Ministerstvo zdravotnictví strana 2 z 5

Mnohé tuzemské nemocnice nedodržují metodiku ministerstva zdravotnictví ohledně pobytů rodičů s dětmi. Podle odhadů Českého helsinského výboru (ČHV) se to týká zhruba poloviny zařízení. I proto chtějí nemocnice vyzvat k podpisu nového memoranda. Pomoci by mimo jiné mohla novela zákona o zdravotních službách. Na právo dětských pacientů mít při pobytu v nemocnici u sebe své nejbližší upozorňuje nová kampaň „Být spolu je normální“.

Podle lékařů lidé často řeší na urgentních příjmech i problémy, jako je rýma nebo zvýšená teplota. Personál je kvůli tomu mnohdy přetížený a čekací doby delší. Podle některých zdravotníků by pomohly vyšší poplatky. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) o takovém řešení neuvažuje, chce ale zavést pohotovosti ve všech nemocnicích s urgentním příjmem. Jenže už nyní je problém pohotovosti mnohdy obsadit.

Vláda ve středu schválila dočasné zařazení psychoaktivní látky HHC na seznam zakázaných návykových látek, oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Podle dříve zveřejněného návrhu ministerstvo zdravotnictví navrhlo zařazení na seznam také pro látky HHC-O a THCP. Termín začátku zákazu ale není jasný, musí ho ještě notifikovat Evropská komise. Podle dopoledního vyjádření Výborného to může trvat až dvacet dní.

Nemocných v Česku bylo v minulém týdnu 1901 na sto tisíc obyvatel. Epidemie chřipky se tak podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nachází poblíž svého letošního vrcholu. V některých krajích, jako Jihomoravský, Pardubický nebo Karlovarský, je nemocných i výrazně více. Nejvyšší nemocnost, 2658 případů na sto tisíc obyvatel, byla v Karlovarském kraji, uvedl SZÚ.

Energetickými úsporami v nemocnicích by mohlo veřejné zdravotní pojištění ušetřit tři až čtyři procenta nákladů, řekl na představení úsporného projektu pražské Nemocnice Na Homolce za 1,1 miliardy korun ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Chce proto vytvořit pracovní skupinu, kde ředitele dalších přímo řízených zařízení seznámí s projekty rekonstrukcí s garantovanou úsporou. Stát v renovacích budov značně zaostává.

V českých nemocnicích aktuálně leží desítky lidí s těžkým průběhem covidu-19. Počet pacientů s respiračními onemocněními je na vzestupu. Ministerstvo zdravotnictví varuje, že během následujících dvou týdnů bude nemocných opět přibývat. Zřejmě až dvojnásobně.

Vláda by v únoru mohla projednat návrh důchodové reformy. Pro Českou televizi to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Součástí připravované legislativy je i prolomení dosavadní odchodové hranice do penze – nejpozději v pětašedesáti letech. Své připomínky však vyslovily opozice, odbory nebo i resort zdravotnictví.

Od Nového roku začíná platit řada legislativních změn, které se přímo dotknou obyvatel Česka. Od 1. ledna nabývá účinnosti většina opatření vládního konsolidačního balíčku, který by měl zlepšit hospodaření státu. Zavádí nicméně daňové změny, které se podle odborníků odrazí na příjmech domácností. Zvýší se ale například důchody a rodičovský příspěvek, změny pak čekají i řidiče.

Získávat do měst a vesnic dětské lékaře zůstává v Česku oříškem. Pátrání po nich trvá často měsíce, někdy i roky. Ve Velké Bíteši na Vysočině se nově příchozímu pediatrovi rozhodli přispět milionem korun. Problémem se zabývá i ministerstvo zdravotnictví – na takzvaná rezidenční místa při ordinacích pediatrů přidělí víc než 820 milionů korun.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) odvolal z funkce ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Kateřinu Podrazilovou. Úřad vedla necelé tři měsíce. Dočasným řízením byl pověřen Jakub Velík, který v lékovém ústavu pracuje jako vedoucí oddělení koordinace odborných činností. Nové výběrové řízení bude vypsáno v lednu příštího roku. O rozhodnutí informoval resort zdravotnictví. Podrazilová později uvedla, že byla odvolána krátce po oznámení výsledků hospodářského auditu po předchozí ředitelce Ireně Storové, který odhalil nedostatky. Náprava podle ní vyžadovala neodkladná opatření.

