Obrana strana 5 z 5

Polsko uzavřelo četné vojenské zakázky, zejména s dodavateli v USA a Jižní Koreji. Země, která silně podporuje Ukrajinu v odporu proti ruské invazi, chce také zvýšit počet vojáků své armády i podíl zbrojních výdajů na hrubém domácím produktu. V hledáčku ministerstva obrany ve Varšavě jsou prakticky všechny zbraňové systémy, které se osvědčily při obraně Ukrajiny.

Americké síly by bránily Tchaj-wan, pokud by ho napadla Čína, potvrdil americký prezident Joe Biden v rozhovoru se stanicí CBS. Ve stejném duchu se vyjádřil už v květnu, jeho nynější výrok je ale podle agentury Reuters ještě jasnější. Peking výroky šéfa Bílého domu odsoudil a podal proti nim oficiální protest.

O modernizaci armády a tématech spojených s válkou na Ukrajině hovořil ve čtvrtek ráno premiér Petr Fiala s ministryní obrany Janou Černochovou (oba ODS). Shodli se na tom, že cílem kabinetu je dávat dvě procenta HDP na obranu v roce 2024, podle původního plánu to mělo být až o rok později. Černochová zároveň ujistila, že posílání vojenského materiálu na Ukrajinu nijak neohrožuje obranyschopnost Česka.

Americký ministr obrany Lloyd Austin se v Praze setkal s českou ministryní Janou Černochovou (ODS). „Ukrajinci hrdinsky bojují a hájí se před ruskou agresí. Mají právo žít ve svobodě a vytvářet svou vlastní budoucnost,“ uvedl šéf Pentagonu po schůzce. Tématem jednání byla kromě války na Ukrajině a bezpečnostní situace v Evropě i modernizace české armády. Po jedné hodině odpoledne se Austin setkal i s premiérem Petrem Fialou (ODS) a jednal s prezidentem Milošem Zemanem.

Ministři obrany zemí Evropské unie se shodli na potřebě připravit výcvikovou misi pro ukrajinské vojáky, řekl v úterý šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Zdůraznil, že ministři nerozhodli přímo o spuštění mise, protože šlo o neformální setkání, shodli se ale na potřebě zahájení přípravných kroků. Po setkání ministrů v Praze také dodal, že EU je v podpoře Ukrajiny jednotná a bude jí pomáhat tak dlouho, jak to bude zapotřebí.

Ukrajinská armáda oznámila, že zahájila ofenzivu na jihu země. Podle ukrajinských médií, která se odvolávají na armádní zdroje, se útočícím vojskům podařilo v Chersonské oblasti na některých místech prolomit první linii ruské obrany. Dle CNN se podařilo dobýt čtyři okupované obce. Oblastní okupační správa nejdříve označila zprávy o zahájení ukrajinské akce za nepravdivé, večer však ruské ministerstvo obrany ukrajinskou protiofenzivu v Chersonské a Mykolajivské oblasti připustilo.

Česká republika dostane od Spojených států šest bojových vrtulníků a dva transportní, uvedla v Událostech, komentářích ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Tyto stroje věnuje americká strana tuzemsku nad rámec objednávky dvanácti vrtulníků, které Česko od USA kupuje.

Řada žen si neuvědomuje, že domácí násilí může skončit vraždou. Je důležité, aby vyhledaly pomoc, vyzvala v pátečních Událostech, komentářích socioterapeutka a místopředsedkyně centra pro ženy Rosa Zdena Prokopová. Kriminolog a instruktor sebeobrany Pavel Houdek upozornil, že agresor vychází z předpokladu, že se oběť nebude bránit. Kritickým momentem je odchod od agresora, shodují se odborníci.

Německo v těžkých dobách ruské invaze na Ukrajinu přebírá odpovědnost nejen za sebe, proto posílí německou armádu tak, aby odrazila jakýkoli útok nejen na Německo, ale i na spojence. V parlamentu to v prohlášení k nadcházejícím summitům Evropské unie, NATO a skupiny velkých ekonomik G7 prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Ukrajinu ujistil, že nadále může z Německa počítat s humanitární, politickou, finanční i vojenskou pomocí.

V roce 2025 plánuje stát poslat na obranné výdaje 155 miliard korun. Je to o 66 miliard víc než letos. Tato čísla se podle zjištění České televize objevují v aktuálním rozpočtovém výhledu na další roky, který začátkem měsíce schválila vláda. Stát by tak po dvou dekádách znovu splnil závazek vůči NATO, vydávat na obranu dvě procenta HDP.

Válka, kterou rozpoutalo Rusko proti svému západnímu sousedovi, podle ukrajinských a západních vojáků přešla do „dlouhodobé“ fáze. Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč napsal, že „skoro po celé linii fronty se ruští vojáci začali zakopávat a připravovat k obraně“. Část východu Ukrajiny je bez plynu poté, co ruské ostřelování poškodilo plynovod, informuje agentura Unian. Ruské síly už podle ukrajinských představitelů téměř obklíčily Severodoněck a město záměrně ničí. Letecký úder na obec Desna z minulého týdne si podle Kyjeva vyžádal 87 životů.

