Rusko strana 5 z 5

Ruské vojenské soudy prošetřují 7300 případů podezření z dezerce od prvního vyhlášení částečné mobilizace. Podle aktuální bilance, o níž informovalo ruské nezávislé médium Mediazona, by se tak jen za poslední rok zvýšil počet dezertérů šestinásobně. Putinův režim přitom opakovaně hovoří o jednotě a ochotě položit život během agrese na Ukrajině.

Další vlnu mobilizace očekává v příštích měsících skoro polovina Rusů. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění Nezávislého centra Levada v Moskvě. A to i přes ujišťování Kremlu, že nové povinné odvody do armády nejsou potřeba. Počet dobrovolníků podle ruských úřadů od začátku roku překonal 100 tisíc.

Situace na ukrajinské východní frontě se v posledních dnech výrazně zhoršila. Rusko po březnových prezidentských volbách zesílilo ofenzivu, napsal v sobotu vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj na platformě Telegram. Postup Rusům podle Syrského usnadňuje teplé a suché počasí, protože tanky mohou rychleji postupovat otevřenou krajinou. Britský list Financial Times krátce na to s odvoláním na ukrajinské a západní činitele uvedl, že Rusko se připravuje na rozsáhlou ofenzivu, k níž by mohlo přistoupit na konci jara nebo v létě v různých částech Ukrajiny.

Rakousko rozkrývá největší špionážní kauzu v moderní éře státu. Podle vyšetřovatelů měla dvojice mužů – bývalý kontrarozvědčík a manažer – donášet Rusku citlivá data. Případ se navíc dále rozrůstá, a to i do nejvyšších pater politiky. Druhý z vyšetřovaných je v současnosti na útěku. Kritice v souvislosti s případem čelí i rakouská vláda, podle expertů zůstává Vídeň křižovatkou ruských zpravodajců.

Strojírenská společnost ČKD Blansko na sebe podala insolvenční návrh. Dluží přes tři sta milionů korun. Jediným akcionářem této tradiční firmy je ruská společnost. Výroba turbín pro vodní elektrárny tam tak pravděpodobně úplně skončí. Někteří zaměstnanci by mohli najít uplatnění v ostatních provozech, které se nacházejí v areálu Závody ČKD Blansko.

Ukrajinský parlament po třech měsících debat schválil už jednou odmítnutý zákon o mobilizaci. Legislativa má vládě usnadnit konskripci nových vojáků a zpřísňuje tresty pro ty, kteří se službě vyhýbají. Vyčerpaným vojákům, již v předních liniích brání zemi před ruskou agresi už třetím rokem, se nelíbí, oproti předchozímu návrhu totiž neposkytuje žádné záruky toho, kdy by se mohli vrátit domů.

Belgické úřady začaly vyšetřovat činnost proruské manipulační sítě, která se před blížícími se eurovolbami údajně snaží docílit omezení podpory Ukrajiny v Evropské unii. Informoval o tom belgický premiér Alexander De Croo, podle něhož potvrdily tajné služby existenci organizovaných skupin pracujících v ruském zájmu v Belgii a dalších unijních zemích. Český premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že k vyšetřování proruských špionážních sítí v EU přispělo nedávné odhalení v Česku a že jde o výsledek mezinárodní spolupráce, kterou Češi koordinují.

V letadle plně naloženém vojenským vybavením přiletěli ve středu do Nigeru ruští vojenští instruktoři, informovala nigerská státní televize RTN. Odkázala přitom na dohodu mezi tamní vojenskou juntou a ruským prezidentem Vladimirem Putinem o posílení vzájemné spolupráce, a naopak ukončení spolupráce se Západem. Podobná situace v minulosti nastala i v jiných zemích regionu, například v Mali nebo v Burkina Fasu.

Rusko v noci útočilo na energetickou infrastrukturu v pěti oblastech Ukrajiny, dle úřadů poškodilo dvě tepelné elektrárny firmy DTEK. Trypilskou elektrárnu jižně od Kyjeva Rusové úplně zničili. Už v noci přišlo hlášení o vzletu nejméně sedmi strategických bombardérů Tu-95MS. Šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov hlásil minimálně deset zásahů kritické infrastruktury, bez elektrického proudu tam je dvě stě tisíc lidí. Ruský útok zaměstnal i Polsko. To oznámilo, že aktivovalo vše potřebné k ochraně svého vzdušného prostoru. Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj apeloval na spojence, aby Ukrajině poskytli prostředky pro protivzdušnou obranu.