Ve druhé polovině příštího roku hrozí, že lékaři budou mít znovu vyčerpaný roční limit přesčasů, upozornila v pořadu Otázky Václava Moravce zástupkyně Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) Monika Hilšerová. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jeho resort pracuje na tom, aby k dalším problémům a možnému omezení péče nedošlo. Chystá se proto znovu novela zákoníku práce. Válek rovněž vyzývá nemocnice, aby zavedly směnný provoz.

Bývalý ministr zdravotnictví Martin Bojar v pátečních Událostech, komentářích poměrně ostře kritizoval dohodu, které ve čtvrtek dosáhl premiér Petr Fiala (ODS) se zástupci nespokojených lékařů, tudy podle něj cesta nevede. Chirurg Pavel Pafko míní, že dohoda o poskytnutí necelých deseti miliard na platy lékařů problém pouze odsouvá. Podobně to vidí i novinář a bývalý mluvčí resortu zdravotnictví Tomáš Cikrt.

Premiér Petr Fiala (ODS) se se zástupci lékařů domluvil na navýšení objemu peněz na zvýšení platů, oznámil po společném jednání. Nabídl 9,8 miliardy korun z veřejného zdravotního pojištění na nárůst odměňování zdravotníků v nemocnicích. Setkání se uskutečnilo kvůli hrozícím prosincovým protestům. Ty lékaři, kteří vypověděli přesčasy, podle viceprezidenta České lékařské komory (ČLK) Jana Přády odvolají, až se premiérem předložená nabídka potvrdí písemně. Sněmovna navíc večer schválila úpravu novely zákoníku práce, přestane tak platit ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci, které protesty lékařů vyvolalo.

První myšlenky jsou strašné. Člověk si myslí, že je konec světa, popsal Jaromír Jíra, kterému diagnostikovali rakovinu. On sám je příkladem vzorného pacienta, u kterého k odhalení nemoci pomohla prevence. Podle odborníků je ale mnoho lidí, kteří ji nevyužívají – včasné odhalení nádoru přitom může zachránit život. Podle lékařky a členky komise pro screening nádorů prsu při ministerstvu zdravotnictví Miroslavy Skovajsové je pak při léčbě velmi důležité také sdílení. Nemoc není jen ten nemocný prs, nemocný je celý člověk, řekla v pořadu 90' ČT24.

K omezení výpadků dostupnosti léků na českém trhu má přispět vládní novela o léčivech, kterou ve středu schválila sněmovna s některými úpravami. Výrobci budou muset podle předlohy poskytovat léčivý přípravek ještě až dva měsíce po přerušení nebo ukončení dodávek. U léků, které ministerstvo zdravotnictví zařadí na zvláštní seznam, budou udržovat měsíční zásobu i distributoři léčiv. Novelu teď posoudí horní parlamentní komora. Poslanci zároveň schválili pravidla pro přípravu stavby hlubinného úložiště radioaktivního odpadu a také novelu o organizaci sociálního zabezpečení.

Zdravotníci v nemocnicích by od příštího roku mohli mít čtyřiadvacetihodinové služby. Zrušit se má nedávno přijaté ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci, které vyvolalo protesty lékařů. Změny upravuje novela zákoníku práce, kterou předložili ministři práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Zhruba šest tisíc lékařů pohrozilo, že od prosince přestanou sloužit přesčasy, pokud se nynější podoba zákoníku nezmění a nenavýší se jejich základní mzdy a platy. Válek se pokoušel v pondělí se zástupci nespokojených lékařů neúspěšně domluvit, rozpory podle něj zůstávají především v oblasti platů.