Policie Kyjevské oblasti uvedla, že u Makarivu objevila neoznačené hroby s těly tří zastřelených mužů. Jeden z nich u sebe měl dokumenty, ze kterých podle policie plyne, že šlo o českého občana, napsala Ukrajinska pravda. Řidič kamionu odjel do země po začátku invaze pomáhat jako dobrovolník, rodině se několik měsíců neozval. Podle ministerstva zahraničí jde o první podobný případ.

Švédsko se rozhodlo oficiálně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Ve Stockholmu to oznámila premiérka Magdalena Anderssonová. Severské království si léta zakládalo na neutralitě, kvůli letošní ruské invazi na Ukrajinu ale během pár měsíců přehodnotilo svůj postoj. Do NATO ze stejného důvodu směřuje i sousední Finsko. Ruský vůdce Vladimir Putin v pondělí poznamenal, že plány na přijetí Finska a Švédska do NATO nejsou samy o sobě problém. Turecko rozšíření Aliance o Švédsko a Finsko ale neschválí, uvedl později turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Ukrajina je uprostřed třetí vlny poměrně široké mobilizace. Ta se poprvé týká i těch, kteří nemají přímou bojovou zkušenost. Vláda očekává, že bude mít k 24. květnu k dispozici nejméně jeden milion obránců. Zároveň s tím probíhá masivní výstavba opevnění v klíčových uzlech kolem infrastrukturních staveb a také v okolí velkých měst, Kyjeva nevyjímaje. V oblasti natáčel zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Členství Švédska v NATO by posílilo bezpečnost sousedních zemí a snížilo riziko konfliktu v severní Evropě, vyplývá z bezpečnostní zprávy švédského parlamentu. Švédsko i Finsko přehodnocují svou neutralitu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, nejvyšší finští představitelé ve čtvrtek oznámili, že vstup do NATO podporují. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ale v pátek upozornil, že přijetí skandinávských zemí není nakloněn a o postoji Ankary budou obě země jednat v sobotu se šéfem turecké diplomacie Mevlütem Çavusogluem.

Případný vstup Finska do Severoatlantické aliance podporují také čeští politici. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v reakci vyzdvihla hlavně současnou modernizaci finské armády. S tím souhlasí i opozice. Zákonodárci se shodli na tom, že pro NATO můžou být také důležité zkušenosti, které má Finsko s Ruskou federací.

Česko jedná s Německem o dodávce tanků Leopard výměnou za zbraně, které Česká republika poslala Ukrajině, uvedla v Událostech, komentářích ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Jednání je podle ní na dobré cestě. Prozradila, že armáda by měla získat některou z verzí tanků mezi starším typem Leopard 1 a modernějším Leopard 2.

Britský premiér Boris Johnson uzavřel nové dohody se Švédskem a Finskem na podporu evropské bezpečnosti. Maďarsko nadále nehodlá podpořit embargo Evropské unie na dovoz ruské ropy a požaduje, aby se nevztahovalo na přepravu ropovody. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vyjádřila zklamání nad odmítavým postojem Maďarska. Kvůli malým vyhlídkám na ukončení války na Ukrajině se OSN nyní soustředí především na zmírnění globálních dopadů tohoto konfliktu. Ukrajina se bude s následky války potýkat ještě sto let, předpokládá německý kancléř Olaf Scholz.

Koaliční strany se přou o to, kdy by mělo Česko dávat na obranu slibovaná dvě procenta svého HDP. Zjistila to Česká televize. Zatímco lidovci a ODS by chtěli hlavně kvůli válce na Ukrajině zvýšit výdaje na obranu a splnit dvouprocentní závazek vůči NATO už v roce 2024, druhá největší vládní strana – STAN – trvá na původním datu z vládního prohlášení, tedy na roce 2025. Letos Česko plánuje dávat na obranu necelá 1,4 procenta HDP.

Morálka bude v dalších fázích konfliktu na Ukrajině rozhodující, věří generálporučík ve výslužbě a bývalý velitel Výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavel Macko. Vzdor jednotek v Mariupolu je podle něj symbolem hrdinství a odolávání obrovskému ruskému tlaku ukrajinské vojáky povzbuzuje, řekl Macko ČT. Evakuace civilistů z Azovstalu je podle něj v ruském zájmu. Jejich přítomnost by totiž zkomplikovala dobývání.

Česká republika dosud poskytla Ukrajině vojenskou pomoc za téměř tři miliardy korun. Informovala o tom Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany. Podrobnosti o dodávkách resort z bezpečnostních důvodů nezveřejňuje.

Švédsko a Finsko v květnu společně vyjádří vůli vstoupit do NATO, píše agentura Reuters s odvoláním na švédská a finská média. Dvojice severoevropských zemí dlouho zůstávala stranou Severoatlantické aliance, po nové ruské invazi na Ukrajinu ale zásadně změnila svůj dosavadní postoj.

Nově podepsaná dohoda mezi Českem a USA o bezpečnostní spolupráci je pozitivní zprávou, shodli se v Událostech, komentářích místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) a bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Přeli se ale o schodek státního rozpočtu a výdaje na obranu.

České tramvaje se koncem února nepřímo zapojily do bitvy o Kyjev. Jejich těžké konstrukce posloužily jako bariéry proti hrozícímu ruskému vpádu do ukrajinské metropole. V ukrajinském hlavním městě se ale pomalu život, stejně jako tramvaje, vrací do původních kolejí.