Izrael strana 4 z 5

Pevně stojíme za Izraelem a jeho právem se bránit, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na íránský útok na Izrael, který začal v sobotu pozdě večer. Ministerstvo zahraničí důrazně odsoudilo „destabilizující chování Íránu a jeho zástupců, kteří rozhodli o útoku na izraelské území“. Podporu Izraeli vyjádřili i další čeští politici.

Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua podle agentury Reuters oznámil, že palestinské teroristické hnutí Hamás odmítlo návrh dohody o rukojmích, která zadržuje v Pásmu Gazy po svém loňském útoku na jižní Izrael. Dokument předložili zprostředkovatelé vyjednávání mezi Izraelci a Hamásem. Netanjahuův úřad zároveň uvedl, že Izrael se nadále bude s plnou silou snažit o dosažení cílů nynější války v Gaze. Tím je podle dřívějších prohlášení likvidace Hamásu.

Írán vyslal na Izrael bezpilotní letouny a rakety s plochou dráhou letu poté, co sliboval odvetu za útok na íránský konzulát v Damašku připisovaný židovskému státu. Izraelská armáda zneškodnila 99 % dronů a raket, mnohé ještě mimo území státu, řekl její mluvčí Daniel Hagari. Část sestřelily USA, Británie a Jordánsko. V Jeruzalémě zněly sirény a nad městem byly slyšet výbuchy, zřejmě od systémů protivzdušné obrany. Útok nakonec zřejmě nepřinesl velké škody, výrazně ale zostřil napětí v už tak neklidném regionu. V neděli se kvůli vývoji na Blízkém východě sejde Rada bezpečnosti OSN.

Spojené státy předpokládají, že Írán zaútočí proti Izraeli v odvetě za bombardování íránského konzulátu v Damašku, ale ne v takovém rozsahu, aby zavlekl Washington do války na Blízkém východě, informovala agentura Reuters s odvoláním na vyjádření nejmenovaného amerického představitele. Jeruzalém očekává íránský úder v pátek nebo v sobotu, napsal server The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na své zdroje.

Izraelské ministerstvo obrany hledá podle tisku novou lokalitu, skrze kterou by nákladní vozy s humanitární pomocí mohly vjíždět do Pásma Gazy. Mělo by se jednat o odlehlejší místo, než je Erez, aby demonstranti měli větší potíže se tam dostat. Americký prezident Joe Biden mezitím v rozhovoru pro stanici Univisión nazval přístup Netanjahua v Pásmu Gazy chybou. Agentura Reuters s odkazem na tiskovou agenturu Šiháb, blízkou Hamásu, později uvedla, že při izraelském úderu v Gaze byli zabiti tři synové a další příbuzní šéfa teroristického hnutí Ismáíla Haníji. Ten smrt svých dětí potvrdil stanici al-Džazíra. Izraelská armáda úder později potvrdila a prohlásila, že všichni tři muži byli příslušníky vojenského křídla Hamásu.

Velitel tajné izraelské vojenské jednotky pro kybernetickou bezpečnost za sebou několik let zanechával rozsáhlou digitální stopu, která prozrazovala jeho totožnost spojenou s vysokou funkcí zpravodajského důstojníka. Vyšlo to najevo v posledních dnech, informoval deník The Guardian na svém webu.

Izraelská vláda už má stanovené datum zahájení operace v Rafáhu, řekl v pondělí její předseda Benjamin Netanjahu, aniž by to blíže specifikoval. Spojené státy americké podle svých slov nemají indicie, že by operace v této oblasti na jihu Pásma Gazy měla „bezprostředně“ začít. Nejdřív se podle Bílého domu uskuteční americko-izraelská jednání. Washington tlačí Jeruzalém k tomu, aby zajistil evakuaci civilistů.

Jednání o příměří v Pásmu Gazy pokročila. Všechny strany našly shodu na základních bodech, informovala egyptská státní televize AlQahera News s odvoláním na nejmenovaný vysoce postavený zdroj na egyptské straně. Žádná z delegací však na jednání v Káhiře zprávu ihned nepotvrdila a později ji popřela teroristická organizace Hamás. Podle Izraele se v neděli do Gazy dostalo nejvíce kamionů s humanitární pomocí od 7. října.

