, Íránu nebo Afghánistánu. Tam někteří lidé na znamení neúcty šlapali na americké a izraelské vlajky. Shromáždění na podporu Palestinců byla naplánovaná i v Římě, Helsinkách, Mnichově či Istanbulu. Francouzská policie musela ve čtvrtek nasadit slzný plyn a vodní děla proti demonstrantům v Paříži, kteří ignorovali zákaz akcí na podporu Palestinců.

Jihoizraelský Ofakim není pohraniční město – a přesto více než dvacet kilometrů vzdálená hranice vstoupila do životů zdejších lidí. Rakety vypálené teroristickým hnutím Hamás ale nebyly to nejhorší, město zažilo také vpád islamistů. Celkem Ofakim hlásí osmatřicet zabitých a neznámý počet unesených. Reportáž tam natočil David Borek.

Izraelský parlament (Kneset) schválil vládu národní jednoty sestavenou pro období bojů s hnutím Hamás. Informovala o tom agentura Reuters. V kabinetu kromě premiéra Benjamina Netanjahua či ministra obrany Joava Galanta zasedne i Benny Gantz z dosud opoziční Strany národní jednoty. Do vlády se naopak podle listu Ha'arec nezapojí šéf centristické opoziční strany Ješ atid (Budoucnost existuje) a expremiér Jair Lapid.

Na severu Izraele roste napětí kvůli útokům libanonského teroristického hnutí Hizballáh. Židovský stát se tak obává otevření druhé fronty. Hizballáh podléhá velení Íránských revolučních gard a vznikl v 80. letech za účelem boje proti izraelské okupaci. Hnutí o sto tisíci členech chrání zájmy muslimů – a touží po pádu židovského státu.

Při masakru v izraelském kibucu Kfar Aza zabili teroristé z palestinského hnutí Hamás přibližně stovku tamních obyvatel. Jisrael Lander a jeho žena přežili. V opevněné místnosti u sebe doma strávili dva dny, zatímco dům obsadili teroristé a ostřelovali z něj okolí. S Jisraelem Landerem mluvil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Podpora Ukrajiny je důležitá pro celou Severoatlantickou alianci, sdělil před zahájením dvoudenního zasedání ministrů obrany NATO šéf Aliance Jens Stoltenberg. Podobně hovořil i americký ministr obrany Lloyd Austin. Belgie hodlá od roku 2025 dodávat Kyjevu stíhačky F-16 a starat se o jejich údržbu. Do Bruselu přicestoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v centrále NATO jedná poprvé od začátku loňské ruské invaze na Ukrajinu.

Izraelské politicko-vojenské vedení oznámilo, že cílem probíhající operace je zničení hnutí Hamás a všech jeho organizačních struktur. To se týká i nejvyšších velitelů, kteří byli poslední dekádu mimo hledáček izraelské armády. Po hromadném vraždění dětí, žen, starých lidí a mužů, ke kterému došlo o víkendu po vpádu skupin palestinských teroristů do Izraele, se stávají cíli číslo jedna.

Během 24 hodin odletí do Izraele tři vládní speciály, jimiž se budou moci do Česka vrátit krajané uvázlí v zemi po útocích teroristického hnutí Hamás. Informoval o tom premiér Petr Fiala (ODS). Prvním repatriačním letem přicestovalo z Tel Avivu 34 českých občanů, kteří na palubě doplnili delegaci ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti). Druhý letoun vyrazil z vojenského letiště krátce po 19:00. Kapacity dosud objednaných letů pro repatriaci by měly stačit zhruba pro 450 osob. Šéf české diplomacie v úterý přicestoval do země jako první zahraniční státník po sobotních teroristických útocích.

Izrael už zřejmě nebude brát tak velké ohledy na palestinské civilisty v Pásmu Gazy jako v minulosti, myslí si poradce pro národní bezpečnost a bývalý velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar. Dříve před náletem armáda varovala, kam raketa dopadne, nyní to v mnoha případech dle Pojara nedělá. Teroristé z Hamásu totiž ukrývají sebe a své zbraně pod civilními objekty. „Když chcete toto zlo vymýtit, nezbývá vám nic jiného než jít po těchto zařízeních,“ prohlásil v Interview ČT24.

Na severu Izraele zněly výstražné sirény. Izraelská armáda uvedla, že obdržela zprávy o narušení izraelského vzdušného prostoru z Libanonu. Později poplach odvolala s tím, že se vniknutí letounu nepotvrdilo. Hranice s Libanonem je neklidná poté, co teroristé z Hamásu zabili stovky Izraelců a v odvetě začaly na Gazu létat bomby. Premiér Benjamin Netanjahu prohlásil po boku opozičního lídra Bennyho Gantze, že „zničí a rozdrtí“ palestinské hnutí Hamás a každý jeho člen je „mrtvý muž“.