Ministerstvo zdravotnictví strana 3 z 5

Kvalita i dostupnost péče o nevyléčitelně nemocné v Česku se v letech 2017 až 2021 zvýšila, ministerstvo zdravotnictví však selhalo při plánování nových hospicových lůžek. V aktuálně zveřejněné zprávě to uvádí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). U příjemců dotací zjistili kontroloři v několika případech jen méně závažná porušení podmínek. Resort podle něj také provedl jen minimum kontrol využití dotací ze státního rozpočtu. Mluvčí ministerstva uvedl, že resort už přijal některá nápravná opatření a na základě kontroly NKÚ přijme další, především ke zlepšení kontrolního systému a poskytování národních dotací.

Zdravotních sester, kterým je již přes šedesát let, pracuje v České republice asi dvanáct tisíc. To představuje z celkového počtu sester zhruba čtrnáct procent. V nejbližších letech tak po jejich odchodu do důchodu hrozí nedostatek pracovníků ve zdravotnictví. Mnohé sestry a pečovatelky se potýkají s nízkým mzdovým ohodnocením a pocitem nedocenění. Motivací je pro ně možnost pomáhat jiným.

Očkování proti covidu-19 a chřipce je na podzim dle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nejvhodnější u vlastního praktického lékaře. Obě vakcíny je možné aplikovat v jednom dni. Lidé, kteří mají vyšší riziko při nákaze, by se podle ministra měli i letos na podzim proti těmto nemocem očkovat. Podle něj jde zejména o seniory, chronicky nemocné nebo lidi s oslabenou imunitou. Česko se podle ředitelky Státního zdravotního ústavu Barbory Mackové nachází na začátku sezony respiračních onemocnění včetně chřipky a covidu. Případů je asi sedm set na sto tisíc obyvatel.

Lékaře není možné k přesčasům nad stanovený limit nutit, sloužit je nemusejí, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nedovede si představit, že by v současné situaci napjatého trhu práce lékaře za odmítnutí přesčasů nad limit někde propustili. Reagoval tak na výzvy části lékařů k neschválení novely zákoníku práce, která ve zdravotnictví víc přesčasů umožňuje. Někteří doktoři to kritizují a odmítají víc hodin sloužit. Umožnění přesčasové práce navíc po dohodě má pokrýt zajištění péče v zařízeních, kde personál chybí. Opoziční ANO je proti novele.

Stovky dětí se v Česku každý rok narodí nikoli v porodnici, ale doma. Je to jen odhad, přesné číslo nikdo nezná, protože domácí porody neupravují zákony, a naopak existují vyhlášky, které ztěžují porodním asistentkám přítomnost u porodů v domácím prostředí. Změnu by uvítali i někteří lékaři, podle nichž by bylo snazší předcházet domácím porodům u žen, u nichž by byly rizikové. Někteří další lékaři ale považují domácí porody obecně za nebezpečnější a před jejich usnadňováním varují. Shoda na případném zákonném ukotvení domácích porodů není ani mezi politiky, a tak zůstávají v právním vakuu. O domácích porodech natáčely pro Reportéry ČT Barbora Loudová a Silvie Kleková.

Resort financí předložil vládě návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Příjmy by podle návrhu měly být 1,921 bilionu korun, meziročně se sníží o 0,3 procenta. Výdaje by měly klesnout o 2,2 procenta na 2,173 bilionu korun. Vyplývá to z návrhu zveřejněného v legislativní knihovně vlády. Kabinet musí rozpočet projednat do konce září, může ještě jeho parametry změnit. Na výši deficitu je podle šéfa resortu financí Zbyňka Stanjury (ODS) v koalici shoda, debata se podle něj povede o výdajích jednotlivých kapitol.

Řízením pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) do nástupu nového ředitele, který vzejde z výběrového řízení, pověřil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dočasně vrchní ředitelku sekce pro ekonomiku a zdravotní pojištění ministerstva a někdejší šéfku motolské nemocnice Helenu Rögnerovou. Informoval o tom mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. IKEM vedl do poloviny srpna Michal Stiborek, který rezignoval po podezřeních okolo svého úvěrového byznysu. Pověřením Rögnerové končí v čele IKEMu jeho statutární náměstek Jiří Malý, kterého podle informací Seznam Zpráv stejně jako Stiborka prověřuje policie.