Alternativa pro Německo (AfD) a její poslanec Petr Bystroň nejsou nic jiného než hlásná trouba Kremlu, prohlásilo ve Spolkovém sněmu několik vládních i opozičních poslanců. Debatovali o podezření, že Bystroň dostával úplatky od proruské sítě. Bystroň, který během rozpravy nebyl v sále, už dříve obvinění odmítl. Kauza, kterou zveřejnily český Deník N a německý magazín Der Spiegel s odvoláním na zdroje v české Bezpečnostní informační službě (BIS), podle poslance AfD Stefana Keutera ukazuje buď na neprofesionalitu české tajné služby, nebo na to, že jedná na politickou objednávku.

Od podzimních parlamentních voleb na Slovensku, které do křesla předsedy vlády vynesly předsedu Smeru–SD Roberta Fica, se v médiích objevila řada kontroverzních výroků slovenských představitelů na stranu Ukrajiny. Sousední zemi napadenou Ruskem Bratislava odmítá vojensky podporovat, někteří vládní politici také zpochybňují, že je Moskva v konfliktu agresorem. Podporu Kyjevu naopak vyjadřuje dosluhující prezidentka Zuzana Čaputová, kterou v prezidentském paláci vystřídá kritičtější Peter Pellegrini.

Po třech letech intenzivního výzkumu sestavil mezinárodní tým výzkumníků vůbec první „Světový index kybernetické kriminality“, který určuje klíčová místa kyberkriminality na planetě na základě hodnocení nejvýznamnějších zdrojů kybernetické kriminality na národní úrovni.

Podíl ropy z ruského ropovodu Družba loni na celkovém dovozu do Česka činil 58 procent, meziročně je to nárůst asi o dva procentní body. Zbylá část byla tvořena dodávkami z německého ropovodu IKL, který navazuje na italský TAL. Celkově loni do Česka přiteklo 7,4 milionu tun ropy, což je zhruba stejné číslo jako o rok dříve, informoval generální ředitel státní společnosti Mero Jaroslav Pantůček. Podnik v současnosti připravuje rozšíření ropovodu TAL, po jehož dokončení by se měla Česká republika stát nezávislou na ruské ropě.

„Budu bránit svou rodnou zem a proklínat vás rusky! Protože nebudu mít čas se pořádně naučit ukrajinsky, když mě ruský voják zabije,“ napsal na začátku března 2014 jeden rusky mluvící Ukrajinec z Oděsy na svém facebookovém profilu. Bylo to jen pár dní po začátku ruské invaze na Krym a krátce předtím, než Moskva rozpoutala válku na Donbasu. Tvrdila, že musí chránit tamní ruskojazyčné obyvatele, které Kyjev údajně utlačuje. Jak ale dokládá historie prvních dekád nezávislé Ukrajiny, ruština se v zemi těšila přinejmenším stejné popularitě jako ukrajinština. A byla to právě ruská agrese, která tento pozůstatek ruského imperialismu podlomila a posílila vztah Ukrajinců k jejich vlastnímu jazyku.

Ukrajinští představitelé a úřady ve středu informovali o úmrtí devíti civilistů včetně tří dětí při ruském ostřelování. Oběti jsou hlášeny z Oděské, Doněcké a Charkovské oblasti. Hlášeno je také poškození energetiky na jihu země po nočních ruských útocích. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 14 ze 17 dronů a dvě z několika ruských raket, uvedlo letectvo. Po úterním ruském útoku na Kosťantynivku v Doněcké oblasti našli v troskách další dva mrtvé. Na okupovaném Krymu se zřítil ruský vrtulník. Invazní armáda podle neoficiálních zdrojů z obou stran obsadila vesnici Pervomajske v Doněcké oblasti.