Psal se 7. říjen 2023, když teroristické hnutí Hamás nečekaně vtrhlo do Izraele s cílem ničit, vraždit a znásilňovat. Izrael na pogrom odpověděl tvrději, než očekávali i mnozí znalci Blízkého východu. Zprvu bombardováním, potom invazí pozemních sil. Cíl byl jasný – jednou provždy Hamás zlikvidovat. Půlletému výročí útoku se věnoval pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa. Moderovali David Miřejovský a Martin Jonáš.

Izraelská armáda oznámila stažení většiny svých jednotek z jihu Pásma Gazy. Ministr obrany Joav Galant odpoledne uvedl, že vojáci se stáhli, aby se připravili na další operace. V Gaze pokračuje konflikt, který rozpoutala teroristická organizace Hamás svým útokem na Izrael před půlrokem. Izrael také v noci provedl vzdušné údery v údolí Bikáa na východě Libanonu proti pozicím další teroristické organizace Hizballáh. Zároveň Jeruzalém čelí opakovanému volání po míru.

„Propustit velitele je určitě to nejmenší, říct ‚omlouváme se‘ je také to nejmenší, protože ty škody se už nenapraví,“ soudí o izraelských krocích po úderu na humanitární konvoj bývalá velvyslankyně Česka v Libanonu, Turecku a Sýrii Eva Filipi. Bývalý český velvyslanec v židovském státě Jiří Schneider pak poznamenal, že jej reakce Jeruzaléma překvapila, označil ji za „pokornou a omluvnou“. O situaci v Pásmu Gazy debatovali v pořadu Události, komentáře.

Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) v pátek schválila rezoluci odsuzující Izrael za činy v Pásmu Gazy, které lze podle ní přirovnat k etnickým čistkám, nebo za použití hladu jako způsobu boje. Úřad premiéra Benjamina Netanjahua v pátek oznámil, že dočasně otevře hraniční přechod Erec pro přepravu pomoci do Pásma Gazy. Ke stejnému účelu má nově sloužit i přístav v Ašdodu. Jde o evidentní a rychlý výsledek tlaku USA, dodal k tomu zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

Izraelská armáda propustí ze služby dva důstojníky, kteří se podíleli na vzdušném úderu na humanitární konvoj potravinové charity World Central Kitchen (WCK), několika dalším udělí důtku. Při pondělním útoku zahynulo v Pásmu Gazy sedm humanitárních pracovníků, z toho několik zahraničních občanů. Útok byl podle izraelské armády hrubou chybou, důsledkem špatné identifikace a omylů v rozhodování. WCK závěry považuje za důležitý krok, ale požaduje vznik nezávislé komise.

Americký prezident Joe Biden nebývale ostře zkritizoval pondělní izraelský zásah konvoje rozvážejícího potraviny v Pásmu Gazy, při němž zemřelo sedm lidí, kteří pracovali pro organizaci World Central Kitchen (WCK). Prohlásil, že je „pobouřen a zdrcen“, a vyzval Jeruzalém, aby rychle vyvodil odpovědnost za tento útok a napříště lépe chránil humanitární pracovníky. Šéf izraelské armády Herci Halevi přiznal, že se vojsko dopustilo vážné chyby. Izraelský prezident Jicchak Herzog se v pondělí zakladateli WCK omluvil.

„Záměry Bibiho Netanjahua nejsou jasné ani Izraelcům,“ prohlásil o izraelské operaci v Pásmu Gazy a následných plánech premiéra židovského státu hudebník Jordan Haj. V debatě umělců o situaci na Blízkém východě připustil filmový režisér a producent Václav Marhoul, že reálná situace v regionu je pro něj nepřehledná, cíle Izraele jsou však prý jasné. O problematice konfliktu hovořili v pořadu Události, komentáře.

Při útoku na humanitární konvoj v Pásmu Gazy zemřelo sedm lidí, kteří pracovali pro organizaci World Central Kitchen (WCK). Podle informací agentury AP se obětí úderu stali tři Britové, Australanka, Polák, člověk s americko-kanadským občanstvím a palestinský řidič. Společnost WCK, která dodává do Gazy humanitární pomoc, se rozhodla pozastavit v pásmu své aktivity. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu později přiznal, že vůz humanitární organizace zasáhla izraelská armáda, šlo podle něj o neúmyslný tragický incident.