Takzvané psychoaktivní látky typu kratom nebo konopí s nízkým obsahem THC budou prodávány pouze osobám starším 18 let, schválila ve středu vláda. Podle ministra pro místní rozvoj a digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) vznikne kvůli regulaci další kategorie psychomodulačních látek.

Za rizikovou považuje opoziční poslanec a lékař IKEMu Julius Špičák (ANO) novelu lékového zákona, která má distributorům nařídit držet nouzové zásoby vybraných přípravků. Ministerstvo zdravotnictví si od ní slibuje, že pomůže překonat výpadky léčiv, podle Špičáka ale může také způsobit, že výrobci přestanou léky do Česka dodávat úplně. Za vhodné řešení současných výpadků považuje společné evropské nákupy léků, v úvahu podle něj připadá také zvýšení cen léků, díky čemu by byl český trh pro výrobce zajímavější. Julius Špičák byl hostem Interview ČT24, rozhovor s ním vedl Martin Jonáš.

Zemřela Vlasta Holubová, jedna z žen sterilizovaných za minulého režimu. Rozhodnutí o tří set tisícovém odškodnění za protiprávní zákrok se už nedožila. Na vyřízení žádostí stále čeká přes pět set žadatelek. Problémem je chybějící zdravotnická dokumentace. Úřady teď hledají nové způsoby dokazování.

V Česku stále chybí některé léky, teď především penicilin. Hlavní výrobce přerušil jeho dodávky. Člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Kamal Farhan (ANO) kritizuje ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), že koná málo. Nástrojů k tomu, aby léky zajistil, má podle něj spoustu. Farhan také míní, že cena některých léků je nízká a mělo by dojít k navýšení. Předseda senátního výboru pro zdravotnictví Roman Kraus (ODS) míní, že je třeba reflektovat více realitu. Otázkou podle něj je, zda nezvážit zvýšení doplatků za léky. Je podle něj jednodušší říci občanům, že budou doplácet více, než jim sdělit, že léky nebudou, přiznal v Událostech, komentářích.

Ministři po dvoutýdenních vládních prázdninách na zasedání kabinetu podpořili předpis o dorovnávací dani, jehož účelem je vytvořit nástroj pro zdanění velkých nadnárodních firem, které by se mohly placení daní v tuzemsku vyhýbat kvůli sídlům v jiných zemích. Vláda chce legislativu ve sněmovně projednat zrychleně. Kabinet také rozšířil národní sankční seznam o tři nová jména a podpořil dopravní projekty, na nichž spolupracuje státní sektor s tím soukromým.

Ministerstvo zdravotnictví rozdělilo v letech 2019 až 2021 třem přímo řízeným fakultním nemocnicím (FN) mimořádné příspěvky 4,8 miliardy korun, aniž zkontrolovalo jejich použití. S příspěvkem na oddlužení zacházely některé nemocnice nehospodárně a v rozporu se stanovenými podmínkami, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v aktuálně zveřejněné zprávě. Ministerstvo v reakci na zjištění NKÚ uvedlo, že hospodaření nemocnic se oproti kontrolovanému období významně zlepšilo.

Úplný zákaz koupaní je momentálně už v pěti rybnících a biotopech v Česku. Dalších jedenáct ploch bylo hygieniky označeno za nevhodné – koupání v nich se tak nedoporučuje dětem, těhotným nebo lidem s oslabenou imunitou. Jako nejčastější příčinu znečištění uvádí ministerstvo zdravotnictví zvýšené hodnoty ukazatele sinic a chlorofylu-a.

