Izrael strana 5 z 5

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolil k novému kolu jednání s palestinským teroristickým hnutím Hamás o příměří. Netanjahu se předtím setkal s šéfy izraelských tajných služeb. Izraelská delegace tak může znovu odjet do Kataru či Káhiry k rozhovorům, které byly přerušeny před několika dny, informoval deník Ha'arec.

Válka v Gaze se dotýká i izraelského hospodářství. Přímé materiální škody z loňského útoku teroristů Hamásu 7. října, bombardování severních území libanonským Hizballáhem i statisíce povolaných záložníků stlačily výkon ekonomiky o celou pětinu. Útoky jemenských hútíů navíc ohrožují obchodní plavbu Rudým mořem.

Izrael se kvůli špatné humanitární situaci v Pásmu Gazy dostává pod čím dál větší mezinárodní tlak. Kvůli rezoluci Rady bezpečnosti OSN Jeruzalém zrušil cestu své delegace do Washingtonu, načež ale požádal o nový termín. Ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová míní, že současně Hamás cítí podporu veřejného mínění. Ředitel blízkovýchodního odboru ministerstva zahraničí Petr Hladík v Událostech, komentářích zmínil, že mezinárodní společenství případnou velkou izraelskou operaci v Rafáhu nepřijme.

Spolková vláda přepracovala testy, které skládají uchazeči o německé občanství. Podle magazínu Der Spiegel mají nové testové otázky zabránit získat německý pas antisemitsky smýšlejícím osobám. Ministryně vnitra Nancy Faeserová uvedla, že v testech budou mít napříště větší váhu témata jako antisemitismus, právo Izraele na existenci či život Židů v Německu.

Teroristické hnutí Hamás odmítlo nejnovější izraelsko-americký návrh na několikatýdenní příměří v Gaze. Jeho součástí má být i výměna zhruba čtyřiceti izraelských rukojmí za osm set palestinských vězňů, dále žádá také klid zbraní. Židovský stát v reakci na to stahuje své vyjednavače z Kataru. Kriticky reagoval i na pondělní krok USA, které nezablokovaly v Radě bezpečnosti OSN rezoluci o trvalém příměří.

Po pátečním teroristickém útoku v Rusku zvyšuje bezpečnostní opatření řada států, například Slovensko, Norsko, Německo či Francie. Ta je zpřísnila na nejvyšší stupeň. Ke třem tisícům vojáků, kteří hlídkují ve městech, přibyli další. Paříž, ale i ostatní města jsou před blížícími se velikonočními svátky v pohotovosti.

Napětí v Rudém moři nepolevuje. Poslední incident se odehrál o víkendu, kdy jemenští povstalci hútíové vypálili několik raket směrem k čínskému ropnému tankeru. Podle kapitána britského torpédoborce HMS Diamond Petea Evanse riziko stoupá, protože hútíové používají stále modernější a účinnější zbraně.

Rada bezpečnosti OSN v pondělí přijala první rezoluci od začátku války v Pásmu Gazy loni v říjnu. Text vyzývá k okamžitému příměří. Trvat má během muslimského měsíce ramadánu, který končí 9. dubna. Pro rezoluci hlasovalo 14 zemí, Spojené státy se zdržely, ačkoliv izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyzýval USA k vetu. Po hlasování uvedl, že Spojené státy svým postojem poškodí válečné úsilí Izraele v boji proti Hamásu a zrušil cestu svých úředníků do Washingtonu. Hamás přijetí rezoluce uvítal.

Izraelští vojáci při zásahu v nemocnici al-Šífa v Pásmu Gazy, která trvá už týden a stále pokračuje, zadrželi prokazatelně již pět set členů teroristických hnutí Hamás či Palestinský islámský džihád, informoval v pondělí server The Times of Israel. Podle Izraelských obranných sil (IDF) se islamisté zabarikádovali v nemocnici a pálí na vojáky z minometů. Hamás prohlásil, že během razie zemřelo nejméně třináct pacientů, upozornil deník The New York Times (NYT).

Členské státy EU urychlí a zintenzivní poskytování nezbytné vojenské pomoci Ukrajině, shodli se prezidenti a premiéři členských zemí Unie na summitu v Bruselu. V závěrech rovněž ocenili českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová upřesnila, že první miliardu eur by země mohla získat už na počátku července. K summitu se prostřednictvím videokonference připojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který účastníky vyzval k dalším dodávkám munice, zbraní a systémů protivzdušné obrany. Kromě tématu Ukrajiny lídři jednali i o situaci na Blízkém východě a vyzvali k okamžité humanitární pauze vedoucí k příměří v Gaze. V pátek by se měli šéfové států a vlád zabývat ještě tématem zemědělství.

Židovský stát stále neoznámil, co podle něj bude s Pásmem Gazy, až skončí válka s teroristickým hnutím Hamás. Premiér Benjamin Netanjahu odmítá, že by ho – jak požaduje Washington a arabský svět – předal do rukou Palestinské autonomie a jejího prezidenta Mahmúda Abbáse. Ten minulý týden jmenoval do funkce palestinského premiéra Muhammada Mustafu, který už vytyčil reformní cíle.

Při izraelském vzdušném útoku v Pásmu Gazy v úterý brzy ráno zemřelo nejméně dvacet Palestinců. Nálety mířily na město Rafah na jihu a uprchlický tábor Nusajrát ve středu Gazy. Podle agentury Reuters to oznámili zdravotníci působící v oblasti, kde proti sobě od října bojuje izraelská armáda a palestinské teroristické hnutí Hamás. Izrael podle agentury v noci vypálil i několik raket na vojenské cíle u syrského hlavního města Damašku. O míru v regionu chce jednat americký ministr zahraničí Antony Blinken během návštěvy Saúdské Arábie a Egypta, ke které má dojít tento týden.