Letecký úder zničil budovu u íránského konzulátu v syrském hlavním městě Damašku. Podle íránských médií útočil Izrael. Íránské revoluční gardy uvedly, že o život přišli dva generálové a pět důstojníků této vojenské organizace. Jednou z obětí je vysoce postavený velitel íránských revolučních gard Mohammad Rezá Zahádí. Dalším zabitým je Mohammad Rahímí. Podle Reuters jde o „překvapující a zjevnou eskalaci konfliktu na Blízkém východě“. Teherán slíbil odvetu.

Izraelská operace v nemocnici al-Šífa v Pásmu Gazy skončila. Poté, co zařízení opustily tanky a vozidla izraelských jednotek, hovoří palestinské úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás o desítkách mrtvých, píše agentura AFP. Místní úřad civilní obrany, rovněž kontrolovaný Hamásem, podle agentury DPA tvrdí, že je tři sta mrtvých v nemocnici a jejím okolí.

V Jeruzalémě se v neděli sešly desetitisíce lidí na demonstraci proti vládě premiéra Benjamina Netanjahua a proti výjimkám z vojenské služby pro ultraortodoxní židy, informovaly agentura Reuters a izraelská média. Podle organizátorů se na protestu shromáždilo dokonce přes sto tisíc lidí, uvedl web The Times of Israel (ToI). Agentura AP i některá izraelská média napsaly, že šlo o největší demonstraci od začátku války Izraele s palestinským teroristickým hnutím Hamás v říjnu loňského roku.

Papež František ve Vatikánu přednesl každoroční poselství Urbi et orbi (Městu a světu). Ve svém projevu vyzval k okamžitému příměří v Pásmu Gazy a také k výměně zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Papež si tak spolu s křesťany po celém světě připomněl zmrtvýchvstání Ježíše Krista. To podle tradic připadá právě na Boží hod velikonoční.

Velikonoce slaví i křesťané ve Svaté zemi. Letos ve stínu války Izraele proti teroristům z palestinského Hamásu. Poutní místa v Jeruzalémě jsou poloprázdná, zahraniční turistika v Izraeli se propadla na pouhou pětinu předválečných čísel.

Na jihu Libanonu utrpělo zranění několik pozorovatelů OSN, když prováděli hlídku u hranic s Izraelem. Zraněni byli tři pozorovatelé a jeden Libanonec, uvedla mise OSN UNIFIL. Podle ní šlo o hlídku mise UNTSO, která UNIFIL pomáhá a která je také misí OSN. V oblasti se téměř každý den ostřeluje izraelská armáda a libanonské hnutí Hizballáh. Libanonská média i zdroje agentury Reuters připsaly zodpovědnost Izraeli, jehož armáda to odmítla. Incident odsoudil i libanonský premiér Nadžíb Mikátí.

Před pěti lety, v březnu 2019, uznala tehdejší americká vláda prezidenta Donalda Trumpa Golanské výšiny za součást Izraele. Dříve syrskou náhorní plošinu obsadil Izrael už v roce 1967. Snahy o masivní zvýšení počtu obyvatel Golan ale zatím zůstávají jen v rovině plánů. V posledním půlroce se region navíc stal častým terčem ostřelování z Libanonu. O osudu regionu rozhodla v roce 1967 vojenská síla, to samé platí i v roce 2024.

Přes čtyřicet lidí zemřelo při náletech u Aleppa na severu země, uvedla exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Většinu z obětí tvoří podle ní syrští vojáci, zemřelo i několik členů libanonského teroristického hnutí Hizballáh. Syrské bezpečnostní složky útok připisují Izraeli. Podle SOHR mířil Jeruzalém na sklady zbraní. Izrael údery v této sousední zemi většinou nekomentuje. Cílem podobných náletů se stávají proíránské milice. Podle Damašku zemřeli u Aleppa i civilisté, není ale jasné, zda se nestali oběťmi jiného útoku.