Nově navržená pravidla pro školní budovy by měla pro budoucí stavby platit od října. Upravená vyhláška zavádí mimo jiné povinnost měření kvality vzduchu ve třídách, mění požadavky na osvětlení a dává více prostoru pro rozhodování o podobě a chodu školy zřizovatelům a ředitelům škol. Pro stávající školy se připravuje další úprava, podle níž budou muset sledovat koncentraci oxidu uhličitého ve výukových prostorech. S jejím zavedením se počítá v horizontu let.

V Česku aktuálně chybí třeba některé léčivé přípravky na Parkinsonovu chorobu či část antibiotik. Zatímco náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček spojuje zlepšení situace na trhu s novelou zákona o léčivech, která by mohla začít platit v lednu 2024, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel poukazuje na odliv producentů léčiv z Evropy a nízkou konkurenceschopnost kontinentu. Řekli to v úterní 90' ČT24.

Za děti, důchodce nebo třeba ženy na mateřské a rodičovské dovolené bude příští rok stát na zdravotním pojištění odvádět 2085 korun měsíčně. České televizi to potvrdilo ministerstvo financí. Letos za takzvané státní pojištěnce posílá 1900 korun.

Centra, která preventivně vyšetřují pacienty na rakovinu tlustého střeva a konečníku, dostanou dotaci na nákup nových endoskopů. Podmínky teď připravuje ministerstvo zdravotnictví s odbornými společnostmi. Očekávají, že se tak zkrátí čekací lhůty na vyšetření. Nárok mají lidé starší padesáti let, chodí jich ale jen něco přes čtvrtinu.

Čím dál více žen v Česku volí možnost ambulantního porodu. V roce 2021 odešlo z porodnice do 24 hodin od porodu téměř 3250 žen, vyplývá z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Tisíce dalších odcházejí dříve než po třech dnech, které lékaři standardně doporučují ženám v porodnici zůstat, aby se odhalily později se projevující vady u dětí nebo případné komplikace u samotné rodičky.

Život v Česku se prodlužuje, roky bez zdravotních komplikací ale narůstají pomaleji. Světová zdravotnická organizace proto za jednu z hlavních výzev označuje prevenci. Vyplývá to ze studie, kterou WHO nechává pravidelně zpracovat v každé evropské zemi.

Zdravotní pojištění, které stát hradí za děti nebo důchodce, by se od příštího roku mělo zvedat podle předvídatelného vzorce. Automatickou valorizaci vloni schválil parlament, vláda teď záměr potvrdila při přípravě státního rozpočtu na rok 2024. Po neděli by mohlo být jasnější, o kolik se platby zvednou. Kromě jiného se do toho promítne inflace, která je pořád vyšší, než se při vzniku zákona předpokládalo. Rozhodnutí se tak může o miliardy korun prodražit.

Od začátku prázdnin brigádníci a zaměstnanci v restauracích nebo kadeřnictvích nemusí absolvovat jednorázovou prohlídku u praktického lékaře. Novela zákona o ochraně veřejného zdraví totiž zrušila povinnost vlastnit potravinářský průkaz. Úleva je to nejen byrokratická, ale i finanční – třeba pro organizátory táborů.

Stát řeší, kam přesunout západočeskou leteckou záchrannou službu z Líní, kde má vyrůst podnikatelský park. Zástupci státu proto navštívili i letiště v Klatovech. Resort zdravotnictví, pod který letecká záchranná služba spadá, chce vybrat jedno z míst pro nový zdravotnický hangár do několika týdnů.

Pacienti s plicní tuberkulózou by se v budoucnu mohli izolovat doma, a ne v nemocnici. Ministerstvo zdravotnictví připravuje změnu vyhlášky, která stanoví nemoci, při kterých je nutná hospitalizace. Posouzení ale nebude na pacientovi, nýbrž na rozhodnutí lékaře a hygieniků. Kromě tuberkulózy chce zrušit nevyhnutelnou izolaci v nemocnici i pro spalničky nebo žloutenku kromě typu A. Naopak rozšířit chce resort seznam nemocí, u kterých se musí nakažený povinně podrobit léčbě. Ke stávajícímu výčtu přibudou například opičí neštovice nebo černý kašel.