Rubrika Jihočeský kraj strana 2 z 5

Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích otevřelo výstavu nazvanou Keltové na jihu Čech Boiohaema. Expozice se skládá z archeologických nálezů, které dokládají nejen přítomnost Keltů na území dnešního Jihočeského kraje, ale také mají ukázat život lidí v době železné s jejich ekonomikou, řemesly, výtvarným projevem i náboženstvím.

Na Českobudějovicku se v souvislosti s bouřemi v pondělí odpoledne objevil větrný vír. Zřejmě se jednalo o takzvané gustnado, ale meteorologové nevylučují, že mohlo jít i o tornádo. Termínem gustnado se označuje krátkodobý větrný vír, který ale nemá takovou sílu jako tornádo. Jev se vyskytl v oblasti Adamova a Hůr, sdělila Eva Houbová z českobudějovické pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Kvůli odpolední bouřce měli hasiči ve středních Čechách do deseti výjezdů, na dálnici D1 u Soutic na Benešovsku ale bahno částečně zaplavilo levý jízdní pruh. Neprůjezdné byly také některé vozovky v Českých Budějovicích. Voda se nahromadila pod viadukty v ulici Generála Píky a na Pražské třídě. Dopravu tam řídili policisté. Meteorologové varují, že v úhrnu by do úterního rána mohlo v Česku ojediněle napršet přes padesát milimetrů a intenzivní srážky mohou rozkolísat hladiny některých menších řek. Podle předpovědi bude v Česku tento týden většinou oblačno s přeháňkami a z počátku týdne i s bouřkami. Teploty ale po většinu dní mohou vystoupat nad dvacet stupňů Celsia.

Mimořádný zájem zaznamenala architektonická soutěž na stavbu mateřské školy ve Vimperku. Přihlásilo se rekordních sedmdesát zájemců z pěti zemí, což zástupci osmitisícového města vůbec nečekali. O to složitější bylo také vybrat vítěze soutěže. Vítězným návrhem se nakonec stal ten od architekta Logana Amonta ze Švýcarska.

České republice prospívá, že je už dvacet let součástí ekonomického prostoru Evropské unie, shodli se v Událostech, komentářích regionální politici. Zároveň ale upozorňují, že efektivnímu využívání evropských peněz zvláště malým obcím brání složité podmínky a byrokracie. Důležité je také, aby se vnitropoliticky zohledňovaly rozdíly mezi kraji. Česko se členskou zemí EU stalo 1. května 2004.

Ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová i komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo se v úterních Událostech, komentářích shodli na tom, že vybudování a otevření památníku v Letech u Písku, který připomíná vyhlazovací tábor, kterým za druhé světové války prošly stovky českých Romů a Sintů, je dobrou zprávou. Podle Šídla je ale ostuda, že to trvalo tak dlouho. Horváthová upozornila, že s romskou menšinou je spojená řada negativních stereotypů, které jsou podle ní zakořeněné třeba i v myslích školáků, kteří do Letů přijíždějí.

Muzeum romské kultury v úterý slavnostně otevřelo nový Památník holokaustu Romů a Sintů v Letech u Písku. Bude připomínat stovky lidí, kteří v internačním táboře zemřeli za druhé světové války. Vybudovat důstojné pietní místo trvalo skoro třicet let, nyní v lokalitě stojí symbolický památník, jehož součástí je i edukační centrum. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil prezident Petr Pavel i další ústavní činitelé. Veřejnosti se otevře 12. května.

Jihočeský kraj zahájil stavbu silnice, která bude vyvádět dopravu z Českých Budějovic a vyhne se zastavěné satelitní oblasti v okolí obce Srubec. Budování více než tři kilometry dlouhé komunikace potrvá do listopadu a bude stát sto dva miliony korun. Silnice se bude napojovat na obchvat Českých Budějovic, který bude součástí dálnice D3.

Nový památník připomíná osudy lidí, kteří byli za druhé světové války vězněni v koncentračním táboře v Letech u Písku, kde kvůli nehumánním podmínkám i špatnému zacházení stovky z nich zemřely. První památník na místě vznikl až v roce 1995, od 70. let v lokalitě původního tábora stál velkokapacitní vepřín, který tam nechala vybudovat tehdejší komunistická vláda. Výkup vepřína se táhl dvacet let, zbourán byl až v roce 2022.

V Letech u Písku na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy, později i velkokapacitního vepřína, se v úterý slavnostně otevře Památník holocaustu Romů a Sintů. Od prvních debat ve vládě až po současnou realizaci uplynulo 27 let. Táborem v letech 1942 až 1943 prošlo zhruba 1300 Romů a víc než 300 jich tady zahynulo, šlo převážně o děti a ženy. Pro veřejnost se pak památník otevře 12. května.