Ministerstvo školství strana 5 z 5

Na obědy pro děti z nemajetných rodin vyčlenilo ministerstvo školství sto milionů korun. Nově se projekt rozšířil i na mateřské školy. V nich jsou hrazené i svačiny. Rodičů, kteří si platby za jídlo nemůžou dovolit, přibylo kvůli rostoucím cenám.

Ve druhém kole kauzy zmanipulování sportovních dotací ministerstva školství ve středu státní zástupce znovu navrhl odnětí svobody i citelné peněžité tresty jak pro bývalého šéfa českého fotbalu Miroslava Peltu, tak pro někdejší náměstkyni pro sport Simonu Kratochvílovou a šéfa České unie sportu Miroslava Janstu (ČUS). Pro Peltu opětovně žádá devět let vězení a zaplacení pětadvaceti milionů korun, pro Kratochvílovou deset let za mřížemi a zaplacení šesti milionů, pro Janstu pět let vězení a dvoumilionový peněžitý trest.

Přijímací zkoušky na střední školy letos budou žáci psát i v netradičních prostorech, například v jídelně, tělocvičně nebo v budově vedlejší základní školy. Důvodem jsou populačně silné ročníky, které se chystají na střední školy. Oslovení zástupci gymnázií, která zažívají největší nápor, popsali, že jejich běžné třídy nebudou dostačovat nebo že se dohledu nad přijímačkami zúčastní i další pracovníci školy, nejen učitelé.

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) bude o navýšení rozpočtu vysokých škol v úterý mluvit s premiérem Petrem Fialou (ODS), ve středu by měla záležitost projednat vláda, řekl ministr po jednání se zástupci škol. Zdaleka však nestačí jen opatření ze strany státu, upozornil. Spolupracovat podle něj musí i samy vysoké školy. Do úterního protestu proti podfinancování humanitních a společenskovědních oborů se zapojí devět vysokých škol. Univerzita Palackého v Olomouci vedle přednášek a shromáždění uspořádá hodinovou výstražnou stávku. Podle dokumentu resortu by se měl rozpočet univerzit letos mimořádně navýšit o zhruba 900 milionů korun.

Starostové pražských městských částí požadují po resortu školství (MŠMT) a ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) změnu podpory pražského školství a vytvoření národního dotačního programu na opravy a modernizace škol. Zároveň chtějí po MŠMT, aby jednalo s magistrátem o převodu státních budov, které lze přebudovat na školy, do vlastnictví města. Starostové rovněž zopakovali požadavek, aby Praha zhruba zdvojnásobila příspěvky na žáka na deset tisíc korun. Mluvčí MŠMT Aneta Lednová řekla, že úřad je připraven o požadavcích diskutovat. Ministerstvo pro místní rozvoj uvedlo, že pro vyhlášení dotačního titulu jsou potřeba peníze ze státního rozpočtu.

Ministerstvo školství (MŠMT) chce vytvořit registr žáků, který má mimo jiné usnadnit zápisy do mateřských a základních škol a umožnit elektronizaci přihlašování na střední školy. Registr, který bude součástí nového Informačního systému vzdělávání s názvem eEdu, by měl být k dispozici nejdříve v roce 2025. Podle odhadů by vytvoření informačního systému mělo stát zhruba 50 milionů korun.

Asi 57 procent základních a 63 procent středních škol řešilo v posledních třech letech alespoň jeden případ šikany mezi žáky. To je podle České školní inspekce (ČŠI) více než před sedmi lety, kdy inspekce zkušenost škol se šikanou pro speciální tematickou zprávu zjišťovala naposledy. Nejčastějšími formami šikany mezi žáky jsou ponižování, pomlouvání a podobné projevy verbální šikany a kyberšikana, tedy ubližování přes internet. Více se na školách objevuje i šikana učitelů.

Narůstá zájem o školní obědy zdarma. Díky nim se stravují tisíce školáků, kteří by do jídelny nechodili. Podle organizací i škol jde o největší nárůst za posledních deset let, kdy začaly vznikat tyto projekty. Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončuje novou dotační výzvu, ta ale podle krajů přináší řadu úskalí. Posiluje sice jejich roli, přináší ale zvýšenou administrativu i finanční spoluúčast.

