Skořepová se loučí s Národním: „Všechno jsem ještě neřekla“

Praha - „Největší dar, jaký jsem dostala, je herectví,“ tvrdí Luba Skořepová. Proto se ho vzdát nechce a ani nemůže, přestože odchází z divadla, na jehož prknech hrála šestašedesát let. Se zlatou kapličkou se rozloučila 18. června při derniéře Gogolova Revizora. Sbohem první scéně dal spolu s ní i její kolega Miloš Nesvadba. Oba v Národním účinkovali od roku 1948.

Herečkou chtěla být Luba (zkráceně Libuše) od mládí, ke splnění snu jí prý pomohla její ctižádost. „Už jako školačka jsem v sobě cítila tu hereckost. V Náchodě to tak nikdo neměl a herectví se všichni posmívali. Ale já jsem za ně tvrdě bojovala. Vždycky jsem si věřila, nikdy jsem o sobě nepochybovala,“ říká.

Přestože z počátku neměla podporu ani od rodiny. „Naši se na mě hrozně zlobili, že jsem chtěla jít k divadlu. Až když jednou přijeli do Prahy a seděla jsem s nimi na Žofíně, svítilo slunce na zlatou střechu Národního divadla a maminka řekla: 'Teď jsme se usmířili,'“ vzpomíná. 

Luba Skořepová a Miloš Nesvadba se loučí s Národním divadlem při derniéře hry Revizor
Zdroj: Veronika Šimková/ČTK

Zlatá kaplička se stala jejím divadelním osudem. Od roku 1948 tu ztvárnila na 140 rolí, poslední v Revizorovi, s jehož derniérou skončilo i Skořepové účinkování na první české scéně. „Zažila jsem slavnou éru vzácného herectví režisérů Alfréda Radoka, Jaromíra Pleskota, Otomara Krejči. Byla to slavná éra, kdy lidé jezdili na herecké výkony. Když se to povede, když člověk vyleze ke hvězdám, to se nedá popsat,“ mluví Skořepová o herectví jako o vášni, která ji neopouští ani v jednadevadesáti letech.

„Doufám, že se převtělím do herečky“

Na herecký vejminek odejít nechce. Vidět ji lze na jiných pražských scénách - v inscenaci Mydlibaba a ty druhé v Divadle v Řeznické anebo ve hrách César a Drana či Holky z kalendáře v Divadle ABC. Doufá, že přijde i další role. Pokračovat by chtěla i v psaní, které je pro ni druhým životním darem. Prolíná do něj své další zájmy - o astrologii, přírodu nebo léčivé byliny.

„Neumím odpočívat, vůbec ne. Potřebovala bych chtít už nic nedělat,“ tvrdí Skořepová, že její vitalita ji s tvůrčí činností ani přestat nedovolí. Navíc je přesvědčena, že to vše má i vyšší smysl. „Mám takovou teorii, že pánbůh tu nechává déle lidi, od nichž ještě něco čeká. Že jsem všechno ještě neřekla,“ domnívá se. A co nestihne v tomto životě, chtěla by dokončit v příštím. „Doufám, že se zas převtělím do herečky,“ přeje si.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Izraelští osadníci podle aktivistů napadli a zranili oscarového palestinského režiséra

Izraelští osadníci v pondělí na okupovaném Západním břehu Jordánu napadli a zbili Hamdána Ballála, jednoho z režisérů dokumentárního filmu Žádná jiná země, který letos získal Oscara, píše agentura AP s odkazem na židovské aktivisty, kteří byli svědky incidentu. Palestinský režisér byl poté zadržen izraelskou armádou, propuštěn byl v úterý.
včeraAktualizovánovčera v 20:34

Černého motýli by mohli zůstat na Máji déle

Majitel obchodního domu Máj v Praze na Národní třídě zvažuje, že požádá magistrát o prodloužení souhlasu s umístěním pohyblivých motýlů na fasádě. Pražští památkáři instalaci několikametrových výtvorů výtvarníka Davida Černého povolili jen na jeden rok. Rozměrná díla byla na budovu umístěna loni 18. a 19. května, což vzbudilo kritiku části odborníků i veřejnosti. Černý podání žádosti podle provozovatele Máje podporuje.
včera v 16:43

Kvíz: Co víte o oscarovém filmu Amadeus?

Když se 25. března 1985 vyhlašovali v Los Angeles vítězové Oscarů, nejčastěji se ozval název filmu Amadeus. Životopisné drama o genialitou prokletém Wolfgangu Amadeu Mozartovi natočil někdejší představitel československé nové vlny, v té době už etablovaný hollywoodský filmař Miloš Forman. Ověřte si v kvízu, co o jeho oscarovém úspěchu víte.
včera v 15:42

Antičtí bohové voněli po růžích a oleji, ukázal dánský výzkum

Antické sochy jsou dnes studená mramorová díla sněhově bílé barvy. Dobový vzhled se značně lišil. Ve starověkém Řecku a Římě byly často zdobené a namalované výraznými teplými barvami. Nový výzkum dánských vědců teď prokázal, že skulptury byly ještě živější – voněly.
včera v 12:43

Chtěl jsem být kastelán, ale památky mám radši jako koníček, říká herec Plesl

Herec Jaroslav Plesl je milovníkem památek. Sám po českých hradech a zámcích provázel, nejen v televizním cyklu České skvosty, v čemž mu herecký talent také pomohl. Za srdeční záležitost označuje Hrádek u Nechanic či Pernštejn, blízké je mu období vrcholného baroka. V Interview ČT24 přiznal, že chtěl vyměnit herectví za funkci kastelána na hradě Grabštejn, ale došlo mu, že nechce koníček přetavit do zaměstnání.
24. 3. 2025

Zlatý záchod ukradli. Uměním ale zůstává pisoár či exkrement v konzervě

V Oxfordu byli odsouzeni tři muži, kteří se podíleli na krádeži zlatého záchodu z rodného domu Winstona Churchilla. Plně funkční toaleta z osmnáctikarátového zlata byla uměleckým dílem od Maurizia Cattelana. Příkladů „záchodového umění“ se najde mnohem více, včetně zřejmě nejslavnějšího – Duchampova pisoáru.
24. 3. 2025

Magii komiksu nedokáže vnímat každý, říká Ondřej Neff

Autor science fiction a vydavatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff byl nedávno uveden do Síně slávy, a to komiksovými cenami Muriel za svou komiksovou tvorbu. O svém vztahu k tomuto médiu mluvil v pořadu Interview ČT24.
24. 3. 2025

První televize sloužila propagandě, začala vysílat před 90 lety

První pravidelně vysílací televizní stanicí na světě se před 90 lety stala německá Fernsehsender Paul Nipkow (Televizní stanice Paul Nipkow), která začala vysílat 22. března 1935. Velkou popularitu přinesly této televizi přenosy z olympijských her v Berlíně v roce 1936. Stanice, která sloužila nacistické propagandě, vysílala až do poloviny října 1944, kdy musela většina jejích zaměstnanců odejít na frontu.
22. 3. 2025
Načítání...