Ofenziva

Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) výrazně změnil strukturu uváděného počtu obětí v Pásmu Gazy. Podle zveřejněné infografiky se zmenšil celkový počet zabitých žen a dětí, upozornil server Times of Israel. OCHA čerpá data od úřadů v Gaze spravovaných teroristickou organizací Hamás. Jeruzalém čísla opakovaně zpochybňuje a tvrdí, že více než třetinu obětí tvoří bojovníci Hamásu. Tvrzení válčících stran nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

V Charkovské oblasti pokračují boje o Strileču, Pylnu, Borysivku, Olijnykove a Ohirceve. Dále probíhají také protiofenzivní opatření v osadách Lypci a Vovčansk a v jejich okolí, oznámil v pátek pozdě večer ukrajinský generální štáb. Podle Institutu pro studium války je pravděpodobné, že se Rusové snaží rozptýlit ukrajinské síly.

Ruské jednotky se pokoušejí prolomit ukrajinskou obranu v pohraničí na severu Charkovské oblasti, Kyjev na místo vyslal posily, oznámilo ukrajinské ministerstvo obrany. Dosavadní útoky se podle něho podařilo odrazit. Šéf charkovské oblastní správy dříve informoval, že ruské síly v noci na pátek zintenzivnily přeshraniční ostřelování města Vovčansk nedaleko ruských hranic. Podle vysoce postaveného zdroje z ukrajinské armády citovaného agenturou Reuters se Rusům podařilo u Vovčansku postoupit o kilometr na ukrajinské území.

Izraelská vojenská operace trpí nejasným politickým zadáním, míní Irena Kalhousová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ředitelka Herzlova centra izraelských studií v pořadu Interview ČT 24 popsala perspektivy současného dění na palestinské straně hraničního přechodu v Rafahu. Pedagožka reagovala i na kritiku, které ona sama aktuálně čelila ze strany uskupení Akademici proti apartheidu. Jde podle ní o velmi malou skupinu lidí, která zvolila formu, z níž je podle Kalhousové cítit diktát. „Toto požadujeme, jsme anonymní a ještě ani neřekneme, kdo jsme,“ komentovala jejich prohlášení.

Izraelská armáda oznámila, že má pod kontrolou palestinskou stranu hraničního přechodu Rafah a také místní klíčovou silnici. Hranice s Egyptem je kvůli tomu uzavřená. Armáda také oznámila, že její jednotky operují v oblastech na východě Rafahu. Média hovoří, s odkazem na místní nemocnice, o řadě mrtvých, podobná tvrzení však nelze ve válečných podmínkách bezprostředně nezávisle ověřit. V Káhiře mezitím začala v úterý odpoledne jednání delegací Hamásu, Izraele, Kataru, USA a Egypta o příměří v Pásmu Gazy.

Rusko soustředí své vojáky na ofenzivu proti severovýchodu Ukrajiny. Podle vysokého představitele ukrajinské vojenské rozvědky je Moskva schopná do operace zapojit více než půl milionu mužů, jejichž cílem má být přiblížit se k Charkovu. Okupanti tak chtějí využít oslabení ukrajinské armády, která čeká na dodávku zbraní ze Spojených států. Do napadené země už však dorazily rakety ATACMS dlouhého doletu. A ukrajinští obránci je už nasadili v boji.

Propalestinské demonstrace se šíří na další světové univerzity. K těm severoamerickým a evropským se naposledy připojila i jedna z největších mexických vysokých škol. Demonstranti si podle vlastních slov přejí, aby protesty byly globální. Mezi jejich požadavky často patří přerušení vztahů s Izraelem kvůli ofenzivě v Pásmu Gazy. Židovské organizace varují před sílícím antisemitismem.

Newyorská Kolumbijská univerzita oznámila omezení přístupu na svůj kampus na severu Manhattanu poté, co tam eskalovaly studentské protesty proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy. Desítky lidí v noci obsadily jednu ze školních budov ve snaze vynutit si přerušení veškerých finančních vazeb na Izrael. Akce přišla krátce poté, co škola začala s podmíněným vylučováním studentů, kteří do pondělního ultimáta neopustili protestní stanové městečko uprostřed areálu.

