Obrana strana 3 z 5

Konsolidační balíček by mohl – podobně jako například vládní důchodové novely – skončit před Ústavním soudem. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové to připadá v úvahu mimo jiné kvůli tomu, že koalice prosadila pevný čas hlasování ve sněmovně. Opozice se ale podle ní nepokusí dalšími obstrukcemi toto hlasování dál odkládat. I kdyby však následně u Ústavního soudu neuspělo, podstatnou část změn, které balíček zavádí, chce ANO zrušit, pokud se v budoucnu dostane do vlády, řekla Schillerová v Interview ČT24.

Ministři obrany členských států NATO ve čtvrtek důrazně odsoudili neobhajitelné útoky Hamásu na Izrael a vyzvali k okamžitému propuštění všech rukojmí. Po skončení dvoudenního jednání v bruselské centrále Severoatlantické aliance to uvedl šéf NATO Jens Stoltenberg. S ministry se prostřednictvím videokonference spojil i jejich izraelský kolega Joav Galant. Ukázal jim videa z hrůzných činů, kterých se ozbrojenci dopustili. Ministři v sále z toho byli zděšeni, uvedla s odkazem na své zdroje agentura Reuters.

Lepší péči slibuje novodobým veteránům armádních misí ministerstvo obrany. Budou s nimi pracovat terénní pracovníci nově vytvořené agentury pro podporu válečných veteránů a pomáhat jim řešit praktické problémy, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Ministerstvo také vyčlení více peněz na péči o válečné hroby a pietní místa, jejichž počet se nejspíše rozroste. Úřad chce zaevidovat hroby především z první světové války, o nichž dosud nevěděl.

S výdaji na obranu ve výši dvou procent HDP pomůžou vládě příští rok i další resorty. Jde o skoro devět miliard z plánovaných celkem 160. K největším položkám se řadí státní hmotné rezervy a projekty v oblasti dopravy. Posilování rozpočtu je podle kabinetu nezbytné pro věrohodné odstrašení a bojeschopnost armády. Opozice si ale není jistá, jestli se podaří peníze smysluplně utratit.

Ukrajinská obrněná vozidla operují za poslední, třetí linií ruské obranné vrstvy v západní části Záporožské oblasti, píše ve své poslední zprávě o vývoji bojů americký Institut pro studium války (ISW). Ukrajinské ozbrojené síly podle něj v současné době pronikají touto obrannou linií, byť analytici institutu zatím nejsou schopni posoudit, zda Ukrajinci ruskou obranu už zcela prolomili. K podobnému závěru došel deník The Wall Street Journal (WSJ), který tento vývoj bojů označil za významný milník v tři a půl měsíce trvající ukrajinské protiofenzivě, jejímž cílem je rozetnout pozice ruské okupační armády na dvě části.

Předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš se musí omluvit Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) za výrok, že jako náměstek rozkrádal ministerstvo obrany a „zabil lidi cez padáky“. Kalouskovu dovolání vyhověl Nejvyšší soud (NS) a změnil rozsudky Okresního soudu pro Prahu-západ a Krajského soudu v Praze. Rozsudek stanovuje omluvu jednak písemnou, jednak ústní při jednání Poslanecké sněmovny. Babiš rozhodnutí respektuje, i když s ním nesouhlasí. V této věci podá ústavní stížnost. Kalousek považuje nařízení soudu za dostatečné zadostiučinění. Čeká, že tak expremiér učiní, jinak zváží exekuční vymáhání.

Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak se zástupci americké vlády podepsal smlouvu o nákupu 486 raketometů HIMARS, informují polská média. V minulosti polská armáda získala osmnáct těchto salvových raketometů, které se osvědčily na Ukrajině v boji proti ruským invazním jednotkám.

Kabinet Petra Fialy (ODS) má začátkem října rozhodnout o modernizaci nadzvukového letectva. Armáda chce americké stroje F-35, ministerstvo obrany dokončuje podklady. Podle opozičního hnutí ANO by šlo o nákladný projekt a není prý jisté, že se využije jejich potenciál. Švédský výrobce gripenů vznáší výhrady k tomu, že nedostal příležitost představit konkrétnější nabídku u svých strojů. V tisku připravil inzertní kampaň. Podle resortu obrany bude pořízení letounů F-35 efektivnější a nebude tvořit ani desetinu jeho ročních výdajů.

Pravidelnou každoroční schůzku vedoucích zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí zahájili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Fiala v projevu uvedl, že ruská imperiální politika zůstává pro Česko největší bezpečnostní hrozbou. Stejně jako Lipavský nabádal i k bdělosti vůči Číně. Podle premiéra se též Česko blíží úplné energetické nezávislosti na Rusku.

V pondělí začíná národní cvičení vzdušných sil Odolné nebe, dva týdny budou po celém Česku trénovat všechny útvary vzdušných sil i aktivní zálohy. Komplexní dvoustupňové cvičení v rámci Národního posilového systému protivzdušné obrany ČR (NaPoSy PVO ČR) potrvá do 8. září.

