Ministerstvo školství strana 3 z 5

Zdravotních sester, kterým je již přes šedesát let, pracuje v České republice asi dvanáct tisíc. To představuje z celkového počtu sester zhruba čtrnáct procent. V nejbližších letech tak po jejich odchodu do důchodu hrozí nedostatek pracovníků ve zdravotnictví. Mnohé sestry a pečovatelky se potýkají s nízkým mzdovým ohodnocením a pocitem nedocenění. Motivací je pro ně možnost pomáhat jiným.

Cena za koleje stoupla skoro o polovinu, státní příspěvek, který studenti dostávají na ubytování, je ale už přes deset let stejný. Vyplývá to z údajů, které ČT zjistila od ministerstva školství. Studenti, kteří chodí na vysokou školu jinde, než je jejich trvalé bydliště, tak mají od státu nárok na přibližně 540 korun měsíčně. Některé vysoké školy proto svým studentům doplácí na bydlení ze svého. Ministerstvo školství do budoucna plánuje navyšovat hlavně sociální stipendia, která pobírají ti nejpotřebnější. Okruh studentů, kteří by na ně měli mít nárok, by se měl rozšířit.

Až 40 procent žáků devátých tříd základních škol vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich známky úzkosti. Vyplývá to ze studie vědců Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), kterou letos zpracovali v základních školách. Ve všech oblastech duševního zdraví jsou více zasaženy dívky. Oproti chlapcům jich depresivními i úzkostnými příznaky trpí více než dvojnásobek.

Výuka moderních dějin v českých školách je podle většiny žáků základních a středních škol nedostatečná a chtěli by na ni mít více času. Asi sedmdesát procent dětí uvedlo, že jim dějepis pomáhá porozumět dění ve světě. O nejnovější historii a soudobých problémech ale nepředávají vědomosti dvě třetiny učitelů dějepisu. V testu z moderních dějin uspěla necelá polovina studentů prvního ročníku středních škol, řekl ústřední školní inspektor České školní inspekce (ČŠI) Tomáš Zatloukal.

Vláda na středečním zasedání potvrdila rozhodnutí ministerstva vnitra, že dočasné namátkové kontroly na hranicích se Slovenskem budou trvat po dobu minimálně deseti dnů. Premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci mimo jiné řekl, že už dnes se ukázalo, že opatření funguje. Vláda zároveň podpořila návrh ministerstva školství (MŠMT) o tom, že zájemci o studium na střední škole pravděpodobně dostanou možnost podat tři přihlášky místo dvou.

Vysoké školy, které jsou i podle ministerstva školství dlouhodobě podfinancované, mají příští rok dostat navíc alespoň 1,3 miliardy korun proti původnímu návrhu rozpočtu. Do budoucna by měla jejich situaci pomoci zlepšit chystaná změna způsobu financování. Na senátním veřejném slyšení, jehož tématem byly problémy financování vysokého školství v ČR, to v pondělí uvedla vrchní ředitelka ministerské sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Radka Wildová.

Strany a hnutí vládní koalice se dohodly na podobě státního rozpočtu pro příští rok. České televizi to potvrdil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Oproti původnímu návrhu podle něj resort školství nepřijde o jedenáct miliard korun. Kabinet v příštím roce dál počítá se schodkem 252 miliard. Rozpočet v pondělí projedná tripartita a ve středu o něm definitivně rozhodne vláda.

Univerzity třetího věku uzavírají přihlašování do zimního akademického roku. Podle těch, které ČT oslovila, počet studentů meziročně stoupl až o pětinu a zájem se tak vrátil na předpandemickou úroveň. Senioři se nejvíce hlásí na historii, programy zaměřené na zdraví nebo cestování, a přibývá i těch, kteří se chtějí věnovat IT.

Pokračují jednání o rozpočtu na příští rok. Největší nárůst, a to o čtyřicet miliard oproti letošku, očekává resort obrany. Původně měl dostat ještě víc. Ministerstvo financí ale navrhlo snížení o téměř devět miliard. Část z nich dostane resort vnitra. Někteří ministři z hnutí STAN i Pirátů plánované rozpočty svých resortů kritizují a předsedové obou formací se dohodli, že v dalším jednání budou postupovat společně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nehodlá navržený schodek 252 miliard korun překročit.

Za test z češtiny nutný k získání trvalého pobytu budou cizinci platit. Dosud měli nárok na jeden pokus zdarma. Změna nastane od ledna a poplatek bude také o něco vyšší. Ministerstvo školství mluví o velkém zájmu a také o úsporách.

Pohybová zdatnost žáků základních škol a víceletých gymnázií se meziročně zlepšila, ukazují to nejnovější data vycházející z Olympijského víceboje, školního projektu Českého olympijského výboru. Průzkum nicméně ukázal propad zdatnosti u desetiletých dětí, které nastupovaly do školy v covidové době a nemohly se zapojit do kroužků a sportovních oddílů. Výbor chce spolu s ministerstvem školství děti vést ještě více k pohybu, plánují projekt Aktivní škola.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) bude ve vládě prosazovat, aby v příštím roce zůstal počet školníků, kuchařů, uklízečů a dalších nepedagogických pracovníků stejný jako letos. Řekl to po jednání s odbory. Resort financí navrhl dvacet tisíc těchto míst zrušit. Do budoucna by Bek chtěl, aby nepedagogičtí pracovníci nebyli financováni z rozpočtu ministerstva.

Po dvou měsících volna v pondělí žáci opět usedli do lavic. Někteří přicházeli do nově postavených základních škol – podle ministerstva školství jich proti loňsku přibylo kolem dvaceti. Neobvyklou výukou na neobvyklém místě zahájili školní rok například v Boršově nad Vltavou na Českobudějovicku. Rekonstrukci tříd tam nedávno zkomplikovaly bouřky a přívalové deště. Žáci se tak učí ve stavebních kontejnerech. Studenti litoměřického Gymnázia Josefa Jungmanna zase dočasně usedli do lavic v bývalé jezuitské koleji.

První rektor Slezské univerzity Martin Černohorský se 31. srpna dožívá sta let. Jako fyzik se zabýval především vlastnostmi kovů a jeho profesní život je spojen nejen s univerzitou v Opavě, o jejíž založení se zasloužil, ale především s Masarykovou univerzitou v Brně. V neposlední řadě byl i organizátorem vědeckého a veřejného života. Stál také u zrodu České konference rektorů a byl jejím prvním kancléřem.

Na jednotné přijímací zkoušky budou mít uchazeči o středoškolské studium v roce 2024 dva pokusy, i když by zřejmě mohli podávat tři přihlášky. Pokud zákonodárci schválí změnu zákona, mohli by přihlášky posílat elektronickou cestou. Sami školáci by si přitom měli stanovovat pořadí přihlášek na obory a školy, kde by chtěli studovat nejvíc. Umožněno by mělo být i podávání papírových přihlášek. Na jednání sněmovního školského výboru to ve středu řekli ministr školství Mikuláš Bek (STAN) a vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže ministerstva školství Jan Mareš.

Uvolněného místostarostu Českého Krumlova Dalibora Uhlíře (ČK rozumem a srdcem – Nezávislí) obvinili někteří lidé anonymně na sociálních sítích z neoprávněného používání titulu inženýr. Uhlíř v úterý oznámil, že už jej nebude používat. Údajně se tak rozhodl na základě posudku advokátní kanceláře, který si nechal zpracovat. Vysvětlení po něm požaduje i opozice. Případ ve čtvrtek projednají krumlovští zastupitelé. V koalici má Uhlíř důvěru, řekl starosta města Alexandr Nogrády (ANO) s tím, že jeho odvolání iniciovat nebude. Uhlíř bude dál používat titul MBA, rezignaci nezvažuje.

Obědy od nového školního roku zdraží pouze menší část školních jídelen. Česká televize oslovila sedmdesát jídelen po celé zemi, zdražení plánuje třináct z nich. Plošného zdražování obědů se rodiče nemusí obávat ani dle Asociace školních jídelen. Resort práce nyní spouští další dotační výzvu pro rodiny, které na školní obědy nemají peníze.

Skupinka studentů s kamerou v ulicích Havlíčkova Brodu, připravený mikrofon, před objektivem respondent – i tak může vypadat letní výuka budoucích žurnalistů. Ale nejen ti se v letních měsících snaží zdokonalit své znalosti. Studenti z celého světa se sjíždějí například na letní výuku češtiny. Zájem o letní školy znovu stoupá. Kromě psaní, střihu nebo jazyků lze o prázdninách studovat například i programování.

Starostové měst a obcí by mohli mít od příštího roku povinnost zajistit pro děti od tří let místo ve školce nebo v dětské skupině. Vyplývá to z novely zákona o dětských skupinách. Zástupci obcí a měst to však odmítají. Zřízení dětské skupiny bývá často složité a z hlediska vzdělávání mateřské školy nenahradí.

Guvernér Floridy a jeden z uchazečů o republikánskou nominaci na prezidentského kandidáta Ron DeSantis čelí ostré kritice vlády i části republikánů za to, jak jeho stát upravil školní osnovy. Nově se totiž má ve výuce vyzdvihovat to, že si otroci v rámci nucených prací osvojili řadu dovedností a řemesel.

Ministerstvo školství (MŠMT) bude navrhovat, aby mohli zájemci o studium na střední škole podávat elektronickou cestou tři přihlášky. Přitom budou školáci sami stanovovat pořadí přihlášek na obory a školy, kde by chtěli studovat nejvíc. Návrhy novely školského zákona a vyhlášky, která upravuje přihlašování na střední školy, plánuje resort předložit na začátku září. Uvedly to jeho mluvčí Aneta Lednová a ředitelka odboru vnějších vztahů a komunikace ministerstva školství Tereza Fojtová.

Alternativní maturitní zkoušku letos skládalo dvakrát více žáků odborných škol než minulý rok, kdy ministerstvo školství (MŠMT) spustilo pilotní ověřování takové zkoušky. Tito studenti nemusí skládat společnou státní část, v průběhu roku ale zpracovávají absolventskou práci, kterou u maturity obhajují. Pokusné ověřování této alternativní maturity potrvá do roku 2025, kdy by měla být ukotvena ve školském zákoně, sdělila České televizi mluvčí MŠMT.

V letošním školním roce zaplatily organizace podpořené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) obědy více než 15 tisícům dětem po celé republice. Dalším téměř 10 tisícům žáků je uhradil program Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Mezi žádostmi o podporu se vedle samoživitelů nyní častěji objevují i úplné rodiny, kterým na školní obědy nezbývají peníze.

Vysilující období mají za sebou letošní deváťáci a také jejich rodiče. Na střední školy se hlásilo nebývalé množství uchazečů a zdaleka ne každý z nich se dostal na školu, na niž chtěl. Bezprostředně se s následky musí potýkat nový ministr školství Mikuláš Bek (STAN), ale potýká se s tím, nač se mohli posledních patnáct let připravovat jeho předchůdci – ministři za Zelené, Věci veřejné, ODS, ČSSD (dnes SOCDEM), ANO a STAN. Bylo jich od roku 2008 dvanáct. Část z nich oslovili Reportéři ČT a vesměs od nich uslyšeli, že se o dostatečnou kapacitu měly postarat hlavně kraje, které zřizují střední školy. Krajští politici ale naopak tvrdí, že je to záležitost dlouhodobé koncepce, kterou má mít ministerstvo.