Na pět vzrostl počet obětí pondělního ruského útoku na jihoukrajinský přístav Oděsa, jeden ze dvaatřiceti zraněných zemřel v nemocnici. Ukrajinské úřady také zveřejnily fotografie hořícího Paláce studentů, kterému se přezdívá „Zámek Harryho Pottera“. Oběti na životech si vyžádal i úterní útok ruských sil na Charkov.

Izraelské vojenské velení schválilo plán operace v Rafáhu, podle Bílého domu je ale Jeruzalém připraven vyslyšet americké připomínky, než invazi v pohraničním městě Pásma Gazy spustí. Mezinárodní společenství, včetně USA, naléhá na izraelskou vládu, aby nejprve zajistila bezpečnou evakuaci civilistů. Delegace palestinského teroristického hnutí Hamás má jednat o možném příměří v pondělí v Egyptě. Izrael podmiňuje šestitýdenní klid zbraní propuštěním několika desítek rukojmí.

Původně dvanáctitisícové město v Doněcké oblasti Časiv Jar je cílem ruské armády. V jeho okolí Moskva soustředila až 25 tisíc vojáků a podle ukrajinských představitelů se jej bude snažit dobýt do 9. května. Obránci podle Kyjeva Časiv Jar kontrolují, kriticky jim ale chybí munice. Nad hlavami ukrajinských vojáků tak nerušeně létají ruská letadla i průzkumné drony, které upřesňují dělostřeleckou palbu na pozice obránců. Situace by se však mohla změnit s dodávkami americké pomoci.

Ukrajina nyní potřebuje od Spojených států především zbraně dalekého dosahu a protivzdušnou obranu, řekl v rozhovoru pro stanici CNB prezident Volodymyr Zelenskyj. Americkým kongresmanům opět poděkoval za schválení balíku vojenské pomoci a zdůraznil, že nefinancují válku, ale pomáhají bránit svobodu a demokracii. Senátem by podle agentury Reuters měl zákon o pomoci projít v příštím týdnu.

Další vlnu mobilizace očekává v příštích měsících skoro polovina Rusů. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění Nezávislého centra Levada v Moskvě. A to i přes ujišťování Kremlu, že nové povinné odvody do armády nejsou potřeba. Počet dobrovolníků podle ruských úřadů od začátku roku překonal 100 tisíc.

Moskva nápadně zintenzivnila ničivé útoky na infrastrukturu a civilní cíle v Charkově. Kremelské zdroje navíc naznačily, že Rusové chystají v oblasti novou ofenzivu. Podle ukrajinské vojenské rozvědky jsou tyto spekulace součástí ruské dezinformační a psychologické války, která má obyvatele druhého největšího města Ukrajiny vyděsit. Podle většiny expertů Rusko nemá na obklíčení města dostatek sil ani zbraní a nejspíš se hlavně snaží podkopat ukrajinskou morálku. Kyjev nicméně buduje u Charkova masivní obrannou linii a žádá Západ o nové prostředky protivzdušné obrany. Jejich užití u města má ovšem své limity.

Berlín poskytne Kyjevu nový zbrojní balík v ceně 500 milionů eur, v přepočtu zhruba 12,6 miliardy korun. Jeho součástí je zaplacení 180 tisíc kusů dělostřelecké munice z české iniciativy. Tu spolkový ministr obrany Boris Pistorius ocenil, díky ní prý nastal pokrok v zásobování Ukrajiny dělostřeleckou municí. České úsilí na úvod jednání na americké základně Ramstein vyzdvihl také ministr obrany USA Lloyd Austin, který schůzku uspořádal. V průběhu dne oznámily své finanční příspěvky do české iniciativy také Helsinky a Ottawa.

Stažení Ukrajinců z Avdijivky se jeví dramaticky pouze z pohledu na konkrétní část fronty, ta ovšem měří tisíc kilometrů, a Kyjevu se navíc podařilo za dva roky osvobodit polovinu území obsazeného Rusy, zhodnotil v pořadu Události, komentáře vrchní ředitel bezpečnostní a multilaterální sekce ministerstva zahraničí David Konecký. Pokud nicméně Rusko na Ukrajině zvítězí, bezpečnost Evropy je v ohrožení, obává se expert.

Americký prezident Joe Biden podepsal exekutivní příkaz, který na příštích osmnáct měsíců chrání Palestince pobývající ve Spojených státech před případnou deportací. Podle agentury Reuters to ve středu večer oznámil Bílý dům, který v této souvislosti poukázal na zhoršující se humanitární podmínky v Pásmu Gazy. Na ty upozornili i premiéři Kanady, Austrálie a Nového Zélandu, kteří ve společném prohlášení apelovali na vyhlášení humanitárního příměří. Postavili se také proti plánované ofenzivě Izraele do Rafáhu v Pásmu Gazy.