Přes nárůst počtu případů nákazy covidem-19 se v Česku významně nezvyšují počty hospitalizovaných v těžkém stavu. Intenzivní péči jich potřebuje méně než čtyřicet, informoval o tom náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic. Od září se proti covidu-19 nechalo očkovat téměř tři sta tisíc obyvatel České republiky, zejména starších pětašedesáti let. Proti chřipce je očkováno 560 tisíc lidí.

Vyšší regulační poplatky, jednotné úhrady péče nebo jednodušší vzdělávání lékařů žádá Asociace českých a moravských nemocnic od premiéra Petra Fialy (ODS) a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09). Asociace to píše v otevřeném dopise premiérovi a ministrovi, který v pondělí zaslala médiím. Dopis je reakcí na nynější vyjednávání o platech a přesčasech zdravotníků.

Nejvyšší správní soud (NSS) se musí znovu zabývat návrhem na zpětné vyslovení nezákonnosti pandemického opatření z dubna 2021, které podmiňovalo účast na školní výuce negativním testem na covid-19, případně očkováním nebo prodělanou nemocí. Ústavní soud (ÚS) ve středu podruhé vyhověl stížnosti podané jménem dětí, které nemoc prodělaly a měly laboratorně potvrzené protilátky. Sporné opatření ale výjimku pro lidi s protilátkami neobsahovalo, děti se tak musely dvakrát týdně testovat.

Lékaři chtějí na všech urgentních příjmech zavést testování s rychlejší diagnostikou covidu-19, chřipky nebo RS virů. Díky tomu by mohli dříve podat antivirotika lidem s oslabenou imunitou nebo vyšším věkem. Léky totiž výrazně snižují riziko těžkého průběhu nemoci. Mikrobiologové nejpozději od roku 2025 chtějí, aby testy byly hrazeny pojišťovnami.

Ani po pátečním jednání se zástupci vlády nebudou lékaři stahovat výpovědi z přesčasů. Přes šest tisíc z nich je chce přestat sloužit od prosince, pokud kabinet nezlepší jejich pracovní podmínky. Ministři práce a zdravotnictví odpoledne oznámili, že vyhoví požadavku lékařů na snížení zákonného limitu přesčasových hodin, které mohou vykonávat, a umožní jim legálně odpracovat čtyřiadvacetihodinové směny. Na způsobu odměňování se ale strany neshodly. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) slíbil 6,8 miliardy navíc na platy lékařů, ti však chtějí přidat v základu.

Úmrtnost na rakovinu prsu se za dvacet let snížila o jednatřicet procent. Díky preventivním screeningovým vyšetřením žen v rizikovém věku se daří odhalit nádory brzy, kdy jsou vyléčitelné, zaznělo na páteční tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví. Ročně je nádor podle dat resortu nově diagnostikovaný u zhruba 7500 žen, u 4500 díky screeningu. Více než čtyřicet procent žen nad 45 let ale na tato vyšetření nechodí, nejvíc v Praze.

Odškodné za protiprávní sterilizace provázejí podle ombudsmana Stanislava Křečka ze strany ministerstva zdravotnictví pochybení. Resort podle něj nestíhá žádosti vyřizovat ve lhůtě stanovené zákonem, v komunikaci se žadatelkami navíc nebyl vstřícný a dostatečně je nepoučoval o jejich právech. Mluvčí ministerstva zdravotnictví uvedl, že dopis ombudsmana obdrželi v pondělí a jeho závěry analyzují.

Loni v tuzemsku požádalo o změnu pohlaví rekordních 208 lidí. Jde o meziroční nárůst o šest procent. ČT to sdělilo ministerstvo zdravotnictví. Žádostí přitom každým rokem přibývá. Doposud o tranzici požádalo 1349 lidí, komise resortu zdravotnictví drtivé většině z nich vyhověla. Změna je v Česku možná od roku 2012. Podmínkou operace je kastrace, tu ale kritizují orgány EU i OSN.