Senát strana 2 z 5

Studenti, senátoři i zástupci protikomunistických organizací v neděli vyrazili na Pražský hrad – stejnou trasou, jakou v únoru 1948 absolvovali účastníci pochodu proti komunistickému uchopení moci v tehdejším Československu. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při příležitosti 76. výročí pochodu řekl, že pokud se lidé nevzdají svého pohodlí, zvítězí zlo a demokratů bude málo. Totalita podle něj přináší utrpení.

Premiér Petr Fiala (ODS) při příležitosti dvou let od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu označil ruský režim za zrůdný. Podle něj je v zájmu Česka, aby neuspěl. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při příležitosti uctění památky padlých Ukrajinců uvedl, že podpora napadené země je nutná, i když není zadarmo. Žádná podpora by podle něj Česko stála mnohem víc.

Česko má Angole co nabídnout v oblastech bezpečnosti, rozvoje leteckého i dopravního průmyslu, zdravotnictví, chytrého zemědělství, těžebního průmyslu nebo geologického průzkumu. Po středečním jednání s angolským protějškem Joaem Lourencem v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Angolská hlava státu uvedla, že africkou zemi zajímá spolupráce s Českem v zemědělství, zpracovatelském průmyslu, na úrovni univerzit, ve vědě i cestovním ruchu.

Práci českého prezidenta lidé hodnotí lépe než před rokem. Petr Pavel, který je v prezidentském úřadě od loňského března, od nich dostal průměrnou známku 3,1, zatímco jeho předchůdce Miloš Zeman měl na konci svého funkčního období průměrnou čtyřku. Premiér, vláda či parlament si od minulého roku pohoršili, v průměru obdrželi čtyřku. Veřejnost je kritičtější i k politickému vývoji v zemi. Vyplynulo to z lednového průzkumu agentury STEM.

Americký Senát schválil po dlouhé rozpravě návrh zákona o pomoci Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu ve výši 95,3 miliardy dolarů (2,2 bilionu korun), jehož přijetí už skoro čtyři měsíce požaduje americký prezident Joe Biden. Podpořila ho i část republikánů, kteří jej dlouho chtěli spojit se zpřísněním imigrační politiky, nakonec ale kompromis v této věci odmítli. Návrh by nicméně stále mohl narazit ve Sněmovně reprezentantů, jejíž republikánský předseda Mike Johnson se staví proti plánu.

Americkým Senátem neprošel návrh, který spojoval zpřísnění imigrační politiky s penězi na podporu Ukrajiny i Izraele. Podle agentury Reuters republikáni zablokovali kompromis, který vyjednavači obou hlavních stran domlouvali celé měsíce. Demokraté se nyní pokusí zajistit pomoc pro Ukrajinu a Izrael tím, že o ní nechají senátory hlasovat zvlášť.

Vláda dočasně zařadí látku HHC a obdobné produkty na seznam návykových látek, uvedl po jednání kabinetu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) s tím, že novelu, která seznam obsahuje, připraví na další jednání kabinetu. Není jasné, od kdy přesně bude zákaz platit, protože ho musí notifikovat ještě Evropská komise. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) to bude zhruba do měsíce. Po požití cukrovinek s HHC v posledních týdnech musela být podle vyjádření poslance Toma Philippa (KDU-ČSL) hospitalizována zhruba stovka mladých lidí a dětí. Vláda ve středu projednala také novelu zákona o prezidentské volbě, podle které by poslanci a senátoři mohli v budoucích volbách výslovně podpořit jen jednoho kandidáta.

Senátu navzdory znovu prošla Poslaneckou sněmovnou novela, která mění pravidla pro výběr úložišť jaderného odpadu. Klíčové rozhodnutí bude na vládě. Obce, o jejichž okolí se uvažuje jako o možné lokalitě pro takové úložiště, s tím nejsou spokojeny. Nebudou mít právo veta, ani nebude nutné, aby lokalitu schválily obě parlamentní komory, což chtěl do zákona doplnit Senát. Bude rovněž hlavně na vládě, zda zaplatí obcím ještě něco nad rámec částky stanovené v atomovém zákoně.

