Francie o půl roku odloží zvýšení daně z pohonných hmot, oznámil premiér Édouard Philippe. Proti plánu na vyšší zdanění začaly 17. listopadu protesty hnutí žlutých vest, které přerostly v několik násilných střetů radikální části demonstrantů s policií. Philippe vyzval k ukončení násilností a řekl, že spor o spotřební daň by neměl ohrožovat národní jednotu.
Macron ustupuje řádícím žlutým vestám. Francie odkládá zvýšení daně z benzinu
„Museli bychom být hluší a slepí, abychom nevnímali ten hněv,“ řekl v úterý premiér Philippe. Kromě odkladu pro zvýšení spotřební daně na pohonné hmoty také slíbil, že vláda nebude v zimě zvyšovat ani cenové tarify u elektřiny a plynu.
„Vláda také upustí od zpřísnění technických kontrol vozidel. To vyvolalo velkou kontroverzi, protože se to majitelům vozidel velmi prodraží,“ doplnil zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd. Půlroční moratorium by podle premiéra měly obě strany sporu využít k tomu, aby našly konstruktivní řešení. Šmíd podotkl, že vláda si uvědomuje své selhání při vysvětlování smyslu plánu na zvýšení daně a doufá, že odkladem na to získá čas.
Zpravodaj ČT upozornil také na další kontext nejnovějšího rozhodnutí. „Vláda podlehla tlaku velkého průmyslu. Jinak řečeno majitelé velkých společností volali po důležitých krocích, které by zastavily tu vlnu násilí z jednoho prostého důvodu: Paříž se stává méně atraktivní pro turisty. Padesát procent hotelů ohlásilo zrušení rezervací,“ vysvětlil Šmíd a dodal, že urychlený konec protestů je také v zájmu obchodníků, jejichž předvánoční prodeje nepokoji v ulicích trpí.
Demonstrantům to nestačí
Ani nečekaný ústupek vlády nejspíš organizátory demonstrací neuklidní, hnutí žlutých vest plánuje další shromáždění a blokády v Paříži už během následujícího víkendu. „Je to první krok, ale nespokojíme se s pouhými drobky,“ řekl v úterý jeden z lídrů protestů Benjamin Cauchy. Další výrazná postava hnutí Éric Drouet dokonce vyzval, aby příznivci žlutých vest protesty zesílili. Také opozice je toho názoru, že odklad zvýšení daně je nedostatečným krokem a přichází příliš pozdě.
Podle médií zažívá prezident Emmanuel Macron kvůli vlně demonstrací největší krizi od svého nástupu do funkce v květnu 2017. Protesty jsou totiž zaměřené i obecně proti jeho reformní politice.
Hnutí žlutých vest má velkou podporu Francouzů a protesty jsou chápány v širším smyslu i jako nesouhlas s růstem životních nákladů. O víkendu tyto demonstrace provázela nezvyklá míra násilí, k demonstrujícím se připojili i členové krajní levice a pravice. Celkem si téměř třítýdenní protesty vyžádaly přes 900 zraněných, z toho přes 150 policistů.
Vláda zvyšování cen pohonných hmot zdůvodňuje globálním navyšováním cen ropy. Pohonné hmoty ve Francii zdražují od roku 2014, v lednu má daň z nafty dále stoupnout o 6,5 procenta a z benzinu o 2,9 procenta. Konkrétně u benzinu to znamená zvýšení ceny asi o čtyři centy (zhruba o jednu korunu). Nyní benzin v Paříži stojí v průměru 1,42 eura (asi 37 korun) za litr.
V Česku nyní stojí nejprodávanější benzin Natural 95 v průměru 33 korun za litr, a nafta je asi o 50 haléřů za litr dražší.