Izraelská armáda oznámila, že speciální jednotky osvobodily v Rafahu na jihu Pásma Gazy dva rukojmí unesené Hamásem při jeho teroristickém útoku na Izrael ze 7. října. Podle serveru The Times of Israel jde o teprve druhou úspěšnou vojenskou operaci na osvobození rukojmí od začátku války v Pásmu Gazy před více než čtyřmi měsíci. Izraelská armáda dříve oznámila v oblasti Rafahu sérii útoků proti „teroristickým cílům“. Palestinské úřady ovládané Hamásem hovoří o desítkách obětí, informace však nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Prezident USA Joe Biden oznámil, že Spojené státy pracují na vyjednání nejméně šestitýdenního příměří v Pásmu Gazy. Operace v Rafahu by podle něj neměla pokračovat bez ochrany civilistů.

Mezinárodní soudní tribunál neřekl Izraeli, že má ukončit vojenskou operaci v Pásmu Gazy, a naopak nařídil Hamásu propustit rukojmí, zdůraznil v rozhovoru pro ČT24 bezpečnostní analytik Otakar Foltýn, který komentoval týden starý předběžný verdikt Haagu. Podle experta je právní postup ze strany Jihoafrické republiky založen na argumentech, nikoli na důkazech ohledně páchání genocidy proti palestinským obyvatelům Pásma Gazy.

Tři roky od vojenského převratu myanmarská junta bojuje o udržení kontroly nad zemí. Ozbrojené etnické skupiny ve spolupráci s Vládou národní jednoty vedou úspěšnou ofenzivu. Za poslední tři měsíce režim ztratil nejméně 34 měst a na pět set vojenských základen po celé zemi. Boje připravily o domov statisíce lidí. V mnoha oblastech Myanmaru nefungují školy a nemocnice a lidem chybí potraviny a pitná voda. Humanitární pomoc potřebuje podle OSN třetina obyvatel.

Izraelská armáda dokončila likvidaci vojenských struktur Hamásu v severní části Pásma Gazy a zabila při tom zhruba osm tisíc členů tohoto palestinského teroristického hnutí, oznámil podle serveru Times of Israel náčelník generálního štábu Daniel Hagari. Ve střední a jižní části Pásma Gazy chce armáda pokračovat v likvidaci Hamásu odlišnými metodami, dodal s tím, že ojedinělé útoky na Izrael vycházející ze severu enklávy jsou přesto očekávatelné.

Ruská armáda dosahuje dílčích úspěchů v Doněcké oblasti, připustil ukrajinský vojenský novinář Oleh Kornijenko v rozhovoru s redaktorkou Vitalijí Tokarčukovou. Novinář, který se před Vánoci vrátil z Donbasu, řekl ČT, že Ukrajinci místy čelí až dvaceti útokům denně a frontová linie se neustále hýbe. Rusové navíc vysílají do útoků obrovské množství vojáků, kteří často ani nemají neprůstřelné vesty a potřebné vybavení, a padlé okamžitě nahradí. Kyjev v současné době pociťuje hlavně nedostatek munice a dronů.

Ruské armádě se podařilo obsadit většinu Marjinky na východě Ukrajiny. Podle analytiků z amerického Institutu pro studium války (ISW) ale dobytí obce neznamená pro Moskvu zásadní zlom. Experti upozornili, že Rusové nejsou v posledních měsících schopni provést rychlý mechanizovaný úder, což se ukázalo nedávno u Avdijivky, kde přišli o velké počty tanků a obrněných vozidel. Kyjev v pondělí zprávy o ztrátě Marjinky popřel, tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov ale nyní připustil, že Ukrajina ovládá už jen malou část města, píše server Ukrajinska pravda.

Válka na Ukrajině způsobená ruskou agresí se protahuje a roste únava z konfliktu. Kyjev se tak na prahu zimy potýká jak se stagnující situací na frontě, tak s poklesem podpory západních spojenců. Kremlu tyto podmínky vyhovují. Některé hlasy z Ruska však upozorňují, že i pro Moskvu by bylo riskantní snažit se konflikt „vysedět“ k vítězství.