Bulharsko se zmítá v politické nestabilitě. Na konci března nebyl úspěšný ani třetí pokus parlamentních stran sestavit vládní koalici. Nikolaje Denkova na postu premiéra vystřídal Dimitar Glavčev. Bulharsko se chystá na předčasné parlamentní volby, šesté za poslední tři roky. Důsledky politické krize budou podle Denkova zřejmé – posílení korupce a další pokusy Ruska znovu získat vliv.

Ruská Orenburská oblast se dál potýká s ničivými záplavami. Úřady evakuovaly skoro osm tisíc lidí, zničeny byly téměř tři tisíce domů. Povodně si vynutily evakuaci více než 96 tisíc obyvatel také v sousedním Kazachstánu. Tamní vládce Kasym-Žomart Tokajev mluví o „možná nejhorší katastrofě za více než osmdesát let“, uvedl ruský nezávislý server Meduza.

Ruská agrese citelně poznamenala i ukrajinský sport. Ostřelování poškodilo stovky objektů, ve kterých se olympionici měli chystat na nadcházející Hry v Paříži. Země je bude schopná obnovit teprve poté, co boje ustanou.

Čína chce posílit strategickou spolupráci s Ruskem, to je jeden z hlavních závěrů jednání ministrů zahraničí Číny a Ruska – Wanga I a Sergeje Lavrova – v Pekingu. Tématem rozhovoru byla i Ukrajina a sankce, které na Rusko uvalily západní státy v důsledku obnoveného napadení sousední země před dvěma lety. Obě velmoci se opět vymezily proti demokratickým zemím a především Spojeným státům.

V Rusku se po teroristickém útoku v Krasnogorsku u Moskvy množí výhrůžky a fyzické útoky na migranty ze Střední Asie, přibývá i případů úředního nátlaku včetně nezákonných deportací, upozorňují lidskoprávní aktivisté. Právě lidi středoasijského původu, především z Tádžikistánu, označily ruské úřady za podezřelé z útoku. Rusko je přitom na práci migrantů ze Střední Asie do velké míry závislé.

Protivládní demonstrant Jakub Jašek uzavřel dohodu o vině a trestu v případu, kdy přišel na demonstraci s nášivkou s písmenem Z a logem ruské Wagnerovy skupiny. Za veřejné schvalování válečných zločinů dostal půlroční podmínku a roční zákaz účasti na veřejných politických shromážděních na území Prahy. Obvodní soud pro Prahu 1 schválil dohodu na konci února. ČT to řekla mluvčí soudu Eva Švíglerová. Verdikt zahrnuje i Jaškův předchozí trest z podobné kauzy.

Ukrajinská rozvědka tvrdí, že se jí podařilo poškodit ruskou raketovou loď Serpuchov kotvící na základně v Kaliningradské oblasti. Na lodi vypukl požár, který údajně zcela zničil její komunikační systémy i automatiku. Obnova bojeschopnosti plavidla podle Ukrajinců potrvá „dlouho“. Rusko se k události zatím nevyjádřilo. Tvrzení válčících stran nelze v podmínkách otevřeného konfliktu bezprostředně nezávisle ověřit.

Přes dva roky bojují po boku ukrajinských vojáků i někteří Češi. Povolení přidat se k obráncům jich od prezidenta Petra Pavla a jeho předchůdce Miloše Zemana dostalo přes 150. Do budoucna by se ale počet Čechů bojujících za Ukrajinu mohl zvýšit. Kancelář současné hlavy státu chce ve spolupráci s ministerstvy upravit proces udělování souhlasu, aby byl flexibilnější. Redaktorka ČT Darja Stomatová natáčela s dvěma českými dobrovolníky na Ukrajině.

Moskva nápadně zintenzivnila ničivé útoky na infrastrukturu a civilní cíle v Charkově. Kremelské zdroje navíc naznačily, že Rusové chystají v oblasti novou ofenzivu. Podle ukrajinské vojenské rozvědky jsou tyto spekulace součástí ruské dezinformační a psychologické války, která má obyvatele druhého největšího města Ukrajiny vyděsit. Podle většiny expertů Rusko nemá na obklíčení města dostatek sil ani zbraní a nejspíš se hlavně snaží podkopat ukrajinskou morálku. Kyjev nicméně buduje u Charkova masivní obrannou linii a žádá Západ o nové prostředky protivzdušné obrany. Jejich užití u města má ovšem své limity.