Biden podepsal zákon o půjčce a pronájmu, který zajistí všestrannou pomoc Ukrajině

Americký prezident Joe Biden podepsal smlouvu o půjčce a pronájmu vojenské techniky pro Ukrajinu. Díky obdobné smlouvě dodávaly Spojené státy vojenskou techniku ve čtyřicátých letech Velké Británii a Sovětskému svazu. Země tak dokázaly účinně bojovat proti nacistickému Německu.

Zákon o půjčce a pronájmu pojmenovaný Obrana ukrajinské demokracie umožní americké administrativě snazší zásobování Kyjeva vojenskou technikou, ale i humanitární a potravinovou pomocí, uvedl zpravodaj ČT v USA David Miřejovský. 

„Cena za boj je vysoká, ale ustoupit agresi by bylo ještě dražší,“ řekl Biden před novináři, kteří přihlíželi podpisu zákona. Prezident také hovořil o „důležitém nástroji na podporu ukrajinské vlády a lidu v jejich boji za obranu země a demokracie“.

Americký prezident je díky normě oprávněn až do roku 2023 půjčovat nebo pronajímat vojenské vybavení Ukrajině a dalším státům ve východní Evropě postiženým ruskou válkou, píše agentura DPA. 

Pro zákon ve Sněmovně reprezentantů 28. dubna hlasovalo 417 zákonodárců, proti se jich postavilo jen deset. Jen několik týdnů předtím jej jednomyslně schválil Senát, což je v dnešním rozpolceném Kongresu vzácný projev shody stran, poznamenává The Washington Post.

Další americké sankce proti Rusku

Prezident zákon podepsal jen pár hodin poté, co Spojené státy uvalily na Rusko další sankce. Tentokrát míří na vysoké manažery bank, průmyslové podniky pracující pro armádu, státní média, velitele vojsk i konkrétní vojáky, kteří se podíleli na masakru ukrajinských civilistů ve městě Buča.

Prezident také žádá Kongres o souhlas se zabavováním majetku ruských oligarchů. Americká vláda nechala vytvořit speciální tým, který pátrá po zahraničním majetku osob na sankčních seznamech. Výnosy z prodeje nemovitostí nebo třeba jachet představitelů Putinova režimu by následně měla získat Ukrajina jako náhrady za válečné škody. Podobný mechanismus plánuje i Evropská unie. 

Program pomohl porazit hitlerovské Německo

Současná smlouva je obdobou amerického programu o půjčce a pronájmu, který pomáhal spojencům za druhé světové války. Prezident USA Franklin D. Roosevelt podepsal Lend-Lease Act v březnu 1941.

Spojené státy v rámci tohoto programu dodaly spojencům materiál v hodnotě 50 miliard dolarů (608 miliard dolarů v roce 2020), včetně 11,3 miliardy dolarů Sovětskému svazu, uvedl ve svém článku Robert Coalson, který je hlavním korespondentem Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL).

„Kromě toho velká část pomoci v hodnotě 31 miliard dolarů zaslané Spojenému království byla také předána Sovětskému svazu prostřednictvím konvojů přes Barentsovo moře do Murmansku,“ uvedl Coalson. 

V čem byl význam programu největší

Nejviditelnější částí pomoci Spojených států Sovětskému svazu bylo více než 400 tisíc džípů a nákladních automobilů, 14 tisíc letadel, osm tisíc traktorů a stavebních vozidel a 13 tisíc bojových tanků.

Autor zmiňuje i historika Borise Sokolova, který pro RFE/RL uvedl, že skutečný význam programu pro sovětské válečné úsilí spočíval v tom, že pokrýval „citlivá místa“ sovětské výroby – například benzin, letecké palivo, výbušniny, hliník či neželezné kovy. 

Program Lend-Lease také poskytoval více než 35 tisíc radiopřijímačů a 32 tisíc motocyklů. Autor článku zmiňuje i to, že více než 20 tisíc mobilních raketometů Kaťuša bylo namontováno na podvozcích amerických nákladních automobilů Studebaker.

Stalin i Chruščov americkou pomoc vysoce oceňovali

Přestože byl význam americké pomoci později v dobách studené války ze sovětské strany zmenšován, Coalson připomněl, že nejznámějším oceněním této pomoci je přípitek sovětského diktátora Josifa Stalina na konferenci v Teheránu v listopadu 1943. Při setkání s britským premiérem Winstonem Churchillem a americkým prezidentem Rooseveltem řekl: „Chci vám říct, co z ruského hlediska udělali prezident a Spojené státy pro vítězství v této válce. … Nejdůležitější věci v této válce jsou stroje… Spojené státy jsou zemí strojů. Bez strojů, které jsme obdrželi prostřednictvím Lend-Lease, bychom válku prohráli.“

Stejný názor vyslovil i Nikita Chruščov. „Kdyby nám Spojené státy nepomohly, válku bychom nevyhráli,“ napsal ve svých pamětech. „Jeden na jednoho proti Hitlerovu Německu bychom jeho nápor nevydrželi a válku bychom prohráli. Nikdo o tom oficiálně nemluví a myslím, že Stalin nikdy nezanechal žádné písemné stopy svého názoru, ale mohu říci, že tento názor několikrát vyjádřil v rozhovorech se mnou.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení, který by se nově mohl zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
01:51Aktualizovánopřed 4 mminutami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 3 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 4 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 5 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 5 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 6 hhodinami
Načítání...