Ukrajinské jednotky zaznamenaly při ofenzivě proti ruským okupantům taktické úspěchy. Postup se ale dál měří na jednotky kilometrů, zatímco ztráty území mají nadále vysoké. Ukrajinští obránci jsou kvůli slabému letectvu odkázáni na průzkum bojem, hledají nejslabší místo ruské obrany. Soustředit by se měli na logistiku ruské armády a také na osvobození okupovaného Krymu. O poloostrově totiž nebude Kreml, na rozdíl od jiných území, ochoten vyjednávat, domnívá se bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza, který byl hostem Interview ČT24.

Spojené státy pomohou Austrálii vybudovat raketový průmysl. Podle agentury AFP to v sobotu po jednání v Brisbane uvedli ministři obrany obou zemí. Agentura Bloomberg napsala, že jde o další krok v prohlubování americko-australské bezpečnostní spolupráci ve snaze čelit čím dál asertivnější Číně.

Armáda musí podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky přidat, aby splnila cíl a do konce dekády měla 30 tisíc lidí. Letos plánuje přijmout 2200 vojáků a vojákyň. V předchozích několika letech to byly nižší počty. Vedle náboru se chce zaměřit i na to, jak lidi udržet.

Německo bude investovat do armády dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) dlouhodobě, jak se zavázaly členské státy Severoatlantické aliance. V pátek to na tiskové konferenci prohlásil kancléř Olaf Scholz. Dvouprocentní cíl splní Německo poprvé v roce 2024, a to i díky zvláštnímu zbrojnímu fondu zřízenému po ruském napadení Ukrajiny.

Přestože měli Ukrajinci před uplynulým summitem NATO v Litvě větší očekávání, je výsledkem více pozitiv než zklamání, řekl v pořadu Události, komentáře poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Dodal, že Kyjev sice nedostal přímou pozvánku k rozšíření Aliance, je však jasné, že se Ukrajina NATO čím dál více přibližuje.

Ukrajina zřejmě na summitu Severoatlantické aliance ve Vilniusu nedostane pozvánku ke vstupu. Spojené státy se místo toho chystají zemi napadené Ruskem nabídnout podobné bezpečnostní záruky, které poskytují Izraeli. Slíbil to americký prezident Joe Biden. O bezpečnostních zárukách navíc mluví i Berlín.

Německo s Francií se dohodly na dalším postupu vývoje společného tanku budoucnosti, obě země s pomocí expertů a vojáků sestaví soubor požadavků. Po jednání v Berlíně to prohlásili ministři obrany Německa a Francie Boris Pistorius a Sébastien Lecornu, kteří o projektu budou jednat opět v září. Prozatím není jasné, kdo bude dodavatelem kanonu, což je klíčová část tanku. Podle Pistoriuse je možné, že nakonec vzniknou dva zbraňové systémy.

Prezidenti a premiéři zemí Severoatlantické aliance příští týden na summitu v Litvě potvrdí, že se Ukrajina v budoucnu stane členem Aliance. Prohlásil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož je předčasné hovořit o konkrétních časových obrysech tohoto závazku. Litevský prezident Gitanas Nauséda ale chce některé aspekty dohody přepracovat a hrozí, že použije právo veta.

Izrael vede jednání se dvěma státy o prodeji stovek tanků Merkava 2 a Merkava 3, které by zakrátko mohly být vyvezeny do Evropy. Tanky byly nedávno vyřazeny z izraelských sil a byly uloženy ve skladech, ale po vypuknutí obnovené války Ruska proti Ukrajině a oživení poptávky po obrněncích byly otestovány a shledány vhodnými k prodeji, napsal internetový deník Ynetnews s odkazem na činitele izraelského ministerstva obrany.

Francouzští poslanci ve středu v prvním čtení schválili rekordní armádní rozpočet. V letech 2024 až 2030 chtějí na modernizaci armády, včetně jaderných zbraní, vydat 413,3 miliard eur (9,8 bilionu korun). To je o 40 procent více, než byl obranný rozpočet na předchozí plánovací období, píše deník Le Monde.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v pátek jednala se svým slovenským protějškem Martinem Sklenárem. Hovořili například o spolupráci obou zemí při nákupech vojenské techniky nebo o navýšení výroby munice. Při setkání řešili také boj s dezinformacemi, které by podle obou politiků mohly ovlivnit schvalování česko-americké obranné dohody nebo průběh slovenských parlamentních voleb.

Česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci (DCA), kterou podepsala ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se svým americkým protějškem Lloydem Austinem, budou brzy schvalovat čeští poslanci a senátoři. V obou komorách by měla díky většině vládních stran bez výraznějších problémů projít. Opoziční hnutí ANO ještě není rozhodnuté, zda smlouvu podpoří. Hnutí SPD je proti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Berlín, kde se setkal s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem i kancléřem Olafem Scholzem, který jej ujistil, že pomoc Ukrajině bude pokračovat. Poté v Cáchách převzal za sebe a celý ukrajinský lid cenu Karla Velikého udělovanou za přínos evropské jednotě. Nakonec v Paříži povečeřel s Emmanuelem Macronem.

Česko Ukrajině předá dva systémy protiletadlové obrany KUB a příslušné rakety, avizoval prezident Petr Pavel během středečního rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál. Je podle něj namístě se také zamyslet, zda Ukrajině darovat i české bitevní letouny L-159. Zopakoval také, že Česko již Ukrajině poskytlo asi stovku tanků a podobný počet bojových obrněnců.