Noční vlci mají základnu na Slovensku, tamní úřady zatím nezakročily

Nahrávám video

Ruský klub motorkářů Noční vlci, kteří jsou známí blízkým vztahem s prezidentem Ruska Vladimirem Putinem, zřídil pobočku na Slovensku. Informovalo o tom ruské velvyslanectví na Slovensku. Slovenské úřady proti klubu zakročit zatím neplánují, byť ministerstvo zahraničí vyslovilo znepokojení nad snahami ruského nacionalistického klubu usadit se v zemi pod Tatrami.

Spolek každoročně organizuje přejezdy evropskými státy včetně Česka u příležitosti výročí druhé světové války. Například předloni polské úřady motorkářům ale zakázaly vstup do schengenského prostoru. Noční vlci se tehdy polskému zákazu nakonec vyhnuli leteckým přesunem do Bratislavy.

Noční vlci sice jsou formálně nezávislou strukturou, ale existují informace, že jsou to v podstatě lidé patřící do struktur SPECNAZu (ruských jednotek zvláštního určení).
Grigorij Mesežnikov
politolog, Institut pro veřejné otázky

Otevření „evropského štábu“ Nočních vlků v obci Dolná Krupá u Trnavy na západě Slovenska se uskutečnilo již v červnu a zúčastnil se ho zástupce ruského velvyslanectví na Slovensku. Ruský velvyslanec v zemi pod Tatrami se v minulosti opakovaně setkal s motorkáři při jejich jízdě přes Bratislavu.

„Určitá část ruského politického establishmentu vnímá Slovensko jako odlišnou zemi. Odlišnou politicky, odlišnou od jiných států visegrádské čtyřky, odlišnou od EU,“ vysvětlil politolog Grigorij Mesežnikov, proč se spolek rozhodl zakotvit na Slovensku.

„Na čem zakládají to své přesvědčení: myslím si, že je to i o frekvenci návštěv například předsedy Národní rady SR (parlamentu) Andreje Danka v Rusku, kde se vyjadřuje velmi příznivým způsobem ohledně možnosti rozvoje spolupráce s Ruskem. Nacházejí tu i další své podporovatele v prostředí extremistických, nacionalisticky orientovaných skupin či v prostředí určité části médií,“ dodal Mesežnikov.

Šéfem pobočky je Jozef Hambálek, který má podle slovenských médií blízko k bývalému ministrovi vnitra Robertovi Kaliňákovi (Smer-SD).

Slovenská diplomacie je znepokojena, vnitro zatím nikoliv

Slovenskému mnisterstvu zahraničí se založení pobočky nelíbí. „Snahy tohoto klubu o etablování na Slovensku vnímáme se znepokojením. Názory, které šíří někteří jeho členové, považujeme za škodlivé, zvláště pokud jde o teze hraničící s revanšismem a přepisováním historie,“ citoval list Pravda úterní vyjádření mluvčího slovenského ministerstva zahraničí Petera Suska.

Slovenské ministerstvo vnitra v reakci uvedlo, že v souvislosti s činností klubu nedošlo k protizákonnému jednání.

Nejsilnější slovenská opoziční strana Svoboda a solidarita označila Noční vlky za paramilitantní organizaci. Zřízení jejich základny na Slovensku je podle SaS potvrzením toho, že Kreml a jeho spojenci považují Slovensko za slabý článek v rámci EU a NATO.

Fotky z dronů ukazují tanky, podle policie jde o výstavní exponáty

Ve středu se objevily na některých slovenských zpravodajských webech fotografie z dronu, které by podle tamních médií měly zobrazovat právě slovenskou pobočku Nočních vlků. Zveřejnil je například web listu Pravda. Na fotografiích jsou vidět tanky, obrněné vozy nebo podle webu i střelnice.

Policie později uvedla, že jde sice o pojízdná vozidla, nejsou ale schopná střelby. „Jde o historické exponáty, expozice v tomto objektu je plánována již na podzim tohoto roku a má být zpřístupněna veřejnosti,“ napsala policie na sociální síti Facebook. Po návštěvě objektu policisté také uvedli, že se v areálu nenachází střelnice. V souvislosti s pobočkou nezaznamenali dosud žádné protiprávní jednání.

Podle Pravdy na základně cvičí paramilitární organizace Slovenští branci. „To je taková polovojenská skupina, která tu v podstatě prosazuje podobné narativy jako Noční vlci. Je to ‚protifašistický‘ narativ – ale dávám to do velkých uvozovek – v tom současném ruském nebo bývalém sovětském vydání,“ dodal Mesežnikov.

  • Oficiálně klub vznikl pod názvem Noční vlci – Night wolves MC Russia 31. května 1989, jako první svého druhu v tehdejším Sovětském svazu.
  • Noční vlci se označují za apolitickou organizaci, nicméně se netají sympatiemi a podporou ruského prezidenta Vladimira Putina, který s nimi udržuje kontakt. Putin se v sídle klubu objevil poprvé v roce 2009 a často je doprovází na motorce při jejich výjezdech a přijímá je v Kremlu. Na své aktivity dostával klub v minulosti miliony rublů od státu.
  • V roce 2013 později Putin udělil šéfovi klubu Alexandru Zaldostanovovi Řád cti za „vlasteneckou výchovu mládeže“. Blízké vztahy má Zaldostanov i s hlavou ruské pravoslavné církve patriarchou Kirillem.
  • Po ruské anexi Krymu Putin vyznamenal některé členy klubu, kteří na poloostrově „hlídkovali“ a údajně i pacifikovali ukrajinské aktivisty. Kvůli napomáhání ruské okupaci Krymu se vůdcové klubu ocitli na sankčním seznamu USA a Kanady.
  • Zdroje: ČTK, Pravda.sk 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Dnipro zabil pět lidí

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito pět lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy regionu Oleksandr Hanža. Dalších 21 osob bylo podle něj zraněno. Rusko hlásí údajné dobytí další vesnice ve východoukrajinské Doněcké oblasti.
12:27Aktualizovánopřed 1 mminutou

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 2 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 5 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 13 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 16 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled