Terorismus strana 2 z 5

Po pátečním teroristickém útoku v Rusku zvyšuje bezpečnostní opatření řada států, například Slovensko, Norsko, Německo či Francie. Ta je zpřísnila na nejvyšší stupeň. Ke třem tisícům vojáků, kteří hlídkují ve městech, přibyli další. Paříž, ale i ostatní města jsou před blížícími se velikonočními svátky v pohotovosti.

Současná bezpečnostní situace je podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky nejvážnější od druhé světové války. To, co dělají ruští vojáci na Ukrajině, nebo to, co palestinští teroristé provedli v Izraeli, by bez milosti udělali také u nás, řekl novinářům po jednání s prezidentem v pražském sídle kontrarozvědky. Žádné konkrétní informace o přímém ohrožení bezpečnosti Česka momentálně tajné služby nemají. Podle Petra Pavla je v současnosti role BIS zásadní.

Moskevský soud v úterý uvalil vazbu na Ališera Kasimova. Jde již o osmého muže středoasijského původu, obviněného v rámci vyšetřování teroristického útoku v koncertní síni v Krasnogorsku na předměstí Moskvy. Ruští vyšetřovatelé vyslechli v Tádžikistánu rodiny čtyř obviněných.

Za pátečním útokem v koncertní hale u Moskvy stojí podle dosavadních informací takzvaný Islámský stát (IS), konkrétně afghánská větev Islámského státu – Chorásán. IS se k masakru sám opakovaně přihlásil, a i když jsou z minulosti známé případy, kdy se takové tvrzení neprokázalo, v tomto případě potvrzují účast IS i americké zpravodajské služby, které uvedly, že nemají žádný důvod o odpovědnosti této organizace pochybovat. Spáchání útoku teroristy z IS navíc dává s ohledem na protiruské zaměření teroristické organizace smysl. Podle nové bilance, již oznámil šéf ruské kriminální ústředny Alexandr Bastrykin, zahynulo nejméně 139 lidí a dalších 182 utrpělo zranění.

Izraelští vojáci při zásahu v nemocnici al-Šífa v Pásmu Gazy, která trvá už týden a stále pokračuje, zadrželi prokazatelně již pět set členů teroristických hnutí Hamás či Palestinský islámský džihád, informoval v pondělí server The Times of Israel. Podle Izraelských obranných sil (IDF) se islamisté zabarikádovali v nemocnici a pálí na vojáky z minometů. Hamás prohlásil, že během razie zemřelo nejméně třináct pacientů, upozornil deník The New York Times (NYT).

Čtyři muže, které označily ruské úřady za podezřelé z podílu na útoku v Krasnogorsku na západním okraji Moskvy, obvinil moskevský soud z teroristického činu spáchaného skupinou a poslal je do vazby. Úřady informovaly o zatčení jedenácti lidí, které s terorismem v Krasnogorsku spojují, včetně čtyř útočníků. Rusové v neděli drží celostátní smutek na památku obětí pátečního teroristického útoku v krasnogorské koncertní síni, který si vyžádal podle aktualizovaných informací ruských úřadů nejméně 137 mrtvých. Jsou mezi nimi i tři děti. Počet raněných se zvýšil na 152 včetně pěti dětí, upřesnilo ruské ministerstvo pro mimořádné situace. V nemocnicích zůstává 107 pacientů, z nichž je podle ruských médií šestnáct v kritickém stavu. Tamní bezpečnostní složky mezitím pokračují ve vyšetřování útoku.

Květnou nedělí začal pašijový týden, křesťané si připomínají konec života Ježíše Krista. Také končí čtyřicetidenní postní období, jehož smyslem je duchovní očista před Velikonocemi. Papež František při mši odsoudil teroristický útok v koncertním sále v Moskvě, který označil za urážku Boha. Boží hod velikonoční letos vychází na 31. března.

Počet obětí pátečního teroristického útoku v Krasnogorsku na okraji Moskvy vzrostl na 133. Střelba skupiny ozbrojenců do návštěvníků koncertu si navíc vyžádala 147 zraněných, řada z nich je zraněna těžce, píší agentury TASS a Reuters. V sobotu se k útoku opět přihlásil Islámský stát (IS), který večer na sociální síti zveřejnil video, o němž tvrdí, že se jedná o záběry z útoku. Podle ředitele ruské tajné služby FSB Alexandra Bortnikova bylo zadrženo jedenáct lidí, uvedla agentura TASS s odvoláním na Kreml. Ruský lídr Vladimir Putin oznámil, že oběti útoku uctí nedělní celostátní smutek.

Světoví státníci odsuzují páteční teroristický útok v Krasnogorsku na okraji Moskvy. Ten si podle ruských vyšetřovatelů, na něž odkazuje ruský nezávislý deník Kommersant, vyžádal 133 lidských životů. Střelba skupiny ozbrojenců do návštěvníků koncertu si navíc vyžádala 145 zraněných, řada z nich je zraněna těžce, píší agentury TASS a Reuters. K útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát.

V koncertní síni v Krasnogorsku na západním okraji Moskvy došlo v pátek večer ke střelbě a explozím. Počet obětí stoupl podle ruského portálu Baza na 62. Ruská bezpečnostní služba FSB po osmé hodině večer informovala o nejméně čtyřiceti mrtvých a stovce raněných. K zodpovědnosti za útok se na sociální síti přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Národní garda pátrá po pachatelích, kteří jsou podle agentury RIA Novosti zřejmě na útěku.

Teroristická organizace Islámský stát vešla do širokého mezinárodního povědomí dobytím měst v Sýrii a Iráku před dekádou. V těchto dnech je to pět let, co byla poražena na posledním zbytku svého území na východě Sýrie. Takzvaný Islámský stát ale dokáže dál udržovat ve strachu obyvatelstvo i ze stínů.

Posádka první lodi s humanitárními zásobami, která plula novým námořním koridorem z Kypru do Pásma Gazy, dokončila vykládání. V sobotu ráno o tom informovala agentura AFP. Podle charitativní organizace World Central Kitchen (WCK), která cestu zorganizovala, jde o dvě stě tun potravin. Vyplutí druhé lodi s pěti sty tunami zásob, především cukru, mouky, těstovin a mléka, se očekává ještě během soboty. Se shazováním zásob z letadel mezitím v sobotu začalo německé letectvo, informovala agentura DPA.

Strach ze štěnic, který se loni na podzim rozšířil ve Francii, byl uměle zesílen Ruskem. Podle agentury AFP to prohlásil státní tajemník pro evropské záležitosti Francie Jean-Noël Barrot. V zemi se loni prudce zvýšil počet případů pokousání tímto hmyzem. Entomologové a zdravotničtí odborníci však varovali, že epidemie vedla také k nárůstu falešných pozorování a neopodstatněné hysterii.

V Íránu se konají první volby od krvavého potlačení masivních protestů v roce 2022, které následovaly po úmrtí dvaadvacetileté Mahsá Amíníové v policejní vazbě. Obyvatelé islámské republiky budou vybírat poslance z rekordního počtu uchazečů, takřka všechny reformisty ale úřady předem vyřadily ze hry. Teherán má obavy z extrémně nízké účasti v zemi, kde velká část společnosti podle expertů rezignovala na to, že by volby mohly být spravedlivé a vést ke změně. Režim navíc znemožnil znovuzvolení exprezidenta Hasana Rouháního do klíčové Rady expertů, která bude časem vybírat nástupce nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Právě reformista Rouhání byl jedním z možných kandidátů. Podle expertů je tak předem jasné, že volby dál posílí konzervativní síly.

Palestinské zdroje tvrdí, že při izraelském útoku v Gaze zemřely desítky lidí čekající na humanitární pomoc. Ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy ovládané teroristickou skupinou Hamás tvrdí, že obětí je přes sto. Jeruzalém střelbu přiznal s tím, že způsobila smrt deseti lidí. Ostatní podle Izraele zemřeli při vzájemných násilnostech. Informace ve válečném prostředí nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Incident znepokojil Spojené státy, řada dalších států ho ostře odsoudila. Mimořádně se kvůli němu schází i Rada bezpečnosti OSN.

Na dně Rudého moře u pobřeží Jemenu byl před několika dny poškozen podmořský komunikační kabel, který propojuje Evropu s Indií. Telekomunikační operátor, který kabel vlastní, nyní stojí před problémem, jak zajistit jeho opravu pod hladinou moře ve válečné zóně, kde na námořní dopravu pravidelně útočí jemenští povstalci hútíové. Informovala o tom agentura Bloomberg s tím, že zatím není jasné, zda bylo spojení poškozeno úmyslně.

Místa loňských teroristických útoků v Izraeli jsou stále častěji cílem turistů. Davy návštěvníků směřují například do oblasti u hranic s Gazou, kde se konal taneční festival a Hamás tam povraždil 364 lidí. Turisty zajímá také město Sderot na jihu země. Místní obyvatelé z toho nejsou nadšení, protože touží znovu normálně žít, zjistil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Při střelbě na dálnici u Jeruzaléma zemřel nejméně jeden člověk, třináct dalších utrpělo zranění. Dvě osoby jsou ve vážném stavu, informoval server The Times of Israel s odvoláním na místní záchranáře. Policie uvedla, že šlo o teroristický útok provedený třemi Palestinci, kteří byli zneškodněni.

Armáda v příštích letech zcela přezbrojí na moderní západní techniku, řekl v projevu na začátek velitelského shromáždění náčelník armádního generálního štábu Karel Řehka. Musí se podle něj připravit na digitalizaci, zaměřit se ale musí i na nábory. Vojáci podle něj stárnou a armáda není personálně naplněná. Řehka i ministryně obrany Jana Černochová (ODS) hovořili o nové pořizované výzbroji a také o podpoře Ukrajiny. Čeští vojáci podle nich v posledním roce vycvičili čtyři tisíce ukrajinských a letos by to mělo být podobné.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil požadavky palestinského teroristického hnutí Hamás za odpoutané od reality poté, co jeho lídr vyhlásil, že kromě stažení izraelské armády chce zastavení blokády Gazy a propuštění Palestinců z izraelských věznic. Netanjahu tak trvá na zničení Hamásu a na operaci v Rafahu.

Vpád teroristů z Hamásu do Izraele 7. října narušil křehké vztahy židovského státu s Egyptem. Hned den po útoku se tam několik Izraelců stalo oběťmi střelce. Vdova po jednom z nich na tragédii vzpomínala v rozhovoru s ČT.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) čelí nové kritice poté, co izraelská armáda oznámila objev velicího a počítačového centra Hamásu přímo pod ústředím organizace v Gaza City. Mezinárodní instituce, která je klíčová pro distribuci humanitární pomoci po celé Gaze, už teď čelí dvěma vyšetřováním, a to kvůli přímé účasti dvanácti jejích zaměstnanců na teroristických útocích ze 7. října. Řada západních zemí jí kvůli tomu zmrazila příspěvky.

V Pákistánu se konají parlamentní volby, které jsou poznamenány násilím. Při třech útocích na příslušníky bezpečnostních sil zahynulo nejméně osm lidí a další utrpěli zranění. Krátce před začátkem hlasování pákistánská vláda pozastavila fungování mobilních sítí v celé zemi. Důvěryhodnost hlasování je zpochybňována kvůli zákrokům úřadů vůči expremiérovi Imranu Chánovi a jeho straně.

Česko bezvýhradně podporuje Izrael ve válce proti Hamásu bez ohledu na humanitární škody, stojí v dopise českým představitelům. Zhruba osmdesát osobností v něm vyzvalo vládu i prezidenta k přehodnocení jejich postojů. Jeden ze signatářů, historik a spisovatel Petr Placák, popsal, že mu vadí například i přehlížení populistických kroků premiéra Benjamina Netanjahua. O výzvě, současné situaci na Blízkém východě i vyjednávání mezi Izraelem a Hamásem v pořadu Události, komentáře diskutovali také senátor a předseda zahraničního výboru Pavel Fischer (nestr.), komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland a analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.