Platy na úrovni 130 procent průměrné mzdy se zřejmě nebudou týkat zhruba čtyřiceti tisíc pedagogických pracovníků. V novém programovém prohlášení je vláda slibuje už jen učitelům. Změny chce koalice prosadit taky v projednávané novele zákona. Odbory jsou proti.

Někdejší ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) je přesvědčena, že za jejího působení na ministerstvu školství byla pravidla pro rozdělování dotací transparentní, a pokud nebylo s jejich rozdělováním vše v pořádku, bylo to tím, že je obžalovaní porušovali. Řekla to před soudem, kde figuruje jako svědkyně. Odmítla, že by vydávala jakékoli pokyny, jak by měly být sportovní dotace řešeny. V kauze čelí obžalobě z manipulací dvě organizace a pět lidí, včetně bývalé ministerské náměstkyně Simony Kratochvílové a někdejšího předsedy Fotbalové asociace ČR (FAČR) Miroslava Pelty. Ti vinu odmítají.

Rusko se prostřednictvím své agentury TASS snaží zpochybnit informace České televize, že rodina ministra Sergeje Kravcova vlastní majetek v Karlových Varech. Potvrzují to i aktuální data z katastru nemovitostí, Moskva však mluví o fake news. Reportér ČT Jiří Hynek navíc mluvil s matkou ruského ministra, která stejně jako jeho otec žije v Česku. Informace o vlastnictví nemovitostí ministrova matka sama potvrdila.

Bezmála dva tisíce podpisů je pod peticí humanitních fakult za vyšší platy jejich akademiků. Situaci začalo řešit ministerstvo školství a zřídilo pracovní skupinu, do které však podle asociace filozofických fakult nebyli přizváni jejich zástupci. Akademici nyní zvažují stávku.

Studenti ústecké obchodní akademie stávkují. Postavili se za učitelku, která dala výpověď, a to údajně kvůli neshodám s ředitelem. Žáci požadují její návrat a odstoupení ředitele Romana Jireše. Ten se ihned sešel se zástupci studentů ve školním parlamentu. Řekl, že celou situaci považuje za nešťastnou, pedagožka má podle něj pracovní nabídku na ministerstvu školství, má stále možnost na ústecké škole zůstat, dohodu o ukončení pracovního poměru ještě nepodepsal. Učitelka Lucie Tesařová je v pracovní neschopnosti.

Vysoké školy v Česku by mohly začít nabízet průmyslové doktorské studium. Tento způsob studia, který kombinuje akademický výzkum s praktickými zkušenostmi ve firmách, je běžný v západoevropských zemích. O jeho českém provedení chce ministryně pro vědu Helena Langšádlová (TOP 09) jednat s představiteli několika firem a univerzit.

Bývalý šéf českého fotbalu Miroslav Pelta ve čtvrtek u soudu znovu popřel obvinění, že ovlivňoval rozdělování sportovních dotací z ministerstva školství. Řekl, že v policejních odposleších jen nezávazně „žvanil“. Zdůraznil, že s žádným žadatelem o dotaci nejednal a s žádným si nedohadoval protislužbu. Soud původně Peltovi uložil šestileté vězení, pětiletý zákaz činnosti ve vedení korporací a pětimilionový peněžitý trest. Odvolací senát ale verdikt zrušil, a proto se kauza řeší znovu.

Pražský městský soud v pondělí znovu začal projednávat kauzu rozdělování sportovních dotací na ministerstvu školství. Obžalobě z manipulací čelí dvě organizace a pět lidí včetně bývalé ministerské náměstkyně Simony Kratochvílové a někdejšího předsedy Fotbalové asociace Miroslava Pelty. Dle Kratochvílové byl v rozdělování dotací chaos, který „kreativně vylepšovala“ tehdejší ministryně Kateřina Valachová (ČSSD), jak uvedla u soudu.

Školní jídelny budou moci od 1. února zdražit cenu hlavního jídla o dvacet procent proti nynějším cenám. Poplatky za přesnídávky a odpolední svačiny budou moci jídelny zvýšit až o třicet procent. Umožní jim to novelizovaná vyhláška o školním stravování, kterou připravilo ministerstvo školství a která vyjde ve Sbírce zákonů. Cílem je podle úřadu novými limity reagovat na růst cen potravin a umožnit jídelnám dál nakupovat kvalitní suroviny. Nyní je podle resortu průměrná cena obědu ve školní jídelně 34 korun.

Průměrný plat učitelů bude od roku 2024 ze zákona představovat 1,4násobek průměrné mzdy v Česku za předminulý rok. Konkrétní výše tarifů by stejně jako dosud určovala vláda nařízením. Počítá s tím novela školského zákona, kterou v pátek sněmovna v prvním kole podpořila. Poslanci poslali do dalšího čtení také vládní předlohu proti šíření teroristického obsahu on-line, která už dříve získala podporu bezpečnostního výboru. O předloze by tak mohli hlasovat v lednu.

Mariánské Lázně řeší problém s příchodem dalších uprchlíků z Ukrajiny, kterou na začátku roku napadla ruská armáda. Kvůli vysokému počtu běženců už bylo nutné otevřít další školu. V lázeňském městě je dnes už více než čtyři sta dětí z Ukrajiny. Starosta tak požádá o pomoc ministerstvo školství, situaci v pondělí řeší také zastupitelstvo Karlovarského kraje.

Zájem ukrajinských uprchlíků o ubytování ve státem nabízených objektech klesá. Některé resorty už proto nabídku prostor omezují. Část úřadů ale kapacity ponechává pro případ, že by během zimních měsíců přišla nová uprchlická vlna. Podobná je situace i v ubytovně Poslanecké sněmovny v Harrachově. Ta bude od pondělí prázdná. Po rekonstrukci bude opět sloužit zaměstnancům dolní komory. Od 24. února, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu, udělilo ministerstvo vnitra dočasnou ochranu téměř 464 tisícům lidí.

Školské odbory se se v pátek shodly s ministrem Vladimírem Balašem (STAN) na potřebě rozdělení peněz na přidání pedagogům mezi základní složky platů a odměny. Mluvčí odborářů Jana Kašparová řekla, že podle dohody by mělo jít do tarifů osmdesát procent slíbeného navýšení, zbytek do nadtarifů. Dohodu ale ještě musejí potvrdit lídři koaličních stran. V návrhu státního rozpočtu se počítá s navýšením peněz na platy pedagogů o čtyři procenta.

V Česku vznikl první profesní etický kodex pro pedagogické pracovníky, jehož vytvoření iniciovali sami učitelé. Reaguje na výzvy, kterým pedagogové a ředitelé škol v současnosti čelí, jako například aktivita na sociálních sítích, změna sexuální identity žáka nebo využití technologií ve výuce. Dokument představili zástupci učitelů, ministerstva školství a dalších organizací, kteří se na něm podíleli.

Vládní koalice se sice už dohodla na definitivní podobě státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun, ale před středečním závěrečným hlasováním chtějí vládní poslanci ještě víc než jednu a čtvrt miliardy korun přesunout. České televizi to potvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Peníze z takzvané rozpočtové rezervy mají zamířit hlavně do školství, konkrétně na platy asistentů pedagogů, ale také na obědy v jídelnách.

Od příštího roku dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky daň z mimořádných zisků. Zvýší se rovněž limit pro registraci i plátců daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu korun na dva a spolu s tím se zvýší i limit pro využití paušální daně. Zákon zaručující takzvaný daňový balíček v pondělí podepsal Miloš Zeman, který rovněž potvrdil novelu energetického zákona. Ta zavádí horní hranici cen elektřiny u výrobců, takzvané zastropování, od něhož si vláda Petra Fialy (ODS) slibuje na odvodech vybrat osmdesát miliard korun ročně.