Senát strana 3 z 5

Důvěra ve vládu klesá, kabinetu Petra Fialy (ODS) věří šestina Čechů. Vyplývá to z aktuálního průzkumu, který během čtvrtka zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) s tím, že vláda z ústavních institucí dopadla nejhůře. Prezident Petr Pavel má důvěru u 52 procent obyvatel, Poslanecké sněmovně věří 18 procent a Senátu 29 procent veřejnosti. U všech zmíněných se důvěra v porovnání s předchozím průzkumem z léta též zhoršila. Tradičně nejvíce lidé věří starostům a obecním zastupitelstvům.

Senátní výbor pro lidská práva jednomyslně doporučil schválit nominaci Zdeňka Kühna z Nejvyššího správního soudu jako ústavního soudce. Doporučení získala také advokátka Lucie Dolanská Bányaiová, kterou ve středu odpoledne podpořilo šest ze sedmi přítomných členů výboru. Senátní ústavně-právní výbor dopoledne podpořil pouze nominaci Kühna, Dolanské Bányaiové chyběl jeden hlas.

V dlouhodobém horizontu se počítá s tím, že Česko by mělo mít velvyslance v Rusku, oznámil po jednání s nejvyššími ústavními činiteli prezident Petr Pavel. Jako první se podle něj nejspíš bude řešit post zástupce velvyslance. Na Pražském hradě se setkal s premiérem Petrem Fialou (ODS) a předsedy obou komor parlamentu – šéfem Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a šéfkou Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09). Společného jednání o zahraniční politice se účastnil také ministr za příslušný resort Jan Lipavský (Piráti).

Stát zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v Česku. Státní rozpočet by tím mohl podle předpokladů vlády získat asi dvě miliardy korun ročně. Umožní to nový zákon o dorovnávací dani, který ve čtvrtek schválil Senát. Norma, která vychází z unijní směrnice, má vstoupit v účinnost k poslednímu dni letošního roku. Ještě ji dostane k podpisu prezident. Senát ze zabýval i dalšími zákony.

Ve čtvrtek Česká republika hostí předsedu slovenského parlamentu Petera Pellegriniho a slovenského ministra obrany Roberta Kaliňáka. Pellegrini po jednání s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) pozval vedení české horní parlamentní komory na společné zasedání do Bratislavy. Někdejší slovenský premiér se v Praze setkal i s předsedou vlády Petrem Fialou (ODS) a prezidentem Petrem Pavlem.

Senát schválil novelu, která by měla od ledna zvýšit rodičovský příspěvek rodinám s nově narozenými dětmi na 350 tisíc korun. Horní komorou prošla také novela, podle které si zájemci o studium budou moci podat tři přihlášky na střední školy místo nynějších dvou. Senátoři hlasovali v tajné volbě o některých členech Rady České televize, o jejímž složení nově spolurozhodují. V prvním kole zvolili publicistu Jefima Fištejna, rozhlasovou moderátorku Ivanu Chmel Denčevovou a novinářku Barboru Procházkovou, večer ve druhém pak spisovatele Jiřího Padevěta, nominanta Asociace producentů v audiovizi Davida Brabce a někdejšího místopředsedu a mluvčího Rady Českého rozhlasu Ivana Tesaře.

Prezident Petr Pavel navrhl na ústavního soudce advokáta Milana Hulmáka, který působí mimo jiné na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Na hradním webu to v úterý oznámila prezidentská kancelář. Hulmák je aktuálně třetím adeptem, kterého Pavel navrhl Senátu k vyslovení souhlasu se jmenováním. V týmu ústavních soudců jsou nyní volná dvě místa. O nominacích má prezident jednat s představiteli horní parlamentní komory tento čtvrtek.

Část senátorů chce upravit zákon, který zavádí automatickou valorizaci výdělků regionálních politiků. Tlačí je ale čas. Praxi, kdy o odměnách obecních zastupitelů rozhodovala vláda, zrušil Ústavní soud. Zákonodárci mají zjednat nápravu do konce roku. Pokud do té doby změny nezačnou platit, hrozí podle šéfa nejsilnějšího senátorského klubu, že budou starostové úplně bez peněz.

Slovenský premiér Robert Fico navštívil na své první zahraniční cestě po návratu do funkce Prahu. Setkal se se čtveřicí nejvyšších ústavních činitelů – dopoledne jednal s předsedy parlamentních komor, odpoledne navštívil českého premiéra Petra Fialu (ODS), a potom i prezidenta Petra Pavla. Opakovaně hovořil o pozici nové slovenské vlády k rusko-ukrajinské válce, s Fialou jednal také o pokračování bilaterální spolupráce obou zemí nebo migraci.

Už jen čtyři dny má prezident Petr Pavel na to, aby rozhodl o vládním úsporném balíčku. Lhůta končí v pátek a hlava státu dosud normu nepodepsala ani nevetovala. Koalice věří, že hlava státu zákon potvrdí. Opozice naopak apeluje, aby to Pavel nedělal. Zástupci ANO mají v úterý s prezidentem ještě jednat.

Ústavní soud začal projednávat červnové omezení mimořádné valorizace penzí. České televizi to potvrdil jeho předseda Josef Baxa. Zároveň řekl, že do konce roku v této otázce jasno nebude. Konat by se mělo i veřejné projednávání. Návrh na zrušení části novely podali poslanci hnutí ANO. Průměrný důchod se kvůli omezeným možnostem rozpočtu v červnu zvedl o 760 korun. Původně ale mělo být přidání o tisícovku vyšší.

Francouzský Senát otevřel debatu o nové imigrační normě. Pro tamní vládu je to důležitý zákon. Má zpřísnit podmínky pro povolení k trvalému pobytu a zjednodušit deportace odsouzených za delikty. Na druhou stranu také umožní získat pracovní povolení v profesích, kde chybí personál, hlavně ve stavebnictví.

Senátní ústavně-právní výbor doporučil schválit vládní konsolidační balíček beze změn. Rozhodl o tom ve středu hlasy pěti ze sedmi přítomných členů. Zbývající dva senátní výbory, které se během dne balíčkem také zabývaly, kvůli snahám o jeho dílčí úpravy stejné doporučení poměrně těsnou většinou nepřijaly. Senát o balíčku rozhodne za týden, premiér Petr Fiala (ODS) i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v jeho přijetí horní parlamentní komorou věří.

Odbory vyhlásily na 27. listopadu den protestů, nesouhlasí s kroky vlády. Novinářům to řekl po úterním zasedání rady Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) její předseda Josef Středula. Mají být podle něho i stávkové aktivity. Avizoval, že v úterý příštího týdne seznámí s důvody protestů prezidenta Petra Pavla. K půlnoci na středu odboráři ČMKOS končí stávkovou pohotovost, v níž jsou kvůli záměrům kabinetu od poloviny května.

Prezident Petr Pavel navrhl Senátu na ústavní soudce advokátku Lucii Dolanskou Bányaiovou a soudce Nejvyššího správního soudu Zdeňka Kühna. U Ústavního soudu (ÚS) je nyní jedno místo z patnácti prázdné, neboť Senátem neprošel předchozí Pavlův nominant, soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon. Přesně za měsíc pak skončí mandát Radovanu Suchánkovi. Senát musí o nominacích rozhodnout do šedesáti dnů, nynější návrhy tak posoudí do Vánoc.

Sněmovna odsouhlasila zákon sjednocující pravidla voleb. Jejich organizace se zpřehlední a zrychlí. Přinese jednodušší podobu hlasovacích lístků i získání voličských průkazů nebo elektronizaci podávání kandidátních listin. Sněmovna měla původně na programu ještě úpravu zbraňové legislativy, ale po průtazích v projednávání bude pokračovat ve středu od devíti hodin ráno.

Pavel Simon nebude ústavním soudcem. Senátní plénum jeho nominaci zamítlo, prezident republiky Petr Pavel tak bude muset najít jiného kandidáta. Pavel v Senátu narazil poprvé, předchozí jeho nominace prošly. Že se Simonem to bude jiné, však nebylo překvapením. Již senátní výbory se postavily proti němu. Senátoři ve středu také schválili usnesení, kterým podpořili Izrael a odsoudili teroristické útoky Hamásu proti němu. Hlasovali i o dalších normách.

Poláci v neděli hlasovali v parlamentních volbách. Vybírali celkem 460 poslanců Sejmu, dolní komory parlamentu, a sto senátorů. Předvolební průzkumy předpovídaly vítězství Práva a spravedlnosti (PiS). Hlasovat mohlo přes 29 milionů lidí. Výsledky hlasování se očekávají v pondělí ráno, státní volební komise je zřejmě oficiálně vyhlásí v úterý.

Konsolidační balíček veřejných financí, který v pátek silou vládních poslanců schválila dolní komora, by se měl v Senátu projednávat v první polovině listopadu. Někteří zákonodárci zřejmě navrhnou úpravy a sněmovní opozice doufá, že by mohlo dojít i ke změnám, o které až dosud neúspěšně usilovala. Cílem balíčku je mimo jiné pomocí daňových změn snížit v následujících dvou letech rozpočtový schodek o 150 miliard korun.

Konsolidační balíček míří do horní komory. Senátor Jiří Růžička (nestr. za TOP 09) neočekává žádné obstrukce jako ve sněmovně. Je přesvědčený o tom, že senátoři přistoupí k balíčku racionálně a politické boje půjdou při jeho projednávání stranou. Podle něj si uvědomují, že opatření jsou kvůli vysokému deficitu rozpočtu nutná. Koalice by je ale měla podle senátora lidem lépe vysvětlit. Růžička byl hostem Interview ČT24.

Důvěra ve vládu zůstává nadále nízká. Kabinetu Petra Fialy (ODS) věří čtvrtina lidí. V prezidenta Petra Pavla má důvěru 58 procent občanů. Oba výsledky jsou stejné jako v předchozím letním průzkumu, uvedlo v pátek Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Z ústavních institucí se tradičně nejvyšší důvěře těší starostové a obecní zastupitelstva. Naopak nejhůře dopadla sněmovna, které věří 23 procent Čechů.

Dva senátní výbory nedoporučily Pavla Simona na post ústavního soudce, vytýkají mu některé verdikty či jeho angažmá v oblasti čínských cvičení Orel v hnízdě. Ústavní právník a poradce prezidenta Jan Kysela v Událostech, komentářích řekl, že najít někoho, s kým by se ztotožnil každý senátor, je nemožné. Myslí si také, že zatím není důvod k tomu, aby prezident od nominace Simona ustupoval.

Ani jeden ze senátních výborů, které projednávaly nominaci Pavla Simona na ústavního soudce, ji nepodpořil. Nynějšímu soudci Nejvyššího soudu vytýkali členové ústavně-právního výboru nejen některá jeho rozhodnutí, která později zrušil Ústavní soud, ale i podílnictví ve společnostech jeho manželky. Hlasování výborů není však konečným rozhodnutím horní komory, to učiní až plénum, které by se mělo k Simonově nominaci vyslovit v příštím týdnu. Prezident Petr Pavel je nadále přesvědčen, že Simon je vhodným kandidátem. O stažení návrhu proto neuvažuje. Také Simon se nominace vzdát nehodlá.

Polsko během neděle čekají parlamentní volby a v zemi nyní vrcholí politická kampaň. Její součástí jsou i televizní debaty, jedna z těch nejočekávanějších přitom proběhla v pondělí. Odvysílala jí polská veřejnoprávní televize Telewizja Polska (TVP). Poláci budou kromě vybírání nového osazenstva Sejmu a Senátu během hlasování odpovídat i na několik otázek v referendech. Dění v Polsku okomentoval zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.