O umístění a vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu bude podle sněmovny rozhodovat jen vláda. Poslanci v úterý odmítli podmínit realizaci rozhodnutí kabinetu souhlasem obou parlamentních komor, což chtěl v souladu s původním vládním návrhem Senát. Prosadili tak znovu svou loňskou verzi zákona, který nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. K samotnému projednávání návrhu se dolní komora dostala až po více než třech hodinách od začátku řádné schůze. Opozice neúspěšně prosazovala dvě desítky změn jejího programu. Poslanci rovněž schválili novely týkající se pracovní doby dobrovolných hasičů či pokut za přetížené kamiony.

Předseda hnutí Přísaha a bývalý policista Robert Šlachta plánuje na podzim kandidovat do Senátu na Břeclavsku. V čele evropské kandidátky bude mít Přísaha spolu s uskupením Motoristé sobě závodníka Filipa Turka. Memorandum o společném postupu a koalici pro volby do Evropského parlamentu Šlachta podepsal s předsedou Motoristů Petrem Macinkou. Mluvčí bývalého prezidenta Václava Klause bude na kandidátní listině trojkou, dvojkou bude jihočeská lídryně Přísahy Nikola Bartůšek. Na kampaň, kterou hodlají spustit dva měsíce před hlasováním, tedy v dubnu, chce Macinka vybrat deset milionů korun.

Holocaust naléhavě připomíná, že v lidech je kromě dobra skryto i zlo, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) na slavnostním setkání ke Dni památky holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, které se konalo v Senátu. Zdůraznil také společnou odpovědnost chránit slabší a bojovat proti nenávisti v každé době, každý den. Předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) řekl, že hrůzy holocaustu a dalších zločinů proti lidskosti musí zůstat v naší společnosti jako ukázka toho, kam až nenávist a lhostejnost mohou vést.

Senátoři odmítli ratifikaci Istanbulské úmluvy. Dokument Rady Evropy proti násilí na ženách a domácímu násilí tak Česko do svého právního řádu nepřijalo ani osm let poté, co jej podepsalo. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) to označil za zklamání. Členka ústavně-právního výboru horní komory Daniela Kovářová (nestr.) prohlásila, že senátoři hlasující pro ratifikaci úmluvy se nechali „nalákat na vějičku názvu“. Podle ní v dokumentu nejde pouze o násilí na ženách.

Větší šanci na přijetí by měla Istanbulská úmluva proti násilí na ženách a domácímu násilí po širší debatě, soudí premiér a předseda ODS Petr Fiala. Pro server Blesk.cz uvedl, že někteří koaliční partneři na ratifikaci spěchali. Senát ve čtvrtek večer úmluvu neschválil, k přijetí chyběly dva hlasy. Lidovci v drtivé většině hlasovali proti, pro byla většina Starostů a Pirátů, ODS byla rozdělena. Podle předsedkyně senátního sociálního výboru Miluše Horské (nestr.) úmluva nevnáší klín mezi muže a ženu, ale říká, co by se mělo dělat v případě násilí páchaného na ženách. Senátorka za Piráty Adéla Šípová podotkla, že neschválení úmluvy je špatným signálem nejen pro oběti. Mezi odpůrci byl například místopředseda ústavně-právního výboru Michael Canov (SLK), podle něhož je problematické zavedení pojmu gender.

Senátoři do nočních hodin debatovali o Istanbulské úmluvě proti násilí na ženách a domácímu násilí, k jejímuž schválení nakonec nedošlo. Pro souhlas s ratifikací bylo 34 ze 71 přítomných senátorů, k přijetí chyběly dva hlasy. Do debaty se přihlásily dvě desítky zastánců i odpůrců. Horní komora nicméně schválila nominaci advokáta Milana Hulmáka na ústavního soudce. Senát již mimo jiné schválil zvýšení důchodů disidentů z dob komunismu na průměrnou výši. Na tu disidenti nedosáhli například kvůli věznění.

„Je potřeba si uvědomit, že Rusko se nevzdá svých ambicí znovu ovládnout prostor, který ovládalo ve střední a východní Evropě v době studené války,“ prohlásil bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v Událostech, komentářích. Pokud Moskva vyhraje válku, kterou vede proti Ukrajině, může být podle něj demokratický svět ohrožen. To podle něj není strašení, ale realita a je nutné o tom hovořit. Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) souhlasí, že je nutné mít připravenou armádu. NATO se ale musí snažit, aby nedošlo k eskalaci konfliktu. „Diplomatická část tu zatím pokulhává. Málo se investuje energie do diplomatického řešení,“ myslí si.

Bez jasného postoje vlády jde do Poslanecké sněmovny senátní návrh, který by mohl usnadnit zubním lékařům z třetích zemí začít pracovat v Česku. Že ministři zaujali neutrální stanovisko, oznámil mluvčí KDU-ČSL Simon Dytrych. Pravidla, která chtějí prosadit autoři zákona, se nelíbí České stomatologické komoře, její prezident hodlá novelu v případě přijetí napadnout u soudů.

Památku Jana Palacha, který se před 55 lety upálil na pražském Václavském náměstí, si v úterý lidé připomněli na několika místech v Česku. Patří mezi ně nádvoří pražského Karolina, kde byla v roce 1969 vystavena Palachova rakev, i studentův památník na Václavském náměstí. Svíčky lidé zapalovali i na Olšanských hřbitovech, kde je Palachův hrob. V Děčíně byl u příležitosti úterního výročí odhalen pomník Jana Palacha a Jana Zajíce. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je Palachovo poselství stále aktuální. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) se jeho čin zasloužil o přeměnu totalitní společnosti ve společnost demokratickou a svobodnou.

Česká vláda vyčlenila pět milionů korun na humanitární pomoc pro palestinské civilisty prostřednictvím Světového potravinového programu a pět milionů pro izraelské zdravotnické organizace, uvedl český prezident Petr Pavel, který v pondělí dopoledne přiletěl do Tel Avivu. V Izraeli jednal se svým protějškem Jicchakem Herzogem, s premiérem Benjaminem Netanjahuem, předsedou Knesetu Amirem Ohanou a členem válečného kabinetu Bennym Gancem.

V roce 2023 se podle předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy vrátily věci do „normálních ústavních kolejí“. Je si vědom, že na stůl instituce, jejíhož vedení se loni ujal, se dostanou pravděpodobně nové problémy. V Interview ČT24 nicméně zdůraznil, že hlavním úkolem Ústavního soudu je poměřovat předložené otázky limity ústavnosti, nikoliv o nich uvažovat politicky, na což podle něho politici často zapomínají.

Zástupci vládních stran na novoročním projevu prezidenta republiky Petra Pavla oceňují vyváženost a povzbuzující vyznění. Z opozice zaznívají hlasy, že Pavel zvolil témata, která současnému kabinetu nahrávají.

Obyvatelé se patrně budou moci od příštího roku prokazovat českým úřadům a institucím digitální podobou osobních dokladů místo fyzických, zavedení elektronických stejnopisů průkazů ve středu schválil Senát. Řešil také pravidla pro přípravu stavby hlubinného úložiště jaderného odpadu, v zákoně chce mít podmínku souhlasu obou komor parlamentu s jeho umístěním, kterou sněmovna zrušila. Horní komora rovněž kývla na novelu zákona zvaného lex Ukrajina, podle něhož si budou uprchlíci z Ukrajiny moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku do konce března 2025.

Francouzský parlament schválil nový imigrační zákon. Legislativa zpřísní určitá pravidla, omezí třeba sociální dávky cizincům. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž normu definitivně schválilo Národní shromáždění i Senát. Přísnější pravidla vyvolala znepokojení mezi některými levicověji smýšlejícími zákonodárci, tamní vláda musela navíc hledat podporu u pravicových stran, i za cenu ústupků. Francouzská média spekulují, že někteří ministři hodlají podat demisi, podotýká Reuters.

Senát v úvodním dnu své poslední letošní schůze schválil dvě nominace na ústavní soudce. Stanou se jimi Zdeněk Kühn a Lucie Dolanská Bányaiová. Dopoledne je přišel podpořit prezident Petr Pavel, který je navrhl – a nadále platí, že s většinou svých nominací zatím v Senátu uspěl. Hlasování výborů, které předcházelo projednání jeho návrhů na plénu, přitom nebylo jednoznačné, Dolanská Bányaiová nezískala podporu ústavně-právního výboru. Jeho stanovisko však není pro plénum závazné.

Důvěra ve vládu klesá, kabinetu Petra Fialy (ODS) věří šestina Čechů. Vyplývá to z aktuálního průzkumu, který během čtvrtka zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) s tím, že vláda z ústavních institucí dopadla nejhůře. Prezident Petr Pavel má důvěru u 52 procent obyvatel, Poslanecké sněmovně věří 18 procent a Senátu 29 procent veřejnosti. U všech zmíněných se důvěra v porovnání s předchozím průzkumem z léta též zhoršila. Tradičně nejvíce lidé věří starostům a obecním zastupitelstvům.