Většina domů v napadených kibucech u hranic s Gazou zůstává dál prázdná. Přesto se do izraelských osad na jihu země pomalu vracejí někteří obyvatelé. Jednou z ožívajících lokalit je kibuc Nir Oz, z něhož teroristé z Hamásu 7. října minulého roku unesli nebo brutálně zabili čtvrtinu ze 400 lidí. Osmadvacet z nich stále zůstává v rukou palestinských teroristů. Zda jsou všichni naživu, není jasné.

V Pásmu Gazy probíhá rozsáhlá humanitární krize a podle představitelů Evropské unie v oblasti hrozí akutní hladomor. Hovoří o potřebě poskytovat místním civilistům pomoc. Izrael kvůli přístupu k obyvatelstvu Gazy čelí stupňující se kritice i od svého blízkého spojence, Spojených států amerických. Ministři zahraničí sedmadvacítky vůbec poprvé odsouhlasili sankce proti radikálním izraelským osadníkům ze Západního břehu. Další restrikce se dotknou i teroristického hnutí Hamás.

Izraelská armáda (IDF) zasáhla v nemocnici al-Šífa, která je největší v Pásmu Gazy. Akci provedla na základě informací, že se tam nacházejí vysoce postavení představitelé palestinské teroristické organizace Hamás. Později IDF oznámila, že při přestřelkách v areálu zdravotnického zařízení zabila dvacet členů Hamásu, zadržela desítky dalších a nad nemocnicí převzala kontrolu. Při akci také zemřel jeden izraelský voják. Podle palestinských úřadů, které ovládá Hamás, si operace vyžádala mnoho obětí a způsobila rozsáhlý požár v jedné z budov areálu.

Izraelská armáda oznámila, že za poslední den zabila osmnáct bojovníků palestinského teroristického hnutí Hamás a pokračuje ve vojenských operacích ve středu Pásma Gazy i jižněji v Chán Júnisu. Palestinská média mezitím v neděli informovala o izraelském úderu na uprchlický tábor Dajr Balah ve středu Pásma Gazy, který zabil dvanáct lidí včetně dětí. Údaje znepřátelených stran nelze rychle nezávisle ověřit.

Posádka první lodi s humanitárními zásobami, která plula novým námořním koridorem z Kypru do Pásma Gazy, dokončila vykládání. V sobotu ráno o tom informovala agentura AFP. Podle charitativní organizace World Central Kitchen (WCK), která cestu zorganizovala, jde o dvě stě tun potravin. Vyplutí druhé lodi s pěti sty tunami zásob, především cukru, mouky, těstovin a mléka, se očekává ještě během soboty. Se shazováním zásob z letadel mezitím v sobotu začalo německé letectvo, informovala agentura DPA.

První loď v rámci námořního humanitárního koridoru do Pásma Gazy v současné válce Izraele s teroristy z Hamásu už vykládá přes provizorní molo náklad potravinové pomoci u města Gaza, informovala v pátek charitativní organizace World Central Kitchen (WCK), která cestu organizuje.

Když na začátku října zaútočilo palestinské teroristické hnutí Hamás na izraelské vojenské i civilní cíle, komentátora Jana Fingerlanda vyděsil rozměr útoku i jeho vlastní špatný odhad. „Nemyslel jsem si, že se to může stát,“ říká v podcastu Background ČT24. „V současné době jsou západní média ve vleku narativu, že je tady válka, kterou je potřeba za každou cenu zastavit. Ale z hlediska vývoje je někdy válku potřeba dobojovat,“ myslí si čerstvý držitel ceny Ferdinanda Peroutky.

Izrael je pod stále větším tlakem spojenců kvůli situaci civilistů v pásmu Gazy. Ostrá slova znějí z EU i Spojených států. Naplno běží snaha řady států pomoc do Gazy dostat. Konkrétní obrysy získává americký plán na stavbu plovoucího doku u pobřeží Gazy. Podobný projekt si americká armáda vyzkoušela už dříve – třeba při humanitárních misích u pobřeží Somálska nebo Haiti.

Před 27 lety zastřelil radikalizovaný jordánský voják v pohraniční zóně sedm izraelských školaček. Vztahy mezi oběma zeměmi zůstávají v dnešní době přinejlepším chladné. Současná válka v Pásmu Gazy a také opakované spory okolo Chrámové hory v Jeruzalémě je dále zhoršují.

Z kyperského přístavu Larnaka vyplula loď španělské nevládní organizace Open Arms se dvěma stovkami tun pomoci pro Pásmo Gazy v rámci nového humanitárního námořního koridoru. Plavidlo veze mouku, rýži a potraviny s vysokým obsahem bílkovin. Akce se o několik dnů zpozdila kvůli technickým potížím, jelikož v palestinské enklávě není přístav vhodný pro velké lodě. Provizorní molo v Gaze mají v příštích dvou měsících postavit Američané.

Silně kriticky se o politice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vyjádřil americký prezident Joe Biden v rozhovoru pro MSNBC. Řekl, že Netanjahuův přístup k situaci v Pásmu Gazy Izrael více poškozuje, než mu pomáhá. Za „velkou chybu“ považuje vysoký počet obětí. Podle agentury AP se rozpory mezi Bidenem a Netanjahuem prohlubují a jejich vztah je stále napjatější.

Pět měsíců války ochromilo vojenské kapacity teroristického hnutí Hamás natolik, že izraelské úřady povolily lidem až na výjimky návrat do evakuovaných obcí. Zpravodaj ČT Václav Černohorský navštívil kibuc Be’eri, kam se lidé ještě nastálo vrátit nemohou. Pomáhají zde i